Dění v roleplay
:: Elrendar Keep forum :: Elrendar
Strana 1 z 6
Strana 1 z 6 • 1, 2, 3, 4, 5, 6 
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:13 pm
Vlastně to začalo divným snem, který se zdál všem a nikomu. Flairica se v tom snu octla v jeskyni, ve které nedávno tábořila, a zjistila, že ovládá ledovou magii... Nessa se na tomtéž místě chovala jako ztělesnění strohosti a rozumu... a o oheň se starala Aerin, která už týdny leží na pokraji smrti v lazaretu v Silvermoon. Když se v jeskyni objevila další elfka, Synkka Mori Kara, která absolutně netušila, kde je a co tam dělá, věci se daly do pohybu. Nebo spíše... začaly se rozplývat.
Jak už to ve snech bývá, nápovědy i pravdy byly naprosto zmatené, Flairica si po probuzení pamatovala ale hlavně to, že během spánku dostala lahvičku s lektvarem... který svírala v ruce i po probuzení.
Jak už to ve snech bývá, nápovědy i pravdy byly naprosto zmatené, Flairica si po probuzení pamatovala ale hlavně to, že během spánku dostala lahvičku s lektvarem... který svírala v ruce i po probuzení.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:13 pm
Události v Ashenvale nabraly nečekaný zvrat. Kapitán Falanthir, Narlen, Ran Moonwolf, Ronse, Flairica a dobrodruh Vithral, který jako by snad existoval na vícero místech naráz, vyrazili na sever do Darkshore, co nejrychleji a v absolutním utajení, vědomi si bdělých očí Strážkyň kal'dorei, které je sledovaly ze stínu stromů.
Po cestě přes sedmero potoků a sedmero kopců, na které div nezpřelámali nohy jízdním zvířatům, konečně nalezli ruiny urozené čarodějky Mathystry, kam je vedla mapa, kterou Falanthir zakoupil od pochybné osoby ve Splintertree... a také historka o "prokletých hračkách Mathystry, které kradou orkům děti", kterou vyprávěl Ran.
Prozkoumali v ruinách řadu rozbitých sošek panterů a tygrů, když se nakonec Vithralovi podařilo jednu z nich "probudit", aniž by si to přál nebo to čekal.
Po odražení útoku duchovní bytosti, ve kterou se soška na chvilku proměnila, nalezl na zemi zářící figurku jaguára z opálu a předal ji kapitánovi, který okamžitě nařídil návrat do pevnosti, kde se doufal sejít s lady Astrae kvůli snovému rituálu, jenž mu slíbila, jakmile sošku získá.
Cestou zpět většina z družiny pochopila, že jsou sledováni nejen nočními elfy, ale i postavami v temných kápích shlukujícími se pod strašidelnou věží, která jim stínila cestu zpět. Jako by si jí při cestě na sever nevšimli, nebo tam snad předtím nebyla? Falanthir ale štval koně dál nehledě na ostatní, a tak se stalo, že Ran začal zaostávat, až se úplně ztratil z dohledu.
Zatímco kapitán odcválal na pláž Zoram'gar, kde si hodlal najmout wyvernu do Orgrimmaru, Flairica a Vithral si uvědomili Ranovu nepřítomnost, ale vzápětí narazili u domněle opuštěného domu na Cerotha a Eynor.
Ronse s Narlenem vystopovali Rana k obrovské lebce s chapadly, ze které trčel meč velikosti standardní elfí věže. Zatoulaný Ran, který už opět mluvil z cesty o někom jménem "Soggoth", byl zpacifikován a odvezen napůl v bezvědomí za ostatními, upozornil ale své dva dozorce, že část obrovského meče byla patrně velkou magickou silou odštípnuta a to nevěstí nic dobrého nejen pro zdejší domorodce.
Ceroth vyslechl hlášení o událostech z Darkshore a po chvíli Flairice neochotně přiznal, že meč A'dalar, který nosí, je právě z úlomku obrovské titánské glaive, která stráží lebku sluhy starých bohů v Darkshore a brání mu znovu procitnout. Nikdo ale nedokázal navrhnout, jak tuto hrozbu zastavit, nebo zmenšit, protože Cerothův meč se jen těžko znovu stane součástí titánské čepele.
Lord Sunhand naznačil, že on i Eynor mají v Ashenvale poslání, ke kterému budou v brzké době potřebovat pomoci, ale nejdříve rozhodl dostihnout Falanthira na pláži a vyslechnout jeho prosbu.
Po cestě přes sedmero potoků a sedmero kopců, na které div nezpřelámali nohy jízdním zvířatům, konečně nalezli ruiny urozené čarodějky Mathystry, kam je vedla mapa, kterou Falanthir zakoupil od pochybné osoby ve Splintertree... a také historka o "prokletých hračkách Mathystry, které kradou orkům děti", kterou vyprávěl Ran.
Prozkoumali v ruinách řadu rozbitých sošek panterů a tygrů, když se nakonec Vithralovi podařilo jednu z nich "probudit", aniž by si to přál nebo to čekal.
Po odražení útoku duchovní bytosti, ve kterou se soška na chvilku proměnila, nalezl na zemi zářící figurku jaguára z opálu a předal ji kapitánovi, který okamžitě nařídil návrat do pevnosti, kde se doufal sejít s lady Astrae kvůli snovému rituálu, jenž mu slíbila, jakmile sošku získá.
Cestou zpět většina z družiny pochopila, že jsou sledováni nejen nočními elfy, ale i postavami v temných kápích shlukujícími se pod strašidelnou věží, která jim stínila cestu zpět. Jako by si jí při cestě na sever nevšimli, nebo tam snad předtím nebyla? Falanthir ale štval koně dál nehledě na ostatní, a tak se stalo, že Ran začal zaostávat, až se úplně ztratil z dohledu.
Zatímco kapitán odcválal na pláž Zoram'gar, kde si hodlal najmout wyvernu do Orgrimmaru, Flairica a Vithral si uvědomili Ranovu nepřítomnost, ale vzápětí narazili u domněle opuštěného domu na Cerotha a Eynor.
Ronse s Narlenem vystopovali Rana k obrovské lebce s chapadly, ze které trčel meč velikosti standardní elfí věže. Zatoulaný Ran, který už opět mluvil z cesty o někom jménem "Soggoth", byl zpacifikován a odvezen napůl v bezvědomí za ostatními, upozornil ale své dva dozorce, že část obrovského meče byla patrně velkou magickou silou odštípnuta a to nevěstí nic dobrého nejen pro zdejší domorodce.
Ceroth vyslechl hlášení o událostech z Darkshore a po chvíli Flairice neochotně přiznal, že meč A'dalar, který nosí, je právě z úlomku obrovské titánské glaive, která stráží lebku sluhy starých bohů v Darkshore a brání mu znovu procitnout. Nikdo ale nedokázal navrhnout, jak tuto hrozbu zastavit, nebo zmenšit, protože Cerothův meč se jen těžko znovu stane součástí titánské čepele.
Lord Sunhand naznačil, že on i Eynor mají v Ashenvale poslání, ke kterému budou v brzké době potřebovat pomoci, ale nejdříve rozhodl dostihnout Falanthira na pláži a vyslechnout jeho prosbu.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:14 pm
Falanthir byl dobrodruhy dostižen u stájníka na Zoram'gar - právě ve chvíli, kdy ho o doprovod žádala neznámá rusovláska, která se později představila jako Cornelia Mortalawe a jejíž expertíza při překladu staré drakonijštiny se ukázala neocenitelná. Šťasten, že nemusí hledat Eynor až v pevnosti, zadržel wyvernu a vysvětlil svá zjištění Cerothovi, Flairice, Ronsemu i Ranovi.
Kapitán pak bez váhání a přes varování ostatních okusil zářivý lektvar, který si Flairica přinesla ze sna - přímo jejich očima se propadl do nepřirozeného spánku a zatímco netušili, jestli je živý, nebo mrtvý, jeho vědomí putovalo do jeskyně, kde se nedávno ve snu Flair setkala s Nessou, Synkkou i spící Aerin.
Ve snu spatřil v jeskyni věci, které v ní nikdy neměly být: meč, který Aerin zlomila při svém pádu do Valendisovy hladomorny v Dalaranu; Freyu - tygřici, která se rozplynula uprostřed Silvermoon, když Aerin dostala v lazaretu bílou figurku pantera; Aerininu zničenou zbroj, která také zůstala v jámě v Dalaranu; pohasínající ohniště a právě onu figurku, kterou do rukou umírající Aerin vložila Lywelyn Brightwind.
Vzhledem k Falanthirově zoufalství nakonec Ceroth odložil výpravu za zlým čarodějem, kterému byli v Ashenvale na stopě, otočil družinu k jeskyni, o které se všem několikrát zdálo, i když v ní sama Aerin v bdícím světě osobně nikdy nebyla.
V jeskyni nalezli jen rozházené a dávno pohaslé ohniště, potom si Ceroth všiml, že popel vedle ohně je uspořádaný, jako by z něj někdo vysypal znaky... avšak v řeči, kterou žádný z nich neznal.
Za pomoci logiky, porovnávání starých Corneliiných zápisků z cest, Flairičiny znalosti kalimágštiny a Cerothových mlžných vzpomínek na Altashovy slabší chvilky, kdy dotyčný velitel klel v drakonijštině, se družině podařilo sestavit tyto věty:
Dej mi jméno a jsem tvoje.
Vyslov jméno a jsi můj.
Ceroth dal Falanthirovi přesně tři dny, po kterých hodlal zničit místo, odkud pocházely prokleté figurky čarodějky Mathystry, jakkoli byl patrně kdysi jejich účel dobrý, spojovaly svět bdících se smaragdovým snem a ten v současnosti postupně podléhá noční můře.
Falanthir se po hádce s Cerothem, kdy téměř došlo na zbraně, dohodl s Eynor na způsobu, jakým zkusí Aerin ztracenou ve snu vyhledat, aniž by museli použít ony kočičí figurky a riskovat další prokletí.
Měl najít pramen věčného mládí, nabrat z něj fiálu čisté vody; pak získat kapku krve Aerin a potom opět vyhledat Eynor, která se kvůli povinnostem nemohla vzdálit z Ashenvale.
Ceroth s nelibostí a hněvem upozornil ostatní, že pramen mládí existoval kdysi na území Lordaeronu, ale že to stejně jako sošky byla věc, která nepatřila do tohoto světa a do špatných rukou, proto byl již před lety zničen a jeho lokace vymazána z kronik... varoval, že jejich hledání patrně skončí neúspěchem. Pak stroze odvedl Eynor stranou a vydal se zpět na sever pátrat dále po tajemném kultu a mágovi, který jej vedl a údajně stál za únosy elfů v severním Kalimdoru.
Kapitán pak bez váhání a přes varování ostatních okusil zářivý lektvar, který si Flairica přinesla ze sna - přímo jejich očima se propadl do nepřirozeného spánku a zatímco netušili, jestli je živý, nebo mrtvý, jeho vědomí putovalo do jeskyně, kde se nedávno ve snu Flair setkala s Nessou, Synkkou i spící Aerin.
Ve snu spatřil v jeskyni věci, které v ní nikdy neměly být: meč, který Aerin zlomila při svém pádu do Valendisovy hladomorny v Dalaranu; Freyu - tygřici, která se rozplynula uprostřed Silvermoon, když Aerin dostala v lazaretu bílou figurku pantera; Aerininu zničenou zbroj, která také zůstala v jámě v Dalaranu; pohasínající ohniště a právě onu figurku, kterou do rukou umírající Aerin vložila Lywelyn Brightwind.
Vzhledem k Falanthirově zoufalství nakonec Ceroth odložil výpravu za zlým čarodějem, kterému byli v Ashenvale na stopě, otočil družinu k jeskyni, o které se všem několikrát zdálo, i když v ní sama Aerin v bdícím světě osobně nikdy nebyla.
V jeskyni nalezli jen rozházené a dávno pohaslé ohniště, potom si Ceroth všiml, že popel vedle ohně je uspořádaný, jako by z něj někdo vysypal znaky... avšak v řeči, kterou žádný z nich neznal.
Za pomoci logiky, porovnávání starých Corneliiných zápisků z cest, Flairičiny znalosti kalimágštiny a Cerothových mlžných vzpomínek na Altashovy slabší chvilky, kdy dotyčný velitel klel v drakonijštině, se družině podařilo sestavit tyto věty:
Dej mi jméno a jsem tvoje.
Vyslov jméno a jsi můj.
- Spoiler:
Ceroth dal Falanthirovi přesně tři dny, po kterých hodlal zničit místo, odkud pocházely prokleté figurky čarodějky Mathystry, jakkoli byl patrně kdysi jejich účel dobrý, spojovaly svět bdících se smaragdovým snem a ten v současnosti postupně podléhá noční můře.
Falanthir se po hádce s Cerothem, kdy téměř došlo na zbraně, dohodl s Eynor na způsobu, jakým zkusí Aerin ztracenou ve snu vyhledat, aniž by museli použít ony kočičí figurky a riskovat další prokletí.
Měl najít pramen věčného mládí, nabrat z něj fiálu čisté vody; pak získat kapku krve Aerin a potom opět vyhledat Eynor, která se kvůli povinnostem nemohla vzdálit z Ashenvale.
Ceroth s nelibostí a hněvem upozornil ostatní, že pramen mládí existoval kdysi na území Lordaeronu, ale že to stejně jako sošky byla věc, která nepatřila do tohoto světa a do špatných rukou, proto byl již před lety zničen a jeho lokace vymazána z kronik... varoval, že jejich hledání patrně skončí neúspěchem. Pak stroze odvedl Eynor stranou a vydal se zpět na sever pátrat dále po tajemném kultu a mágovi, který jej vedl a údajně stál za únosy elfů v severním Kalimdoru.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:14 pm
Kapitán Falanthir Brightspear nehodlal ztrácet drahocenný čas: navrhl, že pramen věčného mládí by mohl snad i v zničených končinách Tirisfalu nebo ruinách Lordaeronu najít nebo očistit jeden ze Shu'halo, dětí země.
Flairica Amberdusk se ale velice výrazně postavila proti existenci pramene, jeho hledání, probouzení či očištění; to, že se Falanthir nehodlal chovat podle její rady ji rozllítilo natolik, že svůj hněv vybila v ohnivém vzplanutí, při kterém podpálila rozcestník i několik stromů.
Ran Moonwolf, vědom si neustálého dozoru nočních elfů nad výpravou, se jal plameny hasit vlastním tělem, pláštěm a vším, co popadl.
O několik chvil později odvezl Falanthir Rana i s jeho ohořelým zadkem na jih do Thunderbluffu a Flairicu nechal ve starostlivé péči Ronse Vin'Renina.
Ran Moonwolf si cestou ošetřoval spáleniny medvědím sádlem; zašíval uražené ego i sváteční košili a přemítal o tom, jaký vzkaz to lady Astrae chtěla po Flairice vyřídit druidům z Thunderbluffu a kdo jim ho tedy předá, pokud nebyl svěřen nikomu dalšímu.
Cesta za shu'halo nakonec skončila až v daleké poušti na jihu, kam byli dobrodruhové v Thunderbluffu odkázáni; poutníci si na ni museli pronajmout wyverny, aby ušetřili trochu z ubíhajícího času, který Ceroth Falanthirovi dal do chvíle zničení Aerinina spojení se světem bdících.
Kapitán vyhledal v Gadgetzanu druidku Nunn Mistrunner doprovázenou trolím lovcem Quizuulem, vyzvedl z cely předběžného zadržení Rana Moonwolfa, kterého zmlátily stráže hned po jeho prvním pozdravu; vykoupil od gobliních držgrešlí Ranovu zbroj i zabavené zbraně a vedl výpravu do Orgrimmaru a dál ke vzducholodi do Tirisfal.
Putování nehostinnými loukami Tirisfalu taurenku Nunn hluboce zasáhlo, jako by ji umírající stromy a nakažená voda obíraly o sílu - i přesto za pomoci ostatních bezpečně docestovala k jezírku, které Falanthir označil jako původní pramen mládí a věčného života; za vzývání matky přírody dokázala pramen očistit na dostatečně dlouhou dobu, aby z něj nabrala jediný flakonek čiré vody.
Celý rituál byl téměř narušen příjezdem Ronseho, který doslova vlál za pološílenou Flairicou a zmateným Vithralem Cestovatelem, který působil, jako by se zatoulal z jiné doby a místa i proti své vůli jen proto, aby si mohl udělat poznámky o probíhajícím dění.
Flairica se zkusila Nunn a Falanthira zastavit, vrhla se do vln a pokusila se celé jezírko vyhodit do vzduchu za pomoci magie, její kouzla ale jako by se obrátila proti ní,klesla ke dnu (patrně s úmyslem jezírko raději celé vypít) a nebýt Falanthirovy pomoci, utopila by se. Co přesně se pod hladinou stalo, ví jen oni dva.
Kapitán se v promáčené zbroji a doslova s posledním dechem vyvlekl na břeh jezírka s rusovlasou kouzelnicí na rameni. Se slzami v očích převzal kouzelnou vodu od Nunn a věren své paličatosti, okamžitě nasedl na koně a nakázal Ranovi, aby jej následoval, ponechávaje ostatní jejich osudu.
Dalším cílem byl lazaret v Silvermoon, kde Falanthir do živé vody zachytil kapku Aerininy krve a ujistil se, že je hraničářka doopravdy provázána s opálovou figurkou kočky. Kdykoli ji zkusil dát pryč, její stav se zhoršil, i když za měsíce, které prospala, se její rány a zlomeniny docela zhojily, byla podobná spíše stínu, než živé elfce.
Zatímco se kapitán zdržel u bezvědomé Aerin, Ran tropil to, co obvykle - byl sám sebou. Tentokrát vyvázl jen s mírnou pokutou za pohoršování dobrých mravů na veřejnosti a varováním druhého stupně.
Flairica Amberdusk se ale velice výrazně postavila proti existenci pramene, jeho hledání, probouzení či očištění; to, že se Falanthir nehodlal chovat podle její rady ji rozllítilo natolik, že svůj hněv vybila v ohnivém vzplanutí, při kterém podpálila rozcestník i několik stromů.
Ran Moonwolf, vědom si neustálého dozoru nočních elfů nad výpravou, se jal plameny hasit vlastním tělem, pláštěm a vším, co popadl.
O několik chvil později odvezl Falanthir Rana i s jeho ohořelým zadkem na jih do Thunderbluffu a Flairicu nechal ve starostlivé péči Ronse Vin'Renina.
Ran Moonwolf si cestou ošetřoval spáleniny medvědím sádlem; zašíval uražené ego i sváteční košili a přemítal o tom, jaký vzkaz to lady Astrae chtěla po Flairice vyřídit druidům z Thunderbluffu a kdo jim ho tedy předá, pokud nebyl svěřen nikomu dalšímu.
Cesta za shu'halo nakonec skončila až v daleké poušti na jihu, kam byli dobrodruhové v Thunderbluffu odkázáni; poutníci si na ni museli pronajmout wyverny, aby ušetřili trochu z ubíhajícího času, který Ceroth Falanthirovi dal do chvíle zničení Aerinina spojení se světem bdících.
Kapitán vyhledal v Gadgetzanu druidku Nunn Mistrunner doprovázenou trolím lovcem Quizuulem, vyzvedl z cely předběžného zadržení Rana Moonwolfa, kterého zmlátily stráže hned po jeho prvním pozdravu; vykoupil od gobliních držgrešlí Ranovu zbroj i zabavené zbraně a vedl výpravu do Orgrimmaru a dál ke vzducholodi do Tirisfal.
Putování nehostinnými loukami Tirisfalu taurenku Nunn hluboce zasáhlo, jako by ji umírající stromy a nakažená voda obíraly o sílu - i přesto za pomoci ostatních bezpečně docestovala k jezírku, které Falanthir označil jako původní pramen mládí a věčného života; za vzývání matky přírody dokázala pramen očistit na dostatečně dlouhou dobu, aby z něj nabrala jediný flakonek čiré vody.
Celý rituál byl téměř narušen příjezdem Ronseho, který doslova vlál za pološílenou Flairicou a zmateným Vithralem Cestovatelem, který působil, jako by se zatoulal z jiné doby a místa i proti své vůli jen proto, aby si mohl udělat poznámky o probíhajícím dění.
Flairica se zkusila Nunn a Falanthira zastavit, vrhla se do vln a pokusila se celé jezírko vyhodit do vzduchu za pomoci magie, její kouzla ale jako by se obrátila proti ní,klesla ke dnu (patrně s úmyslem jezírko raději celé vypít) a nebýt Falanthirovy pomoci, utopila by se. Co přesně se pod hladinou stalo, ví jen oni dva.
Kapitán se v promáčené zbroji a doslova s posledním dechem vyvlekl na břeh jezírka s rusovlasou kouzelnicí na rameni. Se slzami v očích převzal kouzelnou vodu od Nunn a věren své paličatosti, okamžitě nasedl na koně a nakázal Ranovi, aby jej následoval, ponechávaje ostatní jejich osudu.
Dalším cílem byl lazaret v Silvermoon, kde Falanthir do živé vody zachytil kapku Aerininy krve a ujistil se, že je hraničářka doopravdy provázána s opálovou figurkou kočky. Kdykoli ji zkusil dát pryč, její stav se zhoršil, i když za měsíce, které prospala, se její rány a zlomeniny docela zhojily, byla podobná spíše stínu, než živé elfce.
Zatímco se kapitán zdržel u bezvědomé Aerin, Ran tropil to, co obvykle - byl sám sebou. Tentokrát vyvázl jen s mírnou pokutou za pohoršování dobrých mravů na veřejnosti a varováním druhého stupně.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:15 pm
Falanthir vyslal Rana Moonwolfa, který se základně orků vyhýbal jak goblin placení daní, na pomoc Cerothovi, který lesem cestoval pěšky tak, aby nemohl být sledován. Kapitán následně vyhledal Eynor cestující na Cerothově talbukovi do Splintertree Post ve chvíli, kdy se snažila vyzvědět od orků informace o chrámech v okolí, popřípadě o démonech a satyrech v Ashenvale, se kterými výprava měla už tu čest.
Sám Falanthir se posléze s Eynor odebrali k nedaleké měsíční studnici, kvůli potřebě klidu pro slíbený rituál.
Falanthir vybojoval se snu duel se sebou samým o Aerininu příčetnost - zdálo se, že strážný duch, který Aerin doprovázel od dětství pod jménem Freya, na sebe vzal v jejím podvědomí Falanthirovu podobu a elfku klamal, aby se již nikdy neprobudila a zůstala ve snu s ním. Falanthir prokázal větší znalost jejího srdce a dokázal ji pomoci prozřít - v tu chvíli ale snová verze Falanthira zaútočila a sen byl ukončen.
Eynor se při nečekaném vyrušení způsobeným Jasmíniným příchodem na chvilku zhroutila - Falanthir ji nechal v Jasmínině péči a urychleně se odebral do lazaretu za Aerin, vědom si toho, že mu zbývá sotva den času.
Najal wyvernu a v Orgrimmaru uplatil mága, který mu otevřel portál do Silvermoon. Přikázal Jasmíně doprovodit lady Astrae do Splintertree, kde se měla sejít s Cerothem a byl požádán, aby do Ashenvale poslal Cerothovi a Eynor všechny posily, které může v pevnosti postrádat.
Družina Elrendarských - Jasmína, Ceroth, Eynor a Ronse, se nakonec setkala nedaleko Splintertree i s Flairicou a za pomoci taurenského lovce Aitaha se vydala zpět k ruinám Ordil'Aran, kde Ceroth a Eynor před pár dny poprvé narazili na kultisty.
Flairica se chovala podivně - zaprvé mluvila, jako by nebyla sama sebou a zadruhé se zdálo, že má fobii z ohně a ohnivé magie, navíc ji doprovázel vodní elementál, kterému říkala Kapka. Na čarodějku, která se předtím podobala stěží zkrocenému ohni, opravdu matoucí.
Po objasnění dosavadních zjištění odeslal Ceroth dva z družiny na jih (Ronse, Aitah) a dva na sever (Jasmína, Flairica). Měli sledovat posly, kteří se pravidelně objevovali u malého tábora kultistů v Ordil'Aran.
Jasmína a Flairica ze severu přivezly následující zprávy: hned na kraji území nočních elfů narazily na magické předměty, jejichž účel jim nebyl zcela jasný, ale cítily v nich nějaký druh obranné magie. Posel k tomu, aby mezi nimi prošel, používal patrně nějaký aktivační předmět nebo heslo - na tu dálku to nestihly rozpoznat.
Vzápětí jim o sobě dal vědět větší oddíl nočních elfů, takže se urychleně stáhly zpět do tábořiště Opuštěných na severu Ashenvale.
Aitah se z jihu vrátil bez Ronseho s touto zprávou: Objevili místo hlídané démony, na kterém se vyskytovalo i několik orků, kteří se ale nezdáli patřit do základny ve Splintertree či Zoram'Gar. Vzhledem k množství démonů se vydali podat zprávu zpět do tábořiště Opuštěných, i s tím, že zpozorovali (jen zdálky) jakýsi druh chrámu a vyvolávacího kruhu, také kruh magických ohňů. Ronse se ale od Aitaha oddělil s tím, že musí vyřešit jednu nutnou osobní záležitost.
Družina se utábořila a Ceroth jen poznamenal, že Ran Moonwolf na jeho rozkaz hlídá nedaleký tábor satyrů, převlečený za... strom.
O půlnoci se Ceroth sebral, tajně opustil tábor a zmizel ve tmě směrem k pobřeží. Vrátil se nad ránem a nesl stopy dlouhé cesty a boje, jeho plášť byl ale mokrý jen od rosy, ne od krve. I přes únavu se tvářil podezřele šťastně.
Kapitán Falanthir mezitím odvezl Aerin z lazaretu do pevnosti, kde hraničářka začala se zotavováním se z několikaměsíčního spánku, zahojených zlomenin a cvičení zesláblého těla. Mezitím své služby pevnosti nabídla cestovatelka a hledačka pokladů Cornelia Mortalawe. Při prohlídce pevnosti narazila na pokojskou Zirael Hawke, která trávila čas úklidem kasáren a ekologickou likvidací lichých ponožek vojínů, které v nich nalezla a stihla je ulovit, než se rozutekly. V pevnosti byla ve službě i Ashia Quel'Serinn, která se trochu nepohodla s Kenjun, nicméně veškeré spory byly zapomenuty, když se provalilo, že toho večera majordomus Malan dělá palačinky!
Sám Falanthir se posléze s Eynor odebrali k nedaleké měsíční studnici, kvůli potřebě klidu pro slíbený rituál.
Falanthir vybojoval se snu duel se sebou samým o Aerininu příčetnost - zdálo se, že strážný duch, který Aerin doprovázel od dětství pod jménem Freya, na sebe vzal v jejím podvědomí Falanthirovu podobu a elfku klamal, aby se již nikdy neprobudila a zůstala ve snu s ním. Falanthir prokázal větší znalost jejího srdce a dokázal ji pomoci prozřít - v tu chvíli ale snová verze Falanthira zaútočila a sen byl ukončen.
Eynor se při nečekaném vyrušení způsobeným Jasmíniným příchodem na chvilku zhroutila - Falanthir ji nechal v Jasmínině péči a urychleně se odebral do lazaretu za Aerin, vědom si toho, že mu zbývá sotva den času.
Najal wyvernu a v Orgrimmaru uplatil mága, který mu otevřel portál do Silvermoon. Přikázal Jasmíně doprovodit lady Astrae do Splintertree, kde se měla sejít s Cerothem a byl požádán, aby do Ashenvale poslal Cerothovi a Eynor všechny posily, které může v pevnosti postrádat.
- Spoiler:
- "Tenhle měsíční pramen znám. Trefím sem dokonale. Narlen mi ho ukazoval sedmkrát během jedné noci, když se pokoušel najít cestu k jezeru. Sedmkrát dokola! Stopař..." odfrknul si kapitán.
"Je tu hezká vyhlídka, měl byste Narlena pochválit," odvětila Eynor vyrovnaně.
Falanthir seskočil z nemrtvého koně, kterého mu pronajali ve Splintertree, vrhnul nehezký pohled na Eynor a protočil své nezraněné oko. Eynor pohladila Tar'apana mezi rohy, sklouzla ze sedla, a pak si vzala jednu z keramických černých misek.
"Bude to místo dostačující?" Falanthir se rozhlédl po okolí a Eynor se usmála.
"Určitě, ale budeme tiše... dejte mi chvilku."
Falanthir kývnul a Eynor se rozhlédla, pak přistoupila na kraj studnice a smetla z chladného kamene pár listů a pavučin, vzápětí si sejmula rukavice odložila je. Položila misku na kamenný okraj studnice a poklekla před ní, vzhlédla ke kapitánovi.
"Pojďte blíže, prosím."
Falanthir stiknul rty a došel až k elfce.
Eynor dál šeptala cosi tak tiše, že jí sotva rozuměl, oči upřené na taurenskou keramiku.
"Prosím, nalejte do ní vodu života," Eynor vzhlédla s rukama skříženýma na prsou a přestala šeptat, "tím, že jste ji spojil s kapkou Aerininy krve, provázal jste ji s ní. Je jedno, jak je daleko, dokážeme vystopovat její sny. Já budu vaší cestou a voda vaším zrakem."
Falanthir sklonil hlavu k brašně a chvilku se v ní přehraboval, pak opatrně vytáhnul balíček ovčí vlny, ve kterém byla zabalená malá lahvička, sklonil se, odzátkoval ji a její obsah opatrně nalil do misky. Eynor ho sledovala s bolestí a soucitem, dokud se hrabal v brašně, ale jen co vzhlédl, její tvář opět nabyla neurčitého výrazu.
"Vysvětlím vám, co se bude dít, Falanthire."
Kapitán mlčel s napjatým výrazem ve tváři a uhýbal jejím očím, vždy se zastavil pohledem někde u jejích bot a sukně.
"Vstoupím do jejího snu a vy ho uvidíte, jako byste byl se mnou, uvidíte vše, co se stane na hladině vody v misce. Cokoli, co vyslovíte, bude slyšeno v jejím snu, cokoli, co bude vysloveno u ní, uslyšíme oba. Nezapomeňte ale, že sny často klamou. Aerin v nás nemusí poznat přátele."
Falanthir se nepatrně zachvěl: "A... dokážete ji přivést zpět?"
Eynor dokončila svou myšlenku: "Jde o to, že se budu soustředit na rituál a mé oči budou zavřeny po celou dobu. Pokud někdo zaútočí zde ve světě bdících, nebudu vám k ničemu a nevím, co se stane se spojením se Smaragdovým snem. Svět mimo něj pro mne chvilku nebude existovat. Vy ale uvidíte obojí - její sen na hladině vody a skutečnost. Poprosím vás, abyste byl na stráži."
Falanthir polkl a přikývl: "Spolehněte se."
"Pokud byste viděl něco, co se podle vás naprosto nehodí do jejího snu, pokud bych se chovala zvláštně, nebo pokud by nás napadla sama Aerin, neváhejte mne probudit. Probrat z tranzu, jakkoli, i kdyby to měla být rána mečem. Mohli bychom svou vetřeleckou snahou nenávratně poškodit její mysl."
"To nikdy..." Falanthir zazněl opět velice přísně... ale i zoufale. "To bych nikdy neudělal, lady, to po mně nemůžete chtít."
"Věřím ve váš úsudek.Poznáte sám, co dělat, kapitáne, protože ji znáte lépe, než kdo jiný. A nejsem to já, kdo ji přivede, ale VY...
Buďte ale opatrný, kdyby se cokoli z toho místa pokusilo dostat sem, musíte spojení přerušit, nežertuji. Probrat mne nebo omráčit, zabít. Hlavně nesmíte NIC provést s tou vodou, nebo zničíte mysl její, mou a možná i vaši vlastní. Nádobka musí zůstat nedotčena až do konce, je to jasné?"
Eynor se odmlčela, když Falanthir mlčký přikývnul a sklonila hlavu, pak šeptem opakovala modlitbu k měsíci a snu. Zakryla misku dlaněmi a obrátila tvář k hvězdám prosvítajícím mezi korunami stromů, jako by někoho hledala tam nahoře.
Po chvilce mezi jejími prsty začalo prosvítat stříbrné světlo a ona ruce odtáhla... hladina misky se bíle zakalila, a pak rozzářila. Falanthir se rozhlédl po okolí, pak se znovu zadíval na Eynor a popošel o maličký kousek, aby viděl na hladinu, zatímco vědma zavřela oči, jako by se propadla do snu v kleče u misky.
Aerin kráčí po nekonečné zelené louce k postavě, která září na obzoru, má bílé šaty, bílé vlasy, bílou zbroj a zářící zbraň, Aerin si před tou postavou zakrývá oči a usmívá se, jako by se blížila ke slunci, to má ale za zády. Ta postava svítí víc, než samo slunce a kyne jí, aby ji následovala.
Falanthir sevře ruku v pěst, poklekne a nakloní se blíž.
Mohl by na ni zavolat, kdyby chtěl... Falanthir sleduje jen Aerin a tiše zašeptá Aerinino jméno.
Usmívající Aerin se v tu chvíli zastaví a zmateně se rozhlédne, otočí se zpět ke slunci za svými zády a najednou jako by se dívala přímo na Falanthira, přesto není jasné, jestli ho vidí nebo ne.
Falanthir rozšíří oči a zopakuje elfčino jméno.
"Aerin" řekne zároveň s Falanthirem ta bílá postava ze sna a zní úplně stejně jako Falanthir.
Skutečný Falanthir pohlédne přímo na onu zářící postavu a snaží se rozeznat nějaké podrobnosti.
Postava má tabard Elrendaru a bílé vlasy vyčesané do vysokého culíku, je to elf, jak se zdá.
Aerin znejistí a otočí se zpět k němu, on uklidí zářící kladivo k opasku a natáhne k ní ruku, vypadá velice jako skutečný Falanthir a přeci nemá pásku přes oko. A Aerin stojí na místě a váhá mezi těmi dvěma podobnými hlasy.
Falanthir na ni zoufale zavolá: "Ne, Aerin, to nejsem já. Já jsem za tebou!"
Druhý Falanthir ji osloví také: "Říkal jsem ti, že jsem našel Rin. Mohu tě za ní dovést, můžeme být spolu navěky bez válek a bez smrti, Aerin Sunfire," otevře oči a jsou modré a mají kočičí zorničky. Jako by se ale skrze ni díval na skutečného Falanthira a tom pohledu je něco velmi nehezkého.
"Aerin, neposlouchej ho, chce tě odlákat někam, kam nepatříš, odvést tě tam, odkud se nedá vrátit. Podívej se na jeho oči... vzpomeň si, jaké mám já!"
Náhle mu hlavou zazní Eynořin šepot, zatímco ona sama se zachvěje na kraji studny a její dech se zrychlí a zeslábne.
"Možná pomůže, podkud odhalíme, kdo se ji tam snaží držet a proč se vydává za vás... má modré oči - nějaký vysoký elf? Někdo, koho znala, než usnula? Klame ji a vydává se za vás a ona chce být s vámi. Je něco, čím byste se jí prokázal?"
Eynořin hlas v jeho mysli zeslábne a ona se zalape po dechu.
"Aerin, nechoď za ním... vzpomínáš na dárek, který jsi mi dala, když jsme se po tvém návratu setkali v pevnosti?
Modrooký Falanthir se zadívá na skutečného a na chvilku má v očích strach a bolest.
Falanthir se zahledí na oblohu nad Ashenvale, jako by tam v bláhové naději mohl spatřit obrys bílé sovičky.
Aerin se otočí k modrookému zády a znovu pohlédne do snového slunce a přímo na opravdového Falanthira.
"Donesl ti můj vzkaz?" zašeptá.
Falanthir ale zašeptá jen: "Aerin," a proti jeho vůli mu z oka vyklouzne slza, usměje se a natáhne k ní ruku.
"Donesl mi ho. Dostala jsi odpověď?" ozve se znovu modrooký za jejími zády a ona zaváhá, zamračí se a otočí se zpět k němu, jako by nad něčím přemýšlela.
"Neposlouchej ho, Aerin, copak nevidíš, že on je jen klam?! Vzpomínáš, jak jsme spolu vyjížděli na projížďky po Ghostlands a Eversongu? Jak jsme společně objevovali jeden druhého?"
"Jestli jsi opravdový Falanthir, víš, proč Gwydion žádný vzkaz nepředal a nepředá," Aerin se zadívá na modrookého Falanthira ze snu a ten zatěká očima všude kolem, jako by hledal nápovědu, až se zastavil na opravdovém kapitánovi. Na chvilinku při tom nakrčí nos a vydá syčivý zvuk jako rozzlobená kočka, pak jeho tvář opět zkrásní a zklidní se.
"Kdysi byl Gwydion tak zraněn, že nedokáže doletět daleko. Zmrzačený a starý pták, který bez tebe nechce žít. Vrať se k němu i ke mně, Aerin, nebo si tě najdu ve snu," zaprosí Falanthir.
Aerin se definitivně otočí zády k modrookému a usměje se na něj... pak její tváří projede bolest a přitiskne si ruce na spánky.
"Kde to jsem? A kde jsi ty? Myslela jsem, že jsem celou dobu u tebe a jen čekám, až vyrazíme za Rin..."
"Spíš v lazaretu, ztracená ve snu na pokraji života a smrti, má lásko," zašeptá kapitán a v tu chvíli se stane vícero věcí naráz.
Modrooký Falanthir stojící za Aerin se pokusí ji uchopit a strhnout zpět do snu k sobě, ale projde jejím tělem, jako by byla jen duch, jeho podoba se hned poté změní na hybdridní podobu polotygra-poloelfa, bíle a namodrale pruhovaného, který vzápětí sekne pařátem po Falanthirovi i po Eynor.
Právě v tu chvíli k měsíční studnici přišla Jasmína a tiše oba elrendarské pozdravila... Falanthir se po ní na chvilinku ohlédl, Eynor v tu vykřikla a zhroutila se vedle misky na zem, světlo z vody pohaslo a z hladiny vystřelil průsvitný tygří spár a tnul po tom, co měl nejblíž - Falanthirovu tvář.
Kapitán okamžitě vyskočil na nohy, tasil kladivo a prudce se rozmáchl proti misce s vodou, ale zbraň zastavil jen milimetry od ní s rudým čelem, stisknutými rty a vytřeštěnýma očima. Neudeřil a nezničil ji.
"Pane? Co se děje?" optala se Jasmína a začala rychle křísit Eynor.
"Musím... za ní. Do lazaretu," vyhrkl Falanthir a ve tváři měl city, jaké u něj jeho vojáci obvykle nevídali. Vděčnost, radost... a strach.
Družina Elrendarských - Jasmína, Ceroth, Eynor a Ronse, se nakonec setkala nedaleko Splintertree i s Flairicou a za pomoci taurenského lovce Aitaha se vydala zpět k ruinám Ordil'Aran, kde Ceroth a Eynor před pár dny poprvé narazili na kultisty.
Flairica se chovala podivně - zaprvé mluvila, jako by nebyla sama sebou a zadruhé se zdálo, že má fobii z ohně a ohnivé magie, navíc ji doprovázel vodní elementál, kterému říkala Kapka. Na čarodějku, která se předtím podobala stěží zkrocenému ohni, opravdu matoucí.
Po objasnění dosavadních zjištění odeslal Ceroth dva z družiny na jih (Ronse, Aitah) a dva na sever (Jasmína, Flairica). Měli sledovat posly, kteří se pravidelně objevovali u malého tábora kultistů v Ordil'Aran.
Jasmína a Flairica ze severu přivezly následující zprávy: hned na kraji území nočních elfů narazily na magické předměty, jejichž účel jim nebyl zcela jasný, ale cítily v nich nějaký druh obranné magie. Posel k tomu, aby mezi nimi prošel, používal patrně nějaký aktivační předmět nebo heslo - na tu dálku to nestihly rozpoznat.
Vzápětí jim o sobě dal vědět větší oddíl nočních elfů, takže se urychleně stáhly zpět do tábořiště Opuštěných na severu Ashenvale.
Aitah se z jihu vrátil bez Ronseho s touto zprávou: Objevili místo hlídané démony, na kterém se vyskytovalo i několik orků, kteří se ale nezdáli patřit do základny ve Splintertree či Zoram'Gar. Vzhledem k množství démonů se vydali podat zprávu zpět do tábořiště Opuštěných, i s tím, že zpozorovali (jen zdálky) jakýsi druh chrámu a vyvolávacího kruhu, také kruh magických ohňů. Ronse se ale od Aitaha oddělil s tím, že musí vyřešit jednu nutnou osobní záležitost.
Družina se utábořila a Ceroth jen poznamenal, že Ran Moonwolf na jeho rozkaz hlídá nedaleký tábor satyrů, převlečený za... strom.
O půlnoci se Ceroth sebral, tajně opustil tábor a zmizel ve tmě směrem k pobřeží. Vrátil se nad ránem a nesl stopy dlouhé cesty a boje, jeho plášť byl ale mokrý jen od rosy, ne od krve. I přes únavu se tvářil podezřele šťastně.
Kapitán Falanthir mezitím odvezl Aerin z lazaretu do pevnosti, kde hraničářka začala se zotavováním se z několikaměsíčního spánku, zahojených zlomenin a cvičení zesláblého těla. Mezitím své služby pevnosti nabídla cestovatelka a hledačka pokladů Cornelia Mortalawe. Při prohlídce pevnosti narazila na pokojskou Zirael Hawke, která trávila čas úklidem kasáren a ekologickou likvidací lichých ponožek vojínů, které v nich nalezla a stihla je ulovit, než se rozutekly. V pevnosti byla ve službě i Ashia Quel'Serinn, která se trochu nepohodla s Kenjun, nicméně veškeré spory byly zapomenuty, když se provalilo, že toho večera majordomus Malan dělá palačinky!
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:15 pm
Cerothův plán pro zastavení tajemného temného mága byl následující. Odhalit slabiny v mágově ochraném kouzlu, které drželo jeho věž v bezpečí a následně jej zničit. Zprávy o táboře démonů na jihu jej však velmi znepokojily a proto poprosil Eynor, Jasmínu a Flairicu, aby dané místo pořádně prozkoumaly a pokud bude třeba jakýmkoliv způsobem zničily toho, kdo démony vyvolává. Temný průsmyk nazvaný příléhavě Fire scar se zdál být domovem nepřeberného množství odporných stvůr, ale spojené síly Elrendarských brzy ukončily jejich mizerné existence. Po pár krocích však byli konfrontováni orkským černokněžníkem. Jejich souboj s ním byl vcelku krátký, ale s použitím podivné magie se ork zjevil znovu a vysmál se elfkám. Tvrdil, že jeho mistr našel cestu k nesmrtelnosti a podělil se s ním o to tajemství. Jenže, jak se o chvilku později ukázalo, jeho věčný život neměl dlouhého trvání a po uhašení rituálních ohňů a rozbití rudého krystalu ork zemřel nadobro.
Ušpinění a unavení se vrátili zpět do tábora Opuštěných, kde se setkali s Cerothem a předali mu podivný krystal. Vyprávění zážitků však muselo počkat, protože náhle se zničehonic objevila Nessa s úsměvem od ucha k uchu se vrhla ke svým přátelům a jala se je objímat. Nedaleko ve stínu stromů postávala její průvodkyně, zahalená v dlouhém plášti s kápí. Eynor, Ceroth i Nessina průvodkyně se pak odebrali stranou a o chvíli později se vrátili jen on a Eynor s ustaranými výrazy ve tvářích.
Následujcího rána čekalo všechny další překvapení. Po dlouhé době se objevil Altash Blooddragon a nabídl družině svou pomoc, která byla po krátkém váhání přijata. Ceroth pak přednesl svou domněnku o rudých krystalech, pomocí kterých zřejmě temný mág udržuje ochrané pole, kolem svého příbytku. Navrhl poohlédnout se po dalších krystalech.
Během hledání se skupina dostala až k Splintertree, kde byla konfrontována skupinou orků, kteří se po krátkém jednání uvolili ukázat Elrendarským místa, kde se soustředí zlo - tábory Satyrů.
Po proheldání táborů byly nalezeny tři krystaly, které jak se zdálo obsahovaly duše Nočních elfů. Později téhož večera Ceroth družinu opustil a vydal se na domluvenou schůzku s Eynor, po příjezdu k Měsíční studni, kde se měli setkat jej však čekala velmi nepříjemně naladěná dryáda a podivný vzkaz. Od té doby jakoby se po něm i Eynor slehla zem...
Ušpinění a unavení se vrátili zpět do tábora Opuštěných, kde se setkali s Cerothem a předali mu podivný krystal. Vyprávění zážitků však muselo počkat, protože náhle se zničehonic objevila Nessa s úsměvem od ucha k uchu se vrhla ke svým přátelům a jala se je objímat. Nedaleko ve stínu stromů postávala její průvodkyně, zahalená v dlouhém plášti s kápí. Eynor, Ceroth i Nessina průvodkyně se pak odebrali stranou a o chvíli později se vrátili jen on a Eynor s ustaranými výrazy ve tvářích.
- Spoiler:
- Podle Nessina mistra skrze jednoho ze spících druidů v mohylových brlozích Stormrage začaly útočit bytosti podobné zhmotnělým nočním můrám... a vyšly i ven z mohyl a zaútočily na další obyvatele Moonglade. Hranice snu a reality se zdá tenčit čím dál rychleji. Podle jejího varování se bude současný stav Noční můry a Smaragdového snu zhoršovat a je otázkou spíše dní, než týdnů, do kdy jej elfové a taureni v Moonglade udrží.
- Spoiler:
- Tato informace není veřejně známá, ale jde o věc, která se během výpravy několikráte zmínila a probírala, jakkoli nejde o hlavní dějovou linii, kterou v tamním příběhu řešíte, ale spíše něco, co se odehrálo kdysi a má to následky. Uvádím zde shrnutí rok starého RP pro ty, kterých se cestovaní Ashenvalem týká a chtěli by se v přehršli informací orientovat. I proto vše editem přidávám jen do spoileru - kdo nebyl na místě nyní nebo před rokem, nemá o celé spojitosti ani tušení. Eyny.
Zhruba před rokem vyhledal na smrt zraněný Ceroth Eynor v Moonglade, kde se zhroutil ze sedla a jen za pomoci několika druidů a léčitelů byl držen na kraji života. Prý tehdy ve Felwoodu absolvoval boj s démonem zvaným Stopař, během kterého byla zničená jeho stará sin'doreiská čepel - doslova byla utavena u jílce.
Altash a Eynor tehdy vyslechli starý taurenský příběh o ochránci, který nemůže existovat beze své zbraně a rozhodli se pod vedením starých legend urychleně opatřit kov a kameny na Cerothovu novou zbraň, zatímco se druidé snažili udržet Cerothovo tělo naživu.
Cesta a stará legenda je tehdy dovedla i do Darkshore, kde za pomocí trhavin, magie a taurena Walana získali úlomek titánské oceli právě z glaive - tento kov se pak stal základem Cerothova nového meče, čepele Ad'alaru.
Po strastiplné cestě za získáním drahokamů, run a mistra kováře (Kiriel Lightbearer - tehdy v Shattrath), který by vše dokázal spojit v nový meč... a po hledání kladiva pro mistra kováře a dalším pobíhání od čerta k ďáblu... a od piráta k moonkinovi, se vrátili do Moonglade téměř v posledním okamžiku, kdy se bezvědomého Cerotha pokusil odpravit vrah Valendis. Za přispění šamana Mapiata, mága Skrittka a Khiary Moonwolf pak dokázali vraha zpacifikovat a spojit Cerothův osud s jeho novým mečem.
Po roce, který uběhl, se projevil následek jejich činu:
sluha Starých bohů, Soggoth, kterého glaive (nyní neúplná) zaseklá do jeho lebky měla navěky věznit a bránit mu v obnově, začal v průběhu roku procitat, a šířit svůj šepot a zlo po Darkshore i do zatopeného elfího chrámu v Black Fathom.
Patrně to byla právě jeho pozornost, kterou na sebe družina nedávno upoutala záchranou Rana Moonwolfa z oltáře Aku'Mai, hydřího mazlíka starých bohů.
I přes rozčarování Nessina mistra nad minulými činy Elrendarských ale Eynor tvrdila, že by je zopakovala, pokud by bylo třeba, protože bez meče není strážce a bez strážce není meč. Vědoma si své odpovědnosti navrhla řešení situace v Darkshore za pomoci sebeobětování, oproti Cerothm navrhovanému úplnému odstranění glaive a definitivním zabití Soggotha, nebo jeho zapečetění za pomoci odvěkého nepřítele Azerothu a tedy i starých bohů: démona.
Jak a kdy se vyřeší tato příběhová linka bude jen na vaší vůli, ale sympatie od "domorodců" neočekávejte.
Následujcího rána čekalo všechny další překvapení. Po dlouhé době se objevil Altash Blooddragon a nabídl družině svou pomoc, která byla po krátkém váhání přijata. Ceroth pak přednesl svou domněnku o rudých krystalech, pomocí kterých zřejmě temný mág udržuje ochrané pole, kolem svého příbytku. Navrhl poohlédnout se po dalších krystalech.
Během hledání se skupina dostala až k Splintertree, kde byla konfrontována skupinou orků, kteří se po krátkém jednání uvolili ukázat Elrendarským místa, kde se soustředí zlo - tábory Satyrů.
Po proheldání táborů byly nalezeny tři krystaly, které jak se zdálo obsahovaly duše Nočních elfů. Později téhož večera Ceroth družinu opustil a vydal se na domluvenou schůzku s Eynor, po příjezdu k Měsíční studni, kde se měli setkat jej však čekala velmi nepříjemně naladěná dryáda a podivný vzkaz. Od té doby jakoby se po něm i Eynor slehla zem...
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:16 pm
...Ceroth zasunul nohu pod tělo elfa a kopnutím ho převrátil na záda. Dokonce i po smrti měl Athrikus ve tváři nenávistný výraz. Teď už ale další životy nezničí. Ceroth se rozhlédl kolem, kde Nessa a Nunn prohledávali elfovu laboratoř ve snaze najít Klíč, z přízemí budovy se ozývaly podivné zvuky, které připisoval Moonwolfovu hledání.
Nessa se vynořila zpoza knihovny a oklepávala si z hlavy pavučiny.
"Nic tu není," hlásila smutně.
"A tady je jen to...ONO TO MRKÁ?!" ozvala se Nunn.
Ceroth zamyšleně hleděl na stránku denníku, který našel u čerokněžníka. Stínová rada. To slovo se mu vpalovalo do mysli a vytahovalo na povrch vzpomínky - krev, křik, pláč a utrpení. Potřásl hlavou.
"Dobře pojďme odsud, zdá se že budeme muset začít hledat jinde." ...
Po zabití Athrikuse se skupina rozdělila. Moonwolf byl pověřen dopravit zraněného Altashe do pevnosti, zatímco Ceroth, Nessa a Nunn se vydali na dlouhou cestu po stopách Eynor. Jisté však je, že budou potřebovat teplé oblečení.
Mezitím v pevnosti kapitán Falanthir povolal Strážkyni Jasmínu a Ashii a svěřil jim velmi důležitý úkol. Měly odcestovat do Outlandu a v pustinách Pekelného výběžku vystopovat a zabít mocného démona Azzariuse, který terorizoval okolí.
Jen hodinu poté, co odjeli se do pevnosti vřitil Moonwolf s vlajícím Althashem a po "přívětivém" přijetí byl Altash ošetřen. Zbylým vojákům však nebylo přáno odpočinku, neboť když kapitán spatřil Moonwolfův ušpiněný a potrhaný tabard, vydal rozkaz ze všech nejhroznější. Skupinka sestávající z Narlena, Moonwolfa a Lithiri měla pobrat všechny tabardy a košile v pevnosti, odvést je do města a nechat vyprat. Tohoto obtížného úkolu se všichni s odvahou chopili.
Výcvik druhého dne se tak nesl v poněkud barevnějším rytmu...neboť vojáci zapomněli zvlášť oddělit Moonwolfovou červenou krajovou košilku...
Nessa se vynořila zpoza knihovny a oklepávala si z hlavy pavučiny.
"Nic tu není," hlásila smutně.
"A tady je jen to...ONO TO MRKÁ?!" ozvala se Nunn.
Ceroth zamyšleně hleděl na stránku denníku, který našel u čerokněžníka. Stínová rada. To slovo se mu vpalovalo do mysli a vytahovalo na povrch vzpomínky - krev, křik, pláč a utrpení. Potřásl hlavou.
"Dobře pojďme odsud, zdá se že budeme muset začít hledat jinde." ...
Po zabití Athrikuse se skupina rozdělila. Moonwolf byl pověřen dopravit zraněného Altashe do pevnosti, zatímco Ceroth, Nessa a Nunn se vydali na dlouhou cestu po stopách Eynor. Jisté však je, že budou potřebovat teplé oblečení.
Mezitím v pevnosti kapitán Falanthir povolal Strážkyni Jasmínu a Ashii a svěřil jim velmi důležitý úkol. Měly odcestovat do Outlandu a v pustinách Pekelného výběžku vystopovat a zabít mocného démona Azzariuse, který terorizoval okolí.
Jen hodinu poté, co odjeli se do pevnosti vřitil Moonwolf s vlajícím Althashem a po "přívětivém" přijetí byl Altash ošetřen. Zbylým vojákům však nebylo přáno odpočinku, neboť když kapitán spatřil Moonwolfův ušpiněný a potrhaný tabard, vydal rozkaz ze všech nejhroznější. Skupinka sestávající z Narlena, Moonwolfa a Lithiri měla pobrat všechny tabardy a košile v pevnosti, odvést je do města a nechat vyprat. Tohoto obtížného úkolu se všichni s odvahou chopili.
Výcvik druhého dne se tak nesl v poněkud barevnějším rytmu...neboť vojáci zapomněli zvlášť oddělit Moonwolfovou červenou krajovou košilku...
Naposledy upravil Ceroth dne Sat Dec 14, 2013 5:51 pm, celkově upraveno 1 krát
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:16 pm
Atmosféra v Ghostlands houstne, Elrendarští strážní ponurými pohledy přejíždějí okolí a občas jeden z nich zvedne hlavu k obloze, jako v očekávání příchodu něčeho...každý cítí dotek zlé vůle, která prochází krajinou, neviditelná a přesto hmatatelná...
Z denníku kapitána Falanthira
"...je to až s podivem, jaké náhody dokáží zamíchat našimi osudy. Kdybych se toho dne zpozdil jen o pár minut, ta elfka by byla už mrtvá. A kdybych zvolil jinou trasu, pak také. Světlo, Osud či něco chtělo tomu, abych ale Avelion zachránil. Avelion, to bylo to jediné co jsem z té elfky dostal - její jméno. Nevím jestli se jí kdy vrátí paměť a taktéž nevím....jestli ona to vůbec chce..."
Aneb vítáme v našich řadách novou posilu Avelion, ať se ti u nás líbí ;-)
Avelion se brzy projevila jako zručná léčitelka, na dokonce si na ni nestěžoval ani Altash, jehož žebra pod jejíma zkušenýma rukama jsou den ode blíž k úplnému uzdravení. Přesto si Altash stále neodpouští jakoukoliv provokaci stran kapitána Brightspeara, vojáci se sází, kdy kapitánovi konečně dojde trpělivost a nechá slepého elfa zavřít do sudu a poslat směr moře.
Při poradě včerejšího dne bylo oznámeno dalších pár novinek.
První radostnou událostí je přijetí hraničářky Lithiri Windrunner, přestože někteří na ni hledí mírně skepticky, jsou zde tací, kteří vkládají velkou důvěru v její schopnosti.
Jako další přišlo na řadu její hlášení o menším modrém drakovi, který se potuloval po Eversongu, bavil se s elfy a papal trolly. Že by si někdo od Farstriderů zkoušel převlek na maškarní? Kdo ví....
Pak si vzala slovo hraničářka Aerin Windsong a během svého napínavého vyprávění (doprovázené tichým funěním nově příchozího, sny hladícího taura Kahneeho), sdělila přítomným že jednak se v Ghostlands patrně znovu nachází několikanásobný vrah, únosce, bard a módní ikona Valendis Kaer'menan, známý pod přezdívkou Rys. A druhak, že nedaleko Sanctum of Sun došlo k velmi ohavnému vandalismu, při kterém byl vnitřek domu rodiny Evenstarových pomalován hvězdičkami za použití vnitřností a krve jednoho nemrtvého. Ten byl dříve viděn, kterak s vozem cestuje mezi Plaquelands a Deatholme.
Po vyslechnutí novinek byly vydány tyto rozkazy:
Dnes bude uspořádán hon na Valendise, všichni hraničáři se mají před sourmakem hlásit u kapitána Brightspeara.
Bylo zakázáno opouštět či vstupovat do Elrendarské pevnosti bez vědomí kapitána.
Stráže byly posíleny a dostali rozkaz prověřit každého, kdo se bude dožadovat vstupu do pevnosti, či její opuštění.
Kdo měl zájem na tak brutálním zabití nemrtvého, navíc v dávno opuštěném domě?
Proč se Valendis ukázal právě teď a v Ghostlands?
Zdá se, že se ve vzduchu vznáší množství otazníků...
Z denníku kapitána Falanthira
"...je to až s podivem, jaké náhody dokáží zamíchat našimi osudy. Kdybych se toho dne zpozdil jen o pár minut, ta elfka by byla už mrtvá. A kdybych zvolil jinou trasu, pak také. Světlo, Osud či něco chtělo tomu, abych ale Avelion zachránil. Avelion, to bylo to jediné co jsem z té elfky dostal - její jméno. Nevím jestli se jí kdy vrátí paměť a taktéž nevím....jestli ona to vůbec chce..."
Aneb vítáme v našich řadách novou posilu Avelion, ať se ti u nás líbí ;-)
Avelion se brzy projevila jako zručná léčitelka, na dokonce si na ni nestěžoval ani Altash, jehož žebra pod jejíma zkušenýma rukama jsou den ode blíž k úplnému uzdravení. Přesto si Altash stále neodpouští jakoukoliv provokaci stran kapitána Brightspeara, vojáci se sází, kdy kapitánovi konečně dojde trpělivost a nechá slepého elfa zavřít do sudu a poslat směr moře.
Při poradě včerejšího dne bylo oznámeno dalších pár novinek.
První radostnou událostí je přijetí hraničářky Lithiri Windrunner, přestože někteří na ni hledí mírně skepticky, jsou zde tací, kteří vkládají velkou důvěru v její schopnosti.
Jako další přišlo na řadu její hlášení o menším modrém drakovi, který se potuloval po Eversongu, bavil se s elfy a papal trolly. Že by si někdo od Farstriderů zkoušel převlek na maškarní? Kdo ví....
Pak si vzala slovo hraničářka Aerin Windsong a během svého napínavého vyprávění (doprovázené tichým funěním nově příchozího, sny hladícího taura Kahneeho), sdělila přítomným že jednak se v Ghostlands patrně znovu nachází několikanásobný vrah, únosce, bard a módní ikona Valendis Kaer'menan, známý pod přezdívkou Rys. A druhak, že nedaleko Sanctum of Sun došlo k velmi ohavnému vandalismu, při kterém byl vnitřek domu rodiny Evenstarových pomalován hvězdičkami za použití vnitřností a krve jednoho nemrtvého. Ten byl dříve viděn, kterak s vozem cestuje mezi Plaquelands a Deatholme.
Po vyslechnutí novinek byly vydány tyto rozkazy:
Dnes bude uspořádán hon na Valendise, všichni hraničáři se mají před sourmakem hlásit u kapitána Brightspeara.
Bylo zakázáno opouštět či vstupovat do Elrendarské pevnosti bez vědomí kapitána.
Stráže byly posíleny a dostali rozkaz prověřit každého, kdo se bude dožadovat vstupu do pevnosti, či její opuštění.
Kdo měl zájem na tak brutálním zabití nemrtvého, navíc v dávno opuštěném domě?
Proč se Valendis ukázal právě teď a v Ghostlands?
Zdá se, že se ve vzduchu vznáší množství otazníků...
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:17 pm
Byl vydán zatykač na Lady Lamii Darkreaver
Lady Darkreaver je stíhána za nedovolené proniknutí to Elrendarské pevnosti a za napadení dvou členů Elrendarské posádky. Veškeré informace prosím hlaste kapitánu Falanthirovi.
Před dvěma dny večer se skupina vydala na místo, kde byl naposledy spatřen Valendis Kaer'menan, také známý jako Rys. Ve skrýši Lithiri krom jídla a starého oblečení podařilo objevit hlavně mapu s červeně vyznačenými místy zatím neobjasněného významu. S teorií, že jde o místa s pitnou vodou se skupina vydala na jedno z nich- přímo k Zul´Amanu. Tam se podařilo Lithii získat místo informace pravděpodobně sebevražedný úkol, před kterým Narlena varovala členka expedice. Po krátké cestě a menším boji se podařilo ukořistit ztracenou mapu, pro kterou je člověk poslal. Kapitán Falanthir pro jistotu nechal na místě prapor Pohromy, aby pozezření z činu nepadlo na Elrendar, a všichni se vydali zpět, tentokrát již bez boje.
Po příchodu k expedici čekalo na skupinu překvapení v podobě zraněného elfa, který také původně šel pro mapu. Co je ovšem důležitější, jak se zdá, tak za jeho zranění mohl sám Valendis. Elf se po ošetření odebral do domu, kde ho poté ještě přišla zkontrolovat Avelion. Jeho chování však změnilo a on Avelion napadl a chtěl použít jako rukojmí, což by se mu možná i povedlo nebýt včasného zásahu Lithiri. O duševním stavu elfa přestyl být pochyby, když se jeho chování změnilo v čistě šílené. Narlen se dobrovolně přihlásil, že ho pohlídá než bude elf eskortován do cely.
Zbytek skupiny se vydal zpátky do Valendisovy skrýše, která byla po jejich přijezdu překvapivě vyklizená. Aerin a kapitán Falanthir zůstali na stráži, Lithiri nastražila uvnitř menší past a pak se spolu s Avelion vydaly do pevnosti prostudovat mapu. Byly ovšem vyrušeny a napadeny nemrtvou, která se potulovala kolem pevnosti již od jejich odjezdu.
Spoiler pro ty, co si rádi počtou
V pevnosti se Avelion od Lithiri dozvěděla, že v kasárnách čeká zraněný hraničář a šla ho spolu s Kahneem ošetřit. Přestože vypadal zcela nenápadně, Jasmína v hraničáři poznala právě Valendise, který se následně nechal až podezřele jednoduše zatknout. Valendis byl poté uvezněn ve věži, kde momentálně čeká na výslech.
Závěrem ještě léčitelka Avelion prosí návštěvníky Valendise, aby případné bodání šípy a rány omezili na minumum. Je vysoce pravděpodobné, že Světlo by při léčení nepomohlo a zbytečně by jí tak přidávali práci.
Lady Darkreaver je stíhána za nedovolené proniknutí to Elrendarské pevnosti a za napadení dvou členů Elrendarské posádky. Veškeré informace prosím hlaste kapitánu Falanthirovi.
Před dvěma dny večer se skupina vydala na místo, kde byl naposledy spatřen Valendis Kaer'menan, také známý jako Rys. Ve skrýši Lithiri krom jídla a starého oblečení podařilo objevit hlavně mapu s červeně vyznačenými místy zatím neobjasněného významu. S teorií, že jde o místa s pitnou vodou se skupina vydala na jedno z nich- přímo k Zul´Amanu. Tam se podařilo Lithii získat místo informace pravděpodobně sebevražedný úkol, před kterým Narlena varovala členka expedice. Po krátké cestě a menším boji se podařilo ukořistit ztracenou mapu, pro kterou je člověk poslal. Kapitán Falanthir pro jistotu nechal na místě prapor Pohromy, aby pozezření z činu nepadlo na Elrendar, a všichni se vydali zpět, tentokrát již bez boje.
Po příchodu k expedici čekalo na skupinu překvapení v podobě zraněného elfa, který také původně šel pro mapu. Co je ovšem důležitější, jak se zdá, tak za jeho zranění mohl sám Valendis. Elf se po ošetření odebral do domu, kde ho poté ještě přišla zkontrolovat Avelion. Jeho chování však změnilo a on Avelion napadl a chtěl použít jako rukojmí, což by se mu možná i povedlo nebýt včasného zásahu Lithiri. O duševním stavu elfa přestyl být pochyby, když se jeho chování změnilo v čistě šílené. Narlen se dobrovolně přihlásil, že ho pohlídá než bude elf eskortován do cely.
Zbytek skupiny se vydal zpátky do Valendisovy skrýše, která byla po jejich přijezdu překvapivě vyklizená. Aerin a kapitán Falanthir zůstali na stráži, Lithiri nastražila uvnitř menší past a pak se spolu s Avelion vydaly do pevnosti prostudovat mapu. Byly ovšem vyrušeny a napadeny nemrtvou, která se potulovala kolem pevnosti již od jejich odjezdu.
Spoiler pro ty, co si rádi počtou
- Spoiler:
- Spoiler:
- Obě elfky u brány zasalutovaly strážným. Lithiri ťapla uzdu a přivázala talbuka.
,,Dnes to byl namáhavý večer…“ Prohlásila cestou do jídelny. Avelion nezbylo něž souhlasit a podvědomě se chytla za krk
,,Hmm, teď bych ale něco snědla…Děje se něco?“ ohlédne se za Avelion.. ,,Ne, jen… jsem ten útok nečekala.Asi si na své pacienty budu muset dávat pozor.“povzdychne si. ,,To věřím… taky jsem měla na chvilku zato…že je normální… ale naštěstí se nic nestalo“ pousmála se Lithiri. Obě elfy se začaly probírat zbytky jídla v naději, že najdou ještě něco teplého.
,,TAK CO BUDE?! Je tu někdo?!“
,,To ano…slyšela jsi to?“ Lithiri se zastavila uprostřed pohybu. ,,Ano, něco znělo, jako kdyby krákala vrána“potvrdila Avelion. Lithiri se otočila zpátky k jídlu,,Došla by ses tam kouknout? Já zatím něco vyberu.“ Avelion se otočila směrem k bráně a blížila se k ní nejistým krokem. Musela skrýt zhnusení i zděšení, když před bránou stála nemrtvá. Neviděla jí do tváře, ale jistě to byla ta samá nemrtvá, která žádala o vstup již předtím.
Nakonec oslovila nemrtvou a snažila se, aby v jejím hlase nebyl znát strach ,,Ano? Přejete si?“
,,Konečně.“odpověděla nemrtvá. Kdysi byl její hlas jistě nádherný, ale teď zněl jako kvílení větru.,,Obsluha je tu strašná. No šup, šup, otevírat, otevírat.“ Avelion si nemrtvou rychle prohlédla.,,Promiňte, jsem zde pouze host. Nemám právo otevírat cizincům.“
,,Já a cizinec?! Jsem…“ vykřikla nemrtvá.
,,Neznám vás, takže ano.“ stála si za svým elfka.
Nemrtvá se nadechla, jako kdyby se potřebovala zklidnit a prohlásila:,,Lady Lamie Darkreaver, jedna ze tří slavných sester rodu Darkreaverů, nejstarší o několik sekund… osobně. A jdu dokončit výzkum, co jsem tu začala.“
,,Hmm… Skočím pro Lithiri. Ta má větší právo rozhodnout.“pokusila se o vlídný úsměv,,Což má snad každém tady“zabrblá si cestou pro sebe.
,,Lord Ceroth o něm ví… A neměla jsem čas… jedná se o nějaký lék… na mor ve vodě… Šup!“ zatleskala na odcházející elfu jako na služku. Avelion vešla do místonosi a upřela pohled na Lithiri.,,Už jsi tu? Kdo to byl?“zarazila se Lithiri,,Tedy… už jste… pardon. Nejsem moc zvyklá vykat“ usměje se.
,,Mě tykání nevadí, sama jsem ho chtěla navrhnout…Ehm, vzpomínáš na tu nemrtvou co stála před branou?“
,,Na tu…divnou? Někoho mi připomínala… děsila mne....vážně. Jinak to by bylo príma, vykání není nic pro mě“ Avelion se nejistě podívala k bráně,,Říkala, že se jmenuje lady Lamie Darkreaver. Prý tu dělá nějaký výzkum pro Cerotha. A… chce dovnitř.“
Lithiri se zvedla od stolu a sebejistě prohlásila ,,Koukneme se na ni… ale tenhle výzkum bych zvládla i já.“ Avelion se pokusila o úsměv, ale byla příliš nervózní na to, aby byl úpřímný. Obě elfky se vydaly k bráně. ,,Ehm…?“ Lithriri se zmateně dívá na prázdný prostor před bránou. Avelion se chvíli rozhlížela,,Před chvílí tu byla“ řekla jako by se bála, že ji obviní ze lži. Lithriri stále zírala do tmy za bránou ,,Divný… Poslední dobou je tu víc divného“
,,Třeba čeká, že otevřeme bránu, když se vyjdeme podívat ven“šeptla Avelion. Lithiri se otočila a vydala se rázným krokem zpět do jídelny,,No nic…vrátíme se. Ven? Teď? Ani mě nehne... mám strach. Slyšela jsem o tolika podivných věcech. Ale našla jsem jablka a džus." Ukázala vesele na stůl před nimi.
,,Mňam… ona bude i večeře?“ ozvalo se za elfkami. Lithriri sebou trhla a odskočila tak prudce až málem spadla. Avelion sebou culka a okamžitě zacouvala k Lithiri. Obě elfy se zmohly jenom na zaječení, při kterém možná praskla nějaká ta tabulka v okně, a dál zíraly na nemrtvou.
,,Co trojčíte? Prostě už mě nebavilo čekat tam venku!“ Nemrtvá porozorovala obě elfy- jedna jenom zírala s otevřenou pusou, té druhé se pravděpodobně podařilo ztratit jak barvu, tak chuť k jídlu.,,Zavři tu tlamičku elfko… než ti do ní vletí nějaká choroba.“ Zasmála se smíchem umírající vrány. Lithriri rychle zaklapla pusu a natiskla se na krabici.
,,Hmm…kde mám svoje ingerence? Raději je použiju k něčemu důležitějšímu, než na nějaký stupidní lék.“pohlédla na své ruce a povzdechla si. Litrhri zatím těkala očima střídavě mezi nemrtvou a Avelion, která přemýšlela, čím se nejúčinněji bránit.
,,Vypadni!“ vykřikla Lithirir, vytasila dýku i meč a namířila je na nemrtvou. Avelion ji okamžitě napodobila s naběračkou.
,,Ale notak!" Zasmála se nemrtvá, až z toho oběma elfkám přejel mráz po zádech. Pak mávla rukou k elfčiným zbraním. Ty se cuknutím vytrhnuly z jejich rukou a s ciknutím dopadly k nohám nemrtvé.Lithiri se se zpožděním pokusila chňapnout po zbraních, ale bylo pozdě…uletěly. ,,A ty! Polož tu naběračku!“rozkázala přísně. Avelion se pokusila zkrýt svůj strach, neohroženě natáhla roztřesenou ruku a nepřestávala mířit na nemrtvou naběračkou.,,Tak hloupé…!" prohlásila nemrtvá a její hlas se oběma zabodával do srdce jako kus ledu. Až se z toho otřásly. Nemrtvá namířila ruce na naběračku a ta se okamžitě začala tavit elfce přímo v ruce.
,,Pozor!“ vykřikla Lithiri a Avelion okamžitě pustila naběračku, než ji stihla nějak víc spálit, a koukala na roztavený kousek kovu, který chládnul na zemi.
,,Drž se dál… ne-nechci ti ublížit“ vykoktala ze sebe. Nemrtvá se jen zasmála a její chladný smích se rozlehl po prázdném sále. Pak znova vyprskla smíchy a posadila se na stoličku.
Avelion se zamračila a upřela pohled přímo na nemrtvou. Z jejích úst se začala linout slova ve staré elfštině a od elfky se k nemrtvé šířil pás zářivého Světla. Nemrvá si zakryla oči ,,Ztlumíš to, nebo to mám udělat já?!“
,,Jako kněžka Světla ti nařizuji opustit tuto místnost!“ Při těch slovech nemrtvá znova vybouchla smíchy. Rozpřáhla ruce, jako kdyby chtěla elfky obejmout... ale v obětí se začala tvořit masa temné energie pohlcující Světlo… jako kdyby se jím krmila. ,,Tyhle blbosti na mě nezkoušej… myslíš si, že mě tím zničíš? Já byla taky kněžka.“ Zasmála se.
,,Byla.“prohlásila Avelion chladně a začala se modlit usilovněji. Světlo okamžitě zesílilo. Ne ovšem dost na to, aby zastavilo nebo porazilo blížící se Temnotu.
Lithiri se na všechno bezmocně koukala a hledala, jak pomoci. Její pohled spočinuly na čemsi v kredenci. Elfka neváhala a okamžitě po nemrtvé mrskla horkou bramboru, která ji zasáhla přímo do hlavy. Ta ovšem vykřikla a nával temné energie ještě zesílil… už skoro objímal obě elfky.,,Vzdáváš se, maličká kněžko?“
,,NIKDY!“ Avelion se při pohled na temnotu náhle chytla za hlavu a něco bolestivě vykřikla v jazyce, kterému nikdo z přítomných nerozuměl. Hbitě, ale silně strčila do Lithiri, aby ji dostrčila z dosahu temnoty. Nemrtvá něco zařvala a nad její hlavou se objevil útvar připomínající hlavu draka, ale jako by byla tvořená čisté temné energie. Dračí hlava se začala pomalu posouvat k elfkám, jako se blíží had ke kořisti. Lithriri se jen rozhlédla, co by po nemrtvé ještě hodila, když se temnota dostala až k Avelion, až ji celou obejmula a jako by do ní i pronikala. Avelion se zkroutila v bolesti a před očima se jí mihly obrazy…polární záře, sněhové vločky a... tvář elfky. Avelion v agónii vykřikla slova v jazyce, jenž její lid dávno přestal používat a místnost naplnila oslňující světlo. Ve chvíli, kdy se ovšem paprsky dostaly k prvním překážkám, vytvořily stíny. Po celé místnosti se objevili desítky malých stínů, které se okamžitě vrhnuly na nemrtvou. Ta jenom zatřepala hlavou a temnota se k ní okamžitě vrátila aby mohla kolem sebe vytvořit temný štít. Avelion dopadla na podlahu a tvář měla zkřivenou bolesti. Před očima měla tvář elfky pokřivenou vztekem a volající její jméno.
Najdu si tě Avelion, najdu si tě kdekoliv a nechám tě sledovat, jak všichni zemřou. Všichni budou sloužit mě...
,,Už toho necháme? Tak co?“ prohlásila nemrtvá.Lithiri se okamžitě vrhla k Avelion.
,,Co se děje? Co tě bolí.“vyhrkla ustaraně Lithiri.
,,Já... ne... to... je...“
Pak se elfce zavřely oči a ona přijala sladké bezvědomí.
Nemrtvá zatřepala hlavou, jako kdyby se probrala z nějakého transu .
,,Notak... prober se.“ šeptla Lithiri vyděšeně. Světlo z místnosti pomalu zmizelo, ale stíny se ještě na chvíli stáhly nad tělo elfky a téměř ochranitelsky nad ním kroužily. Pak zmizel i stín. Lithiri s Avelion lehce zatřepala a ta po chvíli třepání konečně otevřela oči.,,Au... co se stalo?" téměř zašeptala.
,,Kde jsem?... Elrendar? Už...kolik je hodin? Hej vy... kolik je hodin?" řekla nemrtvá, která jako by se právě vzbudila. Lithriri koukla na nemrtvou jako na blázna, zatím co Avelion se pokusila postavit, ale nohy jí vypověděly službu.,,Pojď, pomůžu ti." podala Lithiri elfce ruku.
,,Raději chvíli posedím." usmála se bolestivě Avelion.
,,Dobře."přikývla.
,,Poslední... poslední co si pamatuju... hmmm. Aha! Ingredience. Potřebovala bych elfí krev." vykřikla vítězoslavně nemrtvá. Pak upřela pohled na sedící elfku. ,,Proč sedíš? Je ti nevolno?" Obě elfky nevěřícně pohlédly na nemrtvou.,,Ano."
,,Vím, že jsem šeredná... ale ještě nikdo se ze mě tak nesložil." Lithiri koukla s vyvalenýma očima na nemrtvou.,,A ta...krev?"pohlédla na obě elfky, které rozhodně nevypadaly, že by jí zrovna hodlaly nějakou tu kapku poskytnout. ,,Tsss...tohle až se dozví lord Ceroth..." zabrblala nemrvá a vydala se na balkon.
,,Prosím, řekni, že nejde do pokoje pro hosty. Po ní bych tam už nespala." zakňučela Avelion.
,,Nevím." Lithiri se zatvářila smutně, pak podala elfce rurku a vytáhla ji na nohy. ,,Už je ti dobře?"
,,Je mi... lépe."odpověděla Avelion a klopýtala k nejbližší židli. Lithiri si promnula čelo. ,,Musím se napít." chytla nejbližší sklednici a napila se z ní. Avelion uchopila roztřesenými prsty pohár a následovala příkladu druhé elfky, která si zatím položila hlavu na stůl. Její pozornost, ale upoutala postava elfa, který právě vešel do místonosti. Elf v černo-červené zbroji nejdříve přeléth pohledem po trůnu. Pak ale jeho pozornost upoutaly obě elfky.
,,Bal'a dash."pozdravil obě elfky. Avelion kývnula na odpověď a Lithriri se otočila a zvedla obočí. ,,D-dobrý den. Co si přejete?"
,,Hledám tu jednu dotyčnou osobu." přelétl pohldem po přítomných. Lithiri se opřela o stůl a zhluboka se nadechla. Pak upřela pozornost zpátky na elfa. ,,Ano?" řekly obě elfky téměř zaráz.
,,Nedávno sem měla dorazit. Z města. Ano." Lithiri zvedla pohled a koukla se na elfa. ,,To budu možná já. Ale jenom možná..." Elf si ji bedlivě prohlédl. ,,Pokud jste sem měla nedávno dorazit z města. Pak ano. Pokud ale nikoliv, tak odpusťe za vyrušení"
,,Dorazila jsem před pár dny..." kývla Lithiri. Elf se podíval na druhou z elfek. ,,Hm...to by tak odpovídalo." Avelion zaregistrovala pohled. Pak vzala z mísy jablko a hladově se do něj zakousla. Lithiri naklonila hlavu na stranu, pak se odlepila od stolu a popošla blíž. ,,A přejete si?" elf opět upřel pohled na Lithiri. ,,Pokud jste to vy, měl bych pro vás vzkaz."
,,A to?"
Elf se podíval na Avelion. ,,Velmistr mě žádal, ať ten vzkaz předám někde mimo."
,,Jestli... totiž, klidně můžeme jít ven, jestli vám to bude milejší. Pokud mne omluvíš... vteřinku."otočila se k Avelion. ,,Stejně už asi půjdu spát..." zvedla se a zamířila s ostatními k východu. Oplatila Lithiri úsměv a zamířila k pokoji, kam za ní doléhaly jen zbytky rozhovoru.
,,O mě se nejedná, já jsem pouze sprostředkovatel." vysvětloval elf.
,,Dobrá..." odpověděla Lithiri. Avelion potichu zavřela dveře, v polospánku doklopýtala k posteli a okamžitě se na ni svalila. Přitáhla si přikrývku až k hlavě a chvíli ještě přemýšlela.
Dnes to byl vážně namáhavý večer…
V pevnosti se Avelion od Lithiri dozvěděla, že v kasárnách čeká zraněný hraničář a šla ho spolu s Kahneem ošetřit. Přestože vypadal zcela nenápadně, Jasmína v hraničáři poznala právě Valendise, který se následně nechal až podezřele jednoduše zatknout. Valendis byl poté uvezněn ve věži, kde momentálně čeká na výslech.
Závěrem ještě léčitelka Avelion prosí návštěvníky Valendise, aby případné bodání šípy a rány omezili na minumum. Je vysoce pravděpodobné, že Světlo by při léčení nepomohlo a zbytečně by jí tak přidávali práci.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:17 pm
Nad Ghostland a Eversong se stahují temné mraky 
. Dne 30.6.2013 někdy kolem půl 1 ráno až 3 ráno bylo napadeno několik míst na těchto územích. Spousta mrtvých a zraněných a to za celkem krátkou dobu. Jakoby se přes tato území přehnala nějaká přírodní katastrofa. Ale svědkové co to přežili vypovídají jinak. Od brány z morových zemí byli slyšet zvěsti že 3 postavy vstoupili na území Ghostland. Šli směrem k vesnici Tranquillien ale cestou již vzali první život. Vzali jej elfovi Vor'elovi.
Po litém boji s útočníky padli do jednoho a útočníci neváhali a hned se pustili do práce s vesničany ale všechny nezabili. Po malé chvilce se dali na útěk pryč směrem k mostu mezi Eversong a Ghostland. Nějakou dobu o této skupince nebyli zvěsti nejspíše zmizeli ale nakonec přece jen ukázali růžky. Jejich návštěvou poctili i Fairbreeze kde od jizvy přišli k vesnici a na vrchu se dostali za hradby jako pratele ale hned zmasakrovali nejaké strážné, ale mluví se i o komsi čtvrtém který sel dal do vesnici a zabil dva další.
Že by se k této skupince přidal v zabíjení i někdo jiný? nebo už s nimi byl předtím ale růžky ukázal až teď? Tato skupina během chvilky opět zmizela a ukázala se až u obchodníka s batohy který jejich útok naštěstí přežil ale jeho nos už nebude nikdy tak krásný.
(Kdyby někdo chtěl někoho z přeživších vyslýchat či by něco o tomhle chtěl nebo Solanina si vyslechnout kontaktujte Nessaa a domluvíme se)
Po okradení Solanina a vzatí jeho batohů pryč, z nichž některé byli nalezeny v řece o kus dál tato skupinka se již neobjevila. Pár strážných mluví o komsi projíždějícím městem pryč k teleportačnímu orbu do Under City. Ale popis jejich nesedí na popis těch jež všechny tyto skutky způsobili.
. Dne 30.6.2013 někdy kolem půl 1 ráno až 3 ráno bylo napadeno několik míst na těchto územích. Spousta mrtvých a zraněných a to za celkem krátkou dobu. Jakoby se přes tato území přehnala nějaká přírodní katastrofa. Ale svědkové co to přežili vypovídají jinak. Od brány z morových zemí byli slyšet zvěsti že 3 postavy vstoupili na území Ghostland. Šli směrem k vesnici Tranquillien ale cestou již vzali první život. Vzali jej elfovi Vor'elovi.- Spoiler:
- Spoiler:
Po litém boji s útočníky padli do jednoho a útočníci neváhali a hned se pustili do práce s vesničany ale všechny nezabili. Po malé chvilce se dali na útěk pryč směrem k mostu mezi Eversong a Ghostland. Nějakou dobu o této skupince nebyli zvěsti nejspíše zmizeli ale nakonec přece jen ukázali růžky. Jejich návštěvou poctili i Fairbreeze kde od jizvy přišli k vesnici a na vrchu se dostali za hradby jako pratele ale hned zmasakrovali nejaké strážné, ale mluví se i o komsi čtvrtém který sel dal do vesnici a zabil dva další.
Že by se k této skupince přidal v zabíjení i někdo jiný? nebo už s nimi byl předtím ale růžky ukázal až teď? Tato skupina během chvilky opět zmizela a ukázala se až u obchodníka s batohy který jejich útok naštěstí přežil ale jeho nos už nebude nikdy tak krásný.
- Spoiler:
(Kdyby někdo chtěl někoho z přeživších vyslýchat či by něco o tomhle chtěl nebo Solanina si vyslechnout kontaktujte Nessaa a domluvíme se)
Po okradení Solanina a vzatí jeho batohů pryč, z nichž některé byli nalezeny v řece o kus dál tato skupinka se již neobjevila. Pár strážných mluví o komsi projíždějícím městem pryč k teleportačnímu orbu do Under City. Ale popis jejich nesedí na popis těch jež všechny tyto skutky způsobili.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:17 pm
A zatímco stateční obránci Quel'Thalasu vyšetřují stopy po vrazích, skupina vedená Cerothem pokračuje v hledání Eynor...
Northrend. Putování tou mrazivou pustinou mne stojí mnoho sil. Nemůže za to ani mrazivý vítr, ani chlad který proniká i tou nehustší kožešinou. Je to zápach smrti a zoufalství, co na mne dotírá jako smečka vyhladovělých vlků. Jakoby proti mne nějaké zlo stavělo svou vůli. Každého večera upadám do spánku, avšak po probuzení se necítím ani trochu odpočatý. Občas vidím Nessin překvapený pohled. Ona nemusí každý den svádět ten vyčerpávající boj...
Nebýt Nessiny zvědavosti, možná bychom už teď byli na cestě domů. Ale kdo ví, jak by to bylo. Po přečtení slov z tajemné knihy nesoucí název Rituály nového měsíce, naši elfku postihla kletba, která ji jednou za čas promění ve vlka. Naštěstí jsme získali pomoc, v jakou jsme se ani neodvažovali doufat. Samotná dračí královna nás laskavě přijala a s pomocí modrého draka Kalecgose nám poradili, jak si Nessa bude moci odolat působení kletby, alespoň do doby, než najdeme způsob, jak kletbu zcela zrušit.
Nessa a Nunn se tedy daly do shánění potřebných věcí, ze kterých měly vytvořit jakýsi náramek, který dokáže kletbu zpomalit. Když se však vrátili zpátky do Wyrmrest, čekalo je překvapení - Ceroth byl pryč. Alextrazsa jim vysvětlila, že on musí spěchat za svým srdcem a že se s nimi opět shledá.
Mezitím Eynor v doprovodu Corina dorazila až k Titánskému strážci Thorimovi, který (smuten ze ztráty své milované ženy Sif) stoicky přimrzal ke svému kovovému trůnu v Chrámu bouří.
"...prohlédla si majestátní postavu na trůnu a polkla. Náhle si připadala maličká a bezvýznamná. Tak to ale není, ozval se jí v hlavě tichý hlásek. Trhla hlavou v rázném přikývnutí, až jí pramínek havraních vlasů spadl do čela. Vykročila vpřed, nechávajíc Corina svým úvahám o přimrzání. Vydala jsem se sem...protože tak mu mohu pomoci, překonala jsem své fobie, nebyla jsem sežrána vlky ani těmi radikálními druidy a tohle je jen další bytost, se kterou si musím promluvit...bude to hračka..."
Eynořina vhodně volená slova nejprve titánského strážce rozzuřila, ale skrze hněv se zbavil břímě žalu a nakonec elfce pověděl o možnosti, jak pomoci v udržení Soggotha skrze další zbraň titánů. Mluvil o Hodirově kopí - legendární zbrani Vládce Zimy, jež byla kdysi dávno roztříštěna a její části uschovány a hlídány mrazivými elementály. Po vyslechnutí této zprávy se chystala vyrazit, ale k Chrámu bouří náhle dorazil Ceroth, na hřbetě rudého draka (s mašlí kolem krku a vzkazem: pac a pusu Alex). Po vzájemném přivítání a vyprávění se oba shodli, že zbraň zkusí najít a složit, rozmrznuvší Corin se k nim připojil a souhlasil, že jim (coby otrlý cestovatel polárními pustinami) ukáže různá místa, kde by se mohly úlomky kopí nacházet. První zastávkou se stalo zamrzlé jezero plné podivných kovových obrů a ohnivých elementálů. Ani přes slaninu, kterou jim Corin nabízel, nedokázali našim cestovatelům říci, jestli tu část kopí je, nebo ne. Proto bylo rozhodnuto, že se najde nějaká vesnice, kde by bylo možné využít slaninový úplatek s lepšími výsledky. Při hledání vshodné osady se naši cestovatelé ještě pokochali pohledem na pantomimicky ztvárněnou bitvu mrazivých obrů proti trpaslíkům, k jejímuž vzniku dal prý poděnt již zmíněný Thorim. Corin byl pak poněkud rozčarován, když zjistil že účinkující si vypomohli tím, že se nechali zmrazit.
Po "dokochání se" se skupinka podřídila vedení rudého draka, který v rekordním čase dokázal najít vesnici Taunků a k smrti vyděsit několik poklidně se pasoucích mamutů. Ceroth seskočil doprostřed zmateně pobíhajících taunků a společně s gestem pana Spoka a vážnou tváří zahlásil: "Přícházíme v míru".
Po překonání jazykových bariér ("Jak to myslí, že tu nemají garáž?"), se naše skupinka ubytovala. Corin si pak vyprosil chvíli o samotě s Eynor a po delším rozhovoru se přišel rozloučit, že má něco velmi naléhavého. Přes protesty a námitky zbytku skupiny nasedl na svou raketu s vyhřívanými sedačkami, poslal pusu Cerothovi a zasalutoval Eynor. Pak se slovy: Nachystejte mi uzenáče na snídani" zmizel v dál...
Northrend. Putování tou mrazivou pustinou mne stojí mnoho sil. Nemůže za to ani mrazivý vítr, ani chlad který proniká i tou nehustší kožešinou. Je to zápach smrti a zoufalství, co na mne dotírá jako smečka vyhladovělých vlků. Jakoby proti mne nějaké zlo stavělo svou vůli. Každého večera upadám do spánku, avšak po probuzení se necítím ani trochu odpočatý. Občas vidím Nessin překvapený pohled. Ona nemusí každý den svádět ten vyčerpávající boj...
Nessa a Nunn se tedy daly do shánění potřebných věcí, ze kterých měly vytvořit jakýsi náramek, který dokáže kletbu zpomalit. Když se však vrátili zpátky do Wyrmrest, čekalo je překvapení - Ceroth byl pryč. Alextrazsa jim vysvětlila, že on musí spěchat za svým srdcem a že se s nimi opět shledá.
Mezitím Eynor v doprovodu Corina dorazila až k Titánskému strážci Thorimovi, který (smuten ze ztráty své milované ženy Sif) stoicky přimrzal ke svému kovovému trůnu v Chrámu bouří.
"...prohlédla si majestátní postavu na trůnu a polkla. Náhle si připadala maličká a bezvýznamná. Tak to ale není, ozval se jí v hlavě tichý hlásek. Trhla hlavou v rázném přikývnutí, až jí pramínek havraních vlasů spadl do čela. Vykročila vpřed, nechávajíc Corina svým úvahám o přimrzání. Vydala jsem se sem...protože tak mu mohu pomoci, překonala jsem své fobie, nebyla jsem sežrána vlky ani těmi radikálními druidy a tohle je jen další bytost, se kterou si musím promluvit...bude to hračka..."
Eynořina vhodně volená slova nejprve titánského strážce rozzuřila, ale skrze hněv se zbavil břímě žalu a nakonec elfce pověděl o možnosti, jak pomoci v udržení Soggotha skrze další zbraň titánů. Mluvil o Hodirově kopí - legendární zbrani Vládce Zimy, jež byla kdysi dávno roztříštěna a její části uschovány a hlídány mrazivými elementály. Po vyslechnutí této zprávy se chystala vyrazit, ale k Chrámu bouří náhle dorazil Ceroth, na hřbetě rudého draka (s mašlí kolem krku a vzkazem: pac a pusu Alex). Po vzájemném přivítání a vyprávění se oba shodli, že zbraň zkusí najít a složit, rozmrznuvší Corin se k nim připojil a souhlasil, že jim (coby otrlý cestovatel polárními pustinami) ukáže různá místa, kde by se mohly úlomky kopí nacházet. První zastávkou se stalo zamrzlé jezero plné podivných kovových obrů a ohnivých elementálů. Ani přes slaninu, kterou jim Corin nabízel, nedokázali našim cestovatelům říci, jestli tu část kopí je, nebo ne. Proto bylo rozhodnuto, že se najde nějaká vesnice, kde by bylo možné využít slaninový úplatek s lepšími výsledky. Při hledání vshodné osady se naši cestovatelé ještě pokochali pohledem na pantomimicky ztvárněnou bitvu mrazivých obrů proti trpaslíkům, k jejímuž vzniku dal prý poděnt již zmíněný Thorim. Corin byl pak poněkud rozčarován, když zjistil že účinkující si vypomohli tím, že se nechali zmrazit.
Po "dokochání se" se skupinka podřídila vedení rudého draka, který v rekordním čase dokázal najít vesnici Taunků a k smrti vyděsit několik poklidně se pasoucích mamutů. Ceroth seskočil doprostřed zmateně pobíhajících taunků a společně s gestem pana Spoka a vážnou tváří zahlásil: "Přícházíme v míru".
Po překonání jazykových bariér ("Jak to myslí, že tu nemají garáž?"), se naše skupinka ubytovala. Corin si pak vyprosil chvíli o samotě s Eynor a po delším rozhovoru se přišel rozloučit, že má něco velmi naléhavého. Přes protesty a námitky zbytku skupiny nasedl na svou raketu s vyhřívanými sedačkami, poslal pusu Cerothovi a zasalutoval Eynor. Pak se slovy: Nachystejte mi uzenáče na snídani" zmizel v dál...
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:18 pm
Celý dnešní den byl pochmurný i přes snahy mágů měla obloha nad Silvermoonem ocelově šedou barvu, snad jako předzvěst dalších potíží, které měly přijít. První známkou rozruchu se stal pokřikující nemrtvý jenž lákal všechny v doslechu na večerní Show šíleného elfa, spojenou s prodejem elfích orgánů, která se uskuteční v Brillu. Kapitán Falanthir nejprve několikrát slovně upozornil nemrtvého na nevhodnost projevu a když se napomenutí nesetkalo s účinkem, poprosil strážné aby vyvedli hulákajícího neurvalce z města. Uplynula sotva hodina když se nemrtvý vrátil a k pozvánce připojil i doporučení, aby na dovolenou jezdili elfové jinam než do Tirisfalu. Následně se začal ohánět jménem Lamie Darkweaver, načež sám dobrovolně opustil město. Falanthir se rozhodl, že tato záležitost by se měla prošetřit, přeci jen v rámci Hordy je prodávání částí těl spojenců přinejmenším nevhodné. Povolal proto několik hraničářů a strážců, aby měl pro všechny případy svědky a následně se skupinka (čítající Falanthira, Aerin, Ashii a Corina) vydala do Brillu.
Po příjezdu do města vykročili k radnici, kde byli zastaveni nemrtvým, pak se ale zvnitřku ozval rozčilený hlas, který znali. Patřil elfce Avelion, která v pevnosti zastává post léčitelky. Elfové se proto nahrnuli dovnitř, ale scéna, kterou spatřili je ohromila. Avelion poskakovala před skupinou velmi nevlídně se tvářících nemrtvých, zatímco na druhé straně místnosti kryl mohutný rytíř smrti drobnou draenejku. Avelion křičela na nemrtvé, že takhle dohoda nezněla. O jakou dohodu šlo se všichni dozvěděli po chvíli. Rytíř smrti je bratranec Avelion, která chtěla po nemrtvých, aby mu vrátili duši. Bohužel, jak zjistila později, k rituálu bylo třeba obětovat draenejku. To ale Avelion odmítla a trvala na tom, že si draenejku odvede.
A zatímco nemrtví kolem cenili zuby, Falanthir sdělil lady Lamii Darkweaver, že zatykač, který an ni byl vydán v Ghostlands předá k posouzení lady Sylvanas. Když ale chtěl Avelion odvést, vypukla hádka a strkanice na jejímž konci byla Lamie bez čelisti a draenejka mrtvá. Aby ušetřili své sluchové orgány (před vskutku působivým ječením stran Lamie Darkweaver) opustili elfové Brill.
Elfka Avelion bude mít do odvolání domácí vězení a nesmí opouštět pevnost. Jakékoliv další jednání s rodem Darkweaverů přenecháváme diplomatům.
Znovu připomínám, že takzvaná Lamie Darkweaver se na území Ghostlands dopustila ublížení na zdraví, vyhrožování a svévolného vniknutí do pevnosti. Pokud bude spatřena na území Quel'Thalasu, prosím oznamte tuto skutečnost strážím či členům Elrendaru.
Po příjezdu do města vykročili k radnici, kde byli zastaveni nemrtvým, pak se ale zvnitřku ozval rozčilený hlas, který znali. Patřil elfce Avelion, která v pevnosti zastává post léčitelky. Elfové se proto nahrnuli dovnitř, ale scéna, kterou spatřili je ohromila. Avelion poskakovala před skupinou velmi nevlídně se tvářících nemrtvých, zatímco na druhé straně místnosti kryl mohutný rytíř smrti drobnou draenejku. Avelion křičela na nemrtvé, že takhle dohoda nezněla. O jakou dohodu šlo se všichni dozvěděli po chvíli. Rytíř smrti je bratranec Avelion, která chtěla po nemrtvých, aby mu vrátili duši. Bohužel, jak zjistila později, k rituálu bylo třeba obětovat draenejku. To ale Avelion odmítla a trvala na tom, že si draenejku odvede.
A zatímco nemrtví kolem cenili zuby, Falanthir sdělil lady Lamii Darkweaver, že zatykač, který an ni byl vydán v Ghostlands předá k posouzení lady Sylvanas. Když ale chtěl Avelion odvést, vypukla hádka a strkanice na jejímž konci byla Lamie bez čelisti a draenejka mrtvá. Aby ušetřili své sluchové orgány (před vskutku působivým ječením stran Lamie Darkweaver) opustili elfové Brill.
Elfka Avelion bude mít do odvolání domácí vězení a nesmí opouštět pevnost. Jakékoliv další jednání s rodem Darkweaverů přenecháváme diplomatům.
Znovu připomínám, že takzvaná Lamie Darkweaver se na území Ghostlands dopustila ublížení na zdraví, vyhrožování a svévolného vniknutí do pevnosti. Pokud bude spatřena na území Quel'Thalasu, prosím oznamte tuto skutečnost strážím či členům Elrendaru.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:18 pm
Jak se zdá, problémů není nikdy dost.
Poté, co se ve městě konala poprava dvou odsouzených nočních elfek, začaly Lithiri s Avelion sledovat elfa, který se vzhledem a hlavně chováním velice podobal elfovi závislému na felu, kterého potkaly a zadržely v Brillu. Ten odmítal ukázat svoji tvář, pomoc léčitelky a došlo i na menší souboj. O chvíli později se k elfkám přidala ještě i Ashia, která zrovna jela kolem. Elfovi ale při boji vypadla na zem lahvička felu, kterou zalehl a snažil se ji tak ochránit před elfkami, což mělo za následek rozbití oné lahvičky a střepy v elfové hrudníku. Avelion poté trvala na tom, že elfa před nějakým výslechem nejdříve ošetří, bohužel se při odstraňování střepů sama poranila a trocha felu se jí dostala do krve. Její chování se tím na nějakou dobu změnilo natolik, že jí dokonce ani nevadilo, když si ji elf vzal jako živý štít. Ashia s Lithiri se pokoušely oba od sebe oddělit, ale to se ukázalo jako zhola nemožné. Elf poté nabídl, že jim dá návod na lektvar, který by z tohohle stavu Avelion dostal, ale vyjednávání ztroskotalo, když se na místě objevila i Flairica, která chtěla preventivně oba felem nadopované elfy zpopelnit. Lithiri na místo přivedla léčitelku a nakonec se podařilo Avelion od elfa oddělit. Léčitelka, která si myslela, že Avelion jede na felu již dlouho jí podala experimentální lék, který ovšem byl určen k léčbě závislosti na felu a sám byl jistou drogou, což u Avelion vyvolalo několikadenní abstinenční příznaky a silné změny v chování. Ashia se od skupiny oddělila a jela do pevnosti podat zprávu kapitánovi, že obě elfky zůstanou ve městě, protože je na tom Avelion, z důvodu, který mu vysvětlí až Lithiri ve městě, špatně.
Flairica k elfovi začala chovat jisté sympatie a po příchodu do hostince ho dokonce portálem dostala bezpečně z města. Lithiri se zatím musela starat o Avelion, která měla díky léku po každém probuzení jinou náladu, ve které vždy převládal jeden pocit- první den to byla bolest, druhý den umíněnost a vztek a třetí den vina. Lithiri se podařilo elfa ještě jednou potkat ve městě, kde došlo na trochu drsnější výměnu názorů, po které elf skončil s šípem v rameni a spoustou felu v těle. Lithiri elfa, který byl totálně mimo, ošetřila, po probuzení sledovala chvíli a pak nechala svému osudu. Elf ji ovšem sledoval až do hostince, kde našli vzteklou a téměř nahou Avelion. Lithiri se proto pokusila donutit elfku, aby si alespoň oblékla plavky a odvedla ji na pláž. Cestou se k nim přidala Alteria a Lithiri měla co dělat, aby Avelion donutila nežádat po Alterii fel.
Třetí den se také Lithiri ve městě setkala s Flairicou a po svém rothovoru na téma dobro a zlo se vydaly do hostince, ve kterém byla zamčená(večer vážně hodně vzteklá) Avelion. Netušily ovšem, že je elf celou dobu sledoval. Po příchodu našli ubrečenou Avelion, která se vinila za všechno co se dělo a byla tak mimo, že se chtěla jít omluvit dokonce i Lamii. Elf celou dobu poslouchal za zavřenými dveřmi a potíral si zbraně paralyzačním jedem. Poté vykopl dveře a žádal po elfkách náhradu za ušlý zisk z felu, o který ho připravili. Když bylo jisté, že elfky tolik peněz nemají, požadoval jako náhradu Avelion, kterou chtěl použít jako rukojmí. Ta, vzhledem ke svému momentánímu stavu, souhlasila a s elfem dobrovolně odešla. Lithiri se s tím ovšem nehodlala smířit a rychle elfa dohnala. Elf použil Avelion jako živý štít a když bylo jisté, že mu Lithiri nedá šanci jen tak utéct, bodl Avelion do břicha. Lithiri chtěla elfa pronásledovat, ale Flairica ji zastavila, protože Avelion potřebovala okamžitě pomoc. Díky svému umění Flairica seškvařila okraje rány a zastavila krvácení. Elf měl zatím dost času se vytratit ze scény.
Obě elfky poté přenesly Avelion do pokoje a zavolaly jí léčitelku, která musela řešit nejenom zranění způsobená elfem, ale i škody natropené Flairičiným stylem léčby. Lithiri se poté vypařila neznámo kam a Flairica se odešla do nedalekého hostince pořádně se opít.
Postava onoho elfa byla poté spatřena jak vchází do pokoje Avelion a následně několika elfů potvrdilo, že elfa tohoto popisu viděli, jak na velkém medvědovi odváží Flairicu, která byla totálně namol.
Poté, co se ve městě konala poprava dvou odsouzených nočních elfek, začaly Lithiri s Avelion sledovat elfa, který se vzhledem a hlavně chováním velice podobal elfovi závislému na felu, kterého potkaly a zadržely v Brillu. Ten odmítal ukázat svoji tvář, pomoc léčitelky a došlo i na menší souboj. O chvíli později se k elfkám přidala ještě i Ashia, která zrovna jela kolem. Elfovi ale při boji vypadla na zem lahvička felu, kterou zalehl a snažil se ji tak ochránit před elfkami, což mělo za následek rozbití oné lahvičky a střepy v elfové hrudníku. Avelion poté trvala na tom, že elfa před nějakým výslechem nejdříve ošetří, bohužel se při odstraňování střepů sama poranila a trocha felu se jí dostala do krve. Její chování se tím na nějakou dobu změnilo natolik, že jí dokonce ani nevadilo, když si ji elf vzal jako živý štít. Ashia s Lithiri se pokoušely oba od sebe oddělit, ale to se ukázalo jako zhola nemožné. Elf poté nabídl, že jim dá návod na lektvar, který by z tohohle stavu Avelion dostal, ale vyjednávání ztroskotalo, když se na místě objevila i Flairica, která chtěla preventivně oba felem nadopované elfy zpopelnit. Lithiri na místo přivedla léčitelku a nakonec se podařilo Avelion od elfa oddělit. Léčitelka, která si myslela, že Avelion jede na felu již dlouho jí podala experimentální lék, který ovšem byl určen k léčbě závislosti na felu a sám byl jistou drogou, což u Avelion vyvolalo několikadenní abstinenční příznaky a silné změny v chování. Ashia se od skupiny oddělila a jela do pevnosti podat zprávu kapitánovi, že obě elfky zůstanou ve městě, protože je na tom Avelion, z důvodu, který mu vysvětlí až Lithiri ve městě, špatně.
Flairica k elfovi začala chovat jisté sympatie a po příchodu do hostince ho dokonce portálem dostala bezpečně z města. Lithiri se zatím musela starat o Avelion, která měla díky léku po každém probuzení jinou náladu, ve které vždy převládal jeden pocit- první den to byla bolest, druhý den umíněnost a vztek a třetí den vina. Lithiri se podařilo elfa ještě jednou potkat ve městě, kde došlo na trochu drsnější výměnu názorů, po které elf skončil s šípem v rameni a spoustou felu v těle. Lithiri elfa, který byl totálně mimo, ošetřila, po probuzení sledovala chvíli a pak nechala svému osudu. Elf ji ovšem sledoval až do hostince, kde našli vzteklou a téměř nahou Avelion. Lithiri se proto pokusila donutit elfku, aby si alespoň oblékla plavky a odvedla ji na pláž. Cestou se k nim přidala Alteria a Lithiri měla co dělat, aby Avelion donutila nežádat po Alterii fel.
Třetí den se také Lithiri ve městě setkala s Flairicou a po svém rothovoru na téma dobro a zlo se vydaly do hostince, ve kterém byla zamčená(večer vážně hodně vzteklá) Avelion. Netušily ovšem, že je elf celou dobu sledoval. Po příchodu našli ubrečenou Avelion, která se vinila za všechno co se dělo a byla tak mimo, že se chtěla jít omluvit dokonce i Lamii. Elf celou dobu poslouchal za zavřenými dveřmi a potíral si zbraně paralyzačním jedem. Poté vykopl dveře a žádal po elfkách náhradu za ušlý zisk z felu, o který ho připravili. Když bylo jisté, že elfky tolik peněz nemají, požadoval jako náhradu Avelion, kterou chtěl použít jako rukojmí. Ta, vzhledem ke svému momentánímu stavu, souhlasila a s elfem dobrovolně odešla. Lithiri se s tím ovšem nehodlala smířit a rychle elfa dohnala. Elf použil Avelion jako živý štít a když bylo jisté, že mu Lithiri nedá šanci jen tak utéct, bodl Avelion do břicha. Lithiri chtěla elfa pronásledovat, ale Flairica ji zastavila, protože Avelion potřebovala okamžitě pomoc. Díky svému umění Flairica seškvařila okraje rány a zastavila krvácení. Elf měl zatím dost času se vytratit ze scény.
Obě elfky poté přenesly Avelion do pokoje a zavolaly jí léčitelku, která musela řešit nejenom zranění způsobená elfem, ale i škody natropené Flairičiným stylem léčby. Lithiri se poté vypařila neznámo kam a Flairica se odešla do nedalekého hostince pořádně se opít.
Postava onoho elfa byla poté spatřena jak vchází do pokoje Avelion a následně několika elfů potvrdilo, že elfa tohoto popisu viděli, jak na velkém medvědovi odváží Flairicu, která byla totálně namol.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:18 pm
Hledá se!
Z rozkazu Falanthira Brightspeara, kapitána Elrendarské pevnosti, je vyhlášeno pátrání po elfovi Malanu Dawnstarovi.
Malan pracuje jako majordomus v Elrendaru a je pohřešován.
Jakékoliv informace, které by mohli pomoci v pátrání po něm, prosím směřujte na členy Elrendarské posádky.
Malan Dawnstar je středně vysoký, plavovlasý, má vysoké čelo a trochu křivý nos.
Nejčastěji nosí fialovou róbu se zlatým lemováním.
Poslední zprávy o něm jsou dva dny staré a pochází z hostince Wayfarer's rest v Silvermoon.
Z rozkazu Falanthira Brightspeara, kapitána Elrendarské pevnosti, je vyhlášeno pátrání po elfovi Malanu Dawnstarovi.
Malan pracuje jako majordomus v Elrendaru a je pohřešován.
Jakékoliv informace, které by mohli pomoci v pátrání po něm, prosím směřujte na členy Elrendarské posádky.
Malan Dawnstar je středně vysoký, plavovlasý, má vysoké čelo a trochu křivý nos.
Nejčastěji nosí fialovou róbu se zlatým lemováním.
Poslední zprávy o něm jsou dva dny staré a pochází z hostince Wayfarer's rest v Silvermoon.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:19 pm
Hodirovo kopí
Do vesnice Tunka'lo dorazily na křídlech severáku Nessa a Nunn, obě s novými jizvami a poněkud unavenými úsměvy objaly (popřípadě ve sněhu vyválely) Cerotha a Eynor. Po dlouhé době konečně všichni čtyři zasedli k táborovému ohni, aby si vypověděli zážitky. Nessa a Nunn popsali záchranu náčelníka taunků, neúspěch při léčení Nessiny kletby a nakonec podivný úlomek kovu, který našly zamrzlý v Azjol-Nerub. Nebylo to nic jiného, než úlomek kopí, po kterém Ceroth i Eynor pátrají. Nunn ale podotkla, že jeho moc by se dala využít i ke zrušení vlčí kletby. Během rozhovoru vstoupil do stanu vysoký elf, oprášil z pláště sníh, sundal helmu a všechny s úsměvem pozdravil. Byl to Vithral, cestovatel a milovník rud, který (prý náhodou) cestoval kolem. Během dalšího rozhovoru, tentokrát v pětici dostala Ness další záchvat. Ceroth se ji pokusil zklidnit, ale pro něj to skončilo ošklivě vypadající ranou. Pronikavá bolest v rameni, kterou zakusil o chvíli později jen potvrdila doměnku. Kletba nového měsíce se opět rozšířila...
Následujícího rána vyzpovídala naše skupina starého Xarantaura, který jim předal "mapu", na které byla zakreslena místa, kde se úlomky kopí nachází. Začala honička s časem...
Nezvaný host
Mezitím Elrendarskou pevnost navštívil elf Gorian de Ray a nárokoval si vlastnictví pozemků, na kterých Elrendar stojí. Falanthir, Corin, Aerin, Kahnee, Avelion, Lywelyn, Narlen, Vithral a Phobos se s tím však nesmířili. Na rozkaz kapitána byla pevnost vystěhována z důvodu podivných nočních můr. Pak začalo pátrání. Jedna skupina vyrazila po Malanových stopách, aby zjistila něco o jeho osudu. Druhá se rozhodla pátrat po zbylých členech rodu Dawnstar...
Do vesnice Tunka'lo dorazily na křídlech severáku Nessa a Nunn, obě s novými jizvami a poněkud unavenými úsměvy objaly (popřípadě ve sněhu vyválely) Cerotha a Eynor. Po dlouhé době konečně všichni čtyři zasedli k táborovému ohni, aby si vypověděli zážitky. Nessa a Nunn popsali záchranu náčelníka taunků, neúspěch při léčení Nessiny kletby a nakonec podivný úlomek kovu, který našly zamrzlý v Azjol-Nerub. Nebylo to nic jiného, než úlomek kopí, po kterém Ceroth i Eynor pátrají. Nunn ale podotkla, že jeho moc by se dala využít i ke zrušení vlčí kletby. Během rozhovoru vstoupil do stanu vysoký elf, oprášil z pláště sníh, sundal helmu a všechny s úsměvem pozdravil. Byl to Vithral, cestovatel a milovník rud, který (prý náhodou) cestoval kolem. Během dalšího rozhovoru, tentokrát v pětici dostala Ness další záchvat. Ceroth se ji pokusil zklidnit, ale pro něj to skončilo ošklivě vypadající ranou. Pronikavá bolest v rameni, kterou zakusil o chvíli později jen potvrdila doměnku. Kletba nového měsíce se opět rozšířila...
Následujícího rána vyzpovídala naše skupina starého Xarantaura, který jim předal "mapu", na které byla zakreslena místa, kde se úlomky kopí nachází. Začala honička s časem...
Nezvaný host
Mezitím Elrendarskou pevnost navštívil elf Gorian de Ray a nárokoval si vlastnictví pozemků, na kterých Elrendar stojí. Falanthir, Corin, Aerin, Kahnee, Avelion, Lywelyn, Narlen, Vithral a Phobos se s tím však nesmířili. Na rozkaz kapitána byla pevnost vystěhována z důvodu podivných nočních můr. Pak začalo pátrání. Jedna skupina vyrazila po Malanových stopách, aby zjistila něco o jeho osudu. Druhá se rozhodla pátrat po zbylých členech rodu Dawnstar...
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:19 pm
Kletba Nového měsíce - dokončení
Kletba projevující se tím, že se zakkletý občas přemění ve vlka, jako poznávací zanmení působí tetování na rameni v podobě vlčí mordy, která svírá měsíc. Nessaa byla prokleta po řpečtení knihy Rituálů Nového měsíce a Ceroth byl pokousán Nessou, když se ji snažil po přeměně uklidnit.
Při svém pátrání po léku na kletbu potkali Ceroth, Eynor, Nunn, Nessa a Vithral v gobliní vesnici Corina. Ten se k nim připojil a stal se nepostradatelnou součástí družiny. Během nabírání sil ve vesnici byl nadnesen návrh, zkusit kletbu vyléčit jiným způsobem než nalezením úlomků Hodirova kopí, protože Nesse docházel čas. Bylo rozhodnuto vydat se do Grizzly Hills a pátrat tam po nějké stopě, která by je přivedla k tvůrci kletby. Naši přátelé dorazili do orkské pevnosti Conquest hold, kde však byli zajati a zlou velitelkou Krennou odsouzeni k bojům v aréně. Z bojl si odnesli nejeden šrám, ale nakonec zvítězili a byli osvobozeni Krenninou sestrou - Gorgonnou. Tam jim pak vypověděla o podivném chování "vlčích lidí" a jejich cestách na východ. Družina zasedla k poradě a po rozhodnutí, vyrazit hned druhý den ráno se rozešli spát.
Následujícího rána se setkali s elfkou Alzerth, která jim nabídla pomoc. byla s andšením přijata a následně celád ružina vyrazila na východ. Nessa byla celou dobu neklidná, neměla stání, jakoby ji jakási moc přitahovala k pobřeží a tajemnému ostrovu, o jehož existenci se zmínil Corin. Během cesty došli k hrůznému zjištění. Kletba Nového měsíce měla moc přitáhnout své oběti k ostrovu, ale pokud by se tam nedostali včas, definitivní proměně by se tělo začalo bránit a výsledkem by byla smrt prokletého. Všem bylo jasné, že teď se jedná vskutku jen o hodiny, které zbývaly Nesse. Od skupiny se oddělila Eynor, kterou napadla další myšlenky, jak družině pomoci, zatímco zbylí členové se hnali s větrem o závod k pobřeží. Tam je však čekalo další překvapení, do té doby zamlklý Ceroth jim poděkoval, a spolu s Nessou se vydali k ostrovu. Zbytek družiny je nehodlal opustit, probojovali si cestu na ostrov a Alzerth několika přesnými políčky vrátila Ness i Cerothovi jejich vědomí. Nakonec došlo k velkolepé bitvě, při které byl poražen tvůrce kletby, arcimág Arugal.
Corin zde zažil podivné setkání s tajemnou ženou, která mu věnovala jakýsi deník v kožených deskách. Přes naléhání, aby se k němu připojila, zůstala na věži, která se brzy poté, co ji opustil poslední člen družiny, zřítila. V sutinách našli další úlomek Hodirova kopí. Bohužel výprava na ostrov měla smutnou dohru, protože v ruinách věže nalezla smrt i tajemná žena, která s posledním dechem Corinovi sdělila, aby našel...někoho.
S Arugalovou smrtí povolila kletba, která sužovala Nessu a za doprovodu strašlivé bolesti z jejího ramene zmizelo tetování. To Cerothovo však zůstalo a tak anšim přátelům nezbývá, než doheldat i zbývající části kopí a jeho moc použít k neutralizování kletby...
Žádné ztráty ani vážnější zranění družina nehlásí, až na poněkud nastydlou a kašlající taurenku.
Eventu se zúčastnili: Alzerth, Ceroth, Corin, Eynor, Nessaa, Nunn, Kechi
Kletba projevující se tím, že se zakkletý občas přemění ve vlka, jako poznávací zanmení působí tetování na rameni v podobě vlčí mordy, která svírá měsíc. Nessaa byla prokleta po řpečtení knihy Rituálů Nového měsíce a Ceroth byl pokousán Nessou, když se ji snažil po přeměně uklidnit.
Při svém pátrání po léku na kletbu potkali Ceroth, Eynor, Nunn, Nessa a Vithral v gobliní vesnici Corina. Ten se k nim připojil a stal se nepostradatelnou součástí družiny. Během nabírání sil ve vesnici byl nadnesen návrh, zkusit kletbu vyléčit jiným způsobem než nalezením úlomků Hodirova kopí, protože Nesse docházel čas. Bylo rozhodnuto vydat se do Grizzly Hills a pátrat tam po nějké stopě, která by je přivedla k tvůrci kletby. Naši přátelé dorazili do orkské pevnosti Conquest hold, kde však byli zajati a zlou velitelkou Krennou odsouzeni k bojům v aréně. Z bojl si odnesli nejeden šrám, ale nakonec zvítězili a byli osvobozeni Krenninou sestrou - Gorgonnou. Tam jim pak vypověděla o podivném chování "vlčích lidí" a jejich cestách na východ. Družina zasedla k poradě a po rozhodnutí, vyrazit hned druhý den ráno se rozešli spát.
Následujícího rána se setkali s elfkou Alzerth, která jim nabídla pomoc. byla s andšením přijata a následně celád ružina vyrazila na východ. Nessa byla celou dobu neklidná, neměla stání, jakoby ji jakási moc přitahovala k pobřeží a tajemnému ostrovu, o jehož existenci se zmínil Corin. Během cesty došli k hrůznému zjištění. Kletba Nového měsíce měla moc přitáhnout své oběti k ostrovu, ale pokud by se tam nedostali včas, definitivní proměně by se tělo začalo bránit a výsledkem by byla smrt prokletého. Všem bylo jasné, že teď se jedná vskutku jen o hodiny, které zbývaly Nesse. Od skupiny se oddělila Eynor, kterou napadla další myšlenky, jak družině pomoci, zatímco zbylí členové se hnali s větrem o závod k pobřeží. Tam je však čekalo další překvapení, do té doby zamlklý Ceroth jim poděkoval, a spolu s Nessou se vydali k ostrovu. Zbytek družiny je nehodlal opustit, probojovali si cestu na ostrov a Alzerth několika přesnými políčky vrátila Ness i Cerothovi jejich vědomí. Nakonec došlo k velkolepé bitvě, při které byl poražen tvůrce kletby, arcimág Arugal.
Corin zde zažil podivné setkání s tajemnou ženou, která mu věnovala jakýsi deník v kožených deskách. Přes naléhání, aby se k němu připojila, zůstala na věži, která se brzy poté, co ji opustil poslední člen družiny, zřítila. V sutinách našli další úlomek Hodirova kopí. Bohužel výprava na ostrov měla smutnou dohru, protože v ruinách věže nalezla smrt i tajemná žena, která s posledním dechem Corinovi sdělila, aby našel...někoho.
S Arugalovou smrtí povolila kletba, která sužovala Nessu a za doprovodu strašlivé bolesti z jejího ramene zmizelo tetování. To Cerothovo však zůstalo a tak anšim přátelům nezbývá, než doheldat i zbývající části kopí a jeho moc použít k neutralizování kletby...
Žádné ztráty ani vážnější zranění družina nehlásí, až na poněkud nastydlou a kašlající taurenku.
Eventu se zúčastnili: Alzerth, Ceroth, Corin, Eynor, Nessaa, Nunn, Kechi
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:19 pm
Chvíli poté, co se vojáci zklamaně vrátili k ohni, se mezi stromy objevily dvě postavy na talbucích. Ceroth a Eynor se vrátili do pevnosti, ani jeden z nich moc nemluvil a vděčně kvitovali nabízenou večeři. Během jídla jim pak bylo vypovězeno to nejdůležitější. Ceroth se rozhodl, osobně postarat o zničení smaragdu, převzal jej do úschovy a začal se připavovat na další cestu.
Zanechal tyto rozkazy:
V jeho nepřítomnosti velí Eynor Astrae, závisí na ní, zda se zvolí k ruce nějakého zástupce.
Po Valendisovi se začne pátrat i ve městě, taktéž by se měli členové Elrendaru pokusit najít Zirael Hawkovou.
Kapitán Brightspear se vydal po stopách Aerin a společně zkusí vypátrat Valendise.
Zanechal tyto rozkazy:
V jeho nepřítomnosti velí Eynor Astrae, závisí na ní, zda se zvolí k ruce nějakého zástupce.
Po Valendisovi se začne pátrat i ve městě, taktéž by se měli členové Elrendaru pokusit najít Zirael Hawkovou.
Kapitán Brightspear se vydal po stopách Aerin a společně zkusí vypátrat Valendise.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:20 pm
Omluva, dnes si připadám, že žiji ve smyčce - stále deja vu...
Tak zde je seznam RP, které jste nakousli a nedořešili, i když nějaké řešení je.. nenutím vám ho, ale pokud mi řeknete, že ty věci chcete dozkoumat, jsem tu pro vás. Funguji nejlépe přes skype, když nešílí PC.
- medailon Dawnstarů: všechny úlomky (i kapitánův) má u sebe Lywelyn. Některé patrně stále chybí, ale možná nebyly tam, kde myslíte. Malan za něj nabídl odměnu.
- ztracená komorná: Zirael Hawke byla naposledy viděna v Gorianově společnosti na Murder Row; z guildy s ní poslední mluvil Corin, od té doby je nezvěstná. Corin něco povídal o objednávce... saronitových kolíčků na prádlo. V tomhle nemohu sloužit, na to se ptejte Goriana.
- Gorianův portrét, který se ztratil malířce Renfray z Caer Darrow: vyprávěla, že sotva svého mistra namalovala, objevili se lidé, co ho chtěli koupit, ale ona obraz nedala. Také říkala, že mistrova díla vždy skončila u znalců a mnoho jich bylo v Karazhanu... jakkoli jste se soustředili na to, že studovala v Dalaranu, než se vrátila domů, a že tehdy ležel Dalaran v Alteracu. Kam se ale poděl ten její majstrštyk... na to nepřišla.
Zdá se, že ve své smyčce bude existovat, dokud obraz nebo mistra znovu nespatří.
- vrah v Ghostlands: poslední dobou se začala po lesích objevovat těla v různém stádiu rozkladu... některé z nich mají na obličeji havraní pírko. Žádné z nich nebylo oloupeno, ale nedají se na nich nalézt znaky jejich rodové příslušnosti, tabardy, hodnosti.. nic. Jediné trochu jiné tělo bylo nalezeno v jeskyni na Ostrově Zkoušek, ohořelé na škvarek. Podle místních odtamtud odešli dva zrzaví elfové, muž a žena, více není známo. Po vrahovi pátrají farstrideři - můžete i vy. Ze by Havranpírko? Ze by tygl?
- Valendis: utekl, jak asi všichni víme. Ran Moonwolf hlásil jeho stopu vedoucí do vody hned pod hradbami a jeden z druidů, kteří tehdy tábořili před pevností, se nabídl s pomocí, stejně tak válečník Bestoff. Nicméně kdo dokáže stopovat vodu? Taureni se tvářili, že oni ano!
Pro vás ostatní je tu rada: zkuste prohledat břehy jezera a poptat se těch, kteří tam stráží... on i poručík Tomathren vypadá jako by byl svůj nepovedený obraz...
- noční můra v pevnosti: poté, co Ceroth odjel i se snovým smaragdem, negativní energie kolem pevnosti jako by zeslábla, ale přesto tam něco.. nesedí. Pokud jste dost odvážní na to, abyste tam spali a rpili hororový sen, dejte vědět Citlivý Kahnee by mohl zaznamenat ještě minimálně dvě ohniska problému, ale to necháme na náhodě a na Rp. Jen dejme tomu, že kapitán uznal pevnost za bezpečnou a nařídil přesun zpět na ubikace 
- neřádstvo, které jsme napáchali před rokem s Master's Glaive a zdá se, že nás dostihlo: k opravě titánské zbraně je zapotřebí titánská ocel. Toto je asi jediné RP které doporučuji nechat po ukončení hledání Hodirova kopí. Rozhodně to nezpůsobilo celkový zhoršený stav emerald nightmare v Kalimdoru... ale ještě ho to..urychlilo.
- Hodirovo kopí: nedokončeno, schází dva úlomky...
Ceroth dluží svůj život Corinovi a Thiře, protože v hlubinách pod ICC byl naprosto bezmocný. Víc se o tom asi v pevnosti nepovídalo. Dokončení poprosím, až se vrátí Cery - a jinak ale v průběhu dobrodružství Corin získal starý archeologický deník, se kterým si moc neví rady, protože nezvládá human a dwarven. Také cosi hledá v NR, ale jeho cesta vede i do Azerothu... prý na samá písčitá místa... a pomoc by jistě uvítal... jen to z něj vypáčit mezi jeho obvyklými poznámkami o jídle a sexu
Ne, dobře, to jsem špatně pochopila. O párkách a klobáskovém závinu.
- Vithralovy ztracené vzpomínky: Tanaris? - něco naznačil před branou SMC, ale to se asi více budete muset dopídit sami Nebo to byly vzpomínky na budoucnost? Díra ve stázi?
- dozvuky Barrens: vím, že jste tam někteří byli a měli zájem věc dořešit - ve skutečnosti šlo o event, který měl hordu nenápadně postrčit směrem k podezřívání jednoho z hlavních záporáků bitev v Norhtrendu.
Prozatím je mi k vaší celkové aktivitě známo to, že Dreskhan a Grack skvěle a chytře pátrali... a jsou napřed oproti zbytku hordy...
Abraxas měl šanci cosi zaslechnout v Undercity, stejně tak Iralius..včera večer...
a Corin i Vithral oba nezávisle na sobě projevili zájem o vlastnosti záhadného kovu, kterým byly "nakaženy" unesené děti (3 z 9, tuším). Vaší alchymistické a hornické expertíze se meze nekladou, možná přijdete i na to, jak zachránit ty, které už nakaženy jsou.
V tomto případě ale nedoporučuji syslení si RP info ... nemusíte je sdílet zadarmo, to po vás nikdo nechce. Ale jde o celou hordu, nejen o pár telat a trolů z Barrens , tak z toho nedělejte RP závod a sezvěte se na poradu, co to sakra.. proč a kdo?
Také vás jistou dobu doprovázela elfka s orgrimmarským bílým vlkem, který nesl na krku Thrallův znak. Před rozhodujícím bojem v tunelu se však ztratila a už po ní nebylo ani stopy-
Pokud to rozloupnete, budete připraveni na věci budoucí snad i tak, že budete mít proti zlounům jednou navrch, jak se povídá.
________________________________________________________________________________________________________
(tak a sakra psát to podruhé píšu to jinak a polovinu jsem zapomněla....a už nevím co tu chybí, omluva)
ještě info k postavám, o kterých vím:
-Ceroth odvezl záhadný smaragd okamžitě z pevnosti, podle slov Eynor "prý za druidy do Moonglade"
-Falanthir pobíhá po Ghostlands a hledá Valendise, totéž Aerin
-Kenjun se zatím nevrátila z Barrens
-Eynor je v pevnosti a doprovází ji elfka z Dalaranu jménem Isiel
-Hawke je nezvěstná
-Malan je zpět v pevnosti a Moonwolf je patrně někde poblíž soudě podle rumového odéru, co se kolem line...taky tam někdo mával vancleefovou zástavou, než ho farstrideři sundali z hradeb.
Zajímalo mne, kde jsou vaše postavy - Altash byl přeci zraněný na marodce, ale nešť, po přesunu mimo hradby tam bylo tolik zmatku
Tak zde je seznam RP, které jste nakousli a nedořešili, i když nějaké řešení je.. nenutím vám ho, ale pokud mi řeknete, že ty věci chcete dozkoumat, jsem tu pro vás. Funguji nejlépe přes skype, když nešílí PC.
- medailon Dawnstarů: všechny úlomky (i kapitánův) má u sebe Lywelyn. Některé patrně stále chybí, ale možná nebyly tam, kde myslíte. Malan za něj nabídl odměnu.
- ztracená komorná: Zirael Hawke byla naposledy viděna v Gorianově společnosti na Murder Row; z guildy s ní poslední mluvil Corin, od té doby je nezvěstná. Corin něco povídal o objednávce... saronitových kolíčků na prádlo. V tomhle nemohu sloužit, na to se ptejte Goriana.
- Gorianův portrét, který se ztratil malířce Renfray z Caer Darrow: vyprávěla, že sotva svého mistra namalovala, objevili se lidé, co ho chtěli koupit, ale ona obraz nedala. Také říkala, že mistrova díla vždy skončila u znalců a mnoho jich bylo v Karazhanu... jakkoli jste se soustředili na to, že studovala v Dalaranu, než se vrátila domů, a že tehdy ležel Dalaran v Alteracu. Kam se ale poděl ten její majstrštyk... na to nepřišla.
Zdá se, že ve své smyčce bude existovat, dokud obraz nebo mistra znovu nespatří.
- vrah v Ghostlands: poslední dobou se začala po lesích objevovat těla v různém stádiu rozkladu... některé z nich mají na obličeji havraní pírko. Žádné z nich nebylo oloupeno, ale nedají se na nich nalézt znaky jejich rodové příslušnosti, tabardy, hodnosti.. nic. Jediné trochu jiné tělo bylo nalezeno v jeskyni na Ostrově Zkoušek, ohořelé na škvarek. Podle místních odtamtud odešli dva zrzaví elfové, muž a žena, více není známo. Po vrahovi pátrají farstrideři - můžete i vy. Ze by Havranpírko? Ze by tygl?
- Valendis: utekl, jak asi všichni víme. Ran Moonwolf hlásil jeho stopu vedoucí do vody hned pod hradbami a jeden z druidů, kteří tehdy tábořili před pevností, se nabídl s pomocí, stejně tak válečník Bestoff. Nicméně kdo dokáže stopovat vodu? Taureni se tvářili, že oni ano!
Pro vás ostatní je tu rada: zkuste prohledat břehy jezera a poptat se těch, kteří tam stráží... on i poručík Tomathren vypadá jako by byl svůj nepovedený obraz...
- noční můra v pevnosti: poté, co Ceroth odjel i se snovým smaragdem, negativní energie kolem pevnosti jako by zeslábla, ale přesto tam něco.. nesedí. Pokud jste dost odvážní na to, abyste tam spali a rpili hororový sen, dejte vědět
Citlivý Kahnee by mohl zaznamenat ještě minimálně dvě ohniska problému, ale to necháme na náhodě a na Rp. Jen dejme tomu, že kapitán uznal pevnost za bezpečnou a nařídil přesun zpět na ubikace - neřádstvo, které jsme napáchali před rokem s Master's Glaive a zdá se, že nás dostihlo: k opravě titánské zbraně je zapotřebí titánská ocel. Toto je asi jediné RP které doporučuji nechat po ukončení hledání Hodirova kopí. Rozhodně to nezpůsobilo celkový zhoršený stav emerald nightmare v Kalimdoru... ale ještě ho to..urychlilo.
- Hodirovo kopí: nedokončeno, schází dva úlomky...
Ceroth dluží svůj život Corinovi a Thiře, protože v hlubinách pod ICC byl naprosto bezmocný. Víc se o tom asi v pevnosti nepovídalo. Dokončení poprosím, až se vrátí Cery - a jinak ale v průběhu dobrodružství Corin získal starý archeologický deník, se kterým si moc neví rady, protože nezvládá human a dwarven. Také cosi hledá v NR, ale jeho cesta vede i do Azerothu... prý na samá písčitá místa... a pomoc by jistě uvítal... jen to z něj vypáčit mezi jeho obvyklými poznámkami o jídle a sexu
Ne, dobře, to jsem špatně pochopila. O párkách a klobáskovém závinu.- Vithralovy ztracené vzpomínky: Tanaris? - něco naznačil před branou SMC, ale to se asi více budete muset dopídit sami
Nebo to byly vzpomínky na budoucnost? Díra ve stázi?- dozvuky Barrens: vím, že jste tam někteří byli a měli zájem věc dořešit - ve skutečnosti šlo o event, který měl hordu nenápadně postrčit směrem k podezřívání jednoho z hlavních záporáků bitev v Norhtrendu.
Prozatím je mi k vaší celkové aktivitě známo to, že Dreskhan a Grack skvěle a chytře pátrali... a jsou napřed oproti zbytku hordy...
Abraxas měl šanci cosi zaslechnout v Undercity, stejně tak Iralius..včera večer...
a Corin i Vithral oba nezávisle na sobě projevili zájem o vlastnosti záhadného kovu, kterým byly "nakaženy" unesené děti (3 z 9, tuším). Vaší alchymistické a hornické expertíze se meze nekladou, možná přijdete i na to, jak zachránit ty, které už nakaženy jsou.
V tomto případě ale nedoporučuji syslení si RP info ... nemusíte je sdílet zadarmo, to po vás nikdo nechce. Ale jde o celou hordu, nejen o pár telat a trolů z Barrens , tak z toho nedělejte RP závod a sezvěte se na poradu, co to sakra.. proč a kdo?
Také vás jistou dobu doprovázela elfka s orgrimmarským bílým vlkem, který nesl na krku Thrallův znak. Před rozhodujícím bojem v tunelu se však ztratila a už po ní nebylo ani stopy-
Pokud to rozloupnete, budete připraveni na věci budoucí snad i tak, že budete mít proti zlounům jednou navrch, jak se povídá.
________________________________________________________________________________________________________
(tak a sakra psát to podruhé píšu to jinak a polovinu jsem zapomněla....a už nevím co tu chybí, omluva)
ještě info k postavám, o kterých vím:
-Ceroth odvezl záhadný smaragd okamžitě z pevnosti, podle slov Eynor "prý za druidy do Moonglade"
-Falanthir pobíhá po Ghostlands a hledá Valendise, totéž Aerin
-Kenjun se zatím nevrátila z Barrens
-Eynor je v pevnosti a doprovází ji elfka z Dalaranu jménem Isiel
-Hawke je nezvěstná
-Malan je zpět v pevnosti a Moonwolf je patrně někde poblíž soudě podle rumového odéru, co se kolem line...taky tam někdo mával vancleefovou zástavou, než ho farstrideři sundali z hradeb.
Zajímalo mne, kde jsou vaše postavy - Altash byl přeci zraněný na marodce, ale nešť, po přesunu mimo hradby tam bylo tolik zmatku
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:20 pm
No tak já ty svoje postavičky co mám v plánu nějak do rp zahrnout ještě rozepíšu:
Nessaa Kel'rease-Po divokém zážitku v Northrendu se musela vrátit zpět do moonglade. Takže ta je tam.
Kahnee Strongpaw-Nespokojen s tím co mezi elfi panuje a co dělají rozhodl se od nich odpočinout a vydal se o kus dál s tím že se zase někdy zjeví. K nalezení buď v Thunder Bluff a nebo v moonglade.
Ronse Vin'renin-Ano tento elf který prožil mnoho se opět navrací na scénu i s věrným mazlíkem. Zahlédnout je můžete jak jdou ze Stranghletorn Valley na sever. Vím že někdo měl z dřívějška choutky zjistit něco o jeho minulosti a hlavně o rodu Quel'merin ve kterém byla menrin a milwa bývalé přítelkyně ronseho. Tak pro tyhle ma peknou zpravu ronse prinese par eventiku smeremstahovane k nemu a k rodu Quel'merin. Dyztak pres PM a nebo ve hre ozvete se domluvime se kdyby nekdo chtel.
Nessaa Kel'rease-Po divokém zážitku v Northrendu se musela vrátit zpět do moonglade. Takže ta je tam.
Kahnee Strongpaw-Nespokojen s tím co mezi elfi panuje a co dělají rozhodl se od nich odpočinout a vydal se o kus dál s tím že se zase někdy zjeví. K nalezení buď v Thunder Bluff a nebo v moonglade.
Ronse Vin'renin-Ano tento elf který prožil mnoho se opět navrací na scénu i s věrným mazlíkem. Zahlédnout je můžete jak jdou ze Stranghletorn Valley na sever. Vím že někdo měl z dřívějška choutky zjistit něco o jeho minulosti a hlavně o rodu Quel'merin ve kterém byla menrin a milwa bývalé přítelkyně ronseho. Tak pro tyhle ma peknou zpravu ronse prinese par eventiku smeremstahovane k nemu a k rodu Quel'merin. Dyztak pres PM a nebo ve hre ozvete se domluvime se kdyby nekdo chtel.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:20 pm
Brzy po odjezdu Cerotha se ukázalo, že v pevnosti chybí léčitelka. Ta ovšem podle popisu strážných naštvaně mrskla tabartem po kapitánu Falanthirovi a odjela neozbrojená pátrat po Valendisovi na vlastní pěst. Když se po několika dnech nevracela, Aerin, Corin a Ashia se vydali po jejich stopách, které je vedly od základny farstriderů k Suncrownu, kde skupinka nalezla Avelionino provizorní, několik dnů pravděpodobně ve spěchu opuštěné, tábořiště a jejího zraněného hawkstridera. U tábořiště byly nalezena zválená tráva, ohniště, několik zrzavých vlasů, nedojedené oslintané maso, vlčí stopy a v hlíně několik stop po (jak Corin bezchybně ihned určil) sekeře a meči. Za pravděpodobného ,,únosce" Aerin označila Altashe, ale i přesto se raději vydali po stopách dál. Zatím co Corin se vyptával v Tranquilienu, Ashii a Aerin čekalo vyslýchání nemrtvé u přechodu do Eversongu i výzvídání od hostinské ve vesnici Fairbreeze. S novými informacemi se skupinka opět sešla u brány Silvermoonu, kam vedly všechny stopy a kde nečekaně natrefili na samotného Altashe, který nejevil zájem Avelion jakkoliv hledat, nebo vůbec říct, kde by měla být. Corin s Ashií se tedy rozdělili a vzali si za úkol prohledat veškeré hosince ve městě, Aerin zatím jela podat zprávu do pevnosti. Štěstí se usmálo na Corina, který po chvíli Avelion našel- hladovou, vyděšenou, brečící a témeř nevnímající okolí se mu ji po chvíli přemlouvání (a po podplacení sušenkami) podařilo dovést do pevnosti. Zde se druhý den konala menší razie pod velením Aerin, která tu hledala něco, co sem podle lady Astrae nepatřilo. Nakonec se jim, po důkladném rozházení všech věcí a vylití Moonwolfova rumu, podařilo u Ashii najít dračí vejce- zřejmě dárek od neznámého ctitele. Corin i Aerin poté zmizeli neznámo kam a nechali Eynor jen vzkaz o vejci i o Avelion. Tu se nakonec za pomoci schopností Moonwolfa a Eynor podařilo probudit z podivného transu. Ještě tentýž večer se do pevnosti vrátil i Ceroth, právě včas na lívancovou večeři.
Druhého dne, těsně po odjezdu Eynor se v pevnosti objevil i Altash, který se rozhodl okamžitě odjet, na požádání Avelion ovšem svolil ještě den zůstat a usnul na kašně. Druhý den se ovšem z neznámých důvodů třikrát pokusil Avelion zabít. Počtvrté ho už konečně zadrželi stráže a odvedli ho do vězení. A aby toho nebylo málo, přijela do pevnosti i Ken´jun a ze svého vozu vyskládala tři lidské děti s podivným kovem v těle. Po menší debatě a vyslechnutí návrhů byl schválen plán jak dostat kov co nejbezpečněji z dětí ven a tak se Aerin s Ken´jun vydaly na jih, aby pro tyto účely sehnaly baziliška. Toho se nakonec podařilo dostat pomocí jedu v wyverny.
Už jen zbývá zjisti, jak děti po použítí baziliška zase odkamenit(že by mojo?).
Ve vězení Altashe později navštívila jak navrátivší se Aerin, tak i (po odcizení klíče od cely a údajném povolení vstupu od kapitána) Avelion. Ta byla ovšem při svém činu přistižena samotným Cerothem a i s Altashem vykázána z pevnosti. Hlídání dětí si prozatím vzal na starost nový host v pevnosti- rytíř Caedal Windsorrow- a zkrátil jim tak dlouhou chvíli pohádkami na dobrou noc. Avelion se později podařilo přesvědčit Aerin, aby Altashovi pomohla dostat se z podivného stavu, ve kterém se nacházel. Aerin si promluvila s Altashem, který ihned po rozhovoru vypil obsah podivné lahvičky a zmizel. To naštvalo Avelion, která tentorkát k obvyklým nadávkám a vztekání přidala i zdvojený hlas, fialově zářící oči a podivné stínové chapadlo, kterým se pokusila Aerin škrtit. Poté náhle ztratila vědomí a byla převezena do pevnosti a prohlédnuta Ken´jun a Cerothem. Po probuzení si ovšem Avelion vůbec nic nepamatovala a tak nebylo možné určit, co daná věc, pokoušející se uškrtit Aerin, byla. Na rokaz Cerotha se ovšem Avelion musí podrobit prohlídce mágy ze Silvermoonu, kvůli kouzlu svazujícímu její paměť. Je možné, že by ona divná věc byla něco z Avelioniny minulosti?
Jen o někoik málo dnů později dorazila k hradbám vyděšená elfka hledající své kamarádky, které se udájně také vydaly směrem k pevnosi. Ty byly později nalezeny. Přesněji to co z nich zbylo. Podle všeho byly napadeny a zabity démonickým psem, který pobíhá někde v Eversongu nebo Ghostlandu. Podezření se ukázalo jako správné, když o dva dny později démon napadl bezbrannou elfku přímo před branami Elrendaru. I když její stav vypadal nadějně, nakonec svým zraněním podlehla a zanechala po sobě jen pár osobních věcí a knihu pohádek. Prozatím se všem doporučuje poslechnout nařízení Farstriderů o omezení pohybu v lese.
Druhého dne, těsně po odjezdu Eynor se v pevnosti objevil i Altash, který se rozhodl okamžitě odjet, na požádání Avelion ovšem svolil ještě den zůstat a usnul na kašně. Druhý den se ovšem z neznámých důvodů třikrát pokusil Avelion zabít. Počtvrté ho už konečně zadrželi stráže a odvedli ho do vězení. A aby toho nebylo málo, přijela do pevnosti i Ken´jun a ze svého vozu vyskládala tři lidské děti s podivným kovem v těle. Po menší debatě a vyslechnutí návrhů byl schválen plán jak dostat kov co nejbezpečněji z dětí ven a tak se Aerin s Ken´jun vydaly na jih, aby pro tyto účely sehnaly baziliška. Toho se nakonec podařilo dostat pomocí jedu v wyverny.
Už jen zbývá zjisti, jak děti po použítí baziliška zase odkamenit(že by mojo?).
Ve vězení Altashe později navštívila jak navrátivší se Aerin, tak i (po odcizení klíče od cely a údajném povolení vstupu od kapitána) Avelion. Ta byla ovšem při svém činu přistižena samotným Cerothem a i s Altashem vykázána z pevnosti. Hlídání dětí si prozatím vzal na starost nový host v pevnosti- rytíř Caedal Windsorrow- a zkrátil jim tak dlouhou chvíli pohádkami na dobrou noc. Avelion se později podařilo přesvědčit Aerin, aby Altashovi pomohla dostat se z podivného stavu, ve kterém se nacházel. Aerin si promluvila s Altashem, který ihned po rozhovoru vypil obsah podivné lahvičky a zmizel. To naštvalo Avelion, která tentorkát k obvyklým nadávkám a vztekání přidala i zdvojený hlas, fialově zářící oči a podivné stínové chapadlo, kterým se pokusila Aerin škrtit. Poté náhle ztratila vědomí a byla převezena do pevnosti a prohlédnuta Ken´jun a Cerothem. Po probuzení si ovšem Avelion vůbec nic nepamatovala a tak nebylo možné určit, co daná věc, pokoušející se uškrtit Aerin, byla. Na rokaz Cerotha se ovšem Avelion musí podrobit prohlídce mágy ze Silvermoonu, kvůli kouzlu svazujícímu její paměť. Je možné, že by ona divná věc byla něco z Avelioniny minulosti?
Jen o někoik málo dnů později dorazila k hradbám vyděšená elfka hledající své kamarádky, které se udájně také vydaly směrem k pevnosi. Ty byly později nalezeny. Přesněji to co z nich zbylo. Podle všeho byly napadeny a zabity démonickým psem, který pobíhá někde v Eversongu nebo Ghostlandu. Podezření se ukázalo jako správné, když o dva dny později démon napadl bezbrannou elfku přímo před branami Elrendaru. I když její stav vypadal nadějně, nakonec svým zraněním podlehla a zanechala po sobě jen pár osobních věcí a knihu pohádek. Prozatím se všem doporučuje poslechnout nařízení Farstriderů o omezení pohybu v lese.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:21 pm
Rekrut z Fairbreeze
Falanthir si nechal zavolat skupinu hraničářů a svěřil jim důležitý úkol. Elf Salorin Dawnblade z Fairbreeze projevil zájem o službu u Elrendaru, jenže cestovat samotný lesem je nebezpečné. Proto mu kapitán vyslal vstříc oddíl Elrendarských. Ti se bez nejmenších obtíží dostali až do Fairbreeze, kde se začli na nového rekruta vyptávat. Brzy už klepali na jeho dveře. Otevřel jim šťastný pár mladých elfů - sličná Luciel Dawnsong a usměvavý Salorin Dawnblade.
Ani netušili, že za několik málo okamžiků budou jejich výrazy jako vytesané z kamene. Elrendarští se chovali skoro jako verbíři a bez okolků elfovi oznámili, že odjíždějí a on s nimi - s věcmi nebo bez nich. Salorin zkoušel u velitele oddílu, Garana Balahena, vymoci aby je mohla do pevnosti doprovodit i jeho snoubenka Luciel.
Elf byl však neoblomný, Lucieliny hořké slzy pohnuly dokonce i s Narlenem Kel'rease, který slíbil, že se zkusí u kapitána Falanthira přimluvit.
Když Elrendarští opouštěli Fairbreeze, byli podivně zamlklí. Tu a tam některý z hraničářů vrhl pohled po Balahenovi, který jel v čele. Mlčeli. Nikdo si nevšiml drobné postavičky, která skoro klopýtala pod tíhou brašny, která jí visela přes rameno.
V relativním klidu dojeli na Dead scar, když tu tu se náhle objevil démonický pes! Hraničáři se na něj bez rozmyslu vrhli a démon si s nimi chvíli hrál jako kočka s myší. Pak se na scéně objevil elf v těžké plátové zbroji a démon utekl. Slunci dík, že jediná vážněji zraněná byla hraničářka Avianna. Po znovuseskupení bylo rozhodnuto, nechat Aviannu ošetřit v Tranquillienu, zbylí elfové zamířili rovnou do pevnosti. Opět si nikdo nepovšiml Luciel, která s očima navrch hlavy stála opodál. Zoufalá elfka se doplahočila až do Tranquillienu. Co jsem udělala špatně? Chtěla jsem, jen aby se Salorin v klidu najedl...ta večeře byla tak výborná... Ale on vypadal tak zapáleně, copak mu mohu stát v cestě? Doufám, že si v pevnosti bude pravidelně měnit prádlo a ponožky... Ztracená v myšlenkách si ani nevšimla rytíře, který se na ni šklebil ze sedla koně. "Brej večír, co vy tu tak sama?" Luciel jen něco zamumlala a otočila se k hostinci. Ani netušila, že během příštích pár minut se zaplete do rozhovoru s tím rytířem. Do rozhovoru, který téměř zničí všechny její sny...
Luciel pevně stiskla v dlani prstýnek a odhodlaně prošla bránou. Rozhlédla se. Kdepak ten Salorin může být?
"Mohu vám pomoci?" elf, který se ptal, byl oblečen v černozlaté zbroji s rudými ornamenty. Ve tváři měl předčasné vrásky a jedno oko mu kryla temně rudá páska. "Jsem kapitán Brightspear, ukažte, asi to máte těžké...," s úsměvem převzal elfce brašnu a počkal až mu vypoví, co ji přivádí do Elrendaru.
Salorin objímal Luciel, pevně ji k sobě tiskl a hladil její hedvábně jemné vlasy. "Tys cestovala takovou dálku abys..." Přitiskla mu prst na ústa. "Nejprve jsem ti chtěla vrátit prstýnek a nechat tě, aby ses věnoval jen službě pevnosti, ale...," Luciel zabloudila pohledem k místu, kde stál kapitán, "teď ti chci jen říct, že tě miluju." Oba elfové se políbili.
Duch v Elrendaru
V kasárnách se začal zjevovat podivný duch. Elf, který naříkal nad svými vlasy. Jeho kvílení se stalo nesnesitelné a proto většina posádky kasárna opustila. Po příjezdu Salorina a Luciel byl duch znovu spatřen. Zdálo se, jakoby se zasekl v jakési smyčce a opakoval určitý okamžik...těsně před smrtí.
O pár hodin později se Ceroth a Nessa tiše bavili na nádvoří. Náhle oba pocítili podivnou energii. Nessa, který už ducha viděla, se rozeběhla do kasáren, odkud se posléze ozval její hlas, volající Cerotha. Po příchodu do kasáren se lordu naskytla hrůzná podívaná. Uprostřed magického obrazce ležela tváří dolů elfka, kterou mu Nessa představila jako snoubenku nováčka Salorina. Elfčino nádherné tělo leželo bez života na podlaze. Brzy se dostavil i Corin a začalo ohledávání. Bylo zjištěno, že elfka má na hrudi velkou ránu, jakoby do ní něco vrazilo ostrý spár a zvedlo ji do vzduchu. Její tělo bylo také vysáto, jakoby ji napadl démonický felhound. Během ohledávání kasáren, se náhle objevil Lucielin duch. Ceroth, Corin i Nessa byli svědky toho, jak duch zopakoval rituál s vytvořením magického kruhu a následně zkusil vyvolat ducha, který se v pevnosti objevil dříve. Zdálo se, že se něco nepovedlo a elfčin duch se strachem ve tváři zmizel. Hleděl jakoby ke stropu...
Ceroth, Nessa, Corin a Aerin pak byli spatřeni na nádvoří, jak se o něčem dohadují. Aerin pak vyzpovídala všechny strážné, zda si něčeho nevšimli a Nessa se s tajuplným výrazem vydala do stájí a o chvíli později si nechala otevřít bránu a zmizela v lese.
Falanthir si nechal zavolat skupinu hraničářů a svěřil jim důležitý úkol. Elf Salorin Dawnblade z Fairbreeze projevil zájem o službu u Elrendaru, jenže cestovat samotný lesem je nebezpečné. Proto mu kapitán vyslal vstříc oddíl Elrendarských. Ti se bez nejmenších obtíží dostali až do Fairbreeze, kde se začli na nového rekruta vyptávat. Brzy už klepali na jeho dveře. Otevřel jim šťastný pár mladých elfů - sličná Luciel Dawnsong a usměvavý Salorin Dawnblade.
Ani netušili, že za několik málo okamžiků budou jejich výrazy jako vytesané z kamene. Elrendarští se chovali skoro jako verbíři a bez okolků elfovi oznámili, že odjíždějí a on s nimi - s věcmi nebo bez nich. Salorin zkoušel u velitele oddílu, Garana Balahena, vymoci aby je mohla do pevnosti doprovodit i jeho snoubenka Luciel.
Elf byl však neoblomný, Lucieliny hořké slzy pohnuly dokonce i s Narlenem Kel'rease, který slíbil, že se zkusí u kapitána Falanthira přimluvit.
Když Elrendarští opouštěli Fairbreeze, byli podivně zamlklí. Tu a tam některý z hraničářů vrhl pohled po Balahenovi, který jel v čele. Mlčeli. Nikdo si nevšiml drobné postavičky, která skoro klopýtala pod tíhou brašny, která jí visela přes rameno.
V relativním klidu dojeli na Dead scar, když tu tu se náhle objevil démonický pes! Hraničáři se na něj bez rozmyslu vrhli a démon si s nimi chvíli hrál jako kočka s myší. Pak se na scéně objevil elf v těžké plátové zbroji a démon utekl. Slunci dík, že jediná vážněji zraněná byla hraničářka Avianna. Po znovuseskupení bylo rozhodnuto, nechat Aviannu ošetřit v Tranquillienu, zbylí elfové zamířili rovnou do pevnosti. Opět si nikdo nepovšiml Luciel, která s očima navrch hlavy stála opodál. Zoufalá elfka se doplahočila až do Tranquillienu. Co jsem udělala špatně? Chtěla jsem, jen aby se Salorin v klidu najedl...ta večeře byla tak výborná... Ale on vypadal tak zapáleně, copak mu mohu stát v cestě? Doufám, že si v pevnosti bude pravidelně měnit prádlo a ponožky... Ztracená v myšlenkách si ani nevšimla rytíře, který se na ni šklebil ze sedla koně. "Brej večír, co vy tu tak sama?" Luciel jen něco zamumlala a otočila se k hostinci. Ani netušila, že během příštích pár minut se zaplete do rozhovoru s tím rytířem. Do rozhovoru, který téměř zničí všechny její sny...
Luciel pevně stiskla v dlani prstýnek a odhodlaně prošla bránou. Rozhlédla se. Kdepak ten Salorin může být?
"Mohu vám pomoci?" elf, který se ptal, byl oblečen v černozlaté zbroji s rudými ornamenty. Ve tváři měl předčasné vrásky a jedno oko mu kryla temně rudá páska. "Jsem kapitán Brightspear, ukažte, asi to máte těžké...," s úsměvem převzal elfce brašnu a počkal až mu vypoví, co ji přivádí do Elrendaru.
Salorin objímal Luciel, pevně ji k sobě tiskl a hladil její hedvábně jemné vlasy. "Tys cestovala takovou dálku abys..." Přitiskla mu prst na ústa. "Nejprve jsem ti chtěla vrátit prstýnek a nechat tě, aby ses věnoval jen službě pevnosti, ale...," Luciel zabloudila pohledem k místu, kde stál kapitán, "teď ti chci jen říct, že tě miluju." Oba elfové se políbili.
Duch v Elrendaru
V kasárnách se začal zjevovat podivný duch. Elf, který naříkal nad svými vlasy. Jeho kvílení se stalo nesnesitelné a proto většina posádky kasárna opustila. Po příjezdu Salorina a Luciel byl duch znovu spatřen. Zdálo se, jakoby se zasekl v jakési smyčce a opakoval určitý okamžik...těsně před smrtí.
O pár hodin později se Ceroth a Nessa tiše bavili na nádvoří. Náhle oba pocítili podivnou energii. Nessa, který už ducha viděla, se rozeběhla do kasáren, odkud se posléze ozval její hlas, volající Cerotha. Po příchodu do kasáren se lordu naskytla hrůzná podívaná. Uprostřed magického obrazce ležela tváří dolů elfka, kterou mu Nessa představila jako snoubenku nováčka Salorina. Elfčino nádherné tělo leželo bez života na podlaze. Brzy se dostavil i Corin a začalo ohledávání. Bylo zjištěno, že elfka má na hrudi velkou ránu, jakoby do ní něco vrazilo ostrý spár a zvedlo ji do vzduchu. Její tělo bylo také vysáto, jakoby ji napadl démonický felhound. Během ohledávání kasáren, se náhle objevil Lucielin duch. Ceroth, Corin i Nessa byli svědky toho, jak duch zopakoval rituál s vytvořením magického kruhu a následně zkusil vyvolat ducha, který se v pevnosti objevil dříve. Zdálo se, že se něco nepovedlo a elfčin duch se strachem ve tváři zmizel. Hleděl jakoby ke stropu...
Ceroth, Nessa, Corin a Aerin pak byli spatřeni na nádvoří, jak se o něčem dohadují. Aerin pak vyzpovídala všechny strážné, zda si něčeho nevšimli a Nessa se s tajuplným výrazem vydala do stájí a o chvíli později si nechala otevřít bránu a zmizela v lese.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:21 pm
Avelion bylo s konečnou platností oznámilo, aby si hledala útočiště někde jinde. Rozloučení chladné jako časné zimní ráno, malou chvíli trvající trpkost na rtech po posledním sbohem. Cesty se rozpojily.
Členové posádky se s vervou vrhli do řešení podivného úmrtí Luciel Dawnsong. Ken'jun zorganizovala výzkumnou výpravu do Zul'Amanu, která měla přinést odpovědi. Místo toho však přinesla další bolest. Ken byla později večer nalezena mrtvá.
S pomocí informací, které poskytl voodoo mistr Gadrin se nakonec podařilo rozluštit tajemství zla, které se skrývá pod pevností a Ken byla zachráněna. V tomto nelehkém úkolu pomohl elrendarským druid Runiel Winterhoof, který poprosil o ubytování v pevnosti. S radostí mu bylo vyhověno.
Později téhož se elrendarští v převleku objevili v Saltheril's Haven. Zjistilo se totiž, na že na Salorinově svatbě s Luciel, měl zahrát bard jménem Valendis. Že by arogance hledaného vraha konečně nahrála do rukou Strážným z Elrendaru a ti by měli možnost tohoto padoucha chytit?
Plán byl jednoduchý: Garan Balahen se převlékl za Salorina a Zirael Hawková za Luciel. Spolu s ostatními hrdiny v převleku dorazili k lordu Saltherilovi. Po chvíli je skutečně konfontoval Valendis. Část z hostů padla po požití paralyzujícího ejdu, rozpuštěného v pití, další byli uspáni plynem. Valendis, jak se zdálo měl navrch. Do cesty se mu však připletla vlastní sebejistota a arogance. V domnění o své nepřemožitelnosti se postavil Caedalovi Windsorrow, který jej dokázal zdržet an tak dlouho, než pominuly účinky paralyzujících látek. Valendis byl přemožen, omráčen a spoután. Po důkladné prohlídce byl pro jistotu "svlečen do trenek" aby nemohl z kapsy vytáhnout nějaké nebezpečné zařízení. Pak se družina s vězněm vydala zpět do Elrendaru.
Členové posádky se s vervou vrhli do řešení podivného úmrtí Luciel Dawnsong. Ken'jun zorganizovala výzkumnou výpravu do Zul'Amanu, která měla přinést odpovědi. Místo toho však přinesla další bolest. Ken byla později večer nalezena mrtvá.
S pomocí informací, které poskytl voodoo mistr Gadrin se nakonec podařilo rozluštit tajemství zla, které se skrývá pod pevností a Ken byla zachráněna. V tomto nelehkém úkolu pomohl elrendarským druid Runiel Winterhoof, který poprosil o ubytování v pevnosti. S radostí mu bylo vyhověno.
Později téhož se elrendarští v převleku objevili v Saltheril's Haven. Zjistilo se totiž, na že na Salorinově svatbě s Luciel, měl zahrát bard jménem Valendis. Že by arogance hledaného vraha konečně nahrála do rukou Strážným z Elrendaru a ti by měli možnost tohoto padoucha chytit?
Plán byl jednoduchý: Garan Balahen se převlékl za Salorina a Zirael Hawková za Luciel. Spolu s ostatními hrdiny v převleku dorazili k lordu Saltherilovi. Po chvíli je skutečně konfontoval Valendis. Část z hostů padla po požití paralyzujícího ejdu, rozpuštěného v pití, další byli uspáni plynem. Valendis, jak se zdálo měl navrch. Do cesty se mu však připletla vlastní sebejistota a arogance. V domnění o své nepřemožitelnosti se postavil Caedalovi Windsorrow, který jej dokázal zdržet an tak dlouho, než pominuly účinky paralyzujících látek. Valendis byl přemožen, omráčen a spoután. Po důkladné prohlídce byl pro jistotu "svlečen do trenek" aby nemohl z kapsy vytáhnout nějaké nebezpečné zařízení. Pak se družina s vězněm vydala zpět do Elrendaru.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:21 pm
Nessa Kel'rease pozbyla pláště Strážců. Její neovladatelný záchvat vzteku vyústil v napadení vězně Valendise, za což byla zbavena hodnosti a nadále vystupuje jako obyčejný hraničář.
Elrendarská pevnost také hostí již dva poutníky. Mága Athaniara Teleriena, který požádal o dočasné ubytování. A starého známého druida Walana, který pomáhal před lety Eynor a Altashovi v ukutí meče pro Cerotha.
Mezi strážemi se také šušká, že lady Astrae a kapitán Brightspear si pozvali na kobereček hraničáře Garana Balahena. Zda je to kvůli jeho problémům s alkoholem, či kvůli něčemu jinému, se neví.
Elrendarská pevnost také hostí již dva poutníky. Mága Athaniara Teleriena, který požádal o dočasné ubytování. A starého známého druida Walana, který pomáhal před lety Eynor a Altashovi v ukutí meče pro Cerotha.
Mezi strážemi se také šušká, že lady Astrae a kapitán Brightspear si pozvali na kobereček hraničáře Garana Balahena. Zda je to kvůli jeho problémům s alkoholem, či kvůli něčemu jinému, se neví.
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:22 pm
V noci na 13.10. byla pevnost napadena drakem. Hladové plameny magických ohňů olizovaly kamenné zdi na nichž hraničáři kladli zoufalý odpor. Nakonec však bylo jasné, že prohra je neodvratná, Elrendarští tedy vzali raněné a prchli. Družina pod vedením Cerotha a Eynor pak už mohla jen bezmocně koukat jak se k zemi řítí západní věž i hradby. Ihned se dali do ošetřování raněných.
Mnoho hraničářů a obyvatel pevnosti našlo smrt v dračím ohni, mezi nimi také kovář Eriden starší a Altash Blooddragon, z jehož těla se nalezla jen jedna ruka. Krvaví rytíři a Farstrideři ihned vyslali na pomoc své zástupce a slíbili poslat i zásoby, taktéž Elrendarským nabídli dočasné útočiště na Farstrider's Enclave.
Naposledy upravil Ceroth dne Wed Oct 30, 2013 10:53 pm, celkově upraveno 1 krát
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Re: Dění v roleplay
pro Ceroth Sun Oct 27, 2013 6:24 pm
Nový domov
Po podivném snu, který se zdál Eynor Astrae, svolal Ceroth Elrendarské a oznámil jim, že pojedou prověřit Thalassianský průsmyk. Během příprav k odjezdu dorazili posili z řad Krvavých Rytířů, kteří nabídli Elrendarským pomoc. Všichni pak společně vyrazili na cestu s nejasným cílem. V průsmyku se museli vypořádat s hlídkou nemrtvých a setkali se tváří v tvář s padlou hraničářkou, která je odkázala na "pevnost v horách". Mělo to však háček - pevnost byla zahalena stínem a proto musely být přineseny tři zdroje Světla.
Hrdinové se rozdělili na tři skupiny a každá jela pátrat po jednom zdroji.
Skupina vedená Eynor se vydala do Shattrath city, kde museli zodpovědět tři hádanky, které jim Naaru dali.
V'eru:
"Ve světle tě sleduji a v noci nejsem k nalezení.
Neublížím ti, i když se můj tvar často mění.
Jsem tvůj a ty jsi můj, navěky."
Odpověď:
- Spoiler:
- Stín
G'eras:
Ač běží, nikdy nechodí,
má ústa ale nemluví,
má koryto a přeci se z něj nekrmí,
most zboří, avšak na něj nikdy nevkročí
Odpověď:
- Spoiler:
- Voda v řece
A'dal:
Tichý šepot vede voj, bez bázně, hladu, rozmaru, neznají nic než boj.
Mlčenlivě kráčí tmou, za tou vůlí mrazivou
Odpověď:
- Spoiler:
- Pohroma nemrtvých
Skupina krvavých rytířů, pod velením Corina, ke kterým se přidal i Runiel Winterhoof, se probila do Stratholmu a ze zdejší kaple odnesla podivnou nádobu, vyzařující Světlo.
Šušká se, že dobrodruzi, kteří tam byli po nich se nestačili divit pohozeným dámským kalhotkám s monogramem L.W.
Pro poslední zdroj Světla se sama vydala Nessa - vplížila se do základny Šarlatových křižáků v Tyr's Hand a za cenu zranění odtamtud přinesla posvěcenou vodu.
Když se všichni znovu sešli v Thalassianském průsmyku, objevili tajnou stezku do hor. Vydali se po ní a brzy stanuli před mohutnou branou. Následně se jim zatajil dech při pohledu na pevnost v horách. Zde se překvapeným hrdinům zjevil duch velkokrále Anasteriana Sunstridera a vyzval je ke složení přísahy. Elrendarští složili přísahu Strážců jihu a Anasterian ji přijal, načež splynul se Světlem.
Event proběhl 20. 10. 2013
Návrh eventu: Eynor, Ceroth
Účastníci: Andarrel, Avianna, Balahen, Ceroth, Corin, Eynor, Eyra, Ewellin, Faelir, Narlen, Nessaa, Raktou, Runiel, Thirra
GM podpora: Eranon
Ceroth- Admin
- Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13 -
Strana 1 z 6 • 1, 2, 3, 4, 5, 6
:: Elrendar Keep forum :: Elrendar
Strana 1 z 6
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru|
|
|