Dění v roleplay
:: Elrendar Keep forum :: Elrendar
Strana 1 z 6
Strana 1 z 6 • 1, 2, 3, 4, 5, 6
Dění v roleplay
Přijetí Norteka
K Elrendarským se přidal Nortek. Elf, kterého přivedla Menrin, byl zraněn nemrtvými a posléze vyléčen v pevnosti.
Přijetí Sabriell
Řady Elrendaru rozšířila nová posila: elfka Sabriell Bloodstorm.
Rys
Bylo vyhlášeno pátrání po elfovi jménem Valendis Kaer'menan, který si nechává říkat Rys. Zdá se, že je zde nějaká souvislost mezi ním a podivnými věcmi, obklopující Cerotha Sunhanda.
Nessa Kel'rease
Ness nadále bojuje se svým zvířecím já. Šušká se, že už několikrát málem zaútočila na členy Elrendaru. Naposledy to prý byla Flairica a lady Eynor.
Ronse Vin'renin
Elfka Menrin přivedla Ronseho Vin'renina, elfa, posedlého démonem. Lady Eynor přikázala přikovat jej v západní věži. Menrin se dožadovala přítomnosti lorda Cerotha nebo kapitána Falanthira, ti však v tu dobu nebyli v pevnosti, výslech proto vedla lady Eynor společně s Nessou a Menrin. Zdá se, že jedinou věcí, která ještě stále brání démonovi, aby převzal plnou kontrolu nad elfovým tělem je jeho láska k Menrin.
Případ Maledict
Maledict byl držen v kasárnách, ale díky mágyni Flairice se dostal ven a utekl z pevnosti, následné pátrání zavedlo naše zvědy do Silvermoonu. V hostinci tam pak proběhl rozhovor ke kterému se přimotala i elfka Zirael Hawke, která působí v Elrendaru jako komorná. Snad právě díky ní se Ceroth i Maledict rozhodli spolupracovat, před námi se rozvíjí temný plán Kael'thase Sunstridera, je možné, že by dokázal škodit i po smrti?
Stav Cerotha
Pán z Elrendaru téměř chřadne před očima, jeho pohyby jsou pomalé, jakoby na něj dolehla všechny léta, která prožil. V unavených a zapadlých očích všat stále plane jiskřička naděje...
K Elrendarským se přidal Nortek. Elf, kterého přivedla Menrin, byl zraněn nemrtvými a posléze vyléčen v pevnosti.
Přijetí Sabriell
Řady Elrendaru rozšířila nová posila: elfka Sabriell Bloodstorm.
Rys
Bylo vyhlášeno pátrání po elfovi jménem Valendis Kaer'menan, který si nechává říkat Rys. Zdá se, že je zde nějaká souvislost mezi ním a podivnými věcmi, obklopující Cerotha Sunhanda.
Nessa Kel'rease
Ness nadále bojuje se svým zvířecím já. Šušká se, že už několikrát málem zaútočila na členy Elrendaru. Naposledy to prý byla Flairica a lady Eynor.
Ronse Vin'renin
Elfka Menrin přivedla Ronseho Vin'renina, elfa, posedlého démonem. Lady Eynor přikázala přikovat jej v západní věži. Menrin se dožadovala přítomnosti lorda Cerotha nebo kapitána Falanthira, ti však v tu dobu nebyli v pevnosti, výslech proto vedla lady Eynor společně s Nessou a Menrin. Zdá se, že jedinou věcí, která ještě stále brání démonovi, aby převzal plnou kontrolu nad elfovým tělem je jeho láska k Menrin.
Případ Maledict
Maledict byl držen v kasárnách, ale díky mágyni Flairice se dostal ven a utekl z pevnosti, následné pátrání zavedlo naše zvědy do Silvermoonu. V hostinci tam pak proběhl rozhovor ke kterému se přimotala i elfka Zirael Hawke, která působí v Elrendaru jako komorná. Snad právě díky ní se Ceroth i Maledict rozhodli spolupracovat, před námi se rozvíjí temný plán Kael'thase Sunstridera, je možné, že by dokázal škodit i po smrti?
Stav Cerotha
Pán z Elrendaru téměř chřadne před očima, jeho pohyby jsou pomalé, jakoby na něj dolehla všechny léta, která prožil. V unavených a zapadlých očích všat stále plane jiskřička naděje...
Re: Dění v roleplay
Flairica je zpět v Keep a doutná méně, než je obvyklé... a také se v pevnosti vyskytuje její prapodivný bodyguard - plechové monstrum, ke kterému po doteku přimrznete a jehož meč snad žije vlastním životem. Povídá se, že Aelar Sorrowsworn občas hovoří vznešenou thalasijštinou způsobem, který by naznačoval nějakou psychickou újmu. A Flair stále hledá nitky ke svým vzpomínkám a magii...
Bezejmenný démon v Esperantině věži nabízí obchod za informace, ale bude někdo tak smělý či bláhový, aby se této nabídky chopil? A nač potřebuje tělo Nessy Kel'rease?Zatím se zdá, že se rozhodl utýrat svého hostitele Ronseho k smrti hlady a vysílením, aby Elrendarské přiměl konat.
Lady Thirra Avari projevila jistou znalost případu Ronseho posednutí démonem a slíbila pomoci lékem, který by měl démonickou přítomnost v jeho těle alespoń na čas utlumit. Anžto sama cestovala na misi do Morových zemí, požadované ingredience na lék mají být dodány její sestře Valiel ve Stříbrolunní. Hlavně se jedná o játra z Doomguarda, ze kterých je potřeba připravit výtažek.
Menrin,pobývající v současnosti také v Keep, po Thiřině odjezdu zapochybovala o jejích motivech a prohlásila, že paladinku ještě stále vede démon Alythes. Jak by to ale bylo možné, pokud Alythes padla se svým blížencem na Sluneční plošině při boji o Studnici??
Také se proslýchá, že se ze zamčené komůrky pokojské Zirael Hawke ztratil šperk, kvůli kterému ji dříve ve Fairbreeze označili za zlodějku a zbili.
Ceroth s Falanthirem se vrátili do pevnosti a rekrutům bylo slíbeno opravdu drsné cvičení odměnou za umožnění Maledictova úniku a liknavost na hlídkách a patrolách.
Eynor vyhlásila odměnu pro každého, kdo by jí přinesl jakékoli informace týkající se Dávných z Uldumu, Uldamanu, nebo Anh'Quiraj, naznačila, že pokud se touto cestou nic nedozví, vyrazí velmi brzy na cesty sama.
Aerin Windsong, pověřená vystopováním osoby zvané "Rys"se nevrátila do Keep. Ale zatím je to teprve třetí den, není důvod k panice, až na to, že...
...se prý na hladině jezera objevila bledá a průsvitná elfka s kyticí černých růží. Upírá svůj zrak k bílým hradbám pevnosti, jako by na někoho... čekala?
edit:
Do Keep přicestoval i šarmantní světoběžník a výřečný šaman Nord s košíkem borůvek a spoustou neuvěřitelných historek.
Při probírání toho, kterak o elfech všeobecně i o Cerothově družině zvláště smýšlí taureni a orkové u táborových ohňů a co si v současnosti poštěkávají kojoti v Pustinách, se řeč stočila k pokladům a strážcům bájného Uldumu a Uldamanu.
V tu chvíli jako by opět udeřila Cerothova kletba; přímo před očima Norda i Eynor Astrae se z pána pevnosti zkrouceného křečí vynořila stínová bytost, dala se na úprk a Ceroth se zhroutil a zalezl pod stůl, odkud byl vylákán až po delší době jen za pomoci trpělivého přemlouvání, slibovaných sladkostí, hraček a jiných naturálií.
Lord Ceroth se nyní nachází ve starostlivé péči lady Eynor a proslýchá se, že se připravuje výprava do Kalimdoru za účelem nalezení léčitelky Esperanty a prozkoumání spojení mezi Cerothovou kletbou a znalostmi a tajemstvími Dávných bohů.
Bezejmenný démon v Esperantině věži nabízí obchod za informace, ale bude někdo tak smělý či bláhový, aby se této nabídky chopil? A nač potřebuje tělo Nessy Kel'rease?Zatím se zdá, že se rozhodl utýrat svého hostitele Ronseho k smrti hlady a vysílením, aby Elrendarské přiměl konat.
Lady Thirra Avari projevila jistou znalost případu Ronseho posednutí démonem a slíbila pomoci lékem, který by měl démonickou přítomnost v jeho těle alespoń na čas utlumit. Anžto sama cestovala na misi do Morových zemí, požadované ingredience na lék mají být dodány její sestře Valiel ve Stříbrolunní. Hlavně se jedná o játra z Doomguarda, ze kterých je potřeba připravit výtažek.
Menrin,pobývající v současnosti také v Keep, po Thiřině odjezdu zapochybovala o jejích motivech a prohlásila, že paladinku ještě stále vede démon Alythes. Jak by to ale bylo možné, pokud Alythes padla se svým blížencem na Sluneční plošině při boji o Studnici??
Také se proslýchá, že se ze zamčené komůrky pokojské Zirael Hawke ztratil šperk, kvůli kterému ji dříve ve Fairbreeze označili za zlodějku a zbili.
Ceroth s Falanthirem se vrátili do pevnosti a rekrutům bylo slíbeno opravdu drsné cvičení odměnou za umožnění Maledictova úniku a liknavost na hlídkách a patrolách.
Eynor vyhlásila odměnu pro každého, kdo by jí přinesl jakékoli informace týkající se Dávných z Uldumu, Uldamanu, nebo Anh'Quiraj, naznačila, že pokud se touto cestou nic nedozví, vyrazí velmi brzy na cesty sama.
Aerin Windsong, pověřená vystopováním osoby zvané "Rys"se nevrátila do Keep. Ale zatím je to teprve třetí den, není důvod k panice, až na to, že...
...se prý na hladině jezera objevila bledá a průsvitná elfka s kyticí černých růží. Upírá svůj zrak k bílým hradbám pevnosti, jako by na někoho... čekala?
edit:
Do Keep přicestoval i šarmantní světoběžník a výřečný šaman Nord s košíkem borůvek a spoustou neuvěřitelných historek.
Při probírání toho, kterak o elfech všeobecně i o Cerothově družině zvláště smýšlí taureni a orkové u táborových ohňů a co si v současnosti poštěkávají kojoti v Pustinách, se řeč stočila k pokladům a strážcům bájného Uldumu a Uldamanu.
V tu chvíli jako by opět udeřila Cerothova kletba; přímo před očima Norda i Eynor Astrae se z pána pevnosti zkrouceného křečí vynořila stínová bytost, dala se na úprk a Ceroth se zhroutil a zalezl pod stůl, odkud byl vylákán až po delší době jen za pomoci trpělivého přemlouvání, slibovaných sladkostí, hraček a jiných naturálií.
Lord Ceroth se nyní nachází ve starostlivé péči lady Eynor a proslýchá se, že se připravuje výprava do Kalimdoru za účelem nalezení léčitelky Esperanty a prozkoumání spojení mezi Cerothovou kletbou a znalostmi a tajemstvími Dávných bohů.
Re: Dění v roleplay
Další drby z lesa a pevnosti...
Po Ghostlands a v pevnosti se nesou čím dál větší drby o Nessee Kel'rease a elfovi Nortekovi, prý spolu jsou moc často a nejspíš spolu buď jsou a nebo kují nějaké pikle.
Několik dní už nebyla viděna Nelise v pevnosti....zdravotní potíže nebo něco jiného?
Dále se mluví o velké černé panteřice, která je čím dál více spatřována poblíž pevnosti.
K vidění byli hraničáři při svém cvičení. Říká se že to vedla poručík Kel'reasová ale prý na ni kapitán Falanthir dával pozor. Zaučuje mladou krev aby jej vystřídala nebo jenom ji chtěl otestovat.
Od hraničářů z Eversong woods přišla na toto cvičení i jedna z jejich řad....co plánují ozbrojené síly království
Po Ghostlands a v pevnosti se nesou čím dál větší drby o Nessee Kel'rease a elfovi Nortekovi, prý spolu jsou moc často a nejspíš spolu buď jsou a nebo kují nějaké pikle.
Několik dní už nebyla viděna Nelise v pevnosti....zdravotní potíže nebo něco jiného?
Dále se mluví o velké černé panteřice, která je čím dál více spatřována poblíž pevnosti.
K vidění byli hraničáři při svém cvičení. Říká se že to vedla poručík Kel'reasová ale prý na ni kapitán Falanthir dával pozor. Zaučuje mladou krev aby jej vystřídala nebo jenom ji chtěl otestovat.
Od hraničářů z Eversong woods přišla na toto cvičení i jedna z jejich řad....co plánují ozbrojené síly království
Re: Dění v roleplay
Kapitán Falanthir Brightspear nechal vyhlásit, že cvičení farstriderů budou od nynějška probíhat pravidelně, ale na různých místech a pod různým velením (střídavě mezi hraničáři v Ghostlands, v ruinách Silvermoon a přímo ve městě).
Součástí výcviku Strážců se tímto okamžikem stává i dočasné povinné "převelení" hraničářů do řad spojenců z Eversong na zkušenou. Stejně tak budou cvičeni rekruti z Eversong a Stříbrolunní v Elrendar keep a teprve po obdržení hodnotícího listu od svých dočasných velitelů se budou moci vrátit dokončit výcvik do své původní posádky. Vše má sloužit k bližšímu seznámení jednotlivých jednotek, zdokonalení taktik, technik a lepší koordinaci pro případné nasazení v boji.
Falanthir toto vše pronesl na večerním nástupu s kamenným výrazem a trochu sarkastickou poznámkou k tomu, že se obává, zda někteří rekruti neudělají Elrendar keep ostudu, následně přikázal sestřelit prakem Narlena z Elrendarovy sochy a nechal z nádvoří vystěhovat Kenjuninu sbírku dračích kostí.
Součástí výcviku Strážců se tímto okamžikem stává i dočasné povinné "převelení" hraničářů do řad spojenců z Eversong na zkušenou. Stejně tak budou cvičeni rekruti z Eversong a Stříbrolunní v Elrendar keep a teprve po obdržení hodnotícího listu od svých dočasných velitelů se budou moci vrátit dokončit výcvik do své původní posádky. Vše má sloužit k bližšímu seznámení jednotlivých jednotek, zdokonalení taktik, technik a lepší koordinaci pro případné nasazení v boji.
Falanthir toto vše pronesl na večerním nástupu s kamenným výrazem a trochu sarkastickou poznámkou k tomu, že se obává, zda někteří rekruti neudělají Elrendar keep ostudu, následně přikázal sestřelit prakem Narlena z Elrendarovy sochy a nechal z nádvoří vystěhovat Kenjuninu sbírku dračích kostí.
Re: Dění v roleplay
* Do pevnosti dorazila z jihu se vracející družina zraněné Thirry Avari o kterou pečoval krvavý rytíř Lagellon Holysong. Podle slov paní Avari byla jejich výprava do Morových zemí rozprášena už při výzvědné akci za účelem odhadu sil nepřítele, na kterou byl jejich cíl - záhadný nekromant - předem připraven. Ani koncentrovaná síla světla několika paladinů nedokázala prorazit jeho štít, protože tento mág používá artefakt v podobě opasku, který mu propůjčuje nezranitelnost.
Thirra dodala, že se s oddílem rozdělili, aby nepříteli ztížili pronásledování a stihli varovat Quel'Thalas, s tím, že se přeživší později sejdou v Kapli Naděje Světla.
Eynor zareagovala posláním oddílů na pomoc zraněným paladinům v Morových zemích, posílením hlídek u Thalasijského průsmyku a vysláním poslů s varováním do města k velitelům farstriderů, rytířů, vůdcům mágů a zástupcům lidu.
Při pohybu poblíž jižní hranice Ghostlands se doporučuje maximální opatrnost, pokud možno, mají se ho obchodní karavany a civilisté úplně vyvarovat.
Pevnost čeká na další povely z města a připravuje se po pokynu spojenců udeřit na nekromanta. Samotnému útoku by ale měl předcházet výzkum v archívech knihovny - je třeba najít způsob, jak nekromanta zbavit jeho nezranitelnosti a získat výhody v boji pro naši stranu, třeba se někomu podaří identifikovat artefakt, který nekromant vlastní?
* Ceroth i nadále odpočívá po svém traumatizujícím záchvatu, mezitím byl podroben prohlídkám Eynor a Flair, čeká se i na magistry z kruhu, kteří přislíbili svou podporu.
* Flairičin stav způsobuje vrásky nejednomu veliteli i řadovému vojáku z pevnosti, mágyně je naprosto vyčerpaná a přesto z ní doslova prýští arkána, v kasárnách se v noci opět hasil lokální požár v její ubikaci a nejbližším okolí. Eynor jí po společné dohodě darovala runovou pečeť, která jí má pomoci udržet magii na uzdě, než se najde lepší řešení. Zatím se zdá jen to, že magický úraz, který Flair utrpěla v bojích o Sluneční studnu, nějakým způsobem oddělil její auru od ní samotné.
* Kapitán Falanthir Brightspear je čím dál přísnější na vojáky i návštěvy, očividně ho něco žere, zaměstnal rekruty i dělníky spravováním cvičných figurín, na kterých si "zkoušel nové hmaty, chvaty, výpady a kopy". Trosky jedné z nich byly do pevnosti vráceny elfy ze základny farstriderů na druhé straně jezera a Falanthir sám zaplatil opravu vysklených oken na průčelí směřujícímu ke cvičišti.
* Nessa Kel'Rease byla prý viděna s kapitánem Nurimu a v pevnosti se uzavírají sázky, za jak dlouho se stane další trofejí tohoto lovce kalhot i sukní.
* Narlen Farkarsky se rozhodl vzít práci na obnově poničených střech pevnosti na sebe místo nefunkčních mechanických veverek a architekta trpícího agorafobií a odmítajícího opustit svou komůrku. Na výsledek se prý můžeme těšit velmi brzo. Někteří obyvatelé kasáren na to reagovali přestěhováním se na dvůr.
PS. Pokud RPíte mimo keep a chcete si v posloupnosti RP dění vést trochu pořádek jako já, neváhejte sem napsat, co vše se stalo - nepoužívám informace zde zmíněné jako znalosti postav in game, kterých se netýkají. Takže klidně přidejte podrobnosti o Tanaris, Thousand Needles, Shattrath, Eversong.. tréninku... atd.
Thirra dodala, že se s oddílem rozdělili, aby nepříteli ztížili pronásledování a stihli varovat Quel'Thalas, s tím, že se přeživší později sejdou v Kapli Naděje Světla.
Eynor zareagovala posláním oddílů na pomoc zraněným paladinům v Morových zemích, posílením hlídek u Thalasijského průsmyku a vysláním poslů s varováním do města k velitelům farstriderů, rytířů, vůdcům mágů a zástupcům lidu.
Při pohybu poblíž jižní hranice Ghostlands se doporučuje maximální opatrnost, pokud možno, mají se ho obchodní karavany a civilisté úplně vyvarovat.
Pevnost čeká na další povely z města a připravuje se po pokynu spojenců udeřit na nekromanta. Samotnému útoku by ale měl předcházet výzkum v archívech knihovny - je třeba najít způsob, jak nekromanta zbavit jeho nezranitelnosti a získat výhody v boji pro naši stranu, třeba se někomu podaří identifikovat artefakt, který nekromant vlastní?
* Ceroth i nadále odpočívá po svém traumatizujícím záchvatu, mezitím byl podroben prohlídkám Eynor a Flair, čeká se i na magistry z kruhu, kteří přislíbili svou podporu.
* Flairičin stav způsobuje vrásky nejednomu veliteli i řadovému vojáku z pevnosti, mágyně je naprosto vyčerpaná a přesto z ní doslova prýští arkána, v kasárnách se v noci opět hasil lokální požár v její ubikaci a nejbližším okolí. Eynor jí po společné dohodě darovala runovou pečeť, která jí má pomoci udržet magii na uzdě, než se najde lepší řešení. Zatím se zdá jen to, že magický úraz, který Flair utrpěla v bojích o Sluneční studnu, nějakým způsobem oddělil její auru od ní samotné.
* Kapitán Falanthir Brightspear je čím dál přísnější na vojáky i návštěvy, očividně ho něco žere, zaměstnal rekruty i dělníky spravováním cvičných figurín, na kterých si "zkoušel nové hmaty, chvaty, výpady a kopy". Trosky jedné z nich byly do pevnosti vráceny elfy ze základny farstriderů na druhé straně jezera a Falanthir sám zaplatil opravu vysklených oken na průčelí směřujícímu ke cvičišti.
* Nessa Kel'Rease byla prý viděna s kapitánem Nurimu a v pevnosti se uzavírají sázky, za jak dlouho se stane další trofejí tohoto lovce kalhot i sukní.
* Narlen Farkarsky se rozhodl vzít práci na obnově poničených střech pevnosti na sebe místo nefunkčních mechanických veverek a architekta trpícího agorafobií a odmítajícího opustit svou komůrku. Na výsledek se prý můžeme těšit velmi brzo. Někteří obyvatelé kasáren na to reagovali přestěhováním se na dvůr.
PS. Pokud RPíte mimo keep a chcete si v posloupnosti RP dění vést trochu pořádek jako já, neváhejte sem napsat, co vše se stalo - nepoužívám informace zde zmíněné jako znalosti postav in game, kterých se netýkají. Takže klidně přidejte podrobnosti o Tanaris, Thousand Needles, Shattrath, Eversong.. tréninku... atd.
Re: Dění v roleplay
Ceroth Sunhand se po poradě, během které vyplynulo najevo, že Nelise není zcela v pořádku, rozhodl poslat ji na vyšetření k ranhojiči do města. Nelise se od léčitele Leirana vrátila se strohou zprávou, že její potíže jsou parazitního původu a nějak souvisí s pobytem v Tanaris. Vzhledem k Cerothově zájmu o vědění z Uldum, vyslal na jih Kalimdoru výpravu, která měla získat, co hledal, a pomoci najít lék pro Nelisu, nebo odborníka, který by poradil, jak ji uzdravit. Jako členy výpravy určil Nessu Kel'rease, Norteka a Nelise.
Druhá skupina se měla vydat do Tisíce jehel zjistit více o osudu ztracené léčitelky Esperanty Varos, v ideálním případě ji přivést na pomoc Nelise do Tanaris. Členy této družiny byli jmenováni Narlen Farkarsky a Flairica Amberdusk. Narlen prohlásil, že v Thousand Needles se stal dospělým lovcem a není se čeho bát, pročež s sebou Flairica přibalila sadu zbraní a lékárničku navíc.
Ceroth a Eynor se rozhodli osobně věnovat pronásledování Ryse, po Falanthirově vytknutí osudu zmizelé Aerin Windsong, která se již týden nehlásila ve službě, prakticky od přidělení úkolu vraha vystopovat. Elfí pár prohledal Ghostlands a našel jen stopy vedoucí k hranicím Morových zemí, kde zmizely... překryly je stopy nemrtvé armády, která se pohybovala k severní hranici směrem na Quel'Thalas. Ceroth rozhodl okamžitě ukončit pátrání a vrátit se připravit pevnost i jednotky na očividně hrozící invazi.
Druhá skupina se měla vydat do Tisíce jehel zjistit více o osudu ztracené léčitelky Esperanty Varos, v ideálním případě ji přivést na pomoc Nelise do Tanaris. Členy této družiny byli jmenováni Narlen Farkarsky a Flairica Amberdusk. Narlen prohlásil, že v Thousand Needles se stal dospělým lovcem a není se čeho bát, pročež s sebou Flairica přibalila sadu zbraní a lékárničku navíc.
Ceroth a Eynor se rozhodli osobně věnovat pronásledování Ryse, po Falanthirově vytknutí osudu zmizelé Aerin Windsong, která se již týden nehlásila ve službě, prakticky od přidělení úkolu vraha vystopovat. Elfí pár prohledal Ghostlands a našel jen stopy vedoucí k hranicím Morových zemí, kde zmizely... překryly je stopy nemrtvé armády, která se pohybovala k severní hranici směrem na Quel'Thalas. Ceroth rozhodl okamžitě ukončit pátrání a vrátit se připravit pevnost i jednotky na očividně hrozící invazi.
Re: Dění v roleplay
Během dnů příprav na tažení nekromanta z Morových zemí pak byl Ceroth povolán spolu s Thirrou Avari, Lagellonem Holysongem a Eynor Astrae k vyjednávání se zástupci aliance do Shattrath - Ashaya Lyrandar, zástupce Jainy Proudmoore, se zdála rozumná a zcela informovaná o hrozbě, kterou se Lich King stává pro Azeroth, rozhodla se přesvědčit ostatní zástupce Aliance ke spolupráci a přípravě odpovědí na jeho budoucí plány, ať už budou jakékoli. Ceroth se zavázal k tomu samému za Krvavé elfy - s tím, že se s výzvou obrátí i na ostatní frakce Hordy. Stránky, které sbírali nemrtví po celém Azerothu, mají skončit v rukou Kirin Tor a stejně tak mapa ukazující na místo, kam patrně chce ledový král všechny nahnat.
Thirra Avari svěřila Eynor knihu pojednávající o možném zdroji nesmrtelnosti tajemného nekromanta z Morových zemí... sotva ji ale vědma začala studovat, ohlásil se Nekromant sám jako návštěva pevnosti. Požadoval čistý průchod Zeměmi duchů až do Eversong, kde se očividně ukrývá něco dokonalého, po čem touží, za průchod sliboval, že nechá žít jednotky i obyvatele pevnosti a osad, které chrání.
Byl přísně odmítnut a nakonec i napaden Aelarem Sorrowswornem, načež se z místa střetu přenesl pomocí magie a přivolal na své místo skupinu nemrtvých.
Ať je to jakkoli - tento nekromant se zdá být vysokým elfem starým celá staletí, možná více, a velmi zkušeným v používání arkánní a stínové magie. Jako jeho možný cíl elfové z Elrendar odhadli Sluneční studnu.
Aelar byl v boji těžce raněn a jeho meč jako by v dobu jeho bezvědomí ožil - Eynor si způsobila popáleniny mrazem, když se meče dotkla, aby ho rytíři smrti podala, upadla při tom na chvíli do tranzu a ostatním pak vyděšeně sdělila, že viděla Aelarovy vzpomínky na jeho vlastní smrt, ty, které si on sám nepamatuje.
Thirra Avari, přijíždějící do pevnosti kvůli uvězněnému Ronsemu, byla zprávou o tak smělém kroku nekromanta velmi znepokojena, okamžitě otočila oře a vyrazila varovat městské vojenské složky i kruh mágů.
Thirra Avari svěřila Eynor knihu pojednávající o možném zdroji nesmrtelnosti tajemného nekromanta z Morových zemí... sotva ji ale vědma začala studovat, ohlásil se Nekromant sám jako návštěva pevnosti. Požadoval čistý průchod Zeměmi duchů až do Eversong, kde se očividně ukrývá něco dokonalého, po čem touží, za průchod sliboval, že nechá žít jednotky i obyvatele pevnosti a osad, které chrání.
Byl přísně odmítnut a nakonec i napaden Aelarem Sorrowswornem, načež se z místa střetu přenesl pomocí magie a přivolal na své místo skupinu nemrtvých.
Ať je to jakkoli - tento nekromant se zdá být vysokým elfem starým celá staletí, možná více, a velmi zkušeným v používání arkánní a stínové magie. Jako jeho možný cíl elfové z Elrendar odhadli Sluneční studnu.
Aelar byl v boji těžce raněn a jeho meč jako by v dobu jeho bezvědomí ožil - Eynor si způsobila popáleniny mrazem, když se meče dotkla, aby ho rytíři smrti podala, upadla při tom na chvíli do tranzu a ostatním pak vyděšeně sdělila, že viděla Aelarovy vzpomínky na jeho vlastní smrt, ty, které si on sám nepamatuje.
Thirra Avari, přijíždějící do pevnosti kvůli uvězněnému Ronsemu, byla zprávou o tak smělém kroku nekromanta velmi znepokojena, okamžitě otočila oře a vyrazila varovat městské vojenské složky i kruh mágů.
Re: Dění v roleplay
V pevnosti proběhlo další cvičení, které vedl kapitán Falanthir Brightspear, tentokrát byla většina účastníků z řad obránců města. Nově se objevila elfka s přízviskem tak podobným Cerothovu, že se nad tím pozastavili i někteří strážní.
(http://www.soulwell.cz/forum/viewtopic.php?f=153&t=2738)
Aerin Windsong se dnešním dnem pohřešuje právě dva týdny. Esperanta Varos již celé 3 měsíce. Sigmus Ballamore rovněž.
Aelar Sorrowsworn prozradil, že jeho meč má své vlastní jméno, Svafnir. Očividně si ale není nadále vědom toho, že zbraň v runových řetězech na jeho zádech občas sama ožívá, jakkoli její šepot slyší.
Hlídky z hranic hlásily blížící se návrat jezdce v bílém tabardu, pro samý prach z cesty však nedokázali určit, kdo se vrací domů do pevnosti... a proč se vrací sám...?
(http://www.soulwell.cz/forum/viewtopic.php?f=153&t=2738)
Aerin Windsong se dnešním dnem pohřešuje právě dva týdny. Esperanta Varos již celé 3 měsíce. Sigmus Ballamore rovněž.
Aelar Sorrowsworn prozradil, že jeho meč má své vlastní jméno, Svafnir. Očividně si ale není nadále vědom toho, že zbraň v runových řetězech na jeho zádech občas sama ožívá, jakkoli její šepot slyší.
Hlídky z hranic hlásily blížící se návrat jezdce v bílém tabardu, pro samý prach z cesty však nedokázali určit, kdo se vrací domů do pevnosti... a proč se vrací sám...?
Re: Dění v roleplay
* Flairica Amberdusk a Narlen Farkarasky se vrátili z Thousand Needles se zprávou, že léčitelka Esperanta Varos odešla z Kalimdoru do Norhtrendu a následovat ji mohou jen ti, co budou dost silní, aby přežili zkoušky, co je čekají... zdá se, že Esperanta ztratila naději ve svou vlastní budoucnost. Pohřešuje se i její synovec Alerius Bloodwing, který odjel do Silvermoon žádat o přijetí do Kruhu mágů a již se nevrátil a nepodal o sobě další zprávy.
* Aerin Windsong a Sigmus Ballamore jsou i nadále pohřešováni.
* Nessa Kel'rease přijela z výpravy do Tanaris zpět sama a se slzami v očích předala Eynor Nelisin zkrvavený tabard: Nelise je podle jejích slov bez pochyby mrtvá a scout Nortek, třetí člen jejich výpravy, odjel o smutné události informovat Nelisinu rodinu. Nessa po návratu propadla svému zoufalství, proměnila se a zmizela na několik dní. Na bráně pevnosti je vyvěšena odměna na polapení a dovedení velkého pantera ženského pohlaví, tmavé barvy, jedině živého a nezraněného - 1000 zlatých.
* Eynor Astrae jedno nedělní ráno prudce odhodila knihu o magických artefaktech a relikviích, kterou jí zapůjčila z knihovny Thirra Avari, v naprostém zmatku popadla jen plášť, tornu a svou knihu kouzel a vyrazila na Cerothově talbukovi z pevnosti, aniž by komukoli udala důvod nebo směr. Zdálo se, že jindy věčně bdělý Ceroth si jejího odjezdu naprosto není vědom, ani jejího návratu, během kterého hostil magistra Elendiela Sunseekera.
Eynor se vrátila tentýž den večer, popálená, zjizvená kyselinou, pořezaná a promáčená až na kost. V pevnosti si vyzvedla jen Thiřinu knihu, ale na naléhání Nessy Kel'rease se místo další cesty do Kalimdoru nechala doprovodit k léčiteli do lazaretu ve městě. Tvrdila, že se s Alterií Sunreaver, její družinou - Relikviářem i jinými najatými dobrodruhy vydala na výpravu za účelem získání dávných informací z Karazhanu, o kterých doufala, že by jí napověděly více o Cerothově zvláštním stavu. Výprava nesplnila její očekávání, co se hodnoty získaných informací týče, jejím cílem byla totiž hlavně mocná a dávno ztracená zbraň a překonání zkoušek, které stály v cestě každému, kdo by se ji pokusil získat. Eynor ale celou výpravu hodnotila kladně vzhledem k tomu, že během ní měla možnost pozorovat osoby, o kterých podle ní elfové ještě uslyší - včetně Valendise Kaer'menana, Alterie, Lithiri a Kelarona.
Soulreaver, Plenitele duší, meč schopný protnout jakoukoli zbroj a zasáhnout rovnou duši cíle, nakonec získala Thirra Avari a viděla to jako novou šanci ve svém boji proti nekromantovi z Morových zemí. Valendis, Emerald a Alteria se ale nechali slyšet, že by zbraň také rádi získali - Valendis se pak ve městě velice rychle ztratil, ale bylo jasné, že Thirru jen tak z očí nespustí.
Podle Eynořiných slov prý Alteria i nadále touží po Cerothově smrti a nijak se tím netají, dokonce se nechala slyšet, že na to má speciální zbraň.
* Flairica Amberdusk začala mezitím odhalovat záhady obklupující Aelara Sorrowsworna téměř tak neproniknutelně jako jeho zbroj, během té doby se i jí samotné vrátily některé vzpomínky, ale její magický stav se spíše zhoršil. Došlo u ní k několika neplánovaným "magickým záchvatům", při kterých, jak se zdálo, obětovala velkou část své životní energie, aby ochránila ostatní sama před sebou, protože na blízku nebyl Aelar, aby odstínil žár jejích kouzel svou zbrojí. Ona i Aelar navštívili Eynor v lazaretu, aby prodiskutovali změny Flairičina stavu a pokusili se společně vytvořit runu, tkerá by v magistře dočasně uzamknula její magické schopnosti tak, aby neohrožovala sebe ani ostatní. Aelar se během svého pobytu v lazaretu choval naprosto vřele, samostatně a vědomě... projevil velké léčitelské znalosti a pokryl Eynořiny spáleniny vrstvičkou netajícího soulfrostu, na dotazy na svou minulost ale stále nedokázal odpovědět - a jako by si ani neuvědomoval věcí, které v lazaretu vykonal.
* V rámci slíbené spolupráce jednotlivých složek obrany Quel'Thalas se do Elrendar keep přijel představit nový velitel eversongských hraničářů - Estorel Starrider, doprovázen jednou z mladých adeptek na výcvik. On i Ceroth se ujistili o vzájemné spolupráci na výcviku jednotek, velitel hraničářů nadále oznámil, že byla jedna z Elrendarských zraněna při výpravě lady Thirry Avari do Silverpine a je nyní hospitalizována v lazaretu: Sabriell Bloodstorm.
Estorel byl doprovázen skupinkou podivných elfů vydávajících se za zmrzlé a zoufalé poutníky, kteří na elfí poměry hovořili až příliš vřele. Bylo jim poskytnuto občerstvení a nocleh a v kasárnách i na nádvoří byly zdvojeny hlídky. Se poutníky v plátových zbrojích cestovala i domněle ztracená vynálezkyně Elsharin.
* Nessa Kel'rease odjela ten samý večer do Silvermoon po té, co si od Cerotha vyžádala magický uspávací prach... značně ji ale zneklidnila cena tohoto reagentu, nicméně řekla, že ho použije v dobrém úmyslu a k ochraně cizího života. Podle zpráv zvědů se pak vydala na schůzku s Rysem - naposledy byly viděni, jak vchází do univerzity, aby si snad zaplatili portál, od té doby se v pevnosti nehlásila.
* Bádáním v archívech vyhynulého rodu Brightwing narazila Flairica Amberdusk nakonec na záhadnou Eyonis, jako kterou ji samotnou občas Aelar oslovuje, aniž by si toho byl vědom, a také na Aelarovo původní příjmení a poslání: paladin Aelar Dawnblade, přidělen řádem jako osobní stráž lady Eyonis Brigtwing, velitelce Zlatých křídel, posledních vojáků svého rodu během bojů s Pohromou. Při konfrontaci Aelara s jeho minulostí, nabídce volby, aby se sám rozhodl, co chce činit - a při pokusu osvobodit jeho spoutaný "šeptající meč" Svafnir z jeho runových řetězů, došlo později na nádvoří Elrendarské pevnosti k uvolnění obrovského množství magie, které srazilo Flair k zemi, Aelara mrštilo proti hlavní budově tak silně, že roztříštil cvičnou figurínu u zdi na třísky, a Eynor uvrhlo do stavu podobného spánku s očima dokořán, jakkoli ji Ceroth kryl vlastním tělem.
* Aerin Windsong a Sigmus Ballamore jsou i nadále pohřešováni.
* Nessa Kel'rease přijela z výpravy do Tanaris zpět sama a se slzami v očích předala Eynor Nelisin zkrvavený tabard: Nelise je podle jejích slov bez pochyby mrtvá a scout Nortek, třetí člen jejich výpravy, odjel o smutné události informovat Nelisinu rodinu. Nessa po návratu propadla svému zoufalství, proměnila se a zmizela na několik dní. Na bráně pevnosti je vyvěšena odměna na polapení a dovedení velkého pantera ženského pohlaví, tmavé barvy, jedině živého a nezraněného - 1000 zlatých.
* Eynor Astrae jedno nedělní ráno prudce odhodila knihu o magických artefaktech a relikviích, kterou jí zapůjčila z knihovny Thirra Avari, v naprostém zmatku popadla jen plášť, tornu a svou knihu kouzel a vyrazila na Cerothově talbukovi z pevnosti, aniž by komukoli udala důvod nebo směr. Zdálo se, že jindy věčně bdělý Ceroth si jejího odjezdu naprosto není vědom, ani jejího návratu, během kterého hostil magistra Elendiela Sunseekera.
Eynor se vrátila tentýž den večer, popálená, zjizvená kyselinou, pořezaná a promáčená až na kost. V pevnosti si vyzvedla jen Thiřinu knihu, ale na naléhání Nessy Kel'rease se místo další cesty do Kalimdoru nechala doprovodit k léčiteli do lazaretu ve městě. Tvrdila, že se s Alterií Sunreaver, její družinou - Relikviářem i jinými najatými dobrodruhy vydala na výpravu za účelem získání dávných informací z Karazhanu, o kterých doufala, že by jí napověděly více o Cerothově zvláštním stavu. Výprava nesplnila její očekávání, co se hodnoty získaných informací týče, jejím cílem byla totiž hlavně mocná a dávno ztracená zbraň a překonání zkoušek, které stály v cestě každému, kdo by se ji pokusil získat. Eynor ale celou výpravu hodnotila kladně vzhledem k tomu, že během ní měla možnost pozorovat osoby, o kterých podle ní elfové ještě uslyší - včetně Valendise Kaer'menana, Alterie, Lithiri a Kelarona.
Soulreaver, Plenitele duší, meč schopný protnout jakoukoli zbroj a zasáhnout rovnou duši cíle, nakonec získala Thirra Avari a viděla to jako novou šanci ve svém boji proti nekromantovi z Morových zemí. Valendis, Emerald a Alteria se ale nechali slyšet, že by zbraň také rádi získali - Valendis se pak ve městě velice rychle ztratil, ale bylo jasné, že Thirru jen tak z očí nespustí.
Podle Eynořiných slov prý Alteria i nadále touží po Cerothově smrti a nijak se tím netají, dokonce se nechala slyšet, že na to má speciální zbraň.
* Flairica Amberdusk začala mezitím odhalovat záhady obklupující Aelara Sorrowsworna téměř tak neproniknutelně jako jeho zbroj, během té doby se i jí samotné vrátily některé vzpomínky, ale její magický stav se spíše zhoršil. Došlo u ní k několika neplánovaným "magickým záchvatům", při kterých, jak se zdálo, obětovala velkou část své životní energie, aby ochránila ostatní sama před sebou, protože na blízku nebyl Aelar, aby odstínil žár jejích kouzel svou zbrojí. Ona i Aelar navštívili Eynor v lazaretu, aby prodiskutovali změny Flairičina stavu a pokusili se společně vytvořit runu, tkerá by v magistře dočasně uzamknula její magické schopnosti tak, aby neohrožovala sebe ani ostatní. Aelar se během svého pobytu v lazaretu choval naprosto vřele, samostatně a vědomě... projevil velké léčitelské znalosti a pokryl Eynořiny spáleniny vrstvičkou netajícího soulfrostu, na dotazy na svou minulost ale stále nedokázal odpovědět - a jako by si ani neuvědomoval věcí, které v lazaretu vykonal.
* V rámci slíbené spolupráce jednotlivých složek obrany Quel'Thalas se do Elrendar keep přijel představit nový velitel eversongských hraničářů - Estorel Starrider, doprovázen jednou z mladých adeptek na výcvik. On i Ceroth se ujistili o vzájemné spolupráci na výcviku jednotek, velitel hraničářů nadále oznámil, že byla jedna z Elrendarských zraněna při výpravě lady Thirry Avari do Silverpine a je nyní hospitalizována v lazaretu: Sabriell Bloodstorm.
Estorel byl doprovázen skupinkou podivných elfů vydávajících se za zmrzlé a zoufalé poutníky, kteří na elfí poměry hovořili až příliš vřele. Bylo jim poskytnuto občerstvení a nocleh a v kasárnách i na nádvoří byly zdvojeny hlídky. Se poutníky v plátových zbrojích cestovala i domněle ztracená vynálezkyně Elsharin.
* Nessa Kel'rease odjela ten samý večer do Silvermoon po té, co si od Cerotha vyžádala magický uspávací prach... značně ji ale zneklidnila cena tohoto reagentu, nicméně řekla, že ho použije v dobrém úmyslu a k ochraně cizího života. Podle zpráv zvědů se pak vydala na schůzku s Rysem - naposledy byly viděni, jak vchází do univerzity, aby si snad zaplatili portál, od té doby se v pevnosti nehlásila.
* Bádáním v archívech vyhynulého rodu Brightwing narazila Flairica Amberdusk nakonec na záhadnou Eyonis, jako kterou ji samotnou občas Aelar oslovuje, aniž by si toho byl vědom, a také na Aelarovo původní příjmení a poslání: paladin Aelar Dawnblade, přidělen řádem jako osobní stráž lady Eyonis Brigtwing, velitelce Zlatých křídel, posledních vojáků svého rodu během bojů s Pohromou. Při konfrontaci Aelara s jeho minulostí, nabídce volby, aby se sám rozhodl, co chce činit - a při pokusu osvobodit jeho spoutaný "šeptající meč" Svafnir z jeho runových řetězů, došlo později na nádvoří Elrendarské pevnosti k uvolnění obrovského množství magie, které srazilo Flair k zemi, Aelara mrštilo proti hlavní budově tak silně, že roztříštil cvičnou figurínu u zdi na třísky, a Eynor uvrhlo do stavu podobného spánku s očima dokořán, jakkoli ji Ceroth kryl vlastním tělem.
Re: Dění v roleplay
Strážný stojící na hradbách stiskl rty když zaslechl známé šouravé kroky. S takřka nadelfským sebeovládáním zachoval neutrální výraz, i když maličký hlásek v jeho hlavě jej nabádal k tomu, srazit příchozího z hradeb a sledovat jak z něj arkánoví golemové udělají tlačenku. Ze zadumání jej vytrhl hlas příchozího - nejvyššího architekta, hypochondra a spasitele světů v jedné osobě. "Víte, že když se budete opírat o zeď tímto upůsobem, způsobíte si otlaky na předloktích, ke kterým se následně přidá bolest zad a vznik křečových žil." Ammathor Sunhollow se usadil na hradbách a kriticky přehlédl řady mechanických veverek a Narlena, kteří si užívali povinnou pauzu. "Už jste o tom slyšel? Včera se vrátila Zirael Hawková a povídala něco o tom, že do jam v Dalaranu padají elfky...tedy řeknu vám potkat architekta, co to město navrhoval, ani ruku bych mu nepodal." Ammathor chvíli mlčel a pro změnu teď sledoval hraničáře, kteří právě cvičili střelbu na figurínu, která mu byla velmi podobná. "Občas si říkám, jestli je to násilí vůbec nutné. Měli byste si vzít příklad tam z toho chlapce v brnění." Architekt ukázal na Aelara, stojícho jako socha u kasáren. "Ta mírumilovnost z něj takřka čiší!"
Re: Dění v roleplay
Na vědomost se dává, že hraničář Narlen Farkarský dnešního dne slavnostně složil přísahu a převzal Bílý plášť Elrendarských Strážců. Kéž nikdy neochabne jeho síla a před jeho čepelí se třesou nepřátelé Quel'Thalasu.
Selama ashal'anore!
Selama ashal'anore!
Naposledy upravil Ceroth dne Mon Oct 28, 2013 11:44 am, celkově upraveno 1 krát
Re: Dění v roleplay
Odvrátila tvář od měsíční studny a usmála se na něj tím nenapodobitelným jemným způsobem, cítil, jak ho zamrazilo až v konečcích prstů, když vyslovila jeho jméno a podala mu svou bílou ruku. Proti svitu měsíce a záři vycházející ze studny se zdála skutečná jen napůl, jako tehdy, kdy ji sem dovedl poprvé, aby ji uzdravili z dávné kletby, co ji skoro vymazala ze světa živých.
"Cerothe," zašeptala a dál držela ruku nataženou, když zaváhal na okraji pramene a sklonil hlavu, "vody měsíční studnice neléčí jen tělo... dokáží uzdravit i duši závislou na magii nebo zlomené srdce.
Když ji teď necháš jít, vrátí se dobrovolně... sama a s nadějí. Pokud chceš ale hlídat každý její krok, nakonec ji svou láskou zadusíš a zaženeš navždy."
Zvedl pohled od průsvitného roucha z měsíční příze, které obepínalo její tělo příliš svůdně na to, aby měl sílu se o čemkoli hádat, a pak znovu našel odvahu pohlédnout jí do očí. Nenávist, co ho sžírala posledních pár dní, jako by tváří v tvář jeho lásce složila zbraně a zamávala mírovou vlajkou.
"Jestli jí ublíží... jestli jí zkřiví jediný vlas...," zněl chraptivě, jak přemáhal své emoce.
"...tvůj hněv je najde kdekoli v Azerothu i mimo něj, víme," dopověděla měkce jeho prchlivou přísahu, kterou složil před nočními elfy jen pár okamžiků zpět.
Dál na něj vytrvale upírala temné oči a on vstoupil do vod jezírka za ní. Přiměla ho pokleknout, nabrala čirou vodu do dlaní, a pak mu pokropila čelo, jako by ho chtěla zasvětit do tajemství, která prý lépe chápou jen ženy. Zavřel oči a nechal si chladivou vodu studnice stékat po rozpálené tváři... a spolu s ní z něj stékaly rány dnešního dne. Na chvilku... pro něj vykoupila mír.
_____________
Nessu jsme opustili v Moonglade, kde se začala věnovat učení, se kterým jí v Quel'Thalas nedokázal nikdo pomoci. Pod přísným i laskavým dohledem své tajemné učitelky se vydala na cestu, kterou před ní ještě nikdo z dětí slunce nekráčel.
Ceroth, Eynor a Flairica pak zamířili zpět domů, Ceroth ovšem navrhnul návštěvu Eldre'Thalas a archívů tamějšího athenea... doufá v něm najít odpovědi na noční můry, které poslední dobou trápí Eynor, ta naopak prosila o zastávku v Ashenvale a odtušila jen, že chce navštívit hrob svých rodičů.
Povídá se, že během pobytu v Moonglade a bloudění v mohylových norách prokázala Flairica Amberdusk neobyčejný orientační smysl, založený na rozeznávání jednotlivých plamínků místních lamp... jako by každý byl naprosto jedinečný a měl svou vlastní duši.
Mezitím se v Morových zemích hraničářka Lywelyn věnovala nácviku přenosu zraněného s trolem Xiorinem tak usilovně, že jí byla doopravdy zlomena noha a elfka vyhledala ošetření v městském lazaretu, kde narazila na svého bratrance a kapitána Falanthira truchlícího nad umírajícím špehem Aerin Windsong. Kapitán se prý při posledním společném výcviku farstriderů a elrendarských kvůli neposlušnosti kadetů emočně zhroutil a odmítá se vrátit do pevnosti.
Při vědomí toho, že je v pevnosti nyní jediným Bílým pláštěm a tedy velícím důstojníkem a všichni ostatní obyvatelé a posádka jsou nuceni se mu hlásit a poslouchat jej, Narlen Farkarsky nařídil nejdříve marmeládový a lívancový den, takže se majordomus skoro upekl při smažení lívanečků pro celou posádku.... a posléze horolezecký trénink vzhůru po soše velitele Elrendara, s jištěním i bez.
Pozitivem bylo hlavně to, že ze sochy byl šplhajícími rekruty a skauty odstraněn nános mechu a holubího trusu.
Méně pozitivní bylo to, že kadeti vystrašili architektovy mechaveverky pilně pracující na opravách střech a ty se rozutekly do okolního hvozdu, co jim baterky stačily.
A vysloveně negativní byla reakce pokojské Hawkové, která na Strážce Farkarského počkala u vchodu do kasáren s mopem a kýblem pro každého účastníka výcviku a po skončení horolezecké akce nařídila úklid ubikací, večerní hygienu a velké prádlo.
Všechny špindíry pak neminula přednáška o bezpečnosti při práci ve výškách, ochranných pomůckách při úklidu a o zásadách bezpečného pohybu na kluzkém pracovním povrchu.
Následovala volná zábava s mopy, čištění zubů, modlitba a večerka.
"Cerothe," zašeptala a dál držela ruku nataženou, když zaváhal na okraji pramene a sklonil hlavu, "vody měsíční studnice neléčí jen tělo... dokáží uzdravit i duši závislou na magii nebo zlomené srdce.
Když ji teď necháš jít, vrátí se dobrovolně... sama a s nadějí. Pokud chceš ale hlídat každý její krok, nakonec ji svou láskou zadusíš a zaženeš navždy."
Zvedl pohled od průsvitného roucha z měsíční příze, které obepínalo její tělo příliš svůdně na to, aby měl sílu se o čemkoli hádat, a pak znovu našel odvahu pohlédnout jí do očí. Nenávist, co ho sžírala posledních pár dní, jako by tváří v tvář jeho lásce složila zbraně a zamávala mírovou vlajkou.
"Jestli jí ublíží... jestli jí zkřiví jediný vlas...," zněl chraptivě, jak přemáhal své emoce.
"...tvůj hněv je najde kdekoli v Azerothu i mimo něj, víme," dopověděla měkce jeho prchlivou přísahu, kterou složil před nočními elfy jen pár okamžiků zpět.
Dál na něj vytrvale upírala temné oči a on vstoupil do vod jezírka za ní. Přiměla ho pokleknout, nabrala čirou vodu do dlaní, a pak mu pokropila čelo, jako by ho chtěla zasvětit do tajemství, která prý lépe chápou jen ženy. Zavřel oči a nechal si chladivou vodu studnice stékat po rozpálené tváři... a spolu s ní z něj stékaly rány dnešního dne. Na chvilku... pro něj vykoupila mír.
_____________
Nessu jsme opustili v Moonglade, kde se začala věnovat učení, se kterým jí v Quel'Thalas nedokázal nikdo pomoci. Pod přísným i laskavým dohledem své tajemné učitelky se vydala na cestu, kterou před ní ještě nikdo z dětí slunce nekráčel.
Ceroth, Eynor a Flairica pak zamířili zpět domů, Ceroth ovšem navrhnul návštěvu Eldre'Thalas a archívů tamějšího athenea... doufá v něm najít odpovědi na noční můry, které poslední dobou trápí Eynor, ta naopak prosila o zastávku v Ashenvale a odtušila jen, že chce navštívit hrob svých rodičů.
Povídá se, že během pobytu v Moonglade a bloudění v mohylových norách prokázala Flairica Amberdusk neobyčejný orientační smysl, založený na rozeznávání jednotlivých plamínků místních lamp... jako by každý byl naprosto jedinečný a měl svou vlastní duši.
Mezitím se v Morových zemích hraničářka Lywelyn věnovala nácviku přenosu zraněného s trolem Xiorinem tak usilovně, že jí byla doopravdy zlomena noha a elfka vyhledala ošetření v městském lazaretu, kde narazila na svého bratrance a kapitána Falanthira truchlícího nad umírajícím špehem Aerin Windsong. Kapitán se prý při posledním společném výcviku farstriderů a elrendarských kvůli neposlušnosti kadetů emočně zhroutil a odmítá se vrátit do pevnosti.
Při vědomí toho, že je v pevnosti nyní jediným Bílým pláštěm a tedy velícím důstojníkem a všichni ostatní obyvatelé a posádka jsou nuceni se mu hlásit a poslouchat jej, Narlen Farkarsky nařídil nejdříve marmeládový a lívancový den, takže se majordomus skoro upekl při smažení lívanečků pro celou posádku.... a posléze horolezecký trénink vzhůru po soše velitele Elrendara, s jištěním i bez.
Pozitivem bylo hlavně to, že ze sochy byl šplhajícími rekruty a skauty odstraněn nános mechu a holubího trusu.
Méně pozitivní bylo to, že kadeti vystrašili architektovy mechaveverky pilně pracující na opravách střech a ty se rozutekly do okolního hvozdu, co jim baterky stačily.
A vysloveně negativní byla reakce pokojské Hawkové, která na Strážce Farkarského počkala u vchodu do kasáren s mopem a kýblem pro každého účastníka výcviku a po skončení horolezecké akce nařídila úklid ubikací, večerní hygienu a velké prádlo.
Všechny špindíry pak neminula přednáška o bezpečnosti při práci ve výškách, ochranných pomůckách při úklidu a o zásadách bezpečného pohybu na kluzkém pracovním povrchu.
Následovala volná zábava s mopy, čištění zubů, modlitba a večerka.
Re: Dění v roleplay
Nessa Kel'rease se stále ještě nevrátila ze svého výcviku v Moonglade - zbytek jejího doprovodu, to jest Ceroth, Flairica a Eynor, narazili ve Splintertree na známé tváře: kapitán Falanthir a Narlen zde "obchodovali" s neznámou a notně podnapilou elfí sběratelkou starožitností (čti "vykradačkou hrobek").
Jen o pár chvil později se v táboře objevil i dlouho ztracený bývalý velitel pevnosti Altash Blooddragon, jenž se po dlouhé době opět smířil s Cerothem a nabídl družince svou pomoc. Na otázky o artefaktu, který poslední dobou opět působí špatné sny Eynor Astrae, ale odpověděl velice vyhýbavě.
Do Splintertree krom několika elfek s informacemi ze všech koutů Kalimdoru i o zraněné elfce v Moonglade nakonec dorazil i Ronse Vin'Renin, kterého družina potkala již chvíli předtím v jeskyni, kde cestou nocovala. Zdálo se, že změnil cíl svých cest, místo navštívení míst, ke kterým se váží jeho vzpomínky, se zdál celý rozrušený skazkou o mocném čaroději, který v oblasti unáší a mučí elfy - a je patrně nějak provázán s rodinou jeho zesnulé/zmrtvýchvstalé Milwy. Když spatřil Cerothův stav, rozhodl se svou cestu odložit a doprovodit Elrendarské na jejich cestě, vyprávěl pak v noci smutný příběh z Ashiiny minulosti.
Zatímco Narlen plnil svou část dohody se sběratelkou starožitností - to jest hubil pavouky kolem Astranaaru, aby mu milosrdně nakreslila mapu svého naleziště - Ceroth propadl jednomu ze svých záchvatů rozpolcenosti, které se poslední dobou stupňují. Počastoval orkskou hostinskou sprostou říkankou o "třech slimácích na cestě, co vlezli pod sukni nevěstě", a usnul.
Kapitán Falanthir a Narlen pak nehledě na padající tmu vyrazili na domluvené místo setkání se zvědem Moonwolfem, kterého museli z nejasných důvodů ponechat na rozcestí, ale místo Moonwolfa maskujícího se za elfku (podle dohody) našli jen zakrvácené kořeny a mech, stopy zápasu a tažení těžkého objektu a stopy kopyt směřující ke kamenné cestě, kde se ztratily.
Kapitán, přesvědčený po poradě s Narlenem, že Moonwolfa unesla nebo sežrala splašená koda z Barrens, nařídil jejich stopování. Slunci žel jediným stopařem výpravy, který se vyznal v Ashenvale, byl právě postrádaný zvěd Moonwolf.
Po té, co Narlen do úsvitu vodil kapitána hlubokým hvozdem v kruzích, přičemž pošlapali zbytek stop, postrašili místní furbolgy a pro velký úspěch dvakrát navštívili jednu a tu samou měsíční studnici, spatřili na cestě skupinu ozbrojených elfů.
Připravili se k boji, ale poznali hlasy Elrendarských. Ronse, Eynor, Ceroth i Flair nabídli zboudilcům svou pomoc, ale jako únosce si představili jen dryády... a proč by dryády unášely elfa převlečeného za ženu?
Ronse Vin'Renin nakonec ucítil ze stop to, čeho se všichni podvědomě báli... démonickou energii, fel... a kozí bobky. Byli to satyři!
Díky důvtipu Ronseho, Flairičině bystrému pozorování, pomoci od milovníka kovů na cestách jménem Veridis Vithral Vipero a Narlenově rychlosti namydleného blesku byl nakonec nalezen správný satyří tábor, ve kterém byly postupně objeveny: Moonwolfův tabard, sindoreiská čepel, svítící šupiny.
Později byl z oltáře satyrů osvobozen náhodný nepodstatný elf, který družině naznačil cosi z Moonwolfova tragického osudu: prý elfa v dívčích šatech vystřídal, coby oběť temného rituálu; jeho předchůdce byl odvlečen nágou, které se satyrové klaněli a báli.
***
Do pevnosti v posledních dnech přibyli noví poutníci: cestovatel Vipero, farmář Matterhorn, tauren Runiel a Elsharin Dawnreaver, která přislíbila svou pomoc při opravě porouchaných mecha-veverek a okamžitě začala zkoumat jejich útočiště na střeše kasáren, odkud ty, co dosud fungují, mávaly transparenty: "Za tři oříšky na hodinu už ani ránu!"
_________________________________________________________________________________________________________
(Tímto dodatečně vítám nové členy a přeji hodně zábavy a radosti v RP, také potvrzuji, že Elsharin, Vipero i Matterhorn jsou v pevnosti na oficiální Cerothovo pozvání, takže se jim věnujte, prosím, i kdyby OOC... a co se týče veverek, budeme muset dát hlavy dohromady, nebo tu střechu nikdy nespravíme!)
PS. S výbušninami pozor, ať vás nevidí pokojská.
Jen o pár chvil později se v táboře objevil i dlouho ztracený bývalý velitel pevnosti Altash Blooddragon, jenž se po dlouhé době opět smířil s Cerothem a nabídl družince svou pomoc. Na otázky o artefaktu, který poslední dobou opět působí špatné sny Eynor Astrae, ale odpověděl velice vyhýbavě.
Do Splintertree krom několika elfek s informacemi ze všech koutů Kalimdoru i o zraněné elfce v Moonglade nakonec dorazil i Ronse Vin'Renin, kterého družina potkala již chvíli předtím v jeskyni, kde cestou nocovala. Zdálo se, že změnil cíl svých cest, místo navštívení míst, ke kterým se váží jeho vzpomínky, se zdál celý rozrušený skazkou o mocném čaroději, který v oblasti unáší a mučí elfy - a je patrně nějak provázán s rodinou jeho zesnulé/zmrtvýchvstalé Milwy. Když spatřil Cerothův stav, rozhodl se svou cestu odložit a doprovodit Elrendarské na jejich cestě, vyprávěl pak v noci smutný příběh z Ashiiny minulosti.
Zatímco Narlen plnil svou část dohody se sběratelkou starožitností - to jest hubil pavouky kolem Astranaaru, aby mu milosrdně nakreslila mapu svého naleziště - Ceroth propadl jednomu ze svých záchvatů rozpolcenosti, které se poslední dobou stupňují. Počastoval orkskou hostinskou sprostou říkankou o "třech slimácích na cestě, co vlezli pod sukni nevěstě", a usnul.
Kapitán Falanthir a Narlen pak nehledě na padající tmu vyrazili na domluvené místo setkání se zvědem Moonwolfem, kterého museli z nejasných důvodů ponechat na rozcestí, ale místo Moonwolfa maskujícího se za elfku (podle dohody) našli jen zakrvácené kořeny a mech, stopy zápasu a tažení těžkého objektu a stopy kopyt směřující ke kamenné cestě, kde se ztratily.
Kapitán, přesvědčený po poradě s Narlenem, že Moonwolfa unesla nebo sežrala splašená koda z Barrens, nařídil jejich stopování. Slunci žel jediným stopařem výpravy, který se vyznal v Ashenvale, byl právě postrádaný zvěd Moonwolf.
Po té, co Narlen do úsvitu vodil kapitána hlubokým hvozdem v kruzích, přičemž pošlapali zbytek stop, postrašili místní furbolgy a pro velký úspěch dvakrát navštívili jednu a tu samou měsíční studnici, spatřili na cestě skupinu ozbrojených elfů.
Připravili se k boji, ale poznali hlasy Elrendarských. Ronse, Eynor, Ceroth i Flair nabídli zboudilcům svou pomoc, ale jako únosce si představili jen dryády... a proč by dryády unášely elfa převlečeného za ženu?
Ronse Vin'Renin nakonec ucítil ze stop to, čeho se všichni podvědomě báli... démonickou energii, fel... a kozí bobky. Byli to satyři!
Díky důvtipu Ronseho, Flairičině bystrému pozorování, pomoci od milovníka kovů na cestách jménem Veridis Vithral Vipero a Narlenově rychlosti namydleného blesku byl nakonec nalezen správný satyří tábor, ve kterém byly postupně objeveny: Moonwolfův tabard, sindoreiská čepel, svítící šupiny.
Později byl z oltáře satyrů osvobozen náhodný nepodstatný elf, který družině naznačil cosi z Moonwolfova tragického osudu: prý elfa v dívčích šatech vystřídal, coby oběť temného rituálu; jeho předchůdce byl odvlečen nágou, které se satyrové klaněli a báli.
***
Do pevnosti v posledních dnech přibyli noví poutníci: cestovatel Vipero, farmář Matterhorn, tauren Runiel a Elsharin Dawnreaver, která přislíbila svou pomoc při opravě porouchaných mecha-veverek a okamžitě začala zkoumat jejich útočiště na střeše kasáren, odkud ty, co dosud fungují, mávaly transparenty: "Za tři oříšky na hodinu už ani ránu!"
_________________________________________________________________________________________________________
(Tímto dodatečně vítám nové členy a přeji hodně zábavy a radosti v RP, také potvrzuji, že Elsharin, Vipero i Matterhorn jsou v pevnosti na oficiální Cerothovo pozvání, takže se jim věnujte, prosím, i kdyby OOC... a co se týče veverek, budeme muset dát hlavy dohromady, nebo tu střechu nikdy nespravíme!)
PS. S výbušninami pozor, ať vás nevidí pokojská.
Re: Dění v roleplay
Včerejšího dne získala bílý plášť Strážců hraničářka Jasmína, po složení přísahy jí byl slavnostně předán měč Strážců. Ihned se seběhlo množství Elrendarských, aby jí blahopřálo k povýšení.
Nakonec bylo rozhodnuto to řádně oslavit a tak se skupina čítající kapitána Falanthira, Nessu, Ashiu, Jasmínu a Flairicu vydala do města do proslaveného Nočního Klubu. Zde prý podle svých slov v tichosti připili na zdraví nové Strážkyně a pak v poklidu opustili město a znovu se pustili do hlídkování v Ghostlands. Nikdo však následujícího rána nebyl schopen vysvětlit, proč má kapitán Falanthir černě namalované fousy a brýle, ani proč Ashia trávila velkou část své hlídky ležením a důkladným pozorováním spodního okraje hradeb.
Nakonec bylo rozhodnuto to řádně oslavit a tak se skupina čítající kapitána Falanthira, Nessu, Ashiu, Jasmínu a Flairicu vydala do města do proslaveného Nočního Klubu. Zde prý podle svých slov v tichosti připili na zdraví nové Strážkyně a pak v poklidu opustili město a znovu se pustili do hlídkování v Ghostlands. Nikdo však následujícího rána nebyl schopen vysvětlit, proč má kapitán Falanthir černě namalované fousy a brýle, ani proč Ashia trávila velkou část své hlídky ležením a důkladným pozorováním spodního okraje hradeb.
Re: Dění v roleplay
Kapitán Falanthir nehodlal marnit drahocenný čas - jednomu z jeho mužů šlo o čest, o život a možná i o duši. Protože pokud vás dostanou satyři, nemůžete skončit dobře. A pokud vás těm satyrům sebere rozzuřená nága, když vás v klidu chtějí obětovat na oltáři uprostřed pevniny... věci se jen těžko obrátí k lepšímu.
Falanthir zavelel k postupu na sever, podle posádky Splintertree se totiž právě tam vyskytovaly nágy, se kterými sváděla boj posádka na pláži Zoram'gar, kde je malá základna, ze které pocházely ony letáčky a vývěsky "Hledá se Kieran Moonwolf alias Ran, odměna tisíc zlatých".
Staršina Muglash dobrodruhům na Zoram'gar podal svou verzi historky, kdy zlotřilý světoběžník a lamač srdcí Ran Moonwolf během svých "archeologických" výprav do okolí svedl jeho jedinou dceru Mutildu a měl z ní opět "učinit čestnou orkyni", to jest, přiznat se veřejně ke svému vztahu a stát se jejím oficiálním druhem. Prý ráno před svatebním rituálem slíbil donést své zelenooké nevěstě zásnubní dar hodný její síly, svalů a spanilosti - obrovskou perlu Hlubin, která se měla ukrývat v nedalekém zatopeném chrámu Elune, kde ji hlídali murloci. Žel, jen co byla proradnému Ranovi povolena pouta, předstíral postup do zatopeného chrámu, ale ve skutečnosti už se nevrátil.
Ubohá staršinova dcera Mutlida si prý od té doby každý večer obleče svatební šaty a čeká na jeho návrat na pobřeží... je tomu již skoro rok... a to jí prý slíbil procházku po promenádě elfího města a opravdovou návštěvu lázní.
Falanthir se po vyslechnutí příběhu a po tom, co se družina optala na ruiny potopeného chrámu i hlídek na základně, rázně vydal směrem k jeho vstupu, následován Flairicou a Vithralem, který staršinovi nevěřil ani nos mezi očima. Ronse družinu zdánlivě na chvilku opustil, aby pomohl Narlenovi dopravit náhodného osvobozeného elfa do bezpečí Orgrimmaru, později se ale vrátil a hlídal vstup do zatopeného podzemí, kolem kterého se začali shromažďovat domorodci, jen co kapitánova družina prošla dovnitř.
Co přesně se dělo v chrámu, se Ronse nikdy přesně nedozvěděl, jen se sutiny i pláž kolem v jednu chvíli povážlivě zatřásly a jemu v uších zazněl šepot opakující "Soggoth bdí... Soggoth se dívá...Soggoth zří..."
Jen několik okamžiků na to se po Ronseho boku zjevila taurenka, která trvala na průchodu do podzemí s ustaraným výrazem na tváři, a v tu samou chvíli se z vody vynořili umáčení a zakrvácení Falanthir a Flairica, bledí ve tváři a očividně před něčím prchající... následoval je Vithral, který místo svého batohu plného drahých kovů nesl na rameni bezvědomého Rana Moonwolfa. Rozhodně nedoporučili taurence, která se představila jako Nunn, pokračovat za současné situace dovnitř a hovořili o kultu vzývajícím staré bohy, který má dole svou základnu a spolupracuje s nágami i satyry. Nunn jim okamžitě nabídla pomoc pro raněné a družina zamířila do tábora Zoram'gar.
Když se jim Rana podařilo vzkřísit a zbavit jedu černé zmije, začala se o dobrodruhy zajímat Muglashova "spanilá" dcerka, protože si k péči o něj vybrali právě její stan. Byla přesvědčená, že ho dovedli jí, aby splnil svoje slovo. Ronse orkyni zabavil nesplnitelným úkolem, kterým podráždil její ješitnost a družina se dozvěděla Moonwolfovu verzi příběhu:
Vithral zapůjčil Moonwolfovi, který byl satyry okraden o vše krom spodničky, sandálů a halenky, své náhradní kalhoty, elf se ale po "událostech" z Hlubin v kalhotech pohyboval dost nemotorně, nakonec si ponechal sukni. Ronse navrhl urychlený ústup z pláže a kapitán Falanthir chtěl pokračovat ve své cestě, na kterou původně přibral Narlena a Rana jako stopaře. Narlen tedy na chvilinku odlákal pozornost staršiny Muglashe a jeho dcery. Družina se pak v dobré náladě a posílena rybí polévkou od Mutildy, kterou pozřela nedbaje na varování, vydala opět na cestu.
Na okraji pláže byli dobrodruzi pozdraveni skupinkou spoře oděných domorodců doprovázených dvěma prašivými a páchnoucími kočkami, z nichž jedna pokousala Narlena, když jí zkusil nabídnout šampon proti blechám. Ronse se ujal vyjednávání, protože ho vůdkyně tlupy patrně zaujala svými vnady, poklekl před ní a přednesl jí žádost o ruku. Žel kvůli jazykové bariéře ho patrně nepochopila, seslala na něj kouzlo plodnosti (předpokládané) a odmítla i korálky, které domorodcům v zájmu navázání přátelství chtěl nabídnout Ran Moonwolf.
Falanthir zavelel k postupu na sever, podle posádky Splintertree se totiž právě tam vyskytovaly nágy, se kterými sváděla boj posádka na pláži Zoram'gar, kde je malá základna, ze které pocházely ony letáčky a vývěsky "Hledá se Kieran Moonwolf alias Ran, odměna tisíc zlatých".
Staršina Muglash dobrodruhům na Zoram'gar podal svou verzi historky, kdy zlotřilý světoběžník a lamač srdcí Ran Moonwolf během svých "archeologických" výprav do okolí svedl jeho jedinou dceru Mutildu a měl z ní opět "učinit čestnou orkyni", to jest, přiznat se veřejně ke svému vztahu a stát se jejím oficiálním druhem. Prý ráno před svatebním rituálem slíbil donést své zelenooké nevěstě zásnubní dar hodný její síly, svalů a spanilosti - obrovskou perlu Hlubin, která se měla ukrývat v nedalekém zatopeném chrámu Elune, kde ji hlídali murloci. Žel, jen co byla proradnému Ranovi povolena pouta, předstíral postup do zatopeného chrámu, ale ve skutečnosti už se nevrátil.
Ubohá staršinova dcera Mutlida si prý od té doby každý večer obleče svatební šaty a čeká na jeho návrat na pobřeží... je tomu již skoro rok... a to jí prý slíbil procházku po promenádě elfího města a opravdovou návštěvu lázní.
Falanthir se po vyslechnutí příběhu a po tom, co se družina optala na ruiny potopeného chrámu i hlídek na základně, rázně vydal směrem k jeho vstupu, následován Flairicou a Vithralem, který staršinovi nevěřil ani nos mezi očima. Ronse družinu zdánlivě na chvilku opustil, aby pomohl Narlenovi dopravit náhodného osvobozeného elfa do bezpečí Orgrimmaru, později se ale vrátil a hlídal vstup do zatopeného podzemí, kolem kterého se začali shromažďovat domorodci, jen co kapitánova družina prošla dovnitř.
Co přesně se dělo v chrámu, se Ronse nikdy přesně nedozvěděl, jen se sutiny i pláž kolem v jednu chvíli povážlivě zatřásly a jemu v uších zazněl šepot opakující "Soggoth bdí... Soggoth se dívá...Soggoth zří..."
Jen několik okamžiků na to se po Ronseho boku zjevila taurenka, která trvala na průchodu do podzemí s ustaraným výrazem na tváři, a v tu samou chvíli se z vody vynořili umáčení a zakrvácení Falanthir a Flairica, bledí ve tváři a očividně před něčím prchající... následoval je Vithral, který místo svého batohu plného drahých kovů nesl na rameni bezvědomého Rana Moonwolfa. Rozhodně nedoporučili taurence, která se představila jako Nunn, pokračovat za současné situace dovnitř a hovořili o kultu vzývajícím staré bohy, který má dole svou základnu a spolupracuje s nágami i satyry. Nunn jim okamžitě nabídla pomoc pro raněné a družina zamířila do tábora Zoram'gar.
Když se jim Rana podařilo vzkřísit a zbavit jedu černé zmije, začala se o dobrodruhy zajímat Muglashova "spanilá" dcerka, protože si k péči o něj vybrali právě její stan. Byla přesvědčená, že ho dovedli jí, aby splnil svoje slovo. Ronse orkyni zabavil nesplnitelným úkolem, kterým podráždil její ješitnost a družina se dozvěděla Moonwolfovu verzi příběhu:
- Spoiler:
- Prý kdysi jako jeden z mnoha dobrodruhů pomáhal staršinovi Muglashovi zabít hydru na pláži, protože opakovaně napadala základnu Zoram'gar. Doprovodil staršinu na ostrůvek a bojoval s nágami, které tu hydru z nějakého ůvodu bránily, zatímco Staršina cosi prováděl s rituálním ohněm na ostrově... hydra byla již téměř mrtvá, když se otočil k Muglashovi a zjistil, že proti němu sesílá jakési kouzlo.
Probudil se nahý a spoutaný v jeho stanu s tím, že prý svedl jeho dceru a má na výběr: vzít si ji, nebo zemřít. Pak mu ale navrhnul ještě třetí možnost: v Hlubinách... v zatopeném chrámu Elune nedaleko odsud... se prý ukrývá poklad nezměrné ceny, obrovská perla, kterou stráží murloci. Pokud mu ji donese, Muglash ho sprostí slibu.
Ran tedy souhlasil a když se dostal k perle murloků, ukradl ji, byla opravdu obrovská... našel tam ale i další zajímavé věci a hlavně pochopil, že Muglash tam dolů posílá každého, kdo přežije jeho úkol s hydrou na pláži. Každého, komu namluví onu historku se svedenou dcerou Mutildou.
Jak se přesvědčil na vlastní kůži, kdokoli vstoupí je brán za dobrovolnou oběť pro obrovskou prastarou hydru Aku'mai, mazlíka Starých bohů, kterého v nejzazším místě chrámů krmí a uctívají kultisté - a respektují se navzájem s nágami a satyry. Ti, co se zúčastnili jeho záchrany, na vlastní oči viděli pozůstatky ostatních Mutildiných "ženichů", tedy jejich výzbroje a výstroje. Zdálo se, že Muglash je tedy jejich spojkou "na povrchu".
Vithral zapůjčil Moonwolfovi, který byl satyry okraden o vše krom spodničky, sandálů a halenky, své náhradní kalhoty, elf se ale po "událostech" z Hlubin v kalhotech pohyboval dost nemotorně, nakonec si ponechal sukni. Ronse navrhl urychlený ústup z pláže a kapitán Falanthir chtěl pokračovat ve své cestě, na kterou původně přibral Narlena a Rana jako stopaře. Narlen tedy na chvilinku odlákal pozornost staršiny Muglashe a jeho dcery. Družina se pak v dobré náladě a posílena rybí polévkou od Mutildy, kterou pozřela nedbaje na varování, vydala opět na cestu.
Na okraji pláže byli dobrodruzi pozdraveni skupinkou spoře oděných domorodců doprovázených dvěma prašivými a páchnoucími kočkami, z nichž jedna pokousala Narlena, když jí zkusil nabídnout šampon proti blechám. Ronse se ujal vyjednávání, protože ho vůdkyně tlupy patrně zaujala svými vnady, poklekl před ní a přednesl jí žádost o ruku. Žel kvůli jazykové bariéře ho patrně nepochopila, seslala na něj kouzlo plodnosti (předpokládané) a odmítla i korálky, které domorodcům v zájmu navázání přátelství chtěl nabídnout Ran Moonwolf.
Naposledy upravil Ceroth dne Mon Oct 28, 2013 11:45 am, celkově upraveno 1 krát
Re: Dění v roleplay
Vlastně to začalo divným snem, který se zdál všem a nikomu. Flairica se v tom snu octla v jeskyni, ve které nedávno tábořila, a zjistila, že ovládá ledovou magii... Nessa se na tomtéž místě chovala jako ztělesnění strohosti a rozumu... a o oheň se starala Aerin, která už týdny leží na pokraji smrti v lazaretu v Silvermoon. Když se v jeskyni objevila další elfka, Synkka Mori Kara, která absolutně netušila, kde je a co tam dělá, věci se daly do pohybu. Nebo spíše... začaly se rozplývat.
Jak už to ve snech bývá, nápovědy i pravdy byly naprosto zmatené, Flairica si po probuzení pamatovala ale hlavně to, že během spánku dostala lahvičku s lektvarem... který svírala v ruce i po probuzení.
Jak už to ve snech bývá, nápovědy i pravdy byly naprosto zmatené, Flairica si po probuzení pamatovala ale hlavně to, že během spánku dostala lahvičku s lektvarem... který svírala v ruce i po probuzení.
Re: Dění v roleplay
Události v Ashenvale nabraly nečekaný zvrat. Kapitán Falanthir, Narlen, Ran Moonwolf, Ronse, Flairica a dobrodruh Vithral, který jako by snad existoval na vícero místech naráz, vyrazili na sever do Darkshore, co nejrychleji a v absolutním utajení, vědomi si bdělých očí Strážkyň kal'dorei, které je sledovaly ze stínu stromů.
Po cestě přes sedmero potoků a sedmero kopců, na které div nezpřelámali nohy jízdním zvířatům, konečně nalezli ruiny urozené čarodějky Mathystry, kam je vedla mapa, kterou Falanthir zakoupil od pochybné osoby ve Splintertree... a také historka o "prokletých hračkách Mathystry, které kradou orkům děti", kterou vyprávěl Ran.
Prozkoumali v ruinách řadu rozbitých sošek panterů a tygrů, když se nakonec Vithralovi podařilo jednu z nich "probudit", aniž by si to přál nebo to čekal.
Po odražení útoku duchovní bytosti, ve kterou se soška na chvilku proměnila, nalezl na zemi zářící figurku jaguára z opálu a předal ji kapitánovi, který okamžitě nařídil návrat do pevnosti, kde se doufal sejít s lady Astrae kvůli snovému rituálu, jenž mu slíbila, jakmile sošku získá.
Cestou zpět většina z družiny pochopila, že jsou sledováni nejen nočními elfy, ale i postavami v temných kápích shlukujícími se pod strašidelnou věží, která jim stínila cestu zpět. Jako by si jí při cestě na sever nevšimli, nebo tam snad předtím nebyla? Falanthir ale štval koně dál nehledě na ostatní, a tak se stalo, že Ran začal zaostávat, až se úplně ztratil z dohledu.
Zatímco kapitán odcválal na pláž Zoram'gar, kde si hodlal najmout wyvernu do Orgrimmaru, Flairica a Vithral si uvědomili Ranovu nepřítomnost, ale vzápětí narazili u domněle opuštěného domu na Cerotha a Eynor.
Ronse s Narlenem vystopovali Rana k obrovské lebce s chapadly, ze které trčel meč velikosti standardní elfí věže. Zatoulaný Ran, který už opět mluvil z cesty o někom jménem "Soggoth", byl zpacifikován a odvezen napůl v bezvědomí za ostatními, upozornil ale své dva dozorce, že část obrovského meče byla patrně velkou magickou silou odštípnuta a to nevěstí nic dobrého nejen pro zdejší domorodce.
Ceroth vyslechl hlášení o událostech z Darkshore a po chvíli Flairice neochotně přiznal, že meč A'dalar, který nosí, je právě z úlomku obrovské titánské glaive, která stráží lebku sluhy starých bohů v Darkshore a brání mu znovu procitnout. Nikdo ale nedokázal navrhnout, jak tuto hrozbu zastavit, nebo zmenšit, protože Cerothův meč se jen těžko znovu stane součástí titánské čepele.
Lord Sunhand naznačil, že on i Eynor mají v Ashenvale poslání, ke kterému budou v brzké době potřebovat pomoci, ale nejdříve rozhodl dostihnout Falanthira na pláži a vyslechnout jeho prosbu.
Po cestě přes sedmero potoků a sedmero kopců, na které div nezpřelámali nohy jízdním zvířatům, konečně nalezli ruiny urozené čarodějky Mathystry, kam je vedla mapa, kterou Falanthir zakoupil od pochybné osoby ve Splintertree... a také historka o "prokletých hračkách Mathystry, které kradou orkům děti", kterou vyprávěl Ran.
Prozkoumali v ruinách řadu rozbitých sošek panterů a tygrů, když se nakonec Vithralovi podařilo jednu z nich "probudit", aniž by si to přál nebo to čekal.
Po odražení útoku duchovní bytosti, ve kterou se soška na chvilku proměnila, nalezl na zemi zářící figurku jaguára z opálu a předal ji kapitánovi, který okamžitě nařídil návrat do pevnosti, kde se doufal sejít s lady Astrae kvůli snovému rituálu, jenž mu slíbila, jakmile sošku získá.
Cestou zpět většina z družiny pochopila, že jsou sledováni nejen nočními elfy, ale i postavami v temných kápích shlukujícími se pod strašidelnou věží, která jim stínila cestu zpět. Jako by si jí při cestě na sever nevšimli, nebo tam snad předtím nebyla? Falanthir ale štval koně dál nehledě na ostatní, a tak se stalo, že Ran začal zaostávat, až se úplně ztratil z dohledu.
Zatímco kapitán odcválal na pláž Zoram'gar, kde si hodlal najmout wyvernu do Orgrimmaru, Flairica a Vithral si uvědomili Ranovu nepřítomnost, ale vzápětí narazili u domněle opuštěného domu na Cerotha a Eynor.
Ronse s Narlenem vystopovali Rana k obrovské lebce s chapadly, ze které trčel meč velikosti standardní elfí věže. Zatoulaný Ran, který už opět mluvil z cesty o někom jménem "Soggoth", byl zpacifikován a odvezen napůl v bezvědomí za ostatními, upozornil ale své dva dozorce, že část obrovského meče byla patrně velkou magickou silou odštípnuta a to nevěstí nic dobrého nejen pro zdejší domorodce.
Ceroth vyslechl hlášení o událostech z Darkshore a po chvíli Flairice neochotně přiznal, že meč A'dalar, který nosí, je právě z úlomku obrovské titánské glaive, která stráží lebku sluhy starých bohů v Darkshore a brání mu znovu procitnout. Nikdo ale nedokázal navrhnout, jak tuto hrozbu zastavit, nebo zmenšit, protože Cerothův meč se jen těžko znovu stane součástí titánské čepele.
Lord Sunhand naznačil, že on i Eynor mají v Ashenvale poslání, ke kterému budou v brzké době potřebovat pomoci, ale nejdříve rozhodl dostihnout Falanthira na pláži a vyslechnout jeho prosbu.
Re: Dění v roleplay
Falanthir byl dobrodruhy dostižen u stájníka na Zoram'gar - právě ve chvíli, kdy ho o doprovod žádala neznámá rusovláska, která se později představila jako Cornelia Mortalawe a jejíž expertíza při překladu staré drakonijštiny se ukázala neocenitelná. Šťasten, že nemusí hledat Eynor až v pevnosti, zadržel wyvernu a vysvětlil svá zjištění Cerothovi, Flairice, Ronsemu i Ranovi.
Kapitán pak bez váhání a přes varování ostatních okusil zářivý lektvar, který si Flairica přinesla ze sna - přímo jejich očima se propadl do nepřirozeného spánku a zatímco netušili, jestli je živý, nebo mrtvý, jeho vědomí putovalo do jeskyně, kde se nedávno ve snu Flair setkala s Nessou, Synkkou i spící Aerin.
Ve snu spatřil v jeskyni věci, které v ní nikdy neměly být: meč, který Aerin zlomila při svém pádu do Valendisovy hladomorny v Dalaranu; Freyu - tygřici, která se rozplynula uprostřed Silvermoon, když Aerin dostala v lazaretu bílou figurku pantera; Aerininu zničenou zbroj, která také zůstala v jámě v Dalaranu; pohasínající ohniště a právě onu figurku, kterou do rukou umírající Aerin vložila Lywelyn Brightwind.
Vzhledem k Falanthirově zoufalství nakonec Ceroth odložil výpravu za zlým čarodějem, kterému byli v Ashenvale na stopě, otočil družinu k jeskyni, o které se všem několikrát zdálo, i když v ní sama Aerin v bdícím světě osobně nikdy nebyla.
V jeskyni nalezli jen rozházené a dávno pohaslé ohniště, potom si Ceroth všiml, že popel vedle ohně je uspořádaný, jako by z něj někdo vysypal znaky... avšak v řeči, kterou žádný z nich neznal.
Za pomoci logiky, porovnávání starých Corneliiných zápisků z cest, Flairičiny znalosti kalimágštiny a Cerothových mlžných vzpomínek na Altashovy slabší chvilky, kdy dotyčný velitel klel v drakonijštině, se družině podařilo sestavit tyto věty:
Dej mi jméno a jsem tvoje.
Vyslov jméno a jsi můj.
Ceroth dal Falanthirovi přesně tři dny, po kterých hodlal zničit místo, odkud pocházely prokleté figurky čarodějky Mathystry, jakkoli byl patrně kdysi jejich účel dobrý, spojovaly svět bdících se smaragdovým snem a ten v současnosti postupně podléhá noční můře.
Falanthir se po hádce s Cerothem, kdy téměř došlo na zbraně, dohodl s Eynor na způsobu, jakým zkusí Aerin ztracenou ve snu vyhledat, aniž by museli použít ony kočičí figurky a riskovat další prokletí.
Měl najít pramen věčného mládí, nabrat z něj fiálu čisté vody; pak získat kapku krve Aerin a potom opět vyhledat Eynor, která se kvůli povinnostem nemohla vzdálit z Ashenvale.
Ceroth s nelibostí a hněvem upozornil ostatní, že pramen mládí existoval kdysi na území Lordaeronu, ale že to stejně jako sošky byla věc, která nepatřila do tohoto světa a do špatných rukou, proto byl již před lety zničen a jeho lokace vymazána z kronik... varoval, že jejich hledání patrně skončí neúspěchem. Pak stroze odvedl Eynor stranou a vydal se zpět na sever pátrat dále po tajemném kultu a mágovi, který jej vedl a údajně stál za únosy elfů v severním Kalimdoru.
Kapitán pak bez váhání a přes varování ostatních okusil zářivý lektvar, který si Flairica přinesla ze sna - přímo jejich očima se propadl do nepřirozeného spánku a zatímco netušili, jestli je živý, nebo mrtvý, jeho vědomí putovalo do jeskyně, kde se nedávno ve snu Flair setkala s Nessou, Synkkou i spící Aerin.
Ve snu spatřil v jeskyni věci, které v ní nikdy neměly být: meč, který Aerin zlomila při svém pádu do Valendisovy hladomorny v Dalaranu; Freyu - tygřici, která se rozplynula uprostřed Silvermoon, když Aerin dostala v lazaretu bílou figurku pantera; Aerininu zničenou zbroj, která také zůstala v jámě v Dalaranu; pohasínající ohniště a právě onu figurku, kterou do rukou umírající Aerin vložila Lywelyn Brightwind.
Vzhledem k Falanthirově zoufalství nakonec Ceroth odložil výpravu za zlým čarodějem, kterému byli v Ashenvale na stopě, otočil družinu k jeskyni, o které se všem několikrát zdálo, i když v ní sama Aerin v bdícím světě osobně nikdy nebyla.
V jeskyni nalezli jen rozházené a dávno pohaslé ohniště, potom si Ceroth všiml, že popel vedle ohně je uspořádaný, jako by z něj někdo vysypal znaky... avšak v řeči, kterou žádný z nich neznal.
Za pomoci logiky, porovnávání starých Corneliiných zápisků z cest, Flairičiny znalosti kalimágštiny a Cerothových mlžných vzpomínek na Altashovy slabší chvilky, kdy dotyčný velitel klel v drakonijštině, se družině podařilo sestavit tyto věty:
Dej mi jméno a jsem tvoje.
Vyslov jméno a jsi můj.
- Spoiler:
Ceroth dal Falanthirovi přesně tři dny, po kterých hodlal zničit místo, odkud pocházely prokleté figurky čarodějky Mathystry, jakkoli byl patrně kdysi jejich účel dobrý, spojovaly svět bdících se smaragdovým snem a ten v současnosti postupně podléhá noční můře.
Falanthir se po hádce s Cerothem, kdy téměř došlo na zbraně, dohodl s Eynor na způsobu, jakým zkusí Aerin ztracenou ve snu vyhledat, aniž by museli použít ony kočičí figurky a riskovat další prokletí.
Měl najít pramen věčného mládí, nabrat z něj fiálu čisté vody; pak získat kapku krve Aerin a potom opět vyhledat Eynor, která se kvůli povinnostem nemohla vzdálit z Ashenvale.
Ceroth s nelibostí a hněvem upozornil ostatní, že pramen mládí existoval kdysi na území Lordaeronu, ale že to stejně jako sošky byla věc, která nepatřila do tohoto světa a do špatných rukou, proto byl již před lety zničen a jeho lokace vymazána z kronik... varoval, že jejich hledání patrně skončí neúspěchem. Pak stroze odvedl Eynor stranou a vydal se zpět na sever pátrat dále po tajemném kultu a mágovi, který jej vedl a údajně stál za únosy elfů v severním Kalimdoru.
Re: Dění v roleplay
Kapitán Falanthir Brightspear nehodlal ztrácet drahocenný čas: navrhl, že pramen věčného mládí by mohl snad i v zničených končinách Tirisfalu nebo ruinách Lordaeronu najít nebo očistit jeden ze Shu'halo, dětí země.
Flairica Amberdusk se ale velice výrazně postavila proti existenci pramene, jeho hledání, probouzení či očištění; to, že se Falanthir nehodlal chovat podle její rady ji rozllítilo natolik, že svůj hněv vybila v ohnivém vzplanutí, při kterém podpálila rozcestník i několik stromů.
Ran Moonwolf, vědom si neustálého dozoru nočních elfů nad výpravou, se jal plameny hasit vlastním tělem, pláštěm a vším, co popadl.
O několik chvil později odvezl Falanthir Rana i s jeho ohořelým zadkem na jih do Thunderbluffu a Flairicu nechal ve starostlivé péči Ronse Vin'Renina.
Ran Moonwolf si cestou ošetřoval spáleniny medvědím sádlem; zašíval uražené ego i sváteční košili a přemítal o tom, jaký vzkaz to lady Astrae chtěla po Flairice vyřídit druidům z Thunderbluffu a kdo jim ho tedy předá, pokud nebyl svěřen nikomu dalšímu.
Cesta za shu'halo nakonec skončila až v daleké poušti na jihu, kam byli dobrodruhové v Thunderbluffu odkázáni; poutníci si na ni museli pronajmout wyverny, aby ušetřili trochu z ubíhajícího času, který Ceroth Falanthirovi dal do chvíle zničení Aerinina spojení se světem bdících.
Kapitán vyhledal v Gadgetzanu druidku Nunn Mistrunner doprovázenou trolím lovcem Quizuulem, vyzvedl z cely předběžného zadržení Rana Moonwolfa, kterého zmlátily stráže hned po jeho prvním pozdravu; vykoupil od gobliních držgrešlí Ranovu zbroj i zabavené zbraně a vedl výpravu do Orgrimmaru a dál ke vzducholodi do Tirisfal.
Putování nehostinnými loukami Tirisfalu taurenku Nunn hluboce zasáhlo, jako by ji umírající stromy a nakažená voda obíraly o sílu - i přesto za pomoci ostatních bezpečně docestovala k jezírku, které Falanthir označil jako původní pramen mládí a věčného života; za vzývání matky přírody dokázala pramen očistit na dostatečně dlouhou dobu, aby z něj nabrala jediný flakonek čiré vody.
Celý rituál byl téměř narušen příjezdem Ronseho, který doslova vlál za pološílenou Flairicou a zmateným Vithralem Cestovatelem, který působil, jako by se zatoulal z jiné doby a místa i proti své vůli jen proto, aby si mohl udělat poznámky o probíhajícím dění.
Flairica se zkusila Nunn a Falanthira zastavit, vrhla se do vln a pokusila se celé jezírko vyhodit do vzduchu za pomoci magie, její kouzla ale jako by se obrátila proti ní,klesla ke dnu (patrně s úmyslem jezírko raději celé vypít) a nebýt Falanthirovy pomoci, utopila by se. Co přesně se pod hladinou stalo, ví jen oni dva.
Kapitán se v promáčené zbroji a doslova s posledním dechem vyvlekl na břeh jezírka s rusovlasou kouzelnicí na rameni. Se slzami v očích převzal kouzelnou vodu od Nunn a věren své paličatosti, okamžitě nasedl na koně a nakázal Ranovi, aby jej následoval, ponechávaje ostatní jejich osudu.
Dalším cílem byl lazaret v Silvermoon, kde Falanthir do živé vody zachytil kapku Aerininy krve a ujistil se, že je hraničářka doopravdy provázána s opálovou figurkou kočky. Kdykoli ji zkusil dát pryč, její stav se zhoršil, i když za měsíce, které prospala, se její rány a zlomeniny docela zhojily, byla podobná spíše stínu, než živé elfce.
Zatímco se kapitán zdržel u bezvědomé Aerin, Ran tropil to, co obvykle - byl sám sebou. Tentokrát vyvázl jen s mírnou pokutou za pohoršování dobrých mravů na veřejnosti a varováním druhého stupně.
Flairica Amberdusk se ale velice výrazně postavila proti existenci pramene, jeho hledání, probouzení či očištění; to, že se Falanthir nehodlal chovat podle její rady ji rozllítilo natolik, že svůj hněv vybila v ohnivém vzplanutí, při kterém podpálila rozcestník i několik stromů.
Ran Moonwolf, vědom si neustálého dozoru nočních elfů nad výpravou, se jal plameny hasit vlastním tělem, pláštěm a vším, co popadl.
O několik chvil později odvezl Falanthir Rana i s jeho ohořelým zadkem na jih do Thunderbluffu a Flairicu nechal ve starostlivé péči Ronse Vin'Renina.
Ran Moonwolf si cestou ošetřoval spáleniny medvědím sádlem; zašíval uražené ego i sváteční košili a přemítal o tom, jaký vzkaz to lady Astrae chtěla po Flairice vyřídit druidům z Thunderbluffu a kdo jim ho tedy předá, pokud nebyl svěřen nikomu dalšímu.
Cesta za shu'halo nakonec skončila až v daleké poušti na jihu, kam byli dobrodruhové v Thunderbluffu odkázáni; poutníci si na ni museli pronajmout wyverny, aby ušetřili trochu z ubíhajícího času, který Ceroth Falanthirovi dal do chvíle zničení Aerinina spojení se světem bdících.
Kapitán vyhledal v Gadgetzanu druidku Nunn Mistrunner doprovázenou trolím lovcem Quizuulem, vyzvedl z cely předběžného zadržení Rana Moonwolfa, kterého zmlátily stráže hned po jeho prvním pozdravu; vykoupil od gobliních držgrešlí Ranovu zbroj i zabavené zbraně a vedl výpravu do Orgrimmaru a dál ke vzducholodi do Tirisfal.
Putování nehostinnými loukami Tirisfalu taurenku Nunn hluboce zasáhlo, jako by ji umírající stromy a nakažená voda obíraly o sílu - i přesto za pomoci ostatních bezpečně docestovala k jezírku, které Falanthir označil jako původní pramen mládí a věčného života; za vzývání matky přírody dokázala pramen očistit na dostatečně dlouhou dobu, aby z něj nabrala jediný flakonek čiré vody.
Celý rituál byl téměř narušen příjezdem Ronseho, který doslova vlál za pološílenou Flairicou a zmateným Vithralem Cestovatelem, který působil, jako by se zatoulal z jiné doby a místa i proti své vůli jen proto, aby si mohl udělat poznámky o probíhajícím dění.
Flairica se zkusila Nunn a Falanthira zastavit, vrhla se do vln a pokusila se celé jezírko vyhodit do vzduchu za pomoci magie, její kouzla ale jako by se obrátila proti ní,klesla ke dnu (patrně s úmyslem jezírko raději celé vypít) a nebýt Falanthirovy pomoci, utopila by se. Co přesně se pod hladinou stalo, ví jen oni dva.
Kapitán se v promáčené zbroji a doslova s posledním dechem vyvlekl na břeh jezírka s rusovlasou kouzelnicí na rameni. Se slzami v očích převzal kouzelnou vodu od Nunn a věren své paličatosti, okamžitě nasedl na koně a nakázal Ranovi, aby jej následoval, ponechávaje ostatní jejich osudu.
Dalším cílem byl lazaret v Silvermoon, kde Falanthir do živé vody zachytil kapku Aerininy krve a ujistil se, že je hraničářka doopravdy provázána s opálovou figurkou kočky. Kdykoli ji zkusil dát pryč, její stav se zhoršil, i když za měsíce, které prospala, se její rány a zlomeniny docela zhojily, byla podobná spíše stínu, než živé elfce.
Zatímco se kapitán zdržel u bezvědomé Aerin, Ran tropil to, co obvykle - byl sám sebou. Tentokrát vyvázl jen s mírnou pokutou za pohoršování dobrých mravů na veřejnosti a varováním druhého stupně.
Re: Dění v roleplay
Falanthir vyslal Rana Moonwolfa, který se základně orků vyhýbal jak goblin placení daní, na pomoc Cerothovi, který lesem cestoval pěšky tak, aby nemohl být sledován. Kapitán následně vyhledal Eynor cestující na Cerothově talbukovi do Splintertree Post ve chvíli, kdy se snažila vyzvědět od orků informace o chrámech v okolí, popřípadě o démonech a satyrech v Ashenvale, se kterými výprava měla už tu čest.
Sám Falanthir se posléze s Eynor odebrali k nedaleké měsíční studnici, kvůli potřebě klidu pro slíbený rituál.
Falanthir vybojoval se snu duel se sebou samým o Aerininu příčetnost - zdálo se, že strážný duch, který Aerin doprovázel od dětství pod jménem Freya, na sebe vzal v jejím podvědomí Falanthirovu podobu a elfku klamal, aby se již nikdy neprobudila a zůstala ve snu s ním. Falanthir prokázal větší znalost jejího srdce a dokázal ji pomoci prozřít - v tu chvíli ale snová verze Falanthira zaútočila a sen byl ukončen.
Eynor se při nečekaném vyrušení způsobeným Jasmíniným příchodem na chvilku zhroutila - Falanthir ji nechal v Jasmínině péči a urychleně se odebral do lazaretu za Aerin, vědom si toho, že mu zbývá sotva den času.
Najal wyvernu a v Orgrimmaru uplatil mága, který mu otevřel portál do Silvermoon. Přikázal Jasmíně doprovodit lady Astrae do Splintertree, kde se měla sejít s Cerothem a byl požádán, aby do Ashenvale poslal Cerothovi a Eynor všechny posily, které může v pevnosti postrádat.
Družina Elrendarských - Jasmína, Ceroth, Eynor a Ronse, se nakonec setkala nedaleko Splintertree i s Flairicou a za pomoci taurenského lovce Aitaha se vydala zpět k ruinám Ordil'Aran, kde Ceroth a Eynor před pár dny poprvé narazili na kultisty.
Flairica se chovala podivně - zaprvé mluvila, jako by nebyla sama sebou a zadruhé se zdálo, že má fobii z ohně a ohnivé magie, navíc ji doprovázel vodní elementál, kterému říkala Kapka. Na čarodějku, která se předtím podobala stěží zkrocenému ohni, opravdu matoucí.
Po objasnění dosavadních zjištění odeslal Ceroth dva z družiny na jih (Ronse, Aitah) a dva na sever (Jasmína, Flairica). Měli sledovat posly, kteří se pravidelně objevovali u malého tábora kultistů v Ordil'Aran.
Jasmína a Flairica ze severu přivezly následující zprávy: hned na kraji území nočních elfů narazily na magické předměty, jejichž účel jim nebyl zcela jasný, ale cítily v nich nějaký druh obranné magie. Posel k tomu, aby mezi nimi prošel, používal patrně nějaký aktivační předmět nebo heslo - na tu dálku to nestihly rozpoznat.
Vzápětí jim o sobě dal vědět větší oddíl nočních elfů, takže se urychleně stáhly zpět do tábořiště Opuštěných na severu Ashenvale.
Aitah se z jihu vrátil bez Ronseho s touto zprávou: Objevili místo hlídané démony, na kterém se vyskytovalo i několik orků, kteří se ale nezdáli patřit do základny ve Splintertree či Zoram'Gar. Vzhledem k množství démonů se vydali podat zprávu zpět do tábořiště Opuštěných, i s tím, že zpozorovali (jen zdálky) jakýsi druh chrámu a vyvolávacího kruhu, také kruh magických ohňů. Ronse se ale od Aitaha oddělil s tím, že musí vyřešit jednu nutnou osobní záležitost.
Družina se utábořila a Ceroth jen poznamenal, že Ran Moonwolf na jeho rozkaz hlídá nedaleký tábor satyrů, převlečený za... strom.
O půlnoci se Ceroth sebral, tajně opustil tábor a zmizel ve tmě směrem k pobřeží. Vrátil se nad ránem a nesl stopy dlouhé cesty a boje, jeho plášť byl ale mokrý jen od rosy, ne od krve. I přes únavu se tvářil podezřele šťastně.
Kapitán Falanthir mezitím odvezl Aerin z lazaretu do pevnosti, kde hraničářka začala se zotavováním se z několikaměsíčního spánku, zahojených zlomenin a cvičení zesláblého těla. Mezitím své služby pevnosti nabídla cestovatelka a hledačka pokladů Cornelia Mortalawe. Při prohlídce pevnosti narazila na pokojskou Zirael Hawke, která trávila čas úklidem kasáren a ekologickou likvidací lichých ponožek vojínů, které v nich nalezla a stihla je ulovit, než se rozutekly. V pevnosti byla ve službě i Ashia Quel'Serinn, která se trochu nepohodla s Kenjun, nicméně veškeré spory byly zapomenuty, když se provalilo, že toho večera majordomus Malan dělá palačinky!
Sám Falanthir se posléze s Eynor odebrali k nedaleké měsíční studnici, kvůli potřebě klidu pro slíbený rituál.
Falanthir vybojoval se snu duel se sebou samým o Aerininu příčetnost - zdálo se, že strážný duch, který Aerin doprovázel od dětství pod jménem Freya, na sebe vzal v jejím podvědomí Falanthirovu podobu a elfku klamal, aby se již nikdy neprobudila a zůstala ve snu s ním. Falanthir prokázal větší znalost jejího srdce a dokázal ji pomoci prozřít - v tu chvíli ale snová verze Falanthira zaútočila a sen byl ukončen.
Eynor se při nečekaném vyrušení způsobeným Jasmíniným příchodem na chvilku zhroutila - Falanthir ji nechal v Jasmínině péči a urychleně se odebral do lazaretu za Aerin, vědom si toho, že mu zbývá sotva den času.
Najal wyvernu a v Orgrimmaru uplatil mága, který mu otevřel portál do Silvermoon. Přikázal Jasmíně doprovodit lady Astrae do Splintertree, kde se měla sejít s Cerothem a byl požádán, aby do Ashenvale poslal Cerothovi a Eynor všechny posily, které může v pevnosti postrádat.
- Spoiler:
- "Tenhle měsíční pramen znám. Trefím sem dokonale. Narlen mi ho ukazoval sedmkrát během jedné noci, když se pokoušel najít cestu k jezeru. Sedmkrát dokola! Stopař..." odfrknul si kapitán.
"Je tu hezká vyhlídka, měl byste Narlena pochválit," odvětila Eynor vyrovnaně.
Falanthir seskočil z nemrtvého koně, kterého mu pronajali ve Splintertree, vrhnul nehezký pohled na Eynor a protočil své nezraněné oko. Eynor pohladila Tar'apana mezi rohy, sklouzla ze sedla, a pak si vzala jednu z keramických černých misek.
"Bude to místo dostačující?" Falanthir se rozhlédl po okolí a Eynor se usmála.
"Určitě, ale budeme tiše... dejte mi chvilku."
Falanthir kývnul a Eynor se rozhlédla, pak přistoupila na kraj studnice a smetla z chladného kamene pár listů a pavučin, vzápětí si sejmula rukavice odložila je. Položila misku na kamenný okraj studnice a poklekla před ní, vzhlédla ke kapitánovi.
"Pojďte blíže, prosím."
Falanthir stiknul rty a došel až k elfce.
Eynor dál šeptala cosi tak tiše, že jí sotva rozuměl, oči upřené na taurenskou keramiku.
"Prosím, nalejte do ní vodu života," Eynor vzhlédla s rukama skříženýma na prsou a přestala šeptat, "tím, že jste ji spojil s kapkou Aerininy krve, provázal jste ji s ní. Je jedno, jak je daleko, dokážeme vystopovat její sny. Já budu vaší cestou a voda vaším zrakem."
Falanthir sklonil hlavu k brašně a chvilku se v ní přehraboval, pak opatrně vytáhnul balíček ovčí vlny, ve kterém byla zabalená malá lahvička, sklonil se, odzátkoval ji a její obsah opatrně nalil do misky. Eynor ho sledovala s bolestí a soucitem, dokud se hrabal v brašně, ale jen co vzhlédl, její tvář opět nabyla neurčitého výrazu.
"Vysvětlím vám, co se bude dít, Falanthire."
Kapitán mlčel s napjatým výrazem ve tváři a uhýbal jejím očím, vždy se zastavil pohledem někde u jejích bot a sukně.
"Vstoupím do jejího snu a vy ho uvidíte, jako byste byl se mnou, uvidíte vše, co se stane na hladině vody v misce. Cokoli, co vyslovíte, bude slyšeno v jejím snu, cokoli, co bude vysloveno u ní, uslyšíme oba. Nezapomeňte ale, že sny často klamou. Aerin v nás nemusí poznat přátele."
Falanthir se nepatrně zachvěl: "A... dokážete ji přivést zpět?"
Eynor dokončila svou myšlenku: "Jde o to, že se budu soustředit na rituál a mé oči budou zavřeny po celou dobu. Pokud někdo zaútočí zde ve světě bdících, nebudu vám k ničemu a nevím, co se stane se spojením se Smaragdovým snem. Svět mimo něj pro mne chvilku nebude existovat. Vy ale uvidíte obojí - její sen na hladině vody a skutečnost. Poprosím vás, abyste byl na stráži."
Falanthir polkl a přikývl: "Spolehněte se."
"Pokud byste viděl něco, co se podle vás naprosto nehodí do jejího snu, pokud bych se chovala zvláštně, nebo pokud by nás napadla sama Aerin, neváhejte mne probudit. Probrat z tranzu, jakkoli, i kdyby to měla být rána mečem. Mohli bychom svou vetřeleckou snahou nenávratně poškodit její mysl."
"To nikdy..." Falanthir zazněl opět velice přísně... ale i zoufale. "To bych nikdy neudělal, lady, to po mně nemůžete chtít."
"Věřím ve váš úsudek.Poznáte sám, co dělat, kapitáne, protože ji znáte lépe, než kdo jiný. A nejsem to já, kdo ji přivede, ale VY...
Buďte ale opatrný, kdyby se cokoli z toho místa pokusilo dostat sem, musíte spojení přerušit, nežertuji. Probrat mne nebo omráčit, zabít. Hlavně nesmíte NIC provést s tou vodou, nebo zničíte mysl její, mou a možná i vaši vlastní. Nádobka musí zůstat nedotčena až do konce, je to jasné?"
Eynor se odmlčela, když Falanthir mlčký přikývnul a sklonila hlavu, pak šeptem opakovala modlitbu k měsíci a snu. Zakryla misku dlaněmi a obrátila tvář k hvězdám prosvítajícím mezi korunami stromů, jako by někoho hledala tam nahoře.
Po chvilce mezi jejími prsty začalo prosvítat stříbrné světlo a ona ruce odtáhla... hladina misky se bíle zakalila, a pak rozzářila. Falanthir se rozhlédl po okolí, pak se znovu zadíval na Eynor a popošel o maličký kousek, aby viděl na hladinu, zatímco vědma zavřela oči, jako by se propadla do snu v kleče u misky.
Aerin kráčí po nekonečné zelené louce k postavě, která září na obzoru, má bílé šaty, bílé vlasy, bílou zbroj a zářící zbraň, Aerin si před tou postavou zakrývá oči a usmívá se, jako by se blížila ke slunci, to má ale za zády. Ta postava svítí víc, než samo slunce a kyne jí, aby ji následovala.
Falanthir sevře ruku v pěst, poklekne a nakloní se blíž.
Mohl by na ni zavolat, kdyby chtěl... Falanthir sleduje jen Aerin a tiše zašeptá Aerinino jméno.
Usmívající Aerin se v tu chvíli zastaví a zmateně se rozhlédne, otočí se zpět ke slunci za svými zády a najednou jako by se dívala přímo na Falanthira, přesto není jasné, jestli ho vidí nebo ne.
Falanthir rozšíří oči a zopakuje elfčino jméno.
"Aerin" řekne zároveň s Falanthirem ta bílá postava ze sna a zní úplně stejně jako Falanthir.
Skutečný Falanthir pohlédne přímo na onu zářící postavu a snaží se rozeznat nějaké podrobnosti.
Postava má tabard Elrendaru a bílé vlasy vyčesané do vysokého culíku, je to elf, jak se zdá.
Aerin znejistí a otočí se zpět k němu, on uklidí zářící kladivo k opasku a natáhne k ní ruku, vypadá velice jako skutečný Falanthir a přeci nemá pásku přes oko. A Aerin stojí na místě a váhá mezi těmi dvěma podobnými hlasy.
Falanthir na ni zoufale zavolá: "Ne, Aerin, to nejsem já. Já jsem za tebou!"
Druhý Falanthir ji osloví také: "Říkal jsem ti, že jsem našel Rin. Mohu tě za ní dovést, můžeme být spolu navěky bez válek a bez smrti, Aerin Sunfire," otevře oči a jsou modré a mají kočičí zorničky. Jako by se ale skrze ni díval na skutečného Falanthira a tom pohledu je něco velmi nehezkého.
"Aerin, neposlouchej ho, chce tě odlákat někam, kam nepatříš, odvést tě tam, odkud se nedá vrátit. Podívej se na jeho oči... vzpomeň si, jaké mám já!"
Náhle mu hlavou zazní Eynořin šepot, zatímco ona sama se zachvěje na kraji studny a její dech se zrychlí a zeslábne.
"Možná pomůže, podkud odhalíme, kdo se ji tam snaží držet a proč se vydává za vás... má modré oči - nějaký vysoký elf? Někdo, koho znala, než usnula? Klame ji a vydává se za vás a ona chce být s vámi. Je něco, čím byste se jí prokázal?"
Eynořin hlas v jeho mysli zeslábne a ona se zalape po dechu.
"Aerin, nechoď za ním... vzpomínáš na dárek, který jsi mi dala, když jsme se po tvém návratu setkali v pevnosti?
Modrooký Falanthir se zadívá na skutečného a na chvilku má v očích strach a bolest.
Falanthir se zahledí na oblohu nad Ashenvale, jako by tam v bláhové naději mohl spatřit obrys bílé sovičky.
Aerin se otočí k modrookému zády a znovu pohlédne do snového slunce a přímo na opravdového Falanthira.
"Donesl ti můj vzkaz?" zašeptá.
Falanthir ale zašeptá jen: "Aerin," a proti jeho vůli mu z oka vyklouzne slza, usměje se a natáhne k ní ruku.
"Donesl mi ho. Dostala jsi odpověď?" ozve se znovu modrooký za jejími zády a ona zaváhá, zamračí se a otočí se zpět k němu, jako by nad něčím přemýšlela.
"Neposlouchej ho, Aerin, copak nevidíš, že on je jen klam?! Vzpomínáš, jak jsme spolu vyjížděli na projížďky po Ghostlands a Eversongu? Jak jsme společně objevovali jeden druhého?"
"Jestli jsi opravdový Falanthir, víš, proč Gwydion žádný vzkaz nepředal a nepředá," Aerin se zadívá na modrookého Falanthira ze snu a ten zatěká očima všude kolem, jako by hledal nápovědu, až se zastavil na opravdovém kapitánovi. Na chvilinku při tom nakrčí nos a vydá syčivý zvuk jako rozzlobená kočka, pak jeho tvář opět zkrásní a zklidní se.
"Kdysi byl Gwydion tak zraněn, že nedokáže doletět daleko. Zmrzačený a starý pták, který bez tebe nechce žít. Vrať se k němu i ke mně, Aerin, nebo si tě najdu ve snu," zaprosí Falanthir.
Aerin se definitivně otočí zády k modrookému a usměje se na něj... pak její tváří projede bolest a přitiskne si ruce na spánky.
"Kde to jsem? A kde jsi ty? Myslela jsem, že jsem celou dobu u tebe a jen čekám, až vyrazíme za Rin..."
"Spíš v lazaretu, ztracená ve snu na pokraji života a smrti, má lásko," zašeptá kapitán a v tu chvíli se stane vícero věcí naráz.
Modrooký Falanthir stojící za Aerin se pokusí ji uchopit a strhnout zpět do snu k sobě, ale projde jejím tělem, jako by byla jen duch, jeho podoba se hned poté změní na hybdridní podobu polotygra-poloelfa, bíle a namodrale pruhovaného, který vzápětí sekne pařátem po Falanthirovi i po Eynor.
Právě v tu chvíli k měsíční studnici přišla Jasmína a tiše oba elrendarské pozdravila... Falanthir se po ní na chvilinku ohlédl, Eynor v tu vykřikla a zhroutila se vedle misky na zem, světlo z vody pohaslo a z hladiny vystřelil průsvitný tygří spár a tnul po tom, co měl nejblíž - Falanthirovu tvář.
Kapitán okamžitě vyskočil na nohy, tasil kladivo a prudce se rozmáchl proti misce s vodou, ale zbraň zastavil jen milimetry od ní s rudým čelem, stisknutými rty a vytřeštěnýma očima. Neudeřil a nezničil ji.
"Pane? Co se děje?" optala se Jasmína a začala rychle křísit Eynor.
"Musím... za ní. Do lazaretu," vyhrkl Falanthir a ve tváři měl city, jaké u něj jeho vojáci obvykle nevídali. Vděčnost, radost... a strach.
Družina Elrendarských - Jasmína, Ceroth, Eynor a Ronse, se nakonec setkala nedaleko Splintertree i s Flairicou a za pomoci taurenského lovce Aitaha se vydala zpět k ruinám Ordil'Aran, kde Ceroth a Eynor před pár dny poprvé narazili na kultisty.
Flairica se chovala podivně - zaprvé mluvila, jako by nebyla sama sebou a zadruhé se zdálo, že má fobii z ohně a ohnivé magie, navíc ji doprovázel vodní elementál, kterému říkala Kapka. Na čarodějku, která se předtím podobala stěží zkrocenému ohni, opravdu matoucí.
Po objasnění dosavadních zjištění odeslal Ceroth dva z družiny na jih (Ronse, Aitah) a dva na sever (Jasmína, Flairica). Měli sledovat posly, kteří se pravidelně objevovali u malého tábora kultistů v Ordil'Aran.
Jasmína a Flairica ze severu přivezly následující zprávy: hned na kraji území nočních elfů narazily na magické předměty, jejichž účel jim nebyl zcela jasný, ale cítily v nich nějaký druh obranné magie. Posel k tomu, aby mezi nimi prošel, používal patrně nějaký aktivační předmět nebo heslo - na tu dálku to nestihly rozpoznat.
Vzápětí jim o sobě dal vědět větší oddíl nočních elfů, takže se urychleně stáhly zpět do tábořiště Opuštěných na severu Ashenvale.
Aitah se z jihu vrátil bez Ronseho s touto zprávou: Objevili místo hlídané démony, na kterém se vyskytovalo i několik orků, kteří se ale nezdáli patřit do základny ve Splintertree či Zoram'Gar. Vzhledem k množství démonů se vydali podat zprávu zpět do tábořiště Opuštěných, i s tím, že zpozorovali (jen zdálky) jakýsi druh chrámu a vyvolávacího kruhu, také kruh magických ohňů. Ronse se ale od Aitaha oddělil s tím, že musí vyřešit jednu nutnou osobní záležitost.
Družina se utábořila a Ceroth jen poznamenal, že Ran Moonwolf na jeho rozkaz hlídá nedaleký tábor satyrů, převlečený za... strom.
O půlnoci se Ceroth sebral, tajně opustil tábor a zmizel ve tmě směrem k pobřeží. Vrátil se nad ránem a nesl stopy dlouhé cesty a boje, jeho plášť byl ale mokrý jen od rosy, ne od krve. I přes únavu se tvářil podezřele šťastně.
Kapitán Falanthir mezitím odvezl Aerin z lazaretu do pevnosti, kde hraničářka začala se zotavováním se z několikaměsíčního spánku, zahojených zlomenin a cvičení zesláblého těla. Mezitím své služby pevnosti nabídla cestovatelka a hledačka pokladů Cornelia Mortalawe. Při prohlídce pevnosti narazila na pokojskou Zirael Hawke, která trávila čas úklidem kasáren a ekologickou likvidací lichých ponožek vojínů, které v nich nalezla a stihla je ulovit, než se rozutekly. V pevnosti byla ve službě i Ashia Quel'Serinn, která se trochu nepohodla s Kenjun, nicméně veškeré spory byly zapomenuty, když se provalilo, že toho večera majordomus Malan dělá palačinky!
Re: Dění v roleplay
Cerothův plán pro zastavení tajemného temného mága byl následující. Odhalit slabiny v mágově ochraném kouzlu, které drželo jeho věž v bezpečí a následně jej zničit. Zprávy o táboře démonů na jihu jej však velmi znepokojily a proto poprosil Eynor, Jasmínu a Flairicu, aby dané místo pořádně prozkoumaly a pokud bude třeba jakýmkoliv způsobem zničily toho, kdo démony vyvolává. Temný průsmyk nazvaný příléhavě Fire scar se zdál být domovem nepřeberného množství odporných stvůr, ale spojené síly Elrendarských brzy ukončily jejich mizerné existence. Po pár krocích však byli konfrontováni orkským černokněžníkem. Jejich souboj s ním byl vcelku krátký, ale s použitím podivné magie se ork zjevil znovu a vysmál se elfkám. Tvrdil, že jeho mistr našel cestu k nesmrtelnosti a podělil se s ním o to tajemství. Jenže, jak se o chvilku později ukázalo, jeho věčný život neměl dlouhého trvání a po uhašení rituálních ohňů a rozbití rudého krystalu ork zemřel nadobro.
Ušpinění a unavení se vrátili zpět do tábora Opuštěných, kde se setkali s Cerothem a předali mu podivný krystal. Vyprávění zážitků však muselo počkat, protože náhle se zničehonic objevila Nessa s úsměvem od ucha k uchu se vrhla ke svým přátelům a jala se je objímat. Nedaleko ve stínu stromů postávala její průvodkyně, zahalená v dlouhém plášti s kápí. Eynor, Ceroth i Nessina průvodkyně se pak odebrali stranou a o chvíli později se vrátili jen on a Eynor s ustaranými výrazy ve tvářích.
Následujcího rána čekalo všechny další překvapení. Po dlouhé době se objevil Altash Blooddragon a nabídl družině svou pomoc, která byla po krátkém váhání přijata. Ceroth pak přednesl svou domněnku o rudých krystalech, pomocí kterých zřejmě temný mág udržuje ochrané pole, kolem svého příbytku. Navrhl poohlédnout se po dalších krystalech.
Během hledání se skupina dostala až k Splintertree, kde byla konfrontována skupinou orků, kteří se po krátkém jednání uvolili ukázat Elrendarským místa, kde se soustředí zlo - tábory Satyrů.
Po proheldání táborů byly nalezeny tři krystaly, které jak se zdálo obsahovaly duše Nočních elfů. Později téhož večera Ceroth družinu opustil a vydal se na domluvenou schůzku s Eynor, po příjezdu k Měsíční studni, kde se měli setkat jej však čekala velmi nepříjemně naladěná dryáda a podivný vzkaz. Od té doby jakoby se po něm i Eynor slehla zem...
Ušpinění a unavení se vrátili zpět do tábora Opuštěných, kde se setkali s Cerothem a předali mu podivný krystal. Vyprávění zážitků však muselo počkat, protože náhle se zničehonic objevila Nessa s úsměvem od ucha k uchu se vrhla ke svým přátelům a jala se je objímat. Nedaleko ve stínu stromů postávala její průvodkyně, zahalená v dlouhém plášti s kápí. Eynor, Ceroth i Nessina průvodkyně se pak odebrali stranou a o chvíli později se vrátili jen on a Eynor s ustaranými výrazy ve tvářích.
- Spoiler:
- Podle Nessina mistra skrze jednoho ze spících druidů v mohylových brlozích Stormrage začaly útočit bytosti podobné zhmotnělým nočním můrám... a vyšly i ven z mohyl a zaútočily na další obyvatele Moonglade. Hranice snu a reality se zdá tenčit čím dál rychleji. Podle jejího varování se bude současný stav Noční můry a Smaragdového snu zhoršovat a je otázkou spíše dní, než týdnů, do kdy jej elfové a taureni v Moonglade udrží.
- Spoiler:
- Tato informace není veřejně známá, ale jde o věc, která se během výpravy několikráte zmínila a probírala, jakkoli nejde o hlavní dějovou linii, kterou v tamním příběhu řešíte, ale spíše něco, co se odehrálo kdysi a má to následky. Uvádím zde shrnutí rok starého RP pro ty, kterých se cestovaní Ashenvalem týká a chtěli by se v přehršli informací orientovat. I proto vše editem přidávám jen do spoileru - kdo nebyl na místě nyní nebo před rokem, nemá o celé spojitosti ani tušení. Eyny.
Zhruba před rokem vyhledal na smrt zraněný Ceroth Eynor v Moonglade, kde se zhroutil ze sedla a jen za pomoci několika druidů a léčitelů byl držen na kraji života. Prý tehdy ve Felwoodu absolvoval boj s démonem zvaným Stopař, během kterého byla zničená jeho stará sin'doreiská čepel - doslova byla utavena u jílce.
Altash a Eynor tehdy vyslechli starý taurenský příběh o ochránci, který nemůže existovat beze své zbraně a rozhodli se pod vedením starých legend urychleně opatřit kov a kameny na Cerothovu novou zbraň, zatímco se druidé snažili udržet Cerothovo tělo naživu.
Cesta a stará legenda je tehdy dovedla i do Darkshore, kde za pomocí trhavin, magie a taurena Walana získali úlomek titánské oceli právě z glaive - tento kov se pak stal základem Cerothova nového meče, čepele Ad'alaru.
Po strastiplné cestě za získáním drahokamů, run a mistra kováře (Kiriel Lightbearer - tehdy v Shattrath), který by vše dokázal spojit v nový meč... a po hledání kladiva pro mistra kováře a dalším pobíhání od čerta k ďáblu... a od piráta k moonkinovi, se vrátili do Moonglade téměř v posledním okamžiku, kdy se bezvědomého Cerotha pokusil odpravit vrah Valendis. Za přispění šamana Mapiata, mága Skrittka a Khiary Moonwolf pak dokázali vraha zpacifikovat a spojit Cerothův osud s jeho novým mečem.
Po roce, který uběhl, se projevil následek jejich činu:
sluha Starých bohů, Soggoth, kterého glaive (nyní neúplná) zaseklá do jeho lebky měla navěky věznit a bránit mu v obnově, začal v průběhu roku procitat, a šířit svůj šepot a zlo po Darkshore i do zatopeného elfího chrámu v Black Fathom.
Patrně to byla právě jeho pozornost, kterou na sebe družina nedávno upoutala záchranou Rana Moonwolfa z oltáře Aku'Mai, hydřího mazlíka starých bohů.
I přes rozčarování Nessina mistra nad minulými činy Elrendarských ale Eynor tvrdila, že by je zopakovala, pokud by bylo třeba, protože bez meče není strážce a bez strážce není meč. Vědoma si své odpovědnosti navrhla řešení situace v Darkshore za pomoci sebeobětování, oproti Cerothm navrhovanému úplnému odstranění glaive a definitivním zabití Soggotha, nebo jeho zapečetění za pomoci odvěkého nepřítele Azerothu a tedy i starých bohů: démona.
Jak a kdy se vyřeší tato příběhová linka bude jen na vaší vůli, ale sympatie od "domorodců" neočekávejte.
Následujcího rána čekalo všechny další překvapení. Po dlouhé době se objevil Altash Blooddragon a nabídl družině svou pomoc, která byla po krátkém váhání přijata. Ceroth pak přednesl svou domněnku o rudých krystalech, pomocí kterých zřejmě temný mág udržuje ochrané pole, kolem svého příbytku. Navrhl poohlédnout se po dalších krystalech.
Během hledání se skupina dostala až k Splintertree, kde byla konfrontována skupinou orků, kteří se po krátkém jednání uvolili ukázat Elrendarským místa, kde se soustředí zlo - tábory Satyrů.
Po proheldání táborů byly nalezeny tři krystaly, které jak se zdálo obsahovaly duše Nočních elfů. Později téhož večera Ceroth družinu opustil a vydal se na domluvenou schůzku s Eynor, po příjezdu k Měsíční studni, kde se měli setkat jej však čekala velmi nepříjemně naladěná dryáda a podivný vzkaz. Od té doby jakoby se po něm i Eynor slehla zem...
Re: Dění v roleplay
...Ceroth zasunul nohu pod tělo elfa a kopnutím ho převrátil na záda. Dokonce i po smrti měl Athrikus ve tváři nenávistný výraz. Teď už ale další životy nezničí. Ceroth se rozhlédl kolem, kde Nessa a Nunn prohledávali elfovu laboratoř ve snaze najít Klíč, z přízemí budovy se ozývaly podivné zvuky, které připisoval Moonwolfovu hledání.
Nessa se vynořila zpoza knihovny a oklepávala si z hlavy pavučiny.
"Nic tu není," hlásila smutně.
"A tady je jen to...ONO TO MRKÁ?!" ozvala se Nunn.
Ceroth zamyšleně hleděl na stránku denníku, který našel u čerokněžníka. Stínová rada. To slovo se mu vpalovalo do mysli a vytahovalo na povrch vzpomínky - krev, křik, pláč a utrpení. Potřásl hlavou.
"Dobře pojďme odsud, zdá se že budeme muset začít hledat jinde." ...
Po zabití Athrikuse se skupina rozdělila. Moonwolf byl pověřen dopravit zraněného Altashe do pevnosti, zatímco Ceroth, Nessa a Nunn se vydali na dlouhou cestu po stopách Eynor. Jisté však je, že budou potřebovat teplé oblečení.
Mezitím v pevnosti kapitán Falanthir povolal Strážkyni Jasmínu a Ashii a svěřil jim velmi důležitý úkol. Měly odcestovat do Outlandu a v pustinách Pekelného výběžku vystopovat a zabít mocného démona Azzariuse, který terorizoval okolí.
Jen hodinu poté, co odjeli se do pevnosti vřitil Moonwolf s vlajícím Althashem a po "přívětivém" přijetí byl Altash ošetřen. Zbylým vojákům však nebylo přáno odpočinku, neboť když kapitán spatřil Moonwolfův ušpiněný a potrhaný tabard, vydal rozkaz ze všech nejhroznější. Skupinka sestávající z Narlena, Moonwolfa a Lithiri měla pobrat všechny tabardy a košile v pevnosti, odvést je do města a nechat vyprat. Tohoto obtížného úkolu se všichni s odvahou chopili.
Výcvik druhého dne se tak nesl v poněkud barevnějším rytmu...neboť vojáci zapomněli zvlášť oddělit Moonwolfovou červenou krajovou košilku...
Nessa se vynořila zpoza knihovny a oklepávala si z hlavy pavučiny.
"Nic tu není," hlásila smutně.
"A tady je jen to...ONO TO MRKÁ?!" ozvala se Nunn.
Ceroth zamyšleně hleděl na stránku denníku, který našel u čerokněžníka. Stínová rada. To slovo se mu vpalovalo do mysli a vytahovalo na povrch vzpomínky - krev, křik, pláč a utrpení. Potřásl hlavou.
"Dobře pojďme odsud, zdá se že budeme muset začít hledat jinde." ...
Po zabití Athrikuse se skupina rozdělila. Moonwolf byl pověřen dopravit zraněného Altashe do pevnosti, zatímco Ceroth, Nessa a Nunn se vydali na dlouhou cestu po stopách Eynor. Jisté však je, že budou potřebovat teplé oblečení.
Mezitím v pevnosti kapitán Falanthir povolal Strážkyni Jasmínu a Ashii a svěřil jim velmi důležitý úkol. Měly odcestovat do Outlandu a v pustinách Pekelného výběžku vystopovat a zabít mocného démona Azzariuse, který terorizoval okolí.
Jen hodinu poté, co odjeli se do pevnosti vřitil Moonwolf s vlajícím Althashem a po "přívětivém" přijetí byl Altash ošetřen. Zbylým vojákům však nebylo přáno odpočinku, neboť když kapitán spatřil Moonwolfův ušpiněný a potrhaný tabard, vydal rozkaz ze všech nejhroznější. Skupinka sestávající z Narlena, Moonwolfa a Lithiri měla pobrat všechny tabardy a košile v pevnosti, odvést je do města a nechat vyprat. Tohoto obtížného úkolu se všichni s odvahou chopili.
Výcvik druhého dne se tak nesl v poněkud barevnějším rytmu...neboť vojáci zapomněli zvlášť oddělit Moonwolfovou červenou krajovou košilku...
Naposledy upravil Ceroth dne Sat Dec 14, 2013 5:51 pm, celkově upraveno 1 krát
Re: Dění v roleplay
Atmosféra v Ghostlands houstne, Elrendarští strážní ponurými pohledy přejíždějí okolí a občas jeden z nich zvedne hlavu k obloze, jako v očekávání příchodu něčeho...každý cítí dotek zlé vůle, která prochází krajinou, neviditelná a přesto hmatatelná...
Z denníku kapitána Falanthira
"...je to až s podivem, jaké náhody dokáží zamíchat našimi osudy. Kdybych se toho dne zpozdil jen o pár minut, ta elfka by byla už mrtvá. A kdybych zvolil jinou trasu, pak také. Světlo, Osud či něco chtělo tomu, abych ale Avelion zachránil. Avelion, to bylo to jediné co jsem z té elfky dostal - její jméno. Nevím jestli se jí kdy vrátí paměť a taktéž nevím....jestli ona to vůbec chce..."
Aneb vítáme v našich řadách novou posilu Avelion, ať se ti u nás líbí ;-)
Avelion se brzy projevila jako zručná léčitelka, na dokonce si na ni nestěžoval ani Altash, jehož žebra pod jejíma zkušenýma rukama jsou den ode blíž k úplnému uzdravení. Přesto si Altash stále neodpouští jakoukoliv provokaci stran kapitána Brightspeara, vojáci se sází, kdy kapitánovi konečně dojde trpělivost a nechá slepého elfa zavřít do sudu a poslat směr moře.
Při poradě včerejšího dne bylo oznámeno dalších pár novinek.
První radostnou událostí je přijetí hraničářky Lithiri Windrunner, přestože někteří na ni hledí mírně skepticky, jsou zde tací, kteří vkládají velkou důvěru v její schopnosti.
Jako další přišlo na řadu její hlášení o menším modrém drakovi, který se potuloval po Eversongu, bavil se s elfy a papal trolly. Že by si někdo od Farstriderů zkoušel převlek na maškarní? Kdo ví....
Pak si vzala slovo hraničářka Aerin Windsong a během svého napínavého vyprávění (doprovázené tichým funěním nově příchozího, sny hladícího taura Kahneeho), sdělila přítomným že jednak se v Ghostlands patrně znovu nachází několikanásobný vrah, únosce, bard a módní ikona Valendis Kaer'menan, známý pod přezdívkou Rys. A druhak, že nedaleko Sanctum of Sun došlo k velmi ohavnému vandalismu, při kterém byl vnitřek domu rodiny Evenstarových pomalován hvězdičkami za použití vnitřností a krve jednoho nemrtvého. Ten byl dříve viděn, kterak s vozem cestuje mezi Plaquelands a Deatholme.
Po vyslechnutí novinek byly vydány tyto rozkazy:
Dnes bude uspořádán hon na Valendise, všichni hraničáři se mají před sourmakem hlásit u kapitána Brightspeara.
Bylo zakázáno opouštět či vstupovat do Elrendarské pevnosti bez vědomí kapitána.
Stráže byly posíleny a dostali rozkaz prověřit každého, kdo se bude dožadovat vstupu do pevnosti, či její opuštění.
Kdo měl zájem na tak brutálním zabití nemrtvého, navíc v dávno opuštěném domě?
Proč se Valendis ukázal právě teď a v Ghostlands?
Zdá se, že se ve vzduchu vznáší množství otazníků...
Z denníku kapitána Falanthira
"...je to až s podivem, jaké náhody dokáží zamíchat našimi osudy. Kdybych se toho dne zpozdil jen o pár minut, ta elfka by byla už mrtvá. A kdybych zvolil jinou trasu, pak také. Světlo, Osud či něco chtělo tomu, abych ale Avelion zachránil. Avelion, to bylo to jediné co jsem z té elfky dostal - její jméno. Nevím jestli se jí kdy vrátí paměť a taktéž nevím....jestli ona to vůbec chce..."
Aneb vítáme v našich řadách novou posilu Avelion, ať se ti u nás líbí ;-)
Avelion se brzy projevila jako zručná léčitelka, na dokonce si na ni nestěžoval ani Altash, jehož žebra pod jejíma zkušenýma rukama jsou den ode blíž k úplnému uzdravení. Přesto si Altash stále neodpouští jakoukoliv provokaci stran kapitána Brightspeara, vojáci se sází, kdy kapitánovi konečně dojde trpělivost a nechá slepého elfa zavřít do sudu a poslat směr moře.
Při poradě včerejšího dne bylo oznámeno dalších pár novinek.
První radostnou událostí je přijetí hraničářky Lithiri Windrunner, přestože někteří na ni hledí mírně skepticky, jsou zde tací, kteří vkládají velkou důvěru v její schopnosti.
Jako další přišlo na řadu její hlášení o menším modrém drakovi, který se potuloval po Eversongu, bavil se s elfy a papal trolly. Že by si někdo od Farstriderů zkoušel převlek na maškarní? Kdo ví....
Pak si vzala slovo hraničářka Aerin Windsong a během svého napínavého vyprávění (doprovázené tichým funěním nově příchozího, sny hladícího taura Kahneeho), sdělila přítomným že jednak se v Ghostlands patrně znovu nachází několikanásobný vrah, únosce, bard a módní ikona Valendis Kaer'menan, známý pod přezdívkou Rys. A druhak, že nedaleko Sanctum of Sun došlo k velmi ohavnému vandalismu, při kterém byl vnitřek domu rodiny Evenstarových pomalován hvězdičkami za použití vnitřností a krve jednoho nemrtvého. Ten byl dříve viděn, kterak s vozem cestuje mezi Plaquelands a Deatholme.
Po vyslechnutí novinek byly vydány tyto rozkazy:
Dnes bude uspořádán hon na Valendise, všichni hraničáři se mají před sourmakem hlásit u kapitána Brightspeara.
Bylo zakázáno opouštět či vstupovat do Elrendarské pevnosti bez vědomí kapitána.
Stráže byly posíleny a dostali rozkaz prověřit každého, kdo se bude dožadovat vstupu do pevnosti, či její opuštění.
Kdo měl zájem na tak brutálním zabití nemrtvého, navíc v dávno opuštěném domě?
Proč se Valendis ukázal právě teď a v Ghostlands?
Zdá se, že se ve vzduchu vznáší množství otazníků...
Re: Dění v roleplay
Byl vydán zatykač na Lady Lamii Darkreaver
Lady Darkreaver je stíhána za nedovolené proniknutí to Elrendarské pevnosti a za napadení dvou členů Elrendarské posádky. Veškeré informace prosím hlaste kapitánu Falanthirovi.
Před dvěma dny večer se skupina vydala na místo, kde byl naposledy spatřen Valendis Kaer'menan, také známý jako Rys. Ve skrýši Lithiri krom jídla a starého oblečení podařilo objevit hlavně mapu s červeně vyznačenými místy zatím neobjasněného významu. S teorií, že jde o místa s pitnou vodou se skupina vydala na jedno z nich- přímo k Zul´Amanu. Tam se podařilo Lithii získat místo informace pravděpodobně sebevražedný úkol, před kterým Narlena varovala členka expedice. Po krátké cestě a menším boji se podařilo ukořistit ztracenou mapu, pro kterou je člověk poslal. Kapitán Falanthir pro jistotu nechal na místě prapor Pohromy, aby pozezření z činu nepadlo na Elrendar, a všichni se vydali zpět, tentokrát již bez boje.
Po příchodu k expedici čekalo na skupinu překvapení v podobě zraněného elfa, který také původně šel pro mapu. Co je ovšem důležitější, jak se zdá, tak za jeho zranění mohl sám Valendis. Elf se po ošetření odebral do domu, kde ho poté ještě přišla zkontrolovat Avelion. Jeho chování však změnilo a on Avelion napadl a chtěl použít jako rukojmí, což by se mu možná i povedlo nebýt včasného zásahu Lithiri. O duševním stavu elfa přestyl být pochyby, když se jeho chování změnilo v čistě šílené. Narlen se dobrovolně přihlásil, že ho pohlídá než bude elf eskortován do cely.
Zbytek skupiny se vydal zpátky do Valendisovy skrýše, která byla po jejich přijezdu překvapivě vyklizená. Aerin a kapitán Falanthir zůstali na stráži, Lithiri nastražila uvnitř menší past a pak se spolu s Avelion vydaly do pevnosti prostudovat mapu. Byly ovšem vyrušeny a napadeny nemrtvou, která se potulovala kolem pevnosti již od jejich odjezdu.
Spoiler pro ty, co si rádi počtou
V pevnosti se Avelion od Lithiri dozvěděla, že v kasárnách čeká zraněný hraničář a šla ho spolu s Kahneem ošetřit. Přestože vypadal zcela nenápadně, Jasmína v hraničáři poznala právě Valendise, který se následně nechal až podezřele jednoduše zatknout. Valendis byl poté uvezněn ve věži, kde momentálně čeká na výslech.
Závěrem ještě léčitelka Avelion prosí návštěvníky Valendise, aby případné bodání šípy a rány omezili na minumum. Je vysoce pravděpodobné, že Světlo by při léčení nepomohlo a zbytečně by jí tak přidávali práci.
Lady Darkreaver je stíhána za nedovolené proniknutí to Elrendarské pevnosti a za napadení dvou členů Elrendarské posádky. Veškeré informace prosím hlaste kapitánu Falanthirovi.
Před dvěma dny večer se skupina vydala na místo, kde byl naposledy spatřen Valendis Kaer'menan, také známý jako Rys. Ve skrýši Lithiri krom jídla a starého oblečení podařilo objevit hlavně mapu s červeně vyznačenými místy zatím neobjasněného významu. S teorií, že jde o místa s pitnou vodou se skupina vydala na jedno z nich- přímo k Zul´Amanu. Tam se podařilo Lithii získat místo informace pravděpodobně sebevražedný úkol, před kterým Narlena varovala členka expedice. Po krátké cestě a menším boji se podařilo ukořistit ztracenou mapu, pro kterou je člověk poslal. Kapitán Falanthir pro jistotu nechal na místě prapor Pohromy, aby pozezření z činu nepadlo na Elrendar, a všichni se vydali zpět, tentokrát již bez boje.
Po příchodu k expedici čekalo na skupinu překvapení v podobě zraněného elfa, který také původně šel pro mapu. Co je ovšem důležitější, jak se zdá, tak za jeho zranění mohl sám Valendis. Elf se po ošetření odebral do domu, kde ho poté ještě přišla zkontrolovat Avelion. Jeho chování však změnilo a on Avelion napadl a chtěl použít jako rukojmí, což by se mu možná i povedlo nebýt včasného zásahu Lithiri. O duševním stavu elfa přestyl být pochyby, když se jeho chování změnilo v čistě šílené. Narlen se dobrovolně přihlásil, že ho pohlídá než bude elf eskortován do cely.
Zbytek skupiny se vydal zpátky do Valendisovy skrýše, která byla po jejich přijezdu překvapivě vyklizená. Aerin a kapitán Falanthir zůstali na stráži, Lithiri nastražila uvnitř menší past a pak se spolu s Avelion vydaly do pevnosti prostudovat mapu. Byly ovšem vyrušeny a napadeny nemrtvou, která se potulovala kolem pevnosti již od jejich odjezdu.
Spoiler pro ty, co si rádi počtou
- Spoiler:
- Spoiler:
- Obě elfky u brány zasalutovaly strážným. Lithiri ťapla uzdu a přivázala talbuka.
,,Dnes to byl namáhavý večer…“ Prohlásila cestou do jídelny. Avelion nezbylo něž souhlasit a podvědomě se chytla za krk
,,Hmm, teď bych ale něco snědla…Děje se něco?“ ohlédne se za Avelion.. ,,Ne, jen… jsem ten útok nečekala.Asi si na své pacienty budu muset dávat pozor.“povzdychne si. ,,To věřím… taky jsem měla na chvilku zato…že je normální… ale naštěstí se nic nestalo“ pousmála se Lithiri. Obě elfy se začaly probírat zbytky jídla v naději, že najdou ještě něco teplého.
,,TAK CO BUDE?! Je tu někdo?!“
,,To ano…slyšela jsi to?“ Lithiri se zastavila uprostřed pohybu. ,,Ano, něco znělo, jako kdyby krákala vrána“potvrdila Avelion. Lithiri se otočila zpátky k jídlu,,Došla by ses tam kouknout? Já zatím něco vyberu.“ Avelion se otočila směrem k bráně a blížila se k ní nejistým krokem. Musela skrýt zhnusení i zděšení, když před bránou stála nemrtvá. Neviděla jí do tváře, ale jistě to byla ta samá nemrtvá, která žádala o vstup již předtím.
Nakonec oslovila nemrtvou a snažila se, aby v jejím hlase nebyl znát strach ,,Ano? Přejete si?“
,,Konečně.“odpověděla nemrtvá. Kdysi byl její hlas jistě nádherný, ale teď zněl jako kvílení větru.,,Obsluha je tu strašná. No šup, šup, otevírat, otevírat.“ Avelion si nemrtvou rychle prohlédla.,,Promiňte, jsem zde pouze host. Nemám právo otevírat cizincům.“
,,Já a cizinec?! Jsem…“ vykřikla nemrtvá.
,,Neznám vás, takže ano.“ stála si za svým elfka.
Nemrtvá se nadechla, jako kdyby se potřebovala zklidnit a prohlásila:,,Lady Lamie Darkreaver, jedna ze tří slavných sester rodu Darkreaverů, nejstarší o několik sekund… osobně. A jdu dokončit výzkum, co jsem tu začala.“
,,Hmm… Skočím pro Lithiri. Ta má větší právo rozhodnout.“pokusila se o vlídný úsměv,,Což má snad každém tady“zabrblá si cestou pro sebe.
,,Lord Ceroth o něm ví… A neměla jsem čas… jedná se o nějaký lék… na mor ve vodě… Šup!“ zatleskala na odcházející elfu jako na služku. Avelion vešla do místonosi a upřela pohled na Lithiri.,,Už jsi tu? Kdo to byl?“zarazila se Lithiri,,Tedy… už jste… pardon. Nejsem moc zvyklá vykat“ usměje se.
,,Mě tykání nevadí, sama jsem ho chtěla navrhnout…Ehm, vzpomínáš na tu nemrtvou co stála před branou?“
,,Na tu…divnou? Někoho mi připomínala… děsila mne....vážně. Jinak to by bylo príma, vykání není nic pro mě“ Avelion se nejistě podívala k bráně,,Říkala, že se jmenuje lady Lamie Darkreaver. Prý tu dělá nějaký výzkum pro Cerotha. A… chce dovnitř.“
Lithiri se zvedla od stolu a sebejistě prohlásila ,,Koukneme se na ni… ale tenhle výzkum bych zvládla i já.“ Avelion se pokusila o úsměv, ale byla příliš nervózní na to, aby byl úpřímný. Obě elfky se vydaly k bráně. ,,Ehm…?“ Lithriri se zmateně dívá na prázdný prostor před bránou. Avelion se chvíli rozhlížela,,Před chvílí tu byla“ řekla jako by se bála, že ji obviní ze lži. Lithriri stále zírala do tmy za bránou ,,Divný… Poslední dobou je tu víc divného“
,,Třeba čeká, že otevřeme bránu, když se vyjdeme podívat ven“šeptla Avelion. Lithiri se otočila a vydala se rázným krokem zpět do jídelny,,No nic…vrátíme se. Ven? Teď? Ani mě nehne... mám strach. Slyšela jsem o tolika podivných věcech. Ale našla jsem jablka a džus." Ukázala vesele na stůl před nimi.
,,Mňam… ona bude i večeře?“ ozvalo se za elfkami. Lithriri sebou trhla a odskočila tak prudce až málem spadla. Avelion sebou culka a okamžitě zacouvala k Lithiri. Obě elfy se zmohly jenom na zaječení, při kterém možná praskla nějaká ta tabulka v okně, a dál zíraly na nemrtvou.
,,Co trojčíte? Prostě už mě nebavilo čekat tam venku!“ Nemrtvá porozorovala obě elfy- jedna jenom zírala s otevřenou pusou, té druhé se pravděpodobně podařilo ztratit jak barvu, tak chuť k jídlu.,,Zavři tu tlamičku elfko… než ti do ní vletí nějaká choroba.“ Zasmála se smíchem umírající vrány. Lithriri rychle zaklapla pusu a natiskla se na krabici.
,,Hmm…kde mám svoje ingerence? Raději je použiju k něčemu důležitějšímu, než na nějaký stupidní lék.“pohlédla na své ruce a povzdechla si. Litrhri zatím těkala očima střídavě mezi nemrtvou a Avelion, která přemýšlela, čím se nejúčinněji bránit.
,,Vypadni!“ vykřikla Lithirir, vytasila dýku i meč a namířila je na nemrtvou. Avelion ji okamžitě napodobila s naběračkou.
,,Ale notak!" Zasmála se nemrtvá, až z toho oběma elfkám přejel mráz po zádech. Pak mávla rukou k elfčiným zbraním. Ty se cuknutím vytrhnuly z jejich rukou a s ciknutím dopadly k nohám nemrtvé.Lithiri se se zpožděním pokusila chňapnout po zbraních, ale bylo pozdě…uletěly. ,,A ty! Polož tu naběračku!“rozkázala přísně. Avelion se pokusila zkrýt svůj strach, neohroženě natáhla roztřesenou ruku a nepřestávala mířit na nemrtvou naběračkou.,,Tak hloupé…!" prohlásila nemrtvá a její hlas se oběma zabodával do srdce jako kus ledu. Až se z toho otřásly. Nemrtvá namířila ruce na naběračku a ta se okamžitě začala tavit elfce přímo v ruce.
,,Pozor!“ vykřikla Lithiri a Avelion okamžitě pustila naběračku, než ji stihla nějak víc spálit, a koukala na roztavený kousek kovu, který chládnul na zemi.
,,Drž se dál… ne-nechci ti ublížit“ vykoktala ze sebe. Nemrtvá se jen zasmála a její chladný smích se rozlehl po prázdném sále. Pak znova vyprskla smíchy a posadila se na stoličku.
Avelion se zamračila a upřela pohled přímo na nemrtvou. Z jejích úst se začala linout slova ve staré elfštině a od elfky se k nemrtvé šířil pás zářivého Světla. Nemrvá si zakryla oči ,,Ztlumíš to, nebo to mám udělat já?!“
,,Jako kněžka Světla ti nařizuji opustit tuto místnost!“ Při těch slovech nemrtvá znova vybouchla smíchy. Rozpřáhla ruce, jako kdyby chtěla elfky obejmout... ale v obětí se začala tvořit masa temné energie pohlcující Světlo… jako kdyby se jím krmila. ,,Tyhle blbosti na mě nezkoušej… myslíš si, že mě tím zničíš? Já byla taky kněžka.“ Zasmála se.
,,Byla.“prohlásila Avelion chladně a začala se modlit usilovněji. Světlo okamžitě zesílilo. Ne ovšem dost na to, aby zastavilo nebo porazilo blížící se Temnotu.
Lithiri se na všechno bezmocně koukala a hledala, jak pomoci. Její pohled spočinuly na čemsi v kredenci. Elfka neváhala a okamžitě po nemrtvé mrskla horkou bramboru, která ji zasáhla přímo do hlavy. Ta ovšem vykřikla a nával temné energie ještě zesílil… už skoro objímal obě elfky.,,Vzdáváš se, maličká kněžko?“
,,NIKDY!“ Avelion se při pohled na temnotu náhle chytla za hlavu a něco bolestivě vykřikla v jazyce, kterému nikdo z přítomných nerozuměl. Hbitě, ale silně strčila do Lithiri, aby ji dostrčila z dosahu temnoty. Nemrtvá něco zařvala a nad její hlavou se objevil útvar připomínající hlavu draka, ale jako by byla tvořená čisté temné energie. Dračí hlava se začala pomalu posouvat k elfkám, jako se blíží had ke kořisti. Lithriri se jen rozhlédla, co by po nemrtvé ještě hodila, když se temnota dostala až k Avelion, až ji celou obejmula a jako by do ní i pronikala. Avelion se zkroutila v bolesti a před očima se jí mihly obrazy…polární záře, sněhové vločky a... tvář elfky. Avelion v agónii vykřikla slova v jazyce, jenž její lid dávno přestal používat a místnost naplnila oslňující světlo. Ve chvíli, kdy se ovšem paprsky dostaly k prvním překážkám, vytvořily stíny. Po celé místnosti se objevili desítky malých stínů, které se okamžitě vrhnuly na nemrtvou. Ta jenom zatřepala hlavou a temnota se k ní okamžitě vrátila aby mohla kolem sebe vytvořit temný štít. Avelion dopadla na podlahu a tvář měla zkřivenou bolesti. Před očima měla tvář elfky pokřivenou vztekem a volající její jméno.
Najdu si tě Avelion, najdu si tě kdekoliv a nechám tě sledovat, jak všichni zemřou. Všichni budou sloužit mě...
,,Už toho necháme? Tak co?“ prohlásila nemrtvá.Lithiri se okamžitě vrhla k Avelion.
,,Co se děje? Co tě bolí.“vyhrkla ustaraně Lithiri.
,,Já... ne... to... je...“
Pak se elfce zavřely oči a ona přijala sladké bezvědomí.
Nemrtvá zatřepala hlavou, jako kdyby se probrala z nějakého transu .
,,Notak... prober se.“ šeptla Lithiri vyděšeně. Světlo z místnosti pomalu zmizelo, ale stíny se ještě na chvíli stáhly nad tělo elfky a téměř ochranitelsky nad ním kroužily. Pak zmizel i stín. Lithiri s Avelion lehce zatřepala a ta po chvíli třepání konečně otevřela oči.,,Au... co se stalo?" téměř zašeptala.
,,Kde jsem?... Elrendar? Už...kolik je hodin? Hej vy... kolik je hodin?" řekla nemrtvá, která jako by se právě vzbudila. Lithriri koukla na nemrtvou jako na blázna, zatím co Avelion se pokusila postavit, ale nohy jí vypověděly službu.,,Pojď, pomůžu ti." podala Lithiri elfce ruku.
,,Raději chvíli posedím." usmála se bolestivě Avelion.
,,Dobře."přikývla.
,,Poslední... poslední co si pamatuju... hmmm. Aha! Ingredience. Potřebovala bych elfí krev." vykřikla vítězoslavně nemrtvá. Pak upřela pohled na sedící elfku. ,,Proč sedíš? Je ti nevolno?" Obě elfky nevěřícně pohlédly na nemrtvou.,,Ano."
,,Vím, že jsem šeredná... ale ještě nikdo se ze mě tak nesložil." Lithiri koukla s vyvalenýma očima na nemrtvou.,,A ta...krev?"pohlédla na obě elfky, které rozhodně nevypadaly, že by jí zrovna hodlaly nějakou tu kapku poskytnout. ,,Tsss...tohle až se dozví lord Ceroth..." zabrblala nemrvá a vydala se na balkon.
,,Prosím, řekni, že nejde do pokoje pro hosty. Po ní bych tam už nespala." zakňučela Avelion.
,,Nevím." Lithiri se zatvářila smutně, pak podala elfce rurku a vytáhla ji na nohy. ,,Už je ti dobře?"
,,Je mi... lépe."odpověděla Avelion a klopýtala k nejbližší židli. Lithiri si promnula čelo. ,,Musím se napít." chytla nejbližší sklednici a napila se z ní. Avelion uchopila roztřesenými prsty pohár a následovala příkladu druhé elfky, která si zatím položila hlavu na stůl. Její pozornost, ale upoutala postava elfa, který právě vešel do místonosti. Elf v černo-červené zbroji nejdříve přeléth pohledem po trůnu. Pak ale jeho pozornost upoutaly obě elfky.
,,Bal'a dash."pozdravil obě elfky. Avelion kývnula na odpověď a Lithriri se otočila a zvedla obočí. ,,D-dobrý den. Co si přejete?"
,,Hledám tu jednu dotyčnou osobu." přelétl pohldem po přítomných. Lithiri se opřela o stůl a zhluboka se nadechla. Pak upřela pozornost zpátky na elfa. ,,Ano?" řekly obě elfky téměř zaráz.
,,Nedávno sem měla dorazit. Z města. Ano." Lithiri zvedla pohled a koukla se na elfa. ,,To budu možná já. Ale jenom možná..." Elf si ji bedlivě prohlédl. ,,Pokud jste sem měla nedávno dorazit z města. Pak ano. Pokud ale nikoliv, tak odpusťe za vyrušení"
,,Dorazila jsem před pár dny..." kývla Lithiri. Elf se podíval na druhou z elfek. ,,Hm...to by tak odpovídalo." Avelion zaregistrovala pohled. Pak vzala z mísy jablko a hladově se do něj zakousla. Lithiri naklonila hlavu na stranu, pak se odlepila od stolu a popošla blíž. ,,A přejete si?" elf opět upřel pohled na Lithiri. ,,Pokud jste to vy, měl bych pro vás vzkaz."
,,A to?"
Elf se podíval na Avelion. ,,Velmistr mě žádal, ať ten vzkaz předám někde mimo."
,,Jestli... totiž, klidně můžeme jít ven, jestli vám to bude milejší. Pokud mne omluvíš... vteřinku."otočila se k Avelion. ,,Stejně už asi půjdu spát..." zvedla se a zamířila s ostatními k východu. Oplatila Lithiri úsměv a zamířila k pokoji, kam za ní doléhaly jen zbytky rozhovoru.
,,O mě se nejedná, já jsem pouze sprostředkovatel." vysvětloval elf.
,,Dobrá..." odpověděla Lithiri. Avelion potichu zavřela dveře, v polospánku doklopýtala k posteli a okamžitě se na ni svalila. Přitáhla si přikrývku až k hlavě a chvíli ještě přemýšlela.
Dnes to byl vážně namáhavý večer…
V pevnosti se Avelion od Lithiri dozvěděla, že v kasárnách čeká zraněný hraničář a šla ho spolu s Kahneem ošetřit. Přestože vypadal zcela nenápadně, Jasmína v hraničáři poznala právě Valendise, který se následně nechal až podezřele jednoduše zatknout. Valendis byl poté uvezněn ve věži, kde momentálně čeká na výslech.
Závěrem ještě léčitelka Avelion prosí návštěvníky Valendise, aby případné bodání šípy a rány omezili na minumum. Je vysoce pravděpodobné, že Světlo by při léčení nepomohlo a zbytečně by jí tak přidávali práci.
Re: Dění v roleplay
Nad Ghostland a Eversong se stahují temné mraky . Dne 30.6.2013 někdy kolem půl 1 ráno až 3 ráno bylo napadeno několik míst na těchto územích. Spousta mrtvých a zraněných a to za celkem krátkou dobu. Jakoby se přes tato území přehnala nějaká přírodní katastrofa. Ale svědkové co to přežili vypovídají jinak. Od brány z morových zemí byli slyšet zvěsti že 3 postavy vstoupili na území Ghostland. Šli směrem k vesnici Tranquillien ale cestou již vzali první život. Vzali jej elfovi Vor'elovi.
Po litém boji s útočníky padli do jednoho a útočníci neváhali a hned se pustili do práce s vesničany ale všechny nezabili. Po malé chvilce se dali na útěk pryč směrem k mostu mezi Eversong a Ghostland. Nějakou dobu o této skupince nebyli zvěsti nejspíše zmizeli ale nakonec přece jen ukázali růžky. Jejich návštěvou poctili i Fairbreeze kde od jizvy přišli k vesnici a na vrchu se dostali za hradby jako pratele ale hned zmasakrovali nejaké strážné, ale mluví se i o komsi čtvrtém který sel dal do vesnici a zabil dva další.
Že by se k této skupince přidal v zabíjení i někdo jiný? nebo už s nimi byl předtím ale růžky ukázal až teď? Tato skupina během chvilky opět zmizela a ukázala se až u obchodníka s batohy který jejich útok naštěstí přežil ale jeho nos už nebude nikdy tak krásný.
(Kdyby někdo chtěl někoho z přeživších vyslýchat či by něco o tomhle chtěl nebo Solanina si vyslechnout kontaktujte Nessaa a domluvíme se)
Po okradení Solanina a vzatí jeho batohů pryč, z nichž některé byli nalezeny v řece o kus dál tato skupinka se již neobjevila. Pár strážných mluví o komsi projíždějícím městem pryč k teleportačnímu orbu do Under City. Ale popis jejich nesedí na popis těch jež všechny tyto skutky způsobili.
- Spoiler:
- Spoiler:
Po litém boji s útočníky padli do jednoho a útočníci neváhali a hned se pustili do práce s vesničany ale všechny nezabili. Po malé chvilce se dali na útěk pryč směrem k mostu mezi Eversong a Ghostland. Nějakou dobu o této skupince nebyli zvěsti nejspíše zmizeli ale nakonec přece jen ukázali růžky. Jejich návštěvou poctili i Fairbreeze kde od jizvy přišli k vesnici a na vrchu se dostali za hradby jako pratele ale hned zmasakrovali nejaké strážné, ale mluví se i o komsi čtvrtém který sel dal do vesnici a zabil dva další.
Že by se k této skupince přidal v zabíjení i někdo jiný? nebo už s nimi byl předtím ale růžky ukázal až teď? Tato skupina během chvilky opět zmizela a ukázala se až u obchodníka s batohy který jejich útok naštěstí přežil ale jeho nos už nebude nikdy tak krásný.
- Spoiler:
(Kdyby někdo chtěl někoho z přeživších vyslýchat či by něco o tomhle chtěl nebo Solanina si vyslechnout kontaktujte Nessaa a domluvíme se)
Po okradení Solanina a vzatí jeho batohů pryč, z nichž některé byli nalezeny v řece o kus dál tato skupinka se již neobjevila. Pár strážných mluví o komsi projíždějícím městem pryč k teleportačnímu orbu do Under City. Ale popis jejich nesedí na popis těch jež všechny tyto skutky způsobili.
Strana 1 z 6 • 1, 2, 3, 4, 5, 6
:: Elrendar Keep forum :: Elrendar
Strana 1 z 6
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru