Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Dění v roleplay

Strana 4 z 6 Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6  Next

Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Wed Jun 04, 2014 11:41 am

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_052314_205907

Povídá se, že se nový modrovlasý rekrut představil jako Eliendir Dawnsong a rozhodl se stát šermířem. Po rozhovoru s lordem Sunhandem vyzval kapitána Falanthira Brighstpeara na duel na meče. Dostal nehorázně na zadek, nicméně coby rekrut byl přijat.

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_052414_215110

Povídá se, že návštěvy v base jsou ztráta času, pokud s sebou nemáte popcorn nebo kapesník.
Vězni jen hází špínu na všechny kolem a vykřikují obvinění, pro která nemají důkazy, a nakonec řeknou, že chtějí dotyčného obžalovat a vše řešit mimosoudní cestou. To aby se v tom tallstrider vyznal.

krysy a pavouci:

Ach, ten Eli:

Povídá se, že pan Orkelt se při pokusu projít do mágské věže bez vědomí mágů lapil do jakési elfí pasti. Voněla po pryskyřici a chybělo už jen peří a med. Ti elfové mají ale divné zvyky...

Povídá se, že když byl prastarý plavý talbuk vrácen na panství Andilien, hrůzou a neochotou nechat se opět ustájit na tom prokletém místě zaržál... a přivolal tak na „poctivou nálezkyni“ tucet poskoků s vidlemi, krumpáči a lopatami, kteří měli na běžné elfy nebývale mnoho svalů, kopyt, křídel a rohů a oháněk.

Pozdravy lordovi ze Stormwindu, Eyra:

Domácnost u Sunhandových:

A zase ten Eli:

šmírák!:

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_053014_223324

Povídá se, že farstriderka Windsong dostala za úkol vybrat si malý tým na speciální neheroickou misi, ze které si někteří mágové utahovali. Asi proto, že se báli, že by si při ní polámali nehty. Ale někdo musí dělat i práci, za kterou se netleská a nedávají metály a tituly.

proč s sebou vzít na misi Kierana Moonwolfa?:

Povídá se, že když to nejméně čekáte, objeví se kodo v rychlém pruhu a nedá vám přednost v jízdě. To samé kodo se pak neprocpe dveřmi elfí stáje.
A hned nato se zjeví taurení věštec studující elfskou genealogii.
A elfka, co se převléká, kdykoli se nediváte!

já viděl KODO hnát se tmou!:

Povídá se, že pan Faelin si odvedl známého taurena stranou a dlouho si šuškali. A že zabavené předměty se vydávají jen za dobré chování, pokud do té doby omylem... neshoří.

baf?:

Povídá se, že se Theoryn očividně nezná ani k jednomu z tygřat, co se náhle doslova vyrojila po celé pevnosti. To, které zbylo na Aerin Windsong, se ale očividně zná k němu.

máma má misi:

Povídá se, že byl Eli přidělen na misi Aerin Windsong, která se v tu samou chvíli dozvěděla, že je seržant. Její peklo na zemi mělo teprve začít.

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_053014_224340

povolené ztráty:

Povídá se, že kapitán Falanthir buď vdechl hodně velkou mouchu, nebo se nedokázal srovnat s novým účesem seržantky Windsong.

Echmmmmm….:

Také se povídá, že prosba Flairicy Amberdusk o vlastní zatčení, nebyla zcela pochopena. Když k ní kapitán došel na slovíčko, polkla a málem seslala neviditelnost.

jak dráždit hada bosou nohou…:

Také se povídá, že pan Faelin nedává hodiny ani hodinky a že náplní práce mága je rozšiřovat se.
Nebo se dloubat v nose. Ale hlavně vymýšlet bonmoty!

ukradené hodiny?:

Povídá se, že když Flairica z rozrušení popustila trochu své ohnivé energie, ale pak ji zkrotila do podoby dvou ohniváků, Eli si celkem popálil ruce a lovil je tak, jako pobíhá slepice za flusem… dokud nebyli odvoláni, po čemž propukl v zklamaný křik.

ptáci včetně Eliho vtipu pro dospělé:

Prý výmluva pana Faelina, proč nemůže na medvěda, zněla:
„Rozhodně bych to zvládl, ale plně důvěřuji hraničářům, že zvládnou tuto svět ohrožující hrozbu v podobě medvěda.“
Vůbec nešlo o to, že by nemohl mít róbu a musel se plížit!
V pevnosti se uzavírají sázky, jestli postupně všichni muži začnou nosit sukně. A všechny ženy kalhoty.

já se neboojim:

Povídá se, že podle velice zvláštního rozkazu samotného lorda Sunhanda měl být tehdy o půlnoci Valendis Kaer’Menan odvezen na hranice Quel’Thalas a doprovozen na panství Andilien v Ghostlands. Povídá se, že tam měl být ponechán svému osudu.
Také se povídá, že zatímco se oblékali a zbrojili na cestu, kapitán naznačil, že pokud se Valendisovi stane cestou nehoda, nebude se s tím asi dát nic dělat.

mission incredible:

problemus bardus lascivus imbecilus:

Povídá se, že Valendis Kaer’Menan odmítl obvinění z otravy vody v pevnosti, protože pil celou robu chlast; že otravu zažil jen, když ho zavřeli k té zrzavé; že Knihu Jmen snědl, protože měl malé příděly… a že jeho drsný zubatý a zlý raptor se jmenuje Kulíšek.

Valendis - jediný pravý originál od Mattela!:

Povídá se, že se družina urychleně vrátila zpět Thalassian pass do Morových zemí, aby hned druhého dne ráno mohla vyrazit na lov líté šelmy.

nic nevím, a i kdybych to věděl, tak to nepovím:


Aneb mišmaš z týdenního RP mezi dvěma částmi soudu.
Postavy, kterých se RP více či méně týkalo: Aerin, Avelion, Avianna, Balahen, Ceroth, Eynor, Eyra, Faelin, Falanthir, Flairica, Hallin, Lithien, Lykourgos, Orkelt, Valendis ...všem díky za RP Smile
celé album najdete zde


Naposledy upravil Eynor dne Tue Jul 22, 2014 5:53 pm, celkově upraveno 2 krát

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Wed Jun 11, 2014 5:09 pm

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060214_214207

"Anar'alah belore! Jsem zde nahoře!" Faelinův hlas se nesl věží, zatímco se v ní Avelion snažila vyznat. Nadskočila a zadívala se nahoru, kde nad zábradlím vyhlédla bledá tvář jejího mistra.
"Ano, správně, ten sociopat v šedooranžové. Schody jsou po tvé levé straně."
Avelion vykročila vzhůru po schodech a trochu klopýtala v sukni, na kterou nebyla zvyklá. Ruka na zábradlí se jí chvěla, zastavila se až nahoře a zadívala se na mistra Faelina Darksun. Černovlasý elf se skláněl nad stolem, na kterém bublal alchymistický aparát a leželo několik otevřených knih, zápisníků... misek s bylinami a lebek.

"Posaď se a udělej si pohodlí," řekl, aniž by k ní vzhlédl, "stříbrolist, zeměkořen."
"Co?" optala se s manýry dítěte ulice.
"Hovořte," řekl elf a konečně se na ni zadíval. Připadala si zmatená.
"J-jako o těch bylinkách?" vykoktala ze sebe.
"Najdi si jakékoli téma a hovoř o něm. Poslouchám tě," přešel k tykání a na chvíli nechal svůj intenzivní pohled zabodnutý přímo do jejího. Uhnula očima jako první.


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060214_214336

Vhodil do baňky šedavý prášek a elixír uvnitř zčervenal. Černovlasý se zadíval do knihy vedle aparátu, uznale pokývl a odvětil, aniž by se na ni znovu zadíval:
"O čem jen chceš, výběr tématu je na tobě."
"Já myslela, že učit máte vy mě," bezmocně se posadila do křesílka a hned jí došlo, že udělala chybu: najednou se zdál mnohem větší, temnější a hrozivější.
"Ah, k tomu se dostaneme. Jakékoli téma. Povídej," Faelin se usmál a sehnul se k dravčí lebce na stole. Začal prohlížet její zuby a mírně do nich ťukat nástrojem, který vzal ze stolu. Když se zamyslela a nadechla, zadíval se na ni skrze rozevřené čelisti, jako když se šelma dívá na budoucí kořist.

"Stříbrolistí je volně rostoucí keř, jenž lze najít ve většině oblastí mírného pásu. Je pojmenováno pro svou typickou barvu spodní strany lístků a používá se do mnoha lektvarů. Samotný výtažek ze stříbrolistí má uklidňující účinky."
"Proč sis vybrala tohle téma?" zvedl se od lebky a přeměřil si ji téměř jako inkvizitor.
"Já nevím. Řekl jste stříbrolistí a zeměkořen, tak jsem začala na to téma. Navíc mi výtažek ze stříbrolistí dali dnes ráno."
Faelin svraštil čelo:
"Představme si nyní, že jsem nic neřekl. Začni o něčem hovořit. O čemkoli, co tě napadne. Může to být i úplná hloupost. Cokoli."

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060214_214454

Chvíli mlčela a nervózně si hrála s konci rukávů, než začala odříkávat jako naučenou básničku:
"Lordaeron bývalo pravděpodobně největší království z celé staré Aliance. Ta vznikla, když byl zničen Stormwind a mladý následník trůnu spolu s hrdiny první války se doplavili až ke břehům Southshore. Lordaeron samotný jako území existuje stále, ale... je tam poněkud... mrtvo," střelila očima po elfovi, ale zdálo se, že ji nesleduje, zkontroloval plamen kahanu pod zkumavkou a vrátil se k zápisu do knihy.
Nadechla se a pokračovala:
"Opuštění si tuto půdu nárokují jako svůj domov, ale kolují fámy, že poslední z rodu Menethil, sestra Arthase, je stále naživu. Ta by tím pádem měla mít nárok usednout na trůn Lordaeronu... což by se ovšem neobešlo bez krveprolití na straně lidí i opuštěných," Avelion se odmlčela, jako by přemýšlela, co říci dál.

Faelin Darksun vzhlédl od knihy.
"Proč zrovna Lordaeron? Během historie lidí existovalo devět království, pokud počítáme i Tol Barad, tak deset. Proč Lordaeron?"
"Nová Elrendarská pevnost je na rozmezí Zemí duchů a Morových zemí, ty bývaly součástí Lordaeronu. Prostě mne to napadlo."

Mlčel a sledoval ji, pak promluvil znovu:
"V historii tohoto světa je jedna věc, která mne velice zajímá, přesto nevím, jak se to vlastně celé událo."
Avelion si oddechla úlevou, že na chvilku nemusí mluvit.
"Stormwind založili potomkové krále Thoradina. Wrynnova dynastie jimi není, ale lord Anduin Lothar byl. Jak je možné, že ten rod prostě někdy přestal být královským? Jak je možné, že Arathorští zmizeli a jejich potomci, Lotharovci, nevládli?"
Faelin náhledl do knihy, dopsal řádek a vrátil se k alchymistickému aparátu.
"Né každý touží po moci, někteří prostě jen chtějí služit ušlechtilým cílům, a pokud se necítí na vládu, ponechají ji v rukou těch, kteří na to stačí. Anduin Lothar měl stále právo Arathiů nárokovat si trůn, ale neudělal to."
"Skutečně ho měl? Arathor neexistuje - ani během jeho života neexistoval. Jeho království už nebylo. Je to zajímavé."
"Přesto byl jeho rod stále respektovaný, dokonce i elfy."

Elfova tvář nad kahanem a ampulemi vypadala téměř ďábelsky, když vyrovnaně pokračoval:
"Někdy si myslíme, že je něco naším právem, že případně někdo jiný má na něco právo... a skutečnost je jiná.
Někdo řekne: Já jsem král.
Ale druhý poví: Ne, nejsi.
Jeden elf proti druhému... Kdo má pravdu? Každý může vysvětlit svůj postoj, ale kde se skrývá pravda?"
"Rod Arathiů si vydobyl respekt svými činy. Například noční elfové by Arathi asi nerespektovali, protože je vůbec neznají, zatímco Quel'dorei pomohli během války, i když lord Lothar neměl na hlavě korunu."
"Ano... získali si respekt. Takže přestože koruna nebyla jejich... a přestože nebylo právo jejich... stejně získali pomoc od krále Anasteriana a vedli Alianci.
A kdyby Anduin Lothar přišel za králem Terenasem a řekl by mu: Jsem král, pokloň se mi!
Co by řekl král Lordaeronu?"
"Řekla bych, že v takovém případě by hrála roli okovaná bota a Lotharovo pozadí," usmála se a vzápětí se lekla elfova výrazu, "ale on si nepřišel nárokovat korunu."
"Ne. Lothar přišel prosit. Přišel za králem Terenasem po boku Variana Wrynna a poprosil ho o pomoc při dobytí Stormwindu. O pomoc proti Hordě."
"Přišli jako národ téměř vyhlazený náporem orků, který chtěl jen bezpečí... a také chtěli varovat ostatní království," dodala a snad malinko doufala, že ji pochválí za její znalost historie.


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060214_221913

Elf se odmlčel a došel až ke křesílku, ve kterém seděla. Pak groteskně napodobil její vlastní výraz věčného štvance.
"Jsem Avelion. Přišla jsem obvinit kapitána Garana Balahena z ublížení na zdraví a krádeže," řekl a nespouštěl z ní pronikavý pohled.
Jen protočila oči.
"Jsem Aveion. Obviňuji Faelina Darksun z černokněžnictví a spojenectví s Gorianem de Ray," pronesl neúprosně.
Avelion začala pomalu červenat vzdorem.
"Jsem Avelion a vstoupila jsem do pevnosti, i když mi to bylo zakázáno."

"Neobvinila jsem vás, jen jsem varovala, že by tu mohla být spojitost! To je rozdíl!" vykřikla a chvilku na něj hleděla jako divoké zvíře, sevřela rukama opěradla křesílka a držela se, aby nevyskočila a něco mu-
Faelin v tu chvíli udeřil pěstí pravé ruky do stolu vedle sebe a vzápětí zkřivil tvář bolestí.
Avelion se lekla a stáhla se sama do sebe.
"Příjdeš sem, obviníš členy posádky! Vběhneš sem jako ten pseudo-následík trůnu a požaduješ svoje právo! Ty nemáš právo!" křičící Faelin Darksun dalece překonal její představy o hrůze, která ji mohla čekat.
Choulila se v křesle a držela si ruce na uších. Elf ale jen vydechl a vrátil se ke své obvyklé kontrolované tváři hodné aristokrata.

"Bojovala jsi. Prohrála jsi. Tvůj nárok na trůn je ztracený."
"Ten by byl ztracený, i kdybych vyhrála."
Faelin na ni namířil prst a přikročil blíž:
"Co očekáváš, že dostaneš v pevnosti? Přijetí? Přátelství? Šanci?! Po takovémto návratu, kdy chceš otřást jejími základy? Nic z toho nedostaneš, máš jen dvě možnosti."
"Chtěla jsem jen pomoci. Elrendar mi byl domovem a od chvíle, co jsem byla poprvé vyhozena, jsem žádný jiný neměla."
"Ten domov již nemáš."
"Jestli vám vadí, že jsem se bála o lady Astrae po tom, co přede mnou prohlásila, že udělá, tak ano, jsem vinna."
"Obhajuješ se a jen odvádíš pozornost, a to dost uboze. Myslíš, že to přehlédnu?" tiše zavrčel a Avelion se stáhla trochu víc k opěradlu židle.


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060214_221954

"Po tom, co tě kapitán porazil v souboji, jsi stále opakovala, že jsi mluvila pravdu."
"Říkala jsem pravdu!"
"Nikdo tomu nevěří. Jsi ten metaforický Arathi, který přišel do Lordaeronu žádat zpět své království. A nedostala jsi nic. Víš, proč? Protože na to nemáš právo."
"Nikdo mi nevěřil ani předtím, dokonce ani když jsem byla členem posádky, tak nikdo nebral nic, co jsem řekla, vážně."
"Možná měli důvod."
"Ta elfka v kasárnách, co zemřela před zničením staré pevnosti, mohla být naživu, kdyby poslechli moje varování."
"To je mi ukradené. Minulost mne nezajímá, zajímá mne to, co se stalo teď. Obvinila jsi kapitána z něčeho, co evidentně neudělal. Kapitána pevnosti, ve které jsi. Stále si na to stěžuješ a nevidíš, co se stalo ve skutečnosti."
"Vím, co se skutečně stalo, ale nikdo mi to nevěří, protože u toho nebyli svědci!" vykřikla frustrovaně.
Umlčel ji gestem ruky.
"Prohrála jsi. Ukázalo se, že nemáš pravdu. Ani se tomu nedivím, znám kapitána jako dobrého chlapa, který drží své slovo. Jenže se vyskytla ta maličkost," Faelin zvedl prst a usmál se jako liška.

"Byla jsi přijata jako budoucí rekrut pevnosti. Pod mým velením. To znamená, že já rozhodnu o tvém osudu v Elrendaru a slyš má slova:
Dokud nepřestaneš být uražená fiflena, který si myslí, že má ve všem pravdu a všichni ostatní jsou strašní a hloupí, nemám s tebou o čem diskutovat."
"Jen jsem chtěla, aby někdo znal pravdu..." Avelion namítla a sklopila hlavu.
"Dokud nebudeš schopná si přiznat, že nejsi dokonalá a že tvůj pohled na svět není jediný ultimátně pravdivý a spravedlivý, nemám s tebou o čem mluvit."
Tentokrát mlčela a jen nakrčila čelo, rozhněvaně se dívala na podlahu a dusila se tou nespravedlností.
"Dokud se nenaučíš alespoň troše pokory a neuvědomíš si, že jsou možná i moudřejší, než ty sama, nemám s tebou o čem diskutovat."
Zůstala očima u třásní koberce a vyšívaného lemu jeho róby.
"Dokud si neuvědomíš, že ne každý, kdo se na tebe vysere, nebo ti nevyhoví v rozmaru, ti tím způsobí zlo a musí za to pykat, nemám s tebou o čem hovořit."
Elf se otočil a odešel za stůl, sfoukl plamen kahanu.

"Až budeš schopná přijít za mnou a začít svůj výcvik u mne a přiznat své chyby... potom můžeme hovořit."
"Já myslela, že už tady měl být výcvik."
"Ano, toto je jeho první část. Naučit se pokoře. Pokud toho nejsi schopná, víš, kde je brána. V tom případě mi stačí poslat písemný vzkaz."
"Ale tak proč si neuvědomíte to samé i vy? Že né každý je dokonalý a že Balahen má také nějakou chybu?! Tam na pláži-"
Faelin se zašklebil a vrátil se k vykání:
"Jak už jsem řekl, i já bych konal jinak, tak abych přežil. Můžete začít s výcvikem, učednice."
"Ale on se tak choval až poté, co jsem ho ošetřila!"

Elf ji nadále ignoroval, vykročil dolů po schodišti a ona za ním utíkala jako opuštěné štěně.
Zastavil se v půlce schodů, ale neohlédl se.
Možná čekala nějaké povzbudivé slovo?
Nebo doufala, že zakopne o tu svoji róbu a sesype se dolů do té hloubky a zlomí si-

"A abych nezapomněl - jestliže vynesete knihu z věže, bude to mít zlé následky. Jen vás upozorňuji," Faelin Darksun se slabým úsměvem na rtech odešel a nechal ji nahoře pohrouženou do myšlenek.



Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060214_222644



Povídá se, že hlášení z lovecké mise lorda Sunhanda nepotěšilo. Kázal okamžitě sestavit oddíl a najít pohřešovaného Hanka O'Briena, nebo stopy po něm. Velením na akci pověřil seržantku Windsong.
Povídá se, že nálada kapitána Balahena od soudu jen klesá. Že už vůbec nepije a už vůbec se nesměje. Že měl spory s lordem, když mu vysvětlil, že na svou průzkumnou misi nikoho nepotřebuje; a mezi ním a kapitánem Brightspearem probíhá studená válka.

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060214_222946

Povídá se, že Zirael Hawke si utahovala z Avelion a přesvědčila ji, že musí svému Mistrovi zahřívat postel a masírovat záda na požádání.
Také, že požádala lorda Sunhanda o převelení do oddílu kapitána Brightspeara a předala lordovi jakýsi vzkaz, který lord okamžitě spálil na prach.

Povídá se, že Valendis složil vlastní verzi deseti žlutých kačátek. Jmenuje se třista mrtvých kačátek a Avelion ji už nikdy nezapomene. Prý k ní po sto čtyři a čtyřicátém kačátku domyslela vlastní sloku, kde na zbylá káčátka padla bomba.

Povídá se, že tirisfalské nachové voní po zradě a nesplněných snech a stojí doslova majlant. Také to, že není vhodné lézt po čtyřech po stole, když za vámi stojí kapitán Brightspear.

oops aneb nevystrkujte prdelku na kapitána Brightspeara:

Povídá se, že kapitán Brightspear okamžitě omezil zvědovi Hawke "netradiční metody" nebo je úplně zakázal. Povídá se, že slečna Hawke má oči zelené jako oázy v Barrens a mrkat umí jako koloušek Bambi. Hlavně když jedná s vedením. A je jí to na kapitána Brightspear přesně na dvě věci.

Povídá se, že rekrut Eliendir vyzval k lekci šermu jistou Hawke. Přál si souboj bez pravidel a někteří ho pak viděli, jak usilovně vyrábí vyztužený suspenzor a chodí dva dny stylem "obkročmo".
Kapitán Balahen prý odmítl duel s Hawke, aby jí prý neumazal tu krásnou košilku. (čti: postroj s přezkami pro šermíře) Určitě ne proto, že by se bál prohry nebo o rodinné klenoty.

Tři oříšky pro Eliendira, aneb zásnubní tanec ptáků z Draenoru:

Povídá se, že kde se vzala tu se vzala, v pevnosti se objevila Helen Mayer, kterou kapitán Balahen po svém typickém způsobu chtěl rovnou strčit do chládku... a lord Sunhand pozval na sklenku třešňovice.
Povídá se, že kapitán Balahen se poslední dobou chová jako vzteklý pes a že Eliendir plánuje strašlivou pomstu za prohraný souboj s Hawke.

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060314_223950

Také prý se sám kapitán Balahen přišel Helen omluvit za neomalenost ke slavnostnímu stolu a byl okázale ignorován. Snad proto se všeobecného veselí a vyprávění historek nezúčastnil.

kapitán vrčák:

Prý Zirael Hawke radila Eliendirovi s délkou kalhot a sladění oblečení, pak spolu zavěšeni jeden do druhého večeřeli s tím, že se jí Eli pomstí až zítra. Povídá se, že byla jistá zrzka u večeře velice přítulná k modrovlasému elfovi a venku před branou pak doslova přeskočila jiskra.
Povídá se, že Avelion se dozvěděla, že její zavazadlo mělo nehodu při kontrole ve vězení. Rest.In.Pieces.
Povídá se, že hraničář Belion se má jak k dílu tak k jídlu. Alespoň podle drbů prý na posezení snědl skoro celého krocana a zabavil každé nehlídané pivo.
Také prý vilně mrkal nejprve na Avelion, a pak na tu ženskou, či to co z ní zbylo (čti: Helen)

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060314_231243

Povídá se, že byl rekrut Eli spatřen, kterak osahává zeď u brány.
Povídá se, že tentokrát Avelion načapala někoho jiného při šmírování u zdi. Docela ji to rozhodilo!

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060314_233951

Povídá se, že se Hawke toho večera Suraku nedovolala, a že Kieran Moonwolf je dokonalý utěšitel dam v nesnázích.

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060314_234717

Utěšování ala admirál Moonwolf:

Povídá se, že v kovárně bylo tentokrát obzvláště horko během rozhovoru plného omluv i slibů naplácáním mečem naplocho na prdelku.

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060514_212818

Povídá se, že se na strážní věži pilo a pak se močilo dolů na různorodé šmíráky.

...:

Povídá se, že Valendis má kapesní padák a mrzutou náladu, když nikdo nechápe jeho umění a šlechetné úmysly.

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060514_232004

Povídá se, že kapitán Balahen si vyžádal zpět Hawke do svého týmu a povolení na cestu do Nagrandu. Také se povídá, že v Nagrandu žijí dobré orkské víly a smradlaví medvědi.

Ten je táák milý...:

Povídá se, že se kapitán vrátil z Nagrandu sám, jen s medvědem. A taky, že už zase pije.
Slunci dík.

Dění v roleplay - Stránka 5 Nagrand

Povídá se, že mistr Faelin ve své učednici našel víc, než tušil. Možná proto je od toho večera karanténa plná.

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_060614_000105


Celé album se screeny od Avelion a mé maličkosti je zde
Postavy, kterých se RP týkalo: Aerin, Avelion, Balahen, Belion, Ceroth, Faelin, Falanthir, Flairica, Hawke, Helen, Lykourgos, Valendis
Všem díky za RP Smile


Naposledy upravil Eynor dne Tue Jul 22, 2014 6:00 pm, celkově upraveno 2 krát

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty NOVINKY Z PEVNOSTI

Příspěvek pro Anonymní Thu Jun 12, 2014 3:26 pm

NOVINKY Z PEVNOSTI

Arcanum:

Úřední hodiny Lady Astrae:

Gobliní trhy v Silvermoon City:

Záhadný pan Thanalos:

Trable s mágy...:

Smlouvání podle pana Faelina:


Celé album najdete zde
Díky za RP goblinkám Tracii a Nanny i jejich "zboží", také Helen, Eyře, Faelinovi, Flairice, Avelion, Lykourgovi, Nesse
Pan Thalanos budiž ještě jednou vítán. Smile


Naposledy upravil Eynor dne Tue Jul 22, 2014 6:05 pm, celkově upraveno 1 krát

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Mon Jun 23, 2014 5:18 pm

Ticho před bouří…

trénink:

fénix:

trpasličtina pro pokročilé?:

ach to ego:

s čím že to kapitán…???:

mise - Tanaris:

smrt jim sluší?:

špeh?:

nebezpečná přitažlivost?:

pije za 3, bojuje za 8 a miluje za 12 a spí za... celý batalion?:

Belionovy bochánky a Avianniny kérky:

příliš mnoho elfů:

host:

bludný kruh:

Eliendir:

Silvermoon City:

OCD v praxi, nebo je prostě jen extravagantní?:

jak nevyzvednout mága:

jezděte bezpečně!:

target fail:

chcete do toho čaje citron nebo stačí kanárek?:

bylo to velice informativní a naprosto zbytečné:

nabídka, kterou nelze odmítnout:

co se stane v Elrendar, zůstane v Elrendar:

na koho že je to sklíčko?:

mágové, mágové...:


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_061014_233631

Stála kousek vedle stáje s tím svým druhým výrazem, který obvykle znamenal potíže. Chvilku přemýšlel, jestli jen projít a mlčet, i když původně vyrazil za ní s potřebou se obhájit.
Zastavil se a ještě jednou se ohlédl po skupině u brány, kterou před chvilkou rozpustil Sunhand. Jeho vzor... jeho dokonalý nyní-nemrtvý starší bratr... tam ještě stále rozjímal o vznešenosti svého osudu a lord se mračil a sledoval oblohu.
„Chtěla bych odpověď na otázku a doopravdy se to netýká té sukuby, se kterou ses spustil,“ promluvila a její hlas ho přiměl se rychle otočit zpět.
„Proč ze sebe necháš dělat idiota, kdykoli ON otevře ta svá namyšlená ústa? To je nějaký druh trestu, co sis udělil?“
„Každý si neseme nějakou vinu,“ odvětil a zadíval se jí do tváře.
Dokonalé bílé čelo začínalo pomalu červenat a zamračilo se, očima jí proběhla nebezpečná jiskra světla.
„Pro mne jsi chlap, co pohne světem, když si usmyslí. Vidět tě TAKHLE…,“ mávla rukou, „promiň, že jsem zdržovala. Jen jsem si nikdy neuměla vybrat…,“ chvilku jako by váhala, jestli ho obejmout či zfackovat.
„Nevím, co na to mám říct,“ prohlížel si ji, jak udělala krok blíž a zatnula pěsti.

„Ne, prosím, vysvětli mi to - ustupuješ mu z cesty kvůli něčemu, co se stalo kdysi. Necháš se ponižovat!
Pokud si přeješ, abych to udělala také a zkousnula to, dobrá. Jen proto, že tě miluju, ale to není nic, co by se nedalo vyléčit. Půjdu mu z cesty, jestli to chceš,“ prošla kolem něj, div do něj nevrazila ramenem a zůstala stát zády k němu, rozhněvaně zírala na Belkarena u bran Síně Slunce.
„Ale on je hrdina. Je starší... víš, pro mne bylo těžké vyrůstat ve stínu svého bratra,“ zarazil se, když mu došlo, co řekla, a její hlas ho zasáhl jako šlehnutí bičem.
„Žádám jen o návod na to, jak se chovat, protože jestli mi ho nedáš, zabiju ho, i když je už... mrtvý,“ zasyčela a nespouštěla oči ze stříbrovlasého.

Chytil ji za ruku a ona se zamračila na ubikace, pak na balisty, pak se otočila a zadívala se mu do očí, zatímco téměř omluvně pronesl:
„Na rozdíl ode mne, on je čisté krve elf...“
„To je nějaká omluva pro debilitu? Garane, za tebe mluví vše, co jsi dokázal a udělal, ne nějaká čistá krev, prober se!“
„On toho dokázal hodně,“ trval na svém.
„Naštvat mne, ano,“ zadívala se na jeho ruku na své, pak se hořce usmála, zatímco on pokračoval v obhajobě svého, ach tak dokonalého, staršího bratra.
„Když orkové prorazili a pálili naše hvozdy a elfové stále ještě váhali poslat pomoc Alianci, byl to ON, kdo se jejich řadami prosekal na čele svého oddílu… nečekal na to, až se k hordě přidají trolové, prostě… bojoval tak tvrdě, že se krev řinula po zemi v proudech.... to ON věšel na hranicích troly dříve, než já vůbec vzal do ruky meč... to ON sám se rozhodl napadnout přímo Arthase uprostřed zástupu jeho Pohromy…“
„Nepamatuji si, že by uspěl? Nevím nic o jeho činech, nečetla jsem o něm romány nebo kroniky. Nikde ani zmínka. Možná celá jeho sláva existuje už jen ve tvých vzpomínkách? Proto tě potřebuje.“
„Nikdo z jeho lidí nepřežil, aby o něm psal. Kromě mě. On padl hned na začátku útoku. Mne poslala ranger-general Windrunner, abych koordinoval jeho útoky s jejím plánem... neposlechl mne... jako jejího posla.“
„Jako létavice, co prozáří oblohu jedinkrát svou slávou a již nikdy více ji nevidíš? Možná najdeš na louce ohořelý kámen, ale po slávě a záři štěkl dragonhawk?“
„Vyrazil se svým oddílem na Arthase sám… kdybys to jen viděla,“ Garanovy oči se rozzářily skoro dětským obdivem a nadšením, „odvaha sama, to on... se měl jmenovat Thaeris.“
„Stupidní úsudek i odhad nepřítele. A ty se snažíš chodit jeho stínem… v jeho stopách. Místo toho, abys do světa vykrojil mečem vlastní zásek?“ rozhněvaně mu vytrhla svou ruku.

„Ty nevíš, jaké to bylo... mohl jsem mít... mohl jsem zachránit... ji. Být jinde. Ale on trval na tom útoku. Miloval jsem ji jako každý druhý z hraničářů, ale jen on měl koule neuposlechnout její rozkaz.“
„A moc se mu to vyplatilo, že?" zaprskala jako rozzuřená kočka.
"Takže mi říkáš, že miluješ vzpomínku na hraničářku, ze které se stala královna Banší, a necháš si srát na hlavu od někoho, kdo zavinil její smrt? Nebo z toho viníš sebe?!
Ty sám bys jistě nedokázal zastavit vojska krále smrti, když si šel pro Studnu, co je to za nesmysl? Lepší než ty na to nestačili!“ zakroutila hlavou a ustoupila od něj dál.
„Tomu se říká sebelítost! Tohle nejsi ty - a na tom se odmítám podílet!“ rozhodila rukama a otočila se opět ke stáji.
"Ano, máš pravdu... dobrou noc,“ svěsil hlavu, otočil se zády k ní a chůzí stoletého starce vykročil po schodech k ubikacím, unaveně a ztěžka.

„Je strašná blbost vinit sebe sama z věcí, co by tak jako tak byly mimo tvou kontrolu,“ zůstala odvrácená, její hlas zněl najednou naprosto klidně, jak smutně sklopila oči, pak si rukou přešla přes tvář.
„Učím se s tím žít,“ zastavil se ve vchodu a ohlédl se, když ho znovu oslovila.
Sledovala ho planoucím pohledem, ruku na dýce u opasku.
„Garane?“
„Zirael?“
„Ty znáš moje jméno, to je vtipné,“ zakroutila hlavou.
„Nedělej to. Nechoď v jeho stínu, prosím.“
Kapitán Balahen jen sklonil hlavu.
Bylo to jako házet hrách na stěnu, hovořit do dubu, přesvědčovat berana, aby nešel hlavou proti zdi, nebo kodo, aby šlo k vodě jinudy.
„Jsi můj hrdina... se všemi trpaslicemi a soudky prachu,“ řekla a on se lehce usmál, pohled stále upřený na špičky svých bot.
„Nikdo není jako ty,“ chvilku jako by váhala, zda ho následovat, ale pak se otočila a zmizela ve stínech.
„Děkuji...,“ řekl a vzhlédl, ale byl na nádvoří sám.


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_061414_192443



celé album je zde
Postavy na screenech: Aerin, Alexiel, Ashia, Avelion, Avianna, Adreya, Balahen, Belion, Belkaren, Ceroth, Engiee, Eynor, Faelin, Falanthir, Flairica, Hawke, Ithereal, Kechi, Lykourgos, Thanalos, Valendis
Za rp díky I nevyfoceným Emeraldovi a Daetharovi =) 'Twas fun!


Naposledy upravil Eynor dne Wed Jul 23, 2014 5:40 am, celkově upraveno 1 krát

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Mon Jul 07, 2014 1:37 pm

BYLO NEBYLO



vítejte v Elrendar...:

...vlastně jsem váš fanoušek...:

OCD medik aneb čáry s čárami:

kapitánův výraz při prvním představení nového medika byl nepopsatelný...:

hygiena v pevnosti, aneb jak i na Pivo došlo:

měření pindíků a diplomů...:

kde že má Avianna to klíště???:

Veverka z Bitýšky... další nepovolené opuštění Hory...:

jak pan Faelin neví, kde to všude byl, aneb dávejte si do háje pozor s těmi pety při RP!!:

Oni fakt jedou? A nás nevezmou???:

NE:

jak nesmlouvat s mágy:

róba k sežrání!:

elfové z Eversong jsou otužilí!:

výchova elfů po modru:

kam se poděl fénixův popel?:


Celé album s Rp směsí je zde
postavy na screenech:
Avelion, Avianna, Balahen, Ceroth, Emerald, Eynor, Faelin, Flairica, Hawke, Helen, Ithereal, Kechi, Thanalos


OOC: Tímto vyhlašuji zákaz vodění petů do hlavní síně pevnosti, pokud jim neumíte dát stop na místě nebo zařídit, aby nelezli po stole. Na jízdní zvířata jsou stáje, na psy psinec a medvěd má pelech ve věži. Teda v ruinách. Very Happy


Naposledy upravil Eynor dne Wed Jul 23, 2014 7:38 am, celkově upraveno 1 krát

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Liška mezi kuřaty?

Příspěvek pro Anonymní Tue Jul 22, 2014 8:14 am

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_062814_232014

Rusovláska ukázala na vrchol kopce, kde se krčeli vystrašení kultisté:
"Jako by tu měli nezvaného hosta. Někdo jim musel zatraceně zkazit večírek."
Černovlasá se zadívala nahoru, pak pod své nohy a znechuceně odstoupila od hromádky kostí.
"Orkové tu uklízí pravidelně a stejně se sem tihle... uctívači... vždy vrátí. Nejsem tu poprvé, takže mnou to nebude. Ale poprvé je vidím tak vyděšené, takže... jeden z vás dvou?" pokračovala rusovlasá a zadívala se na elfku i taurena.
Černovláska zesinala a sáhla po zbrani.
"Vzbuzovat až takový strach... to by se mi líbilo, ale takový Mistr ještě nejsem."
"Vyděsit něco víc, než tu želvu v Ratchetu, Lio?" rusovláska ohrnula ret. "Nehodlám to tu nikomu usnadnit," zavětřila jako divoké zvíře, zadívala se k jeskyni, pak nahoru na vrcholek Dreadmist Peak, "páchne tu strach. A něco dalšího. I kdyby se nebáli vás... stojí nám v cestě."

Vyrazila nahoru a tauren okamžitě za ní. Bez váhání se vrhl i do boje s kultisty v táboře u jeskyně. Lia je dohnala až na samém vrcholku hory, na kraji kalného jezírka, u kterého tauren poklekl a hleděl do něj jako do posvátné studánky.
"To je divné, to jezírko vypadá nezkaženě a čistě," zabručel a zrzka znechuceně zakroutila hlavou, jako by byl blázen. Dívala se střídavě do bublajícího bahna a na taurena.
"Tak se z něj napijte," navrhla Lia a nenápadně se kradla blíž zajejich záda se zlým úsměvem na tváři.
Tauren utrhl stéblo trávy spálené sluncem a ponořil jej do vody, zamumlal:
"Zvláštní, chvíli jsem měl pocit..."
Zrzka se ohlédla a přimhouřenýma očima chvilku sledovala Liu, ruce stále na zbraních.
"Takže je odpověď v jeskyni, ne zde," řekla rusovlasá náhle a vrhla se přes kraj kopce zpět dolů k táboru u jeskyně, kde se ještě ukrývalo pár kultistů. Tauren ji nenásledoval, zůstal očarovaně stít u jezírka, zato Lia se smrtí v očích ano.
Dopadla jako kočka, zůstala v podřepu a protočila čepele v ruce.
Jako by na černovlasou čekala, nebo ji z vrcholu odvedla úmyslně.
Lia si uvědomila svou chybu, ale cítila se na svém území. Pomalu a chladně se usmála. Prostě další duše, kterou potěší Elideie.

Sotva byl tauren z doslechu, Lia se přestala tajit svými úmysly, sevřela v jedné ruce čirý a dosud nepoužitý krystal, namířila ho na rusovlásku:
"Vrátíte mi je, Hawke?" zaječela, "nebo si je mám vzít sama z vaší mrtvoly, až s vámi skončím?!"
"Ty křehké krystaly, co vozíte u sedla a nikdo se jich nesmí dotýkat? Krystaly, které vám křičí přímo do hlavy, když se jich i přes ten zíkaz dotknete, protože někdo nechal koně samotného ve stáji v Ratchetu?" Hawke se pomalu narovnala, sklepla z čepelí krev a nechala je v rukou, divoce hleděla na cizí elfku přes rusé vlasy.
"Ukradla jste je?!" zaječela.
"Není to snad jasné? Jsem zloděj. Je to silnější, než já, je mi to taaaak líto...," zrzka se malinko usmála, "proč si pro ně tedy nedojdete? Nebo máte také strach?" otočila se od ní, jako by ji vůbec nebrala za nebezpečnou a šla pryč.
Vykročila k ústí jeskyně, přikrčila se u něj a nabídla tak Lie svá záda jako dokonalý terč. Černovláska se zadívala na svůj zkrvavený meč, pak na krystal.
Trpělivost... možná nechá nějaké její části naživu po všem, co z ní odseká, tak, aby se musela dívat... ale ještě stále jí mohla vyklouznout. Až v jeskyni...
"Ti orkové něco skrývají," zašeptala zrzka a ukázala dovnitř jeskyně.
Lia otřela ze své zbraně krev do róby jednoho z těl a zavrčela:
"Dovnitř až po vás."
"Ale to vy jste jim chtěla doručit ten dárek, proto jste nás najala, nebo ne?" Hawke sáhla k opasku pro tmavý kožený váček, odtrhla ho a zatřásla s ním... zachrastilo to, jako by se rozbíjelo sklo.
"Vy! Tak přece jste ty krystaly ukradla! Opatrně s tím, jsou zatraceně křehké!" Lia málem přišla o své dokonalé sebeovládání.
"Ta zásilka přeci byla pro tyhle orky z Dreadmist, ne? Pak jsme splnili úkol a zasloužili si svůj plat od vás," Hawke se s úsměvem otočila a přitiskla zády na stěnu jeskyně vedle vchodu.
Lia sevřela v ruce svůj čirý krystal, namířila druhou rukou s mečem na Hawke a začala něco šeptat.
Z dlaně jí vylétl stínový provazec, sledoval linii čepele a zatápal kolem hrdla zrzky, jako by ji chtěl uškrtit. Elfka ji ale překvapila tím, že proti jejímu kouzlu zvedla dlaň a čelila mu jako dobře školený akolyta... vlastním stínem, kterým jako by se na okamžik sama stala.
"Někdy příště, sestro Lio," zašeptala a hodila její vytoužený váček přes rameno do hloubi jeskyně za sebou.
Lia okamžitě přerušila kouzlo a vyrazila za svým pokladem. Jenže když se zadívala u vchodu na místo, kde předtím stála Hawke, bylo prázdné.
"Co... NE!" naštvaně usekla hlavu jedné z mrtvol a začala pobíhat po okolí a hledat tu zlodějku, aby ji...
Nakonec se ale vydala do jeskyně pro váček. Tolik duševních krystalů si nemohla dovolit ztratit, pokud chtěla udělat dojem na Ty Tři.
Všichni kultisté uvnitř byli jako posedlí strachy, nikdo jí nestál v cestě, když si věc vzala a opatrně otevřela, aby se ujistila, že cenný obsah váčku nedošel újmy.
Duševní krystaly... nejcennější měna kultu... povolila šňůrku a rozložila váček na dlani.
V tmavé kůži se třpytilo sklo z několika rozbitých flakónků od lektvarů.
Lia sevřela pěst a mrštila váčkem o stěnu jeskyně... zbývající akolyté se krčili se ve stínech a ani nedutali, aby si jich nevšimla.
"Ta děvka!"

Hawke se zastavila vedle taurena, který konečně kopím z jezírka vylovil meč z bílého kovu... zanesený pískem a bahnem. Zadívala se na zbraň, jako by ji to ani trochu nepřekvapilo, a zkřivila tvář. Přikrčila se, aby na ni z tábora nebylo vidět a zašeptala:
"Meč Pravdy, hádám. Ocením, když s tím budete na míle ode mne a po větru.
A teď: Lia Firestorm po nás půjde, stejně tak její lidé. Po mně víc, i když vy teď máte něco, co by z ní v její sektě udělalo jednu z vrchních sviní. Jen jsem ji hodně pozlobila, takže chvíli nebude myslet hlavou. Navíc za krádež jízdního zvířete už mne hledají...
Povedu ji na jihovýchod a vy jděte na sever nebo západ. Schovejte se kdekoli, kam se nedostanou uctívači démonů: Moonglade, Thunderbluff, Elrendar."
Při posledním slově se na ni tauren pronikavě zahleděl.
"Neponesu tohle do Thunderbluff a neohrozím svůj kmen. Ale znám Bílou pevnost a najdu si cestu. Tahle věc stejně patří tam."
"Já mám být úplně na jiném místě a pomáhat přítelkyni, která mne potřebuje. Místo toho tu dělám hovadiny a ztrácím čas, kterého se jí nedostává," dodala šeptem při pohledu na Liu Firestorm, která pobíhala kolem a brala životy zbytku akolytů z tábora. Krystal v její ruce už nebyl čirý, jak se zdálo.
Vzhlédla k taurenovi a uklidila čepele na záda:
"Bylo mi ctí bojovat po vašem boku. Nevracejte se pro své kodo, dokud se ona nevydá za mnou," řekla, pak se otočila a utíkala zpět k místu, kde nechali jízdní zvířata. Tak, aby ji černovlasá elfka viděla.



Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_062814_233612



Před výpravou do Ratchetu:

Trosečníci:

Drby z Ratchetu:

Co že se stalo v Orgrimmar a na Dreadmist Peak?:

Drby z cesty přes Barrens:

Skoro doma... skoro všichni... skoro zdrávi?:

Ten host je čím dál divnější...:

Zpět v pevnosti:

Au?:

Lordova nečekaná inspekce:

Lásce neporučíš?:

Lordova ... cože? Vnučka?:

Lokni a pošli to dál...:

Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?:

Žádám jen jednu noc...:

O morálce a cti?:


Zanadával, vyhrabal se z hromádky sena a vyrazil za ní, tahal si jeho stébla z vlasů i zpoza košile. Mířila pryč ze stáje a už zase měla ten výraz, při kterém jste jí raději šli z cesty, nebo měli chuť předat měšec s posledním žoldem i všechny cennosti a vzít nohy na ramena.
"Je to můj plán, Zirael. Nezahrnu do něj žádného mága! Ne proti Berionovi, snědl by tu tvou zrzavou kamarádku jako malinu..."
"Budeš proti magii bojovat bez magie? Pak tě chraň samo Slunce," rozhodila rukama a ani se neotočila.
"Magie, pche... Jednou jsem se na ni spolehl a i tak mne zklamala. Poslouchej mne," zaváhal, pak se nadechl a smutnějším hlasem pokračoval.
"Bylo to v době, kdy studna nebyla dosažitelná. Ona tehdy měla démonický artefakt... prostě něco na bázi felu, používala to, když měla ten... hlad, jako mívají mágové. Já se ho naučil ovládnout, ale ona ne. Nebyl jsem mág, ale když nebyla jiná možnost a skončili jsme v pasti... použil jsem tu věc také, na naši obranu proti Berionovi... jen jednou. Odpálil jsem tak půlku hory a pohřbil nás pod sněhovou lavinou. Jeho, sebe i ji. Než jsem se k ní prohrabal sněhem, ona už byla-"
"Ty hodně nemáš rád mágy," vydechla a začala si oprašovat kalhoty, stále se na něj ani neohlédla.
"Nemám rád magii," opravil ji a donutil se odvrátit oči od všeho, čím ho v téhle pozici sváděla.
Možná to nedělala úmyslně. Ale u ní si jeden nebyl nikdy jistý.

"Pokud selhala věc, kterou do té doby Elerien bezpečně používala, někdo na ni mohl umístit past, nebo se přetížila tvým nesprávným použitím. Nebo jste byli v místě, kde nebyly stabilní magické toky. Mohl jsi probudit v zemi samotné cokoli mimo tvou znalost a kontrolu," předklonila se a ometla seno i z vysokých bot.
Polkl a na chvilku se zadíval na její zadeček, pak zvrátil oči, jako by na obloze hledal nějakou podporu nebo radu.
"Neříkej její jméno, prosím. Selhal jsem já. Nedokázal jsem ji proti němu ochránit. Použil jsem magický artefakt a jen nás tím odsoudil ke zkáze."
"Viníš z toho sebe, když jsi o magii netušil ani prd, jak říkáš? A proč se tedy rovnou neobviníš ze smrti své matky, nebo z toho, že Pohroma vpadla do Quel'Thalas?! Víš, jako kdo mi teď zníš?!" zarazila se a otočila jako ztělesnění hněvu, skrze rudé vlasy jí zasvítilo slunce.
Jen přimhouřil oči a užil si ten pohled.

"Co já vím, proč matka zemřela, tu odpověď jsem nikdy nenašel. A Arthasův vpád na mne neházej - tou dobou jsem ani nebyl v Quel'Thalas, dávno ne."
Stála proti němu a zatínala pěsti, zhluboka dýchala.
"Odvádíš pozornost od pravdy. Kdybych jen měla právo..."
"Právo na co?" usmál se tím svým lišáckým způsobem, za který by ho hned zabila. Ale škoda šípu.
"Právo ti radit nebo cokoli přikázat... ale vy muži tohle máte všichni stejně. Jste posedlí svou důležitostí a tím, že vše, co se ve vašem okolí nepodařilo, je vaše vina. Jako by osoby kolem vás postrádaly právo činit svá vlastní špatná rozhodnutí!"
"Ale tohle byla má vina," přistoupil až k ní a natáhl se po stéblu sena, které jí uvízlo v korzetu. Nevnímala ho, rozčílená doběla.
"Orkyně, která mne kdysi koupila, mne na zbytečné výčitky naučila lék. Ránu bičem, kdykoli jsem pochybovala sama o sobě. Kolikrát za den si vyčteš hovadinu namísto toho, abys věřil sám v sebe a svůj cíl, ve svou pravdu..."
"Věřím ve svou pomstu," řekl tichým sametovým hlasem a to stéblo pomalým a svůdným gestem vytáhl tak, že jí vehnal ruměnec do tváře. Nehodlala se ale jen tak vzdát.
"A ta pomsta je na kom? Na vrahovi tvé ženy?"
"Na Berionovi, který ji zabil, a na jeho pánovi," řekl a pošimral ji tím stéblem na klíční kosti.
"Ale oni za vše mohou - ne ty. Jakékoli jiné myšlenky ti jen ubírají jistotu a odhodlání to dokončit," řekla tvrdě a odstrčila jeho ruku se stéblem od sebe.

Jeho postelový výraz se v tu chvilku děsivě změnil, začal se smát jako šílenec, tak nahlas, že od něj o krok ustoupila a položila ruku na dýku u pasu.
"Pověz mi, kdybych nešel za pomstou až tam na sever, našel by mne Berion sloužící svému pánovi? Našla by mne snad Ona? Ne. A kdyby mne nikdy nepotkala, byla by naživu. Kdybych nezklamal, byla by naživu."
"Tys Elerien potkal až při honbě za svou pomstou? Myslela jsem, že to byla až její smrt, co tě obrátilo na tuhle stezku zkázy, kdy vidíš jen ten jediný cíl a nezastavíš se, dokud ho nedosáhneš. A co bude, jestli ho dosáhneš? Co budeš dělat dál, až se pomstíš?!"
"Neříkej její jméno," zopakoval varovně, "potkal jsem ji během své cesty za odplatou. Protože ho pronásleduji celý život. Ne Beriona, ale jeho pána. Berion se do toho všeho zapletl, až když jsem dorazil do Northrendu."
"A co ti ten pán udělal tak strašného? Kdo to vůbec je?! Jak víš, že je skutečný?"
"Nevím kdo to je, neznám jeho jméno, ale existuje. Až ho najdu, poznám ho a zabiji ho... ale nejdřív se ho optám, proč to tehdy udělal."
"Neznáš ani jeho jméno, ale pronásleduješ ho odjakživa? Co tak hrozného udělal?! Mluvit s tebou je stejně frustrující jako pokoušet se diskutovat s kodo!"
"Zabil mi matku!" vykřikl se vším hněvem, co se v něm střádal celé ty roky, a ona ustoupila o další krok a narazila zády do sloupu přístěnku, trochu se přikrčila.

"A to jsi nemohl říci dříve? Nejdeme tedy po mágovi, co zabil tvou ženu v průběhu tvého tažení, ale proti jeho pánovi, co zabil kdysi tvou matku? Znát skutečný cíl by bylo vhodné, než do toho zatáhneš další osoby, nemyslíš? Nebo prostě nikdy neříkáš celou pravdu?"
"A proč bych to říkal? Ta pomsta leží jen na mých bedrech. Na nikom dalším. Po vás chci jen pomoci dostat Beriona," zavrčel nervózně.
"Zajímal mne důvod tvé posedlosti. Ale pokud s celou svou pomstou nechceš pomoci od nikoho, doopravdy budeš vždy sám.
A pokud přijmeš pomoc od přátel, vždy ji přijímáš s rizikem, že padnou po tvém boku a nic s tím nenaděláš. Jako zemřela Elerien."
"Neříkej to jmé-" sykl a odhodil stéblo sena stranou, vykročil blíž k ní a jeho ramena na chvilku zakryla výhled na vše jiné kolem, "má pomsta mne stála Ji i mé přátele. Už jsem smrti svých blízkých viděl dost - tohle už znovu zažít nechci. Ukončím to a buď u toho zemřu, nebo ne. Ale pomsta si tě vždy najde, i když na ni na chvilku zapomeneš a necháš ji spát. Mám dokonalý plán, budeš mi v tomhle muset věřit."
"Pokud padli po tvém boku, měl bys to přijmout. Obětovali se pro tebe, dali ti největší dar a chtěli, abys žil. Když ten dar odmítáš, je to, jako bys pohrdal tím, jak se sami rozhodli. Pokud to tak chtěli, nezbývá ti, než přijmout a být vděčný. Jít dál."
Zhluboka se nadechl:
"Povím ti jedno, Zirael..."


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_063014_193453
Nenechala ho to říci, natáhla se a na chvilku s hněvem v očích sevřela límec jeho košile v hrsti.
"Proč mám pocit, že je Berion jen berlička, přes kterou se chceš dostat k velké rybě? K jeho pánovi? A my jsme prostředek, který to umožní?
A jak strašný musí ten pán být, pokud je Berion vrah mágů, kterého hledá i sama Kirin Tor... psychopat, který dvakrát přežil svou smrt, ten, který má schopnosti, že se sám mohl stát jedním z arcimágů v Dalaranu, a přesto jde proti nim... ten, že jen tak někoho poslouchá?
Pak bude moc jeho pána několikanásobně vyšší a budeš potřebovat mágy, aby ti zachránili zadek. Sám na něj nikdy nebudeš stačit. Nenechám tě udělat blbost. Už teď zníš, jako bys chtěl v té své pasti v Ghostlands skončit sám, nebo se chystal zemřít!
A občas zníš dost šíleně na to, abych si dala pozor na cokoli, co povídáš," pustila ho, odlepila se od sloupu, vykročila pryč a opět se k němu otočila zády.
"Kdybych se chtěl obětovat, nežádal bych tě o pomoc. Neměl bych na krku tu drbnu Aviannu a nebral bych si na to celé Lordovo povolení. S Berionovým pánem si nedělej starosti - toho nech na mně. Ty se postaráš o Beriona a o to, aby v katakombách nestihl a nemohl použít celý svůj magický potenciál. Mám důvod, proč tohle celé chci přežít."
"Myslela jsem, že ze sebe chceš udělat návnadu, zatímco já ti budu krýt záda, nalákat Beriona do těch tunelů, a pak to tam celé odpálit. Byl by klid. A najednou přijdeš s historkou o další pomstě na jeho pánovi, který je tvým hlavním cílem, a ten výhled se mi líbí ještě méně. Zatajování podstatných detailů před misí se dá pochopit jako zrada.
Chceš tedy Beriona zatknout živého a dostat z něj mučením informace o jeho pánovi? Není problém," zaskřípala zuby a zůstala stát snad až příliš napřímená v zádech, ani se neohlédla.

"...paličatý... jeden jako druhý," zamumlala, "Flair mne zabije sama, jestli tu misi přežiji."
"Druhý?" nastražil uši, zvedl obočí a příblížil se k ní.
"...každý," opravila se a zamračeně se na něj otočila, ve tváři nečitelný výraz.
"Každý?" zopakoval a zarazil se. "Nevěděl jsem, že někoho máš... je to ten tupý kapitán?" optal se tiše a zklamaně a ona semkla na chvíli rty a přísně si ho prohlédla.
"Nemám nikoho, jestli to potřebuješ vědět. Měla jsem pár slabých chvil a občas jsem měla milence, z nichž někteří ještě žijí. Některé i proti své vůli. A na tvou otázku - on byl také jedna ze slabých chvil. Kapitán má sebe, své pochyby, své vojáky a své papíry. Já mám sebe, svou svobodu a zdravý rozum."
"Nechci být slabou chvilkou. A nechci být matnou vzpomínkou ve tvé paměti, Zirael," natáhl se a vzal ji za ruku, otočil ji k sobě. Chvíli těkala očima po jeho tváři, pak se zamračila.
"Kdo řekl, že mezi námi dvěma někdy něco bude?"
"Ty máš rodinu, přátele, máš Elrendar... a já jen tu pomstu. Ale nechal bych to všechno být, kdybys-"
"Matnou vzpomínkou nebudeš nikdy, Thanale, neznám nikoho dalšího, kdo by si četl o gryfonech, wyvernách a dracích, jako by se proti nim chystal do války... a pak se strachy schoval na lustr před malým pavoukem... nikoho, kdo se vrhne za pomstou jako sebevražedný maniak, co nemá co ztratit a rozum i zodpovědnost nechá daleko za sebou. Nepotkala jsem blázna, jako jsi ty. Ale pokud máš u té pomsty uspět, měl bys být rozumný, netopit se v sebelítosti, vině a pochybách, ani v citové poblouzněnosti.
Nabídla jsem ti pomoc a to platí až do jakéhokoli konce. S tím nic nenaděláš, i kdybych u toho měla zemřít."
"Možná jsem blázen, když to říkáš. Možná dělám zase chybu. Rozum mi říká jedno, srdce druhé. Ale nedovolím, aby se ti něco stalo," řekl a znělo to skoro jako by přísahal.

"Thanale, podívej... jsem zvyklá, že mne skopnou stranou nebo zavřou do klece na vodítko, když už nejsem potřeba. Nejsem ze skla a nerozsypu se. Ale nejsem, u Slunce, zvyklá, aby se o mne někdo staral! Ne jinak, než o člena jednotky, kterému věří v akci," zkusila se mu vytrhnout, ale nepustil ji.
"Možná už bylo načase," usmál se na ni a zvedl její ruku ke rtům.
"Bojím se tě," nakrčila zoufale obočí a znovu cukla rukou.
"Ty se mne bojíš?" podivil se a pokusil se spoutat její pohled svým.
"Na laskavost se snadno zvykne, a když se jí pak nedostává, je po ní prázdné místo. Jako když vycvičíš psa a pak ho opustíš, i když to byl přítel. Jako když máš postel a dům, o které můžeš přijít, a tak se o ně bojíš. Nechci si zvykat na ničí laskavost, tím méně na tu tvoji. Má pomoc platí, Thanale, ale očekávám při ní vojenské velení, ne nějaké ohledy nebo strach, jak dopadneme," na chvilku propletla prsty s jeho, pak povolila stisk.
Díval se na to a odpověděl šeptem:
"Jistě."
"Tvá laskavost je děsivější, než cokoli, co pamatuji. Budu se od ní držet dál," pustila jeho ruku a odtáhla se.
"Když se na tebe podívám, neumím být jiný, Zirael. A není to proto, že ji připomínáš. Říkal jsem ti, že jsem pro tebe ztratil srdce."
"A možná je i tohle součást tvého plánu? Nebo způsob, jak změnit nepříjemné téma rozhovoru?" zvedla jedno obočí a usmála se tak, že sama na chvilku připomínala lišku.
"Pak budu muset být rozumná za nás oba, rekrute Thanale, jestli se neumíš ovládnout," odstoupila s neutrálním výrazem a jeho prázdná ruka klesla níž.
"Jistě, veliteli. Jsem připravený obhlédnout to místo v Ghostlands, co jste mi chtěla ukázat," nervózně zvedl ruku ke své osobité parodii na zasalutování, pak se nadechl:
"Ale rád bych ti před misí dal jeden dar, pokud dovolíš, Zirael."




Celé album s RP mišmašem, screeny ode mne, Ceryho a Ave najdete zde.
Za fajn RP v průběhu měsíce, kterého se shrnutí týká, děkuji:
Avelion/Avianně/Lie Firestorm, Balahenovi, Belionovi, Catheryn Teleri, Cerothovi/Valendisovi/Hanku O'Brienovi/Tonvaru Shadowhoof/Fraus/Walanovi, Eliendirovi, Faelinovi, Flairice, Moonwolfovi, Narlenovi, Thanalovi/Anarielovi Sunborn (díky jsou od Hawke/Saerin Scorchwood i Profesionálního Tlumočníka)

Na Faelinovo přání jsem "drby" poskládala do spoilerů, aby na stránce bylo méně obrázků a lépe se vám načetla. Jen pro informaci, u toho článku jsem s přestávkami strávila 3 hodiny. Protože spoilery ve spoilerech se tu prostě nedají udělat.

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Ceroth Sat Jul 26, 2014 6:24 pm

Garan Balahen byl zbaven bílého pláště Strážce a degradován na seržanta.
Ceroth
Ceroth
Admin

Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13

https://elrendarkeep.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Thu Aug 14, 2014 3:47 pm

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_070414_073120

"Opatrně, poprvé jsem se hrozně lekla," zlatovlasá elfka v uniformě silvermoonské městské banky otočila klíčkem v magickém zámku u vchodu do jednoho z trezorů pod zemí. Zlacená mříž zajela do zdi a masivní dveře ze sáh silného mramoru se bez jediného zvuku odsunuly stranou. Úřednice obdivně zalapala po dechu, rusovláska dovnitř nahlédla přes rameno zlatovlasé a zamračila se jako obloha před bouří.

Magická světla v místnosti se postupně rozžhnula a ozářila tak kruhový prostor plný hromad zlata, v jehož středu byl stůl a na něm cosi zakrytého černou látkou. Po obvodu místnosti se na třinácti podstavcích lesklo dvanáct obřích dračích šupin. Každá z nich by stačila dospělému muži jako štít. Byly ze starých modrých draků.
Na stěnách mezi podstavci a sloupy zahlédla quel'doreiský dlouhý luk, trpasličí pušku, trpasličí dýmku s krabičkou tabáku ze Stratholme…. A bílou zástavu s černorudým znakem stejným jako ten, co nosil ON vytetovaný na levém rameni.
Bez zájmu překročila hromady zlatých mincí a šperků na podlaze a došla k zástavě, zatímco zlatovlasá elfka vzdychala nadšením nad vším tím bohatstvím.

"Čeho jste se tu poprvé tak polekala?" oslovila úřednici zády k ní a nechala látku praporu proklouznout mezi prsty, jako by se ztrácela v myšlenkách.
"Těch šupin, cožpak nejsou nádherné? Děsivé?" blond elfka div netleskala nadšením.
"Mám doufat, že patří jedinému drakovi? Hádám, že pokud je takhle vystavuje, jsou to trofeje z několika dospělých jedinců. A asi už chápu, odkud vzal i tu, kterou donesl Elimu. Takže on loví… draky.
Měla jsem ho za lovce odměn. Za lovce zvěře a renegátů… draky, tedy... hm. Proč ale výlučně modré?
Modří jsou spojenci, patří k aspektu magie... od války o Nexus a porážky Malyga spolu s ostatními čelí černé letce… jako my všichni."
"Netuším, ale jestli je loví, musí být dost schopný. Mimochodem ta zásilka z Kalimdoru dorazila včera večer."
"Modří jsou mágové. On nenávidí mágy, má to snad souvi-… zásilka?" zrzka pustila zástavu a ohlédla se.
"Vy nebudete mít informace od původního majitele, že? Ale to je v pořádku, kdo má klíč, je novým vlastníkem trezoru. Zanechal k tomu instrukce, vše, co je zde, je nyní vaše."
"Ne, nejsem původní majitel, ten ale stále žije a je v nesnázích. A problémy ho teprve čekají, až ho najdu," řekla velice tiše a zle. Pak upřela pohled na zlatovlasou, která došla do středu místnosti, kde bylo ono „něco z Kalimdoru“ zakryté černou látkou.
Blondýna se natáhla po jejím cípu a řekla:
"Tohle totiž muselo stát tolik peněz jako palác v Silvermoon," pro dramatický účinek věc odhalila jako nějakou novou sochu, ale rusovláska se k ní snad naschvál obrátila zády a přejela pohledem trpasličí zbraň u zdi, teprve po chvíli se k ní otočila zpět s jedním obočím zvednutým.  

Na stolku uprostřed trezoru stála rozložená velká kuše z lehké slitiny, se zásobníkem na tři druhy šipek, se zaměřovačem, jehož součástí očividně byly i diamanty a titanium, pažbu i křídla zdobené drahým obsidiem a elementiem. Zrzka došla až ke zbrani, chvíli nad ní stála a studovala ji ze všech úhlů, pak si všimla lístku vedle ní. Zvedla ho k očím.

Doufám, že ti přinese štěstí, Bratře,
Kadash.


"Asi mám jen dvě možnosti, že," složila vzkaz a schovala ho do kapsičky u opasku, zatímco blondýna ještě stále dělala ach ich och uch nad kuší a svírala v rukách cíp černého hedvábí.
"Buď budu dál hrát jeho hru podle jeho plánu, nebo to konečně udělám po svém," hovořila spíš sama na sebe, než na elfku. Pak sáhla do vlastního váčku pro starou a ošoupanou minci, vyhodila ji do vzduchu, chytila v letu a položila na nárt druhé ruky. Držela ji chvilku zakrytou a sledovala blondýnu, která se celá rozplývala.
"Smíte si odsud odnést vše, jste nový majitel. Původní majitel za tyto služby zaplatil poměrně velkou sumu a nechal přesné instrukce…“
„To už jste říkala,“ řekla vyrovnaně a chladně, "jako by si cokoli z toho, co tu je, mohl odnést do hrobu a mělo to nějakou cenu tam," znechuceně se rozhlédla po pokladech kolem, pak se zadívala na minci na své levé ruce, "takže odpověď je ANO, pomož tomu bastardovi, proč mne to nepřekvapuje."


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_070414_082634


Natáhla se, zvedla tu obrovskou kuši a začala ji skládat - šlo to překvapivě lehce - křídla se po stisknutí pojistky zasunula do pažby, tělo celé se dalo zkrátit. Chvilku manipulovala s pojistkami, pak zbraň obalila naolejovaným kusem plátna a vložila do pouzdra, které pro ni připravili. Dlouhý válec s řemenem přes rameno. Pověsila si ji křížem přes prsa a rozhlédla se ještě po místnosti.
"Potřebuje dostat lekci o tom, že s přáteli se Hra nehraje, pokud je nechce za příští protihráče."
"A nevíte, kde je? Je to takový pěkný elf! Myslíte, že už se tu neobjeví? Hmm, ale stejně bude určitě zadaný, tihle bývají vždy zadaní…""
Zrzkal se prošla kolem dokola místnosti a ještě jednou si prohlédla každou šupinu, pak elfí luk...
"Je přesně tam, kde chtěl být," pokrčila rameny a vzhlédla od trpasličí flinty a dýmky.
"Určitě v posteli nějaké ženy, elf jako on musí být už zadaný nebo na roztrhání. Navíc je bohatý."
"Je ženatý, ano. Ale třeba mu to rozmluvíte, až ho zase potkáte."
"Já nejsem ten typ," blond elfka smutně sklopila ouška.
Hawke došla k zástavě, dotkla se znaku na ní a dala se najednou do tichého smíchu.
"Čeká mne cesta do Orgrimmaru,“ řekla, vzala zástavu a smotala ji, přidala ji do své brašny, "a tohle se bude hodit na zakrytí těla, pokud je už mrtvý," poznamenala polohlasem ještě něco o potetovaném zadku a vykročila ven z trezoru, počkala na úřednici. Blondýna se celá rozpačitá vyhrnula s vykulenýma očima ven a zamkla trezor, pak u něj vyslovila ochrannou formuli.
"Ten... fešák má tetování tam dole?" ujistila se.
Zrzka s pokerovým výrazem kývla:
"Jistě, má tam srdčíko a chundelatého medvídka, jdou o tom legendy po celé pevnosti a vojáci se s ním bojí sami do umývárny. Shorel aran," natáhla ruku pro klíček, zatímco úřednice stála na místě a nebyla schopna slova.
Pak ho pověsila na kožený řemínek na krku, na kterém se už houpal jistý stříbrný prsten a vykročila zpět do ulice zalité ranním sluncem.


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_070414_074705



bastard:

Výprava za Kadashem:

Bzukot v pevnosti:

A příště budou i dřepy…:

Takže plínky a jégry s sebou...:

Abu, milovník umění:

Věštba z karet od Helen:

Přípravy na cestu:

Narlyssa:

Trochu divná eskorta:

Výzva od Engiee:

Vítězství stylem start - cíl?:

Kieran Moonwolf se zadíval elfce na zemi vedle lavičky do vlasů, pak ukázal opičce prstem a opička se rozběhla a začala jí z rudých kadeří vybírat slámu. Hawke se zasmála, protože to šimralo, zaklonila hlavu a zadívala se na opičku.
„Výprava za Thanalem povede na sever, a tam je i tvá loď, Moonwolfe, nebo se pletu? Mohu tedy počítat s tvou podporou, popřípadě svezením zpět na její palubě?“
Elf spokojeně cosi zabrumlal při představě, že se konečně dočká slibované cesty za Milosrdnou sestrou.
„Takže je to něco jako dvě mouchy jednou ranou? I tehdy v Shattrath jste povídal něco o lodi, ale tam není oceán,“ ozvala se rekrutka Engiee a posadila se proti lavičce, na které seděl Moonwolf.
Opička popadla Hawke za nosík a zatahala, elfka se smíchem vyslovila něco jako:
„Ňňň…,“ pak opičku odehnala a raději se narovnala: "patrně byl tehdy tak ožralý, že netušil, že ani není v Azerothu."

Opička se ještě uraženě poškrabala na zadečku a nabídla všem kolem, nikdo si ale nedal.
Chvilku si probírala srst, zatímco růžoví dvounožci kolem dál řešili zbytečnosti. Pak její oko dopadlo na to, co se lesklo na krku zrzky.
„Tak jako tak je hlavním cílem tam na severu Thanalos,“ sykla Hawke skoro nenávistně, „ten, kterého hledáme, původně přišel do pevnosti s tím, že shání vybavení na boj proti zabijákovi mágů, čaroději, co zabil jeho ženu. Nastražili jsme na něj společně past v Ghostlands – ale ukázalo se, že Thanalos nestál o smrt toho mága.
Nechal se úmyslně chytit a doručit k tomu, kdo tomu mágovi velí… a po kom Thanalos ve skutečnosti jde. Jaksi všem zapomněl říci, že to je starý modrý drak, pokud jsem to pochopila správně.“
„Tfuj, drak,“ Kieran Moonwolf se neudržel a promluvil. Jeho opička se opět přiblížila k Hawke a zatahala ji za ouška.
„No tak, Abu, co jsem ti o tom říkal?!“ vyhuboval zvířeti a to s vřískotem na chvilku odskočilo stranou a uraženě si hladilo pupík.

„Jmenuje se Abu?“ optala se Engiee.
„Jmenuje se Abu Ahmed Ibn Rabin, ale já mu říkám Abů nebo King Kongu,“ prohlásil elf pyšně, zatímco Engiee nadšeně pozorovala opičku a ta se teatrálně poklonila a smekla neviditelný klobouk.
„Moonwolf kdysi zaparkoval svou loď v Howlingu a já mu slíbila pomoci ji získat zpět. Cestujeme tak jako tak přes Vengeance Landing. Nevidím důvod nezkusit najít jeho loď, pokud na ní má ten obrovský kanón, na který pořád láká nevinné panny. Takže…“
„Pěkné a to ztratil loď a našel tuhle opičku?“ Engiee začala na opičku dělat grimasy a opička ji napodobovala.
„Skamarádili jsme se v přístavu. Máme dohodu: já dostávám zlato, on banány,“ Moonwolf se začal šacovat, pak našel placatku s rumem a přihnul si z ní.
„Zlato? A kdo vám ho dává?“ nechápala Engiee.
„Přece Abu,“ odvětil pirát s přehledem a opět uklidil rum.
„A Abu je bere kde?“
„To… raději neřešme. To jsou jeho tajemství,“ široce se usmál a nasadil nevinný výraz.

V tu chvíli opička opět hbitě přiskočila k Hawke a začala se jí přebírat ve vlasech. V nestřeženém okamžiku pak rozvázala kožený řemínek, na kterém elfka měla stříbrný prsten a klíček, a se svou kořistí se okamžitě utekla pryč z jejího dosahu.
Hawke si krádeže všimla téměř okamžitě, vyskočila a vrhla se po zvířeti skoro střemhlav, zakopla u toho ale o lavičku a natáhla se na zem.
Opička s vítězným vřískotem vyrazila k Síni Slunce.


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_070514_125123


Hawke s nadáváním kulhala za ní, v očích smrt.
Kieran Moonwolf tušil, že musí zvíře najít první, nebo mu z něj zbude leda packa pro štěstí, předběhl proto elfku a naštěstí našel Abu,jak se houpe na lustru na marodce. Okamžitě se začal šacovat.
„Pojď dolů, neřáde, okamžitě to vrať! Dej to sem, hop! Kruci… banán… kde je banán?“
„Na stole v kuchyni, pokud myslíš ovoce,“ zavrčela Hawke za jeho zády, přenesla váhu na nezraněnou nohuu a mávla pravou rukou. Z rukávu jí do dlaně vyjelo cosi malinkého a po cvaknutí pojistky se to rozložilo do podoby miniaturní kuše.
„Vymění to určitě za banán,“ tvrdil Moonwolf sebejistě a otočil se, při pohledu na elfku strnul a roztáhl před ní ruce, jako by ji chtěl zastavit.
„Vydrž, sundám ji,“ řekla a neznělo to, že žertuje, pak zvedla kuši a zamířila přes jeho rameno.
„No! Nonono!“ Moonwolf jí zacláněl ve výhledu a šermoval rukama nahoru a dolů.
„Uhni!“
„Nene, jdu pro banán! Banán bude stačit!“
„To říkáte vy chlapi vždycky.“
„Neboj se, Abů, já tě zachráním!“ zavolal přes rameno na opičku houpající se bezstarostně na lustru a ochutnávající prstýnek a klíč najednou.
„Kašlu na Abů, potřebuji to zpět, nejsou to mé věci! Mohu ji střelit tak, že budeš moci kožich dobře prodat. Nebo jí přerazím jen jednu packu,“ řekla tiše a smrtelně vážně.
„Banány budou STAČIT,“ zamával jí rukou před očima po Quigonjinovsku, vykulil oči a odmítal jí dovolit na opičku vystřelit.

„No tak dělej, nevystřelím, dokud to nezkusíš,“ sykla a sklonila kuši.
„Ani krok! Hned jsem tu!“ rozběhl se k jídelně stylem Peggy Bundové a začal přehazovat věci na stole.
„Banán, u přesolený tresky, kde je banán?!“
Za chvilku přiběhl zpět třímaje banán jako nějakou cennou trofej vysoko nad hlavou:
„Banán! Mám! Abuuuu! Podívej, co pro tebe mám: banánek!“ začal banán pomalu loupat a lákat opičku dolů.
Opička se na banán zadívala, naklonila hlavičku, zhoupla se z lustru na jednu z paland, přiběhla po ní blíž a začala se natahovat po ovoci. Elf ovocem ovšem uhnul jako toreador muletou.
Hawke vypadala, že má buď neskutečné bolesti, nebo tají záchvat smíchu při sledování elfova šermu s banánem:
„Mohl bys dělat servírku v Booty Bay. No, hádám, můžeme Engiee směle odpovědět na otázku, odkud bere Abu zlato. “
„Nenene, Abu, z ruky do ruky,“ ucuknul polo-oloupaným banánem znovu. Pak nechal opičku chytit banán a sám nenápadně sevřel v ruce kožený řemínek, na kterém se houpala její kořist.
„Tak pusť, ty malej prevíte,“ nechal opičce banán a vytrhnul jí z pacek a tlamičky domnělý šperk. Hawke si ulehčeně vydechla, opička se i s banánem odklidila do bezpečí a vystrčila na ně zadek. Moonwolf se s vítězoslavným výrazem otočil a zakýval oslintaným prstenem a klíčkem na koženém řemínku:
„Tadá!“ teprve nyní se zadíval na to, co to drží: „Tolik povyku pro takovou cetku?“

Hawke zbledla a natáhla se po věcech:
„Ty věci patří Thanalovi, ten prsten jeho mrtvé ženě.“
„A proč to nosíš na krku ty, ma chérie?“ podivil se.
„Nechal to tu, aby ho to pomohlo najít. Klíč je od sejfu, kde měl zbraň, co potřebuje. Prsten je stejný jako nosí on a ukazuje směr, kterým se nachází ten druhý. Kámen na něm občas svítí.“
„A jsi si jistá, že jemu nechali ten jeho prsten, nebo že už z něj dávno není mrtvola?“ zabrblal si pro sebe.
„Nemám nejmenší tušení, ale mám za úkol ho najít a přivést. Pokud ne, pohřbíme ho. Podepsal smlouvu a tím se pojistil. Elrendar své vojáky nenechává v nouzi, pokud si přejí pomoci,“ hovořila a opička se otočila se zbytkem banánu, zadívala se na svítící prsten na řemínku a v očičkách se jí opět chtivě zablýsklo.
„Po téhle lekci to na krku nosit nebudu,“ Hawke trochu napjala tvář při pohledu na zvíře a zamyslela se, pak sejmula levou rukavici. Prsten se na ni zdál dost velký, tak skončil na prostředním prstu, což Moonwolf sledoval dost pobaveně.
„Omlouvám se za Abu, prostě je takový,“ pronesl Moonwolf, zatímco elfka hopkala kolem po jedné noze a snažila se prstenem zamířit na všechny strany.
„Není důvod se omlouvat, ten malý chmaták by ve městě byl hotový poklad.“

„Tobě se s chlapama moc nevede, co?“ poznamenal Moonwolf, když mu opička přeběhla z postele po ruce na rameno a objala jeho hlavu.
„Ne, to máš výborný odhad. Ale ani žádného neplánuji zahrnout do svého života. Štve mne, když mi někdo podrazí nohy v akci a použije mne jako figurku ve své hře. Podle jeho vzkazu to plánoval od začátku, od prvního dne, co mne potkal… a já se celou dobu chovala přesně tak, jak předpokládal.“
„Za to bych ho asi nechal projít po prkně…“
„Prý noc, na kterou nezapomeneš, pche. Já mu taky dám památku, na kterou nezapomene.“
„To já… na většinu nocí zapomínám… A co tak hrozného chceš zapomenout? Dáš si rum?“ sáhl za kazajku pro placatku.
„Všechno zapomenout,“ řekla unaveně a vzhlédla od prstenu, který náhle zazářil kouzelným světlem, jak se tak otáčela.

Kieran Moonwolf sám sebe přistihl při činnosti, kterou obvykle neprovozoval. Rozpačitě poplácal elfku po rameni ve snaze ji utišit:
„Tak já ti ho pomohu najít a pak ho protáhnu pod kýlem, savvy?“



Kouzlo nechtěného, aneb Posaď se na ptáčka, princezno:

Celé album zde
Postavy na screenech:
Avianna, Belion, Engiee, Eyra, Faelin, Falanthir, Flairica, Hawke, Helen, Lykourgos, Kadash, Moonwolf a Abu, Narlen, Narlyssa, Sylvanael
Všem děkuji za RP, obzvláště Helen za fantastickou věštbu... a omlouvám se za zpožděný zápis, trochu RL nestíhám Smile

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Návrat hrdinů s bázní i hanou

Příspěvek pro Anonymní Wed Sep 17, 2014 12:36 pm

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_071214_005802


"Dal svému učedníkovi poslední dar: svůj luk. A chtěl po něm slib, že se nebude mstít. Co by sis myslel o tom, jak se mu podařilo vychovat svého žáka? Dole pod Nexem vypadal, jako by věděl, že neudělal dobře," Hawke vzhlédla od elfa vysíleného dalším záchvatem, pustila jeho křečovitě zaťaté ruce a narovnala se.
Eloyn se postavila na špičky, aby viděla na všechny a neuniklo jí nic, teď jen poznamenala:
"To se ale nedá splnit."
"Řekl bych, že selhal, a nebo bych mu už nikdy nedovolil mít žáka," zavrčel Eliendir z druhé postele a očima probodával ležícího elfa.
"On ale dodržel slib a nikdy se nepomstil těm, co zabili jeho Mistra. Místo toho otočil svůj hněv proti těm, co mu vzali domov, když byl malý. Ale nechci ho obhajovat: co se stalo v Nexu mi zlomilo srdce.
Starý drak, kterému pomstychtivý elf vybil rodinu, protože jiný drak vyvraždil tu jeho; a tak mu na oplátku vzal nové přátele a ženu, aby on zase vzal vše jemu... jako začarovaný kruh. Uprostřed boje se ten drak rozhodl raději zemřít sám. Netušila jsem, že draci pláčou."
"Kolik?" Eliendir začal dýchat rychleji.
"Pokud vím, zabil čtrnáct velkých modrých draků a mnoho jiných, mladších. A sám přišel o matku, dva bratry a ženu.
Na mně není posuzovat to, čí ztráta bolela víc, jen vím, že pomsta rodí pomstu a na jejím konci jsou jen trosky."
Eli se beze slova zvedl, odešel a věnoval svou pozornost na chvilku cvičným figurínám.
Mnohem později pak ranní služba z jedné našla jen třísky a po druhé jen očazené místo.

"Eliho to nějak vzalo," zašeptala Eloyn, "takže tohle se stalo na severu? Šli jste zabít draka, který zabil jeho rodinu, a drak  místo toho zemřel dobrovolně sám? To je mi mise."
"My jsme nešli zabít draka, ale zachránit Thanala a pokud možno se vyhnout přímému boji. Proč by drak plakal pro toho, kdo ho přišel zabít?"
"Protože pochopil," ozval se Eliendir ode dveří a oči nad šátkem mu divoce plály, ruce u boků měl sevřené v pěsti.
"Možná na sebe vzal vinu, kdyby nezabil Thanalovy blízké, nikdy by nezačal Thanalos zabíjet draky..."
"Ale on nebyl tím, kdo to tehdy udělal, i jeho rodina jen kryla skutečného viníka. Nechtěli říci jméno a místo, kde je pravý vrah, tak umírali, dospělí i děti.. do posledního. Až tenhle drak zůstal sám. Řekl, že pravý viník je dávno mrtvý.
Thanalos se žene celé roky za pomstou, která mu stejně unikne... ta ironie."
"Dosáhli jste teda alespoň něčeho na té výpravě, krom smrti jednoho draka, který se provinil jen tím, že mlčel?"
"Ah ty tvoje inteligentní soudy, Eloyn. Ale ten drak jen nemlčel, vraždil stejně jako Thanalos a jeho společníci, dokonce najímal maniaky na lov Thanala a jeho blízkých. Neměli si co vyčítat. Byl to zlomený stařec, který přišel o vše. A cíl mise byl splněn: vrátili jsme se s naším rekrutem. Jen být tam bylo... nečestné."
"Přišel o vše díky Thanalovi," zavrčel Eli, "po tom, co mu Thanalos vyvraždil rodinu."
"Nebráním ho... jsem zvědavá, jak vyjde v pevnosti s těmi, které proti sobě poštval. Faelin řekl, že vám ho svěřuje do péče k prověření toho, zda ho jeho worgenský věznitel nějak magicky nepozměnil během týdne mučení."
"Je tu jeden problém, bojím se, že by se mu v mé péči mohla stát nehoda," poznamenal Eli suše.
"A stane se?" optala se Eloyn nesouhlasně.
"S velkou pravděpodobností ano," Eliendir polkl a zadíval se na elfa.
"Až budeš přemýšlet nad tou nehodou, pomysli prosím i na tohle: každý z nás, co jsme tady, může padnout na úplné dno, a cesty z něj nahoru nejsou vždy ty správné. I já sama jsem málem nastoupila stejnou dráhu jako on... ale každý si zaslouží druhou šanci, nenávist mu zničila život, měl by mít možnost zkusit to ještě jednou a ...správně," promluvila Eloyn tiše a důrazně.
"Zaslouží, ale odmítám se k němu chovat jako k sobě rovnému a odmítám něco takového uznat jako člena Elrendaru."
"Nemusíš, ale neubližuj mu," řekla Eloyn vážně.
"To bude problém, byl svěřen do mé péče... Zirael, mám prosbu. Nikdy...a tím myslím, NIKDY... mne s ním nenechávej o samotě."
"Každý dělá chyby," namítla Eloyn.
"Ale za svoje chyby pak trpí a nevyvaluje se v péči těch, které předtím zradil," odsekl Eli.
"A vina za cizí smrt je trestem sama o sobě, vím to," Eloyn se mu zadívala do očí, zatímco Hawke přikryla rekruta pokrývkou a kývla na jeho dva "osobní strážce".
"O tom pochybuji," Eli nevypadal, že má náladu na usmiřování a odpouštění. Natož na chápavost.
"Pak ti přeji, abys to nikdy nezažil, je to trest jeden z nejkrutějších," povzdechla si Eloyn a smutně vykročila pryč.




it's raining elves, halleluya!:

sice mi zachránila život, ale mám chuť ji zabít:

Rekrut Zlomený Meč:

Eloynina léčba šokem, aneb mágové a léčitelé, jděte se zahrabat, stačí jedno kousnutí:

záhadný pan Dawndusk:

určitě za tím bude pan Klobouk:

Foot job? Nebo spíš boot job?:

Koblížek:

spánek beze snů?:

on je každý malíř magor, víte, jeden si uřízne ucho, jiný...:

Přihořívá...:

Thanalovy uspávanky pro otrlé:

O modré elfí princezně:

O příšeře z plovoucího města:



"Ale jestli se mne ptáš, jestli bych tohle ještě někdy udělal? Ne. Pomsta s jedním udělá své, vrátí se, i když ji nečekáš, vím, o čem hovořím," díval se otráveně na své dva osobní strážce, pak se posunul na posteli a posadil se na kraj. Přitáhla si židli a zadívala se na něj.
"Znáš mou minulost z Eversong: bastarda, se kterým si nechtěli ostatní hrát, protože neměl otce; víš o té části se sirotčincem po smrti matky... a o Havranově dětském gangu a útěku přes trolí katakomby."
"Myslela jsem, že od těch dob jsi byl s těmi, kterým říkáš Bratři. Dva trpaslíci a ork. Chrabrý, blbý a ukecaný," trochu se na židli zhoupla a rozhlédla se. Večerní klid lazaretu prosvěcovala jediná lucernička ponechaná u stolu léčitele.
"Ne... mezi mým útěkem z Quel'Thalas a setkáním s drakobijci uplynulo pár let. A hlavně jsem potkal Mistra."
"Mistra? Neměl jméno?"
"Každý má jméno. Ale pro mne byl vždy Mistr," pousmál se a ona se opřela jednou nohou o kraj postele a houpala se dál.
"Také jsem mohl skončit jako otrok, protože přesně to se stalo každému toulavému děcku, co uteklo na jih do království lidí, na území trolů a trpaslíků. Samozřejmě mne chytili - a pak jsme už byli na místě předání, já i podobní, co sdíleli můj osud. Objevili se kupci a vyměňovali si názory s bandity a otrokáři, dohadovali se na ceně a zněli hrubě jako zvířata. Hlasy se zvyšovaly a nakonec se zaleskly i nože a dýky... a náhle jeden z nich padl mrtvý a vzápětí dva na druhé straně. Vypukl chaos, otrokáři a překupníci na sebe křičeli, nikdo nikomu nevěřil a děti plakaly, nebo byly vyděšené a krčily se, aby také nekoupily nějakou ránu.
Ale já jsem něco viděl."

"Co jsi viděl?" natáhla se k nočnímu stolku pro pergamen s pečetí kapitána Brightspear a trochu vytřeštila oči nad novým seznamem úkolů pro rekruta a přestala se houpat.
Thanalos byl ztracen ve vzpomínkách, díval se kamsi do temnot lazaretu před sebe a mluvil dál, jako by bylo jedno, jestli mu naslouchá, nebo ne:
"Dvě modré oči, jak mne pozorují z lesa... a pak zmizely. A otrokáři a překupníci dál umírali. Ti, co se vydali do lesa, ukrýt se, nebo dopadnout útočníka mezi stíny stromů, se už nevrátili. Jejich smrtelný křik byl dobře slyšet až k nám... a nakonec zůstalo jen sedm otrokářů a jejich zuřící velitel, který sebral nejmenší z dětí, co našel, přitiskl mu nůž ke krku a rozhlédl se. Chlapec se bál.
Ne otrokáře, ne smrti... víš, čeho se bál?"
Odložila pergamen a trochu se protáhla:
"Bála bych se bolesti. A toho, že se nikdy nedozvím, kdo ty otrokáře nakonec zabil."
"Chlapec se bál těch očí, co zahlédl v lese, očí skutečného lovce. Pak otrokář zakřičel, ať ten elf z lesa vyjde ven, nebo mne zabije...
A on vyšel s napnutým lukem a založeným šípem... byl to doopravdy elf, zdál se tak na první pohled, měl kápi a šátek přes ústa. Ledově otrokáře vyzval, ať dítě pustí... ostatní se k němu mezitím obloukem plížili... a pak zaútočili.
Jednomu obratně uhnul, druhého vykryl lukem, a když měl čistý výhled, vystřelil. Trefil otrokáře do ruky, ve které měl nůž, přesně tak, aby nezasáhl mne."
"Takže tys tehdy byl to nejmladší dítě, které držel před sebou jako štít?" nevypadala, že by ji historka o mistrovském umění boje nějak ohromila či překvapila.
Thanalos kývl a opět se zadíval někam do stínů v koutě místnosti.
"Otrokář spadl a držel se za ruku a já se snažil odplazit co nejdál. Přitom jsem ho viděl, jak jde sám proti sedmi... v ruce jen luk. Uhnul dalšímu, vykryl další ránu, sehnul se, sebral mu zbraň, tou ho zabil a hodil ji po dalším... nic tak smrtícího jsem předtím neviděl... ani potom... doslova tančil tanec smrti..."
"A tys chtěl umět to, co on, že."
"Ano, který kluk by nechtěl? Elf pak tasil čepele. Rozpoutal peklo a zabil je všechny, až na jednoho, kterého jen omráčil... a neuběhlo víc, než pár minut...
Nebyli to vojáci ani zabijáci, jen otrokáři, ale on je porazil, jako by to byly jen cvičné figuríny... neměli proti němu šanci. Nakonec se zastavil nad omráčeným velitelem a cosi mu pošeptal. Zaslechl jsem cosi o osamělém lovci... než ho dorazil jednou čistou ranou. Pak šel a prohledal karavanu."
"A proč jen tak pomáhal nějakým dětem? Těm venku ve světě jsou dětští otroci a karavany ukradené."
"Protože... protože to byl on. Všechny osvobodil a nechal je jít. Ale já nechtěl jít, vydal jsem se do lesa za ním, běžel jsem, i když mi zmizel, spadl jsem a zranil se. A on se objevil na větvi nade mnou a ptal se mě, proč ho sleduji. Já mu řekl pravdu, že chci být jako on. A tak začal můj výcvik."
"A viděl jsi někdy jeho tvář? Byl to elf?"
"Ano i ne, byl půl elf... patřil mu luk, co se ukrývá v mé bance ve městě."
"Balahen je také půl elf. I generál Nurimu. Elfové ale nemají pro míšence moc pochopení. Proč ti ten farstriderský luk nechal? Už ho nepotřeboval? Nebo...?" přimhouřila oči a zmlkla.
"On chránil hranice, i když nemusel. I když ho to nakonec stálo život. Zůstal, i když mohl utéci... a ten luk byl jeho poslední dar. On byl pro mne nejblíž tomu, co se dalo nazvat otcem."
"Hmm, zajímavý chlap, škoda, že takoví už nejsou," protáhla smutně.
"A za vše může pomsta. Za vše v mém životě může pomsta," zesmutněl a sklonil hlavu, otočil se stranou a nahrbil záda. Jeho tvář na chvilku zahalily jeho rezavé vlasy.

"Tvá pomsta? Nebo jeho?"
"Ani má, ani jeho. Ale když přišli orkové, chránil ty, co se nedokázali chránit sami."
"Možná tak měl činit společně s dalšími a žil by a něčeho by i dosáhl. Válka není místo pro osamělé hrdiny."
"Ale on dal slib sám sobě - pohraničí bylo to jediné, co měl. Přísahal, že ho bude chránit a všechny v něm, ať už zvířata nebo elfy, lidi, celou tu dobu pomáhal předcházet zbytečnému zabíjení. Naučil mne vše, co uměl, příběh o osamělém lovci rostl dál. Bojoval s těmi, co nelovili z hladu, ale ze zloby či ziskuchtivosti. Byl smrtící. V boji téměř neporazitelný, nepolapitelný, nevystopovatelný.
"Zní to skoro jako Ceroth Sunhand, než se usadil," slabě se usmála na jeho svěšená ramena a on se ohlédl.
"Mistr byl jen jeden," řekl varovně.
"Možná pro tebe. Jiní lovci měli jiné mistry. Ale nechápu, to je ten, o kterém míváš ty hnusné noční můry? Zdálo se mi, žes nějakého Mistra volal ze spaní už v Coldaře."
"Byl nedostižný, byl můj vzor."
"A přeci zemřel."

"Ano. Měl důvod, proč byl vždy sám a nevracel se k elfům. Krátce po válce se příběh o půl elfovi, co zachránil celou ves před orky a byl mi jako otec, rozrostl o další pramen... o pravdu, která se odehrála dávno předtím, než jsem se já vůbec narodil. Protože přišli oni. Ti, co se mu chtěli pomstít a hledali ho celou dobu. Ti, kvůli kterým opustil Quel'Thalas a žil na jižní hranici."
"Tys byl u jeho smrti?"
"Porazil kdysi v duelu kvůli lásce jiného elfa a ten zemřel na svá zranění. On tak ztratil ji, domov i čest, byl přeci jen půl elf. Dostihlo ho to až po válce, v hlubokém lese... přišli elfové z Quel'Thalas s nabroušenými meči a lesklými zbrojemi, aby pomstili bratra, co tehdy zemřel v souboji, který sám začal."
"Měli přesilu? To nezní jako elfí způsob..."
"Postavil se jim, i když jsem ho prosil. Musel jsem mu ještě předtím něco slíbit... a on šel sám. Postavil se jim sám, jeden proti čtyřem. Jen s jedním mečem v ruce, i když je mohl zabít lukem a šípy. Jen jim čelil a bránil se. Zabili ho, aby splnili slib elfovi, který pomsty nebyl hoden. Aby splnili hloupý slib, zabili elfa, který se celý život snažil odčinit svou jedinou chybu. Chybu, která ho stála štěstí, domov a lásku."
"Chybu?"
"Ten souboj o lásku ženy, která se nemohla stát ženou půl elfa.
Víš, co jsem mu musel ještě předtím slíbit?" vyhledal v pološeru místnosti její pohled.
"Že se jim nebudeš mstít za jeho smrt?" vzhlédla a zadívala se na něj.
"Ano, že ho nebudu mstít. Viděl totiž, co s člověkem udělá pomsta, byl moudřejší, než já."

Na chvilku sklonila hlavu, jako by ji přemohl smutek.
"Zrovna jsem přemýšlela o tom, jak jinak bys hovořil, kdybys byl jedním z těch čtyř a modrý drak tím osamělým lovcem, který udělal chybu..."
"Nevím. Já ho potřeboval najít, chtěl jsem se ho optat proč to tehdy Azragos udělal, proč ji zabil... proč?!"
"Je mrtvý, jak řekl ten starý modrý drak. Odpověď se už asi nedozvíš."
"I mistr je mrtvý. Sebral jsem tehdy jeho luk, pochoval jeho tělo a odešel. Po pár letech jsem narazil na orka a dva šílené trpaslíky... a zbytek už znáš."
"Bez něj bys byl otrok a nikdy bys nelovil draky. Mohl jít mnoha jinými cestami a nikdy tu karavanu nepotkat. Děkuji za příběh," v jejích očích se náhle něco zatřpytilo a odvrátila pohled.
"Ty pláčeš?" narovnal se.
"Jen pro to, co se z tebe stalo i přes jeho výchovu," neotočila se na něj a on sklonil hlavu a vlasy mu znovu padly do tváře.
"Já vím... nebyl by na mne pyšný, ale asi to byl osud. Mstil jsem se drakům, protože jsem přísahal, že se nebudu mstít těm elfům."
"Vždy je na vybranou, jak jsi sám řekl. A na osud nevěříš," řekla tiše, vstala a opustila lazaret.
Zachmuřeně ji sledoval, ale když se zkusil zvednout, jeden ze strážných ho za důrazného pokroucení hlavou usadil zpět na postel.
Sevřel v ruce její sloupek a použil to jediné slovo, vhodné pro všechny společenské situace.
"...u Fetha."




Postavy na screenech či ty, kterých se drby týkají: Aerin, Ashia, Avelion/Eloyn, Belion, Eyra, Falanthir, Faelin, Flairica, Fyrenir, Hawke, Isiel, Lykourgos, Moonwolf, Narlen, Thanalos
Všem díky za RP Smile
Celé album najdete zde
Tohle jsou poslední drby, co jsem pro vás dávala dohromady - další má na triku Avelion, jak slíbila, takže pokud do nich něco chcete přidat, nebo máte screeny, obracejte se na ni. A samozřejmě - tenhle topic je otevřený a vhodný i pro vaše krátké "drbací" příspěvky, pokud se jedná o IC věci Smile

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Sat Oct 04, 2014 2:11 pm

Rušný večer:

Večer plný otázek:

Zkouška ohněm...doslova:

Hot n cold:

Natzu:

Záležitosti mágů:

Guess who's back:

Příprava na boj:

Sejdeme se ve vězení:

Jeden večer bez problémů by byl moc:

Mise:

Problémový host:

Agent 001:

Nemoci a další problémy:



Postavy na screenech:
Aerin/Hawke, Avianna/Eloyn/Keyomir, Ashia, Balahen, Ceroth/Falanthir/Hank, Faelin, Flairica, Eliendir/Nanahuatzin, Fyrenir, Moonwolf, Larianda, Omnos, Thanalos
Díky všem za RP a za trpělivé čekání.

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Mon Nov 24, 2014 9:51 pm

Takže, velevážení hosté, čumilové a zvědavci, i vy, naši věrní čtenáři!


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_083114_211410


Pro dnešní vydání magazínu „Boom“, jsme si pozvali tři členy posádky, kterou hodláme postupně probrat a představit publiku, posádky slovutné Elrendar Keep!

Takže zde vítám majordoma Malana Dawnstar, Zirael Hawke a Aviannu Dawnseeker. Dámy a pane, posaďte se, prosím, a odložte zbraně.
Dnešní rozhovor začneme pikantnostmi týkajícími se velení pevnosti, šarží, lampasáků a hlavounů!



Zlatovlasý elf v tmavé róbě dvorně přisune křesílko vysoké zrzce, která přehodí jednu dlouhou nohu přes druhou a poněkud nevraživě sleduje hnědovlásku manévrující kolem kávového stolku dlouhým lukem, který nakonec pověsí na věšák vedle kabátů.


Lord Ceroth Sunhand :

Lady Eynor Sunhand-Astrae :

Kapitán Falanthir Brightspear:

Kapitánka Aerin Windsong :

Seržantka Eyra Ryzal :

Seržant Thanalos Dawnspear :

Strážce Narlen Kel’Rease :

Strážce Faelin Darksun, Mistr Arcana Měsíční věže :

Flairica Amberdusk, Mistr Arcana Měsíční věže :

Isiel Snowdawn, Mistr Arcana Měsíční věže:


Naposledy upravil Eynor dne Mon Nov 24, 2014 10:22 pm, celkově upraveno 1 krát

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Mon Nov 24, 2014 10:20 pm

Dobře, takže přejděme k šermířům a farstriderům?

Skupinka u stolku po sobě přestane házet polštáře a uklidní se, pak svorně kývne. Obě elfky na sebe zavrčí.

Hank O’Brien :

Engiee Rozruch:

Ashia Quel’Serin :

Nessaa Kel’Rease :

Sylvanael Leth’Lor :

Kell :

Belion :

Zirael Hawke Andilien :

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Mon Nov 24, 2014 11:06 pm

Takže se obrátíme opět směrem od svalů k čárům? Ehm, tím myslím… „mágy“ a učedníky pevnosti?

„Mágové,“ pronese trojice přítomných lehce otráveně, pak se dá do smíchu.

Eliendir (Altash) Dawnsong :

Ken’jun :

Ogatix :

Eloyn Brightshore :

Omnos :

Pandora :

Ithereal :

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Mon Nov 24, 2014 11:52 pm

Dobře, takže můžeme přejít k mladým a zběsilým? Tedy... k rekrutům?

Trojice po sobě přestane házet gumovou žábu vonící po čokoládě a zbystří, pak se opět usadí do křesílek.
"Rekruti?"
"Mladí?"
"Zběsilí?!"
"Vrr..."


Taharis Victus :

Lyanor Silverlight :

Avianna Dawnseeker :

Veranis Holywood :

Larianda :

Salorin Dawnblade :


Trojice se pomalu a tiše zvedne, když se znovu ozve reportér.

Dobře, tak to bychom měli posádku pevnosti. Rád bych se vás optal na některé... hosty. Pokud smím?

Dvě elfky a elf se zadívají první na třetího a třetí na druhého, pak kývnou na goblina.

(pokračování zítra, panstvo a damstvo xD)


Naposledy upravil Eynor dne Tue Nov 25, 2014 8:55 am, celkově upraveno 1 krát (Reason for editing : přidán Salorin, Larianda)

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Tue Nov 25, 2014 11:24 am


Dění v roleplay - Stránka 5 Goblinship-1293241878


Inu, tak jak jsme slíbili, na řadu přichází hosté, spojenci, zmizelí přátelé i zrádci…

Brunetka si nadšeně zamne ruce, zatímco zlatovlasý elf si procvičí krk a ramena a zrzka se rozhlédne, jako by něco hledala.

Walan :

Eryane Scarlet :

Admirál a kapitán Kieran Moonwolf, pirát a Casanovlez:

Orkelt Thunderhorn:

Hallin :

Siri Nightwish :

Garan Balahen:

Belkaren Brighteye:

Emerald Nurimu:

Valendis Kaer‘Menan:

Corin Nightstrider:

Alexiel Coldheart:

Helen:

Kechi :

Catheryn Teleri:

Vael’thas Snowdawn:


A to bude prozatím vše, děkuji vám za váš čas a za návštěvu…

Zrzka se zvedne a vypálí pryč, majordomus v poklidu dopíjí čaj a brunetka si dojde pro svůj luk k věšáku na kabáty.

Jsou to ty dveře s namalovanou goblinkou! *zavolá za ní reportér a povzdechne si*

Budete chtít můj autogram? *optá se brunetka a usměje se, zatímco elf začne studovat strop*

Dění v roleplay - Stránka 5 Danielw_gadgettimeseditor3




Vzniklo za vydatné pomoci Avianny, pro vaše i naše pobavení,

Eynor.

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Sat Dec 06, 2014 11:49 pm

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_072914_221255

,,Nemyslím si, že by byli i tu.“
Pyromágyně sebou trhla div že nepřepadla přes prohnilé zábradlí a zadívala se na městečko pod nimi. ,,Jsou tu, zatím o nás jen neví. Je jen otázka času než vylezou.“ řekla trochu paranoidně, ale to se v jejím stavu přece jen dalo čekat. Eloyn si povzdechla a vydala se po schodech dolů a pak přímo k Brillu.
,,Schválně, kdo bude dřív v Brillu?“ usmála se a i při vší své únavě se pokusila o cosi, co nejvíc ze všeho připomínalo běh Moonwolfovy opice po vypité láhvi rumu. Flairica udělal jen pár kroků, opřela se o lampu, zavřela oči a vypadala, že ani v královském paláci by se jí nespalo lépe než tady vestoje. Eloyn ji v polospánku donutila vylézt na to, co kdysi bývalo nádherným koněm a sama se vyškrábala na druhé nemrtvé zvíře.
Kůň jel přesně po cestě, spíš jako stroj, než jako kdysi živé zvíře. Les kolem byl tak tichý tmavý, že málem usnula v sedle. Plně ji probudilo až trhnutí, jak se zvíře zastavilo na rozcestí a čekalo na další povel. Elfka se rozhlédla k ukazateli jen aby zjistila, že přece jenom nejsou samy. Na cestě vlevo stál další kůň a na něm elfka v kápi. Na chvíli se lekla, že je přece jen někdo sledoval, pak si ale postavu prohlédla lépe. Róba i kápě nebyly černé ale modré, v rukou neměla zbraň, ale mapu, ve které se chvíli snažila zorientovat, nakonec ovšem svou snahu vzdala a seskládala mapu do úhledného čtverečku.
,,Jedeme, na co čekáš?“   řekla Flair a provrátila oči, když se Eloyn s nabídkou pomoci vydala k neznámé elfce. ,,Hledáte něco?“
,,U zatmělého slunce.“ vyjekla elfka, když si jich všimla a její kůň kousek zacouval. ,,Elrendar hledám. Pozvala mě jedna elfka z Dalaranu. Agáta. Agáta z Elrendaru.“
Obě elfky se na sebe podívaly. ,,Flair, znáš nějakou Agátu?“
,,Nepamatuju se všechny.“ Odsekla podrážděně.
,,Zrzavé vlasy, modré oči… velice mladá. Tvrdila, že mají něco, co je moje.“ Řekla a zpod kápě si prohlížela obě zrzky. Jednou rukou přitom stiskla cosi u svého krku. ,,Prý Agáta. Možná znáte cestu. Spoléhala jsem se na mapu, ale…nějak nesedí.“
,,A ta Agáta… jakou měla v pevnosti pozici?“ vyzvídala dál Eloyn.
,,Pozici? Vypadala jako dítě, pokud mohu soudit.“
,,Dítě? Nehledala náhodou králíčka?“ vyhrkla zrzka, ale pak se trochu stáhla v sedle, když cizinčin kůň udělal pár kroků vpřed. Čím byl blíž, tím se zdál děsivější. Elfce v jeho sedle klesla ruka z čehosi na krku a trochu zvedla hlavu, takže bylo jasné, že si obě prohlíží.,,Ale možná nebudu muset tak daleko, i když se Agáta snažila vysvětlit mi… že to půjde po dobrém.“
,,O čem je tu řeč?“ Flair se nechápavě podívala na cizinku, která nespouštěla oči z mladší elfky.
,,Ono je to tady a žije to“ pousmála se. Pak ladně seskočila z koně a ve chvíli, kdy dopadla, se zem kolem jejích nohou pokryla vrstvou ledu, který okamžitě přimrazil jedno ze zvířat. Aniž by jí došlo, že Flairičino zvíře vlastně nepřimrzlo ji i sebe Eloyn obalila štítem a křikla jen ,,Zdrhej jak budeš moct.“ zatím, co marně škubala uzdou nemrtvého koně, kterého přimrzlá kopyta vůbec nezajímala.
Cizinka kolem sebe vytvořila štít a zopakovala kouzlo, čímž uvěznila nohy i druhému z koní a jeho  jezdce shodila na zem.
,,Jen vydrž Eloyn. Tebe chceme živou.“ Usmála se a sklonila se k přimrzající zesláblé elfce.  Eloyn se na chvíli zarazila a pak se jí ta slova zabodla do mysli jako dýka. Flair měla pravdu. Čekali na ně. Jen tentokrát neposlali celou skupinku, jen jednoho zabijáka, který teď sejmul z ramene ledově zářící meč a blížil se s ním k zesláblé elfce.
Cizinka se na chvíli zastavila a podívala na elfku na koni, když do jejího štítu narazila stěna ze světla, která se ale v zápětí odrazila a vrátila zpět se snad ještě větší silou. Náraz ji vyhodil ze sedla na zmrzlou zem, ale rychle vstala a snažila se na ledu najít ztracenou rovnováhu.
,,Vydrž malá hvězdo. Hned tě odnesu tam, kam patříš. Elidei se moc těší.“ Pousmála se na ni a elfčin strach se při vyslovení toho jména z nějakého důvodu změnil v čistou hrůzu. Udělala krok zpátky, ale pád na ledu ji přiblížil ještě blíž k modré elfce. Té už stačilo jen natáhnout ruku a chytit si svou kořist za vlasy.
,,Kdo jste?! Co po mě vůbec chcete?!“ vykřikla zoufale.
,,Tvoje tajemství, Eloyn.“ usmála se na ni. V tu chvíli byla Eloyn ráda, že si posledních několik let nestříhala vlasy. Odtáhla se od cizinky jak nejvíc to šlo a zprudka se ji pokusila srazit k zemi. Elfka se jen pousmála, ustoupla o krok zpátky a ještě stihla praštit elfku loktem.
,,Mám dva frostwyrmy a jednoho jste hodně rozbili při snaze zabránit mi odnést ji.“  řekla a prohlédla si svůj meč, pak udělal krok k pyromágyni. Eloyn klesla na kolena, když zjistila, co se cizinka chytá udělat. ,,Ne, prosím, ji nechte jít. Udělám cokoliv, jen jí neubližujte.“ žadonila, ale elfka její prosby naprosto ignorovala a  přiložila Flairice meč k hrdlu.
,,Pro tuhle bude smrt vykoupením. Hoří zevnitř.“ Prohlédla si svou oběť a zněla skoro jako by toho litovala,,Takový potenciál.“
,,O život…fakt…škemrat…nebudu.“ dostala ze sebe Flairica podle všeho z posledních sil.
Eloyn na to vše hleděla ztuhlá hrůzou.  Čas jako by se zpomalil každá vteřina ubíhala mučivě pomalu.
Takže to přece jenom nedokázaly. Všechen ten útěk a skrývání bylo nanic. Všechno se to opakuje znova. Znova umírají její přátelé kvůli ní a ona je nedokázala ochránit. Chytí ji a už nebude nikdo, kdo by ji zachránil. Žádná naděje na útěk.
NE!, proniklo jí myslí. Ještě není vše ztraceno. Ať to tehdy řekl kdokoliv, měl pravdu. Naděje nikdy neumírá!

Cizinka se napřáhla mečem, aby se zbavila poslední překážky, která jí stála v cestě, ale její meč se až k elfce na zemi nedostal. Místo toho ji zavalila sprška jisker, jak zazvonil o zářivou stěnu štítu mezi Flairicou a ní.
,,Hned tě odnesu tam kam patříš, jen co nás přestaneš rušit!“ okřikla elfku a pustila jí vlasy, aby si zakryla oči před zářícím štítem.
Eloyn  se po zledovatělé povrchu rychle odtáhla pryč, ruku stále nataženou a udržující štít, ke kterému se cizinka neodvažovala přiblížit jinak než mečem. ,,Světlo dej mi sílu.“ šeptla tiše s rukou stále nataženou k těm dvěma, tou druhou něco hledala v tašce, až po chvíli vytáhla ven malou lahvičku. Díky Hawke, pomyslela si, zuby vyndala zátku a prohlédla si obsah. Chtěli ji živou a vcelku…. to druhé jim klidně splní.
,,Snad to nebude moc bolet.“ usmála se a vypila celý obsah lahvičky, když viděla, že Flairica přece jenom sesbírala dost energie na to, aby se postavila. Snad má dost rozumu, aby utekla, dokud bude cizinka zaměstnaná. Ta se ale zatím marně snažila rozseknout stěnu a bolestivě zasyčela, jakmile se dotkla holou rukou. Eloyn do jejího udržení teď vložila všechnu sílu, která jí ještě zbyla. Udržet ruku před sebou ale zdálo už po pár vteřinách téměř nemožné a z druhé ruky jí vypadla lahvička. Už ji necítila. Necítila ani kolena, která se jí podlomila. Dopad vůbec nebolel.
,,Avelion, pak uteč, až ti řeknu!“ zavolala na ni Flair, ale ona se jen usmála. Poslední útěk. Už kvůli ní nikomu neublíží.
,,Flair….“ chtěla říct víc, ale vše přehlušil zvuk křídel. Z nebe se snesl hypogryph a jeho jezdec tu rozhodně nebyl, aby se optal na cestu. Modrá elfka se po něm ohnala mečem, až zvíře zavřísklo a jeho jezdec jen tak tak uskočil stranou.
,,Je tu něco, co je moje. Jdi mi z cesty!“ zařvala na něj.
Eloyn už nedokázala dál udržet štít pohromadě, když jí ruka klesla k tělu a převážila ji na bok. Za zmizelou stěnou uviděla Flairicu. Stála pevně, celá obalená ohnivou aurou. Vetřelec si sundal kápi a pod ní se objevila Altashova tvář.
,,Ty?... Celý?...“  zamumlala  a obnovila své ledové kouzlo, ale Flairičin oheň teď hořel tak silně, že nemělo žádný účinek.
Eloyn v tu chvíli ale necítila nic. Ani chlad, ani horko.
,,Altashi….“ řekla tak nahlas, jak jen mohla, ale vlastně už zvládla jen šeptat ,,neudělej…žádnou blbost… prosím… A promiň.“ dořekla a usmála se na něj.
Zvuky boje se utišily, svět kolem se rozmazal a zmizel, ale ona se nebála. Vítala tichou klidnou tmu kolem a těšila se na něj. Už tam na ni někde čekal.

Probudil ji chlad a nepohodlí. Vzduch voněl mořem jako když ještě bývala dítě a kývavý pohyb nasvědčoval, že je asi blíž pravdě, než si myslela. A nebyla tu sama. Slyšela nějaká slova o zabití Thanalose, ale moc jim nerozuměla.
Zimou se schoulila do klubíčka a zjistila, že už zase cítí ruce i nohy. Otevřela oči a skoro se lekla převozníka, který ji vezl kdo ví kam. Občas si říkala, jak bude vypadat smrt. Asi ji nemělo překvapovat, že to bude zrovna tahle tvář. Po pár vteřinách se jí podařilo dostat do polosedu rozhlédnout se kolem. Opravdu byla na loďce, jinak ale nebylo vidět nic. Voda byla tmavá, stěny srázu kolem prudké a mlha se táhla kam až oko dohlédlo. Doputovala očima až k osobě na loďce a chtěla se jí na něco zeptat, ale ta jen kývla jako by znala její otázku.
,, Jsi v lodi na Druhý břeh.“





Když se má něco podělat, tak pořádně:

Zábava na celý večer:

A je fuč!:

Run Engiee, run!:

A problémy jsou zpátky:

Večer plný novinek:

Překvapení nekončí:

Překvapení nekončí(moc screenů):

Lord má dobrou náladu, rychle po něm něco chtějte:

Jen tak si maloval...:

Nebezpečí číhá všude:

Drby na dvorku:

Pohádky na dobrou noc:

Kdo přežije:

Mňam:

Zcela ,,obyčejné" suroviny:

Tanktika:

Hodný, zlý, zrzavý a zelený polda:

S čaroději jsou jen problémy:

Základní znalosti:

Ale on je přece hodný... zatím:

Další Strážce:




Celé album zde
Postavy kterých se drby týkaly:Aerin/Hawke/Eynor/Khaira, Avianna/Eloyn/Keyomir, Balahen, Ceroth/Falanthir/Hank/Ithereal, Faelin/Lyanor, Flairica, Eliendir/Altash, Engiee, Moonwolf, Larianda, Ogatix, Omnos, Taharis, Thanalos
Díky všem za RP a trpělivé čekání

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Ceroth Sat Dec 13, 2014 3:19 pm

Meč Odvahy
Zlomený meč, který před časem donesli do pevnosti musel být znovu zkut, proto se do pevnosti vrátil elfí kovář Kiriel, se slovy míru a lásky na rtech...

Dění v roleplay - Stránka 5 -QPvgsddYHnrN-nV7a7r6nQ9xHTJaknLx7zt8849UGo7=w453-h528-no

Ihned zaúkoloval ostatní. Věci, které potřeboval na zkutí meče: adamantium, khorium, eternium, esence vody a ohně a hlavně esence odvahy.

Faelin Darksun byl vyzván k úkolu, který měl otestovat jeho schopnosti, oddanost k posádce a vysloužit mu tak Bílý plášť Strážce z Elrendaru.
Proto měl přinést oko Gronna z Outlandu. Tím by také ze seznamu věcí, které jsou potřeba na zkutí meče, mohli vyškrtnout esenci odvahy. Nejen, že ji projevil sám Gruul, který se postavil Deathwingovi, ale museli ji prokázat i členové družiny, která vyrazila do Blade's edge.

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_081114_220016

Po návratu do pevnosti a Faelinovou přísahou dostali hraničáři další misi. Opakované zoufalé zprávy z Light's Hope chapel, vybízející k vyzvednutí jakéhosi taura.

Dění v roleplay - Stránka 5 E7QcughpYBjQA_XMaQ-pH9AZGHsSdH1qMI1ggzpDfQRv=w798-h528-no

Po příjezdu ke kapli také věděli proč. Zoufalí strážní Argenti se sobě navzájem omlouvali za lži, co si kdy řekli a neúprosně z úst vypouštěli pouze a jenom nepřikrášlenou pravdu. Důvod se zjevil za chvíli: nešťastně se tvářící taur nesoucí v pochvě meč se zlatavou záštitou - Meč Pravdy.

Během eskorty jim cestu znepříjemnil jednak fakt, že k sobě museli být upřímní, druhak přepadení od goblinky, která vlastně goblinkou nebyla...

Největší událostí se pak staly křtiny prvorozeného syna lorda Cerotha a lady Eynor - Eltira. S oslavou spojeného turnaje se zúčastnili nejen členové posádky ale i gratulanti z řad orků a taurů.

Dění v roleplay - Stránka 5 TH6NPHsc0Mw-cMAJEMG1HNZcO1DBL-XzeImbS9foch9O=w935-h528-no

Vítěz se poté měl stát kmotrem malého Eltira Sunhanda. Po vzrušujících soubojích, které naštěstí neskončili žádným vážnějším zraněním, toto privilegium získal Orkelt Thunderhorn.

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_082414_000635



K nejzajímavějším soubojům patřil ten, který proběhl mezi mistrem Faelinem Darksun a orkem Barogem. Posuďte sami.
Dění v roleplay - Stránka 5 NOdjjgNaKI_RBWbjIc6MasWdgd1-eMzUH_7LqCFmsVSR=w594-h356-no

Dění v roleplay - Stránka 5 Z1rcRZG8t1yjTrPHm2CJsTXMNK9UQstqAHF02Kl2bTJZ=w736-h386-no

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_082314_221931

Dění v roleplay - Stránka 5 LePE62TgRGkL8I62nMjI0WuILO-MZc4ACbrza4OMoib0=w611-h348-no

Poté, co Faelin zjistil, že po zlém orka neporazí...
Dění v roleplay - Stránka 5 Ji1vv4w45cVWQYgxP_LzVfblPPInqgFFlBZDF2yaMfSY=w374-h250-no

Zkusil to po dobrém...:


Galerie: ZDE
Ceroth
Ceroth
Admin

Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13

https://elrendarkeep.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Mon Dec 15, 2014 12:41 pm

Hledá se Bu'bu


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_102714_202319


Aerin Windsong zastavila udýchanou Ashii, kterou až po chvilce napadlo sejmout helmu, a tak lépe popadnout dech.
"Šermířko?" podivila se kapitánka jejímu stavu a rozcuchu.
"Musíme... sehnat... dobrovolníky... rytíři... u brány... o pomoc," dostala ze sebe blondýnka. Dodávat více nebylo třeba, zmínění rytíři se blížili od brány na hippogryfech a wyvernách, v jejich čele dvě známé tváře: Corin Nightstrider a Thirra Avari.
Ashia se ohlédla a ukázala na ně, zatímco Aerin kývla na Aviannu, ať vyhlásí poplach pro přítomné jednotky.

"Corine?" podivila se mladá kapitánka a vyšla rytířům vstříc s několika rekruty za patami.
"Není moc času na řeči, generál Sin'Dal Whatever vám vše objasní. Podle staré dohody jsme ale přišli žádat podporu v boji."
"Slíbili jsme pomoc, slovu dostojíme, leč většina posádky je momentálně s lordem na misi týkající se zvýšené aktivity Amani. Mám k dispozici jediného mága, jinak jen dva farstridery, jednoho šermíře a sebe."
"Myslím, že se bude hodit cokoli, co může Elrendar nabídnout," pokývl hlavou Corin Nightstrider.
"Dokáže váš mág otevřít portál do Outlandu? A s jakou podporou tam máme počítat, Corine? Zásoby? Jízdní zvířata? Jednotky?" ptala se Thirra Avari.
"Eliendir vás dostane na samotnou Bílou paní, lady, pokud si to budete přát," pousmála se Aerin a modrovlasý elf vedle ní si prohlédl svou róbu, pak se zadíval na skupinku rytířů:
"Eliendir žádá o svolení si na to obléci kalhoty, paní."
Kapitánka elfa odeslala jedním gestem a pečlivě si prohlédla zbylé dvě neznámé tváře v řadách rytířů. Jeden z nich si ve chvilce pauzy brousil stahovací nůž a druhý si prstem čistil zuby.

Ten druhý jmenovaný, v lehce otřískané zbroji, se teď zarazil:
"Huh, takže tady se nebudou rozdávat míchané koktejly s nízkou hladinou cukru?" rozhlédl se, jako by z města přijel jen proto, že šel s davem.
Eliendir přiběhl zpět, na sobě trochu praktičtější oděv, přes hlavu v kápi si natahoval pomačkaný elrendarský tabard.
"Nuže, myslím, že naše životy jsou vaše, rytíři," Aerin kývla na Corina Nightstridera a ten se otočil k příchozímu důležitě se tvářícímu elfovi doprovázenému dvěma dalšími rytíři.
"Toto je vše, co jsme v tak krátkém čase dokázali shromáždit, generále," postavil se do pozoru a zasalutoval.
"Taková úderná skupina bude možná více, než dostačující," pronesl elf sebejistě," o problému tedy víte? V Outlandu bylo uneseno Naaru... unesli ho Illidari. Jmenuje se Bu'bu a stalo se to, když bylo na misi v Terrokar Forest. Proto se nyní vydáme do Outlandu, tam se setkáme se zvědy, kteří stopovali únosce a snad... se dozvíme více."
Skupinou se ozval překvapený šepot.
Illidari? Stále tak při silách, aby si mohli dovolit takovýhle kousek?



Průběh eventu:
Eliendir je dostal portálem do Shattrath, kde jim generálovi zvědové oznámili, že dokázali vystopovat únosce Naaru k Eclipse Point - neměli ale nejmenší tušení, proti jak veliké skupině jdou, protože na místě narazili na magické obrany a pasti.
Generál byl tedy potěšen, že s sebou má alespoň jednoho mága. Zdaleka ještě netušil, co vše ho čeká.

Už u první překážky v cestě do Eclipse Point se vytříbily a projevily povahy jednotlivých členů družiny: zatímco arogantní rytíř Andarrel zmíral agresivitou pramenící z nudy a z toho, že nemá do čeho píchnout, Ashia se skrývala za téměř neprodyšnou helmou, Eyra a Emerald postupovali tak tiše, že o nich nikdo nevěděl... Aladar, tedy onen rytíř v otlučené zbroji, se sháněl po značkových párátkách z Booty Bay.

Onou překážkou byl hřejivě svítící rudý krystal, po doteku způsobující několika-vteřinovou absolutní kremaci, po které z troufalců, co se k němu přiblížili, zbyla jen zbroj.
Již tehdy se projevilo, že Eliendir má problém s autoritami, minimálně s těmi, co pobíhají někde vepředu, buší se do prsou a do všeho mlátí mečem.
Po otázce na jeho magickou expertízu a určení druhu kouzla na krystalu, či způsobu jeho zneškodnění, řekl jen:
"Jde o kouzlo. Konec hlášení."
Corin se pak připomněl s tvrzením, že je tento mág měl údajně dostat i na měsíc, kdyby si to přáli.

Během dohadování na téma, jakým způsobem věc zneškodnit, kdy Ashia navrhovala světlo, Eli živý štít z rytířů a Aladar měl rozumný návrh krystal zamrazit či odříznout od zdroje vzduchu pro hoření, rozebrala kapitánka Windsong sadu pro mrazící past, pak v chladící tekutině omočila čepelky šípů a vystřelila. Onen cholerický elf si ve stejnou dobu směrem ke krystalu odplivl svůj mentolový bonbón, a tak se stalo, že byla cesta vpřed náhle volná.

Další krystaly v cestě byly zničené a stráže pozabíjené... po naaru nebylo ani stopy.

Po delší době se jim podařilo najít zraněnou čarodějku patřící k illidari, která jim odmítala cokoli říci.
Rozhodně na ni nezapůsobily Corinovy vyslýchací metody, ani slibovaná romantická večeře.
Ke slovu se tedy opět dostal pološílený elf se stahovacím nožem. Pro začátek výslechu elfce uřízl ucho, pak jí začal krájet obličej a smát se, že dokáže na ženském těle vytvořit o 300 řezných ran více, než na mužském
Někteří členové řádu podívanou neunesli, Avelien se prostě sebrala a šla stranou, Aladar mezitím získal jeden rezervní šíp místo párátka a hlasitě litoval, že opustil město, když z něj maminka chtěla mít kadeřníka.

Maniakální elf se celý od krve a s výrazem klidným, jak by se chystal péci cukroví, vrátil k ostatním, aby jim oznámil, že než zemřela, stačila elfka říci: "Kara-"
Někteří tehdy projevili obavu, aby nezamordoval i Naaru, až ho najdou.


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_102714_213351


Přesunuli se po chvilce úvah pod terasy a ruiny Karabor - a ihned narazili na hlídky Illidari.
Emerald a Eyra se vrátili z průzkumu s informací, že Naaru je patrně na hlavním náměstí, kde se dnes chystá jakýsi magický rituál za přítomnosti současného hlavního velitele Illidari.
Nebyla šance probojovat se celým městem, ani projít nepozorovaně, na létajících zvířatech by byli spatřeni z dálky a patrně sestřeleni.
Tehdy dostal onen cvaklý elf An'darrel kupodivu dobrý nápad: obrat několik vojáků o jejich zbroje a tabardy a převléci se za ně.

Nápad?:

Hlavní problém s převlekem měli mužští členové družiny stejný: nemožný účes, který nosily jednotky, jim prostě neslušel!
Tedy... krom Aladara, ten se styděl převlékat před dámami, protože co kdyby některá z přítomných dam spočinula zrakem na jeho... mateřském znaménku. Ehm.
Ti, kteří se nedokázali ukrýt ve stínech, se nakonec všichni převlékli a za pochodu "eins, zwei, seno, sláma", se pokusili tvářit jako praví illidari a najít si cestu na hlavní náměstí.

Rota:

Problém byl v tom, že turistické značení oblasti bylo psáno jen v draenei a eredun.
Po malé exkurzi v místě, kde spolu bojovali zpocení polonazí elfové...

Tudy...:

...rota konečně dorazila na místo setkání. Stačilo prostě jít tam, kam šli všichni ostatní vojáci.

...nebo tudy?:

Velitel Illidari je okamžitě seřval za pozdní příchod, zatímco se Emerald, Eyra a Aerin kryli za schody a římsou plošiny, maskovaní rytíři, Avianna a Eliendir se rozestavěli do zadních řad nastoupených jednotek a začali s geniálním plánem: zasít nepokoj do řad Illidari a donutit je, aby se pobili mezi sebou.
Plán byl natolik úspěšný, že se někteří z nich přetáhli zbraněmi navzájem také, v té vřavě bylo těžké rozeznat, kdo je kdo. Nebo to možná nebyla náhoda, ale to moc spekulujeme.


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_102714_222033


Špióni, kam se podíváš!:

Corin jim velel pozabíjet illidarské mágy, kteří drželi nějakými kouzly Naaru v šachu a pomalu ho zatemňovali.
Nejhorší odpor nakonec kladl sám velitel Illidari, který byl postupně oslepen na jedno oko, sražen k zemi, probodnut, spoután a zmlácen. I když ho někteří doporučili zabít, byl předán do rukou generála Sin'Dala Whatever, který se na místě objevil právě včas, jako každý lampasák: když už bylo po boji.

Zápal z boje nakonec posedl i Eliendira, kterého museli zadržet, aby se nevrhl i na samotné Naaru.

Bijte ho!:

Zachráněné Naaru se ale ani po osvobození z kouzel nezdálo jevit známky aktivity a jeho píseň utichla - jako by bylo paralyzované. Generál Whatever jej kázal převézt do bezpečí.
Od té doby o něm nikdo z Elrendarských neslyšel... ale kdo ví, snad budou mít rytíři lepší informace.


Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_102714_222030




autor eventu: Corin/Seraphim
Rp GM podpora, spawny, morfy: Exxt/Catheryn
postupně se zúčastnili: Ashia, Thirra, Avianna, Eyra, Aerin, Corin, Andarrel, Aladar, Lykourgos, Avelien, Emerald a generál Sin'Dal/Illidari Lord
ALBUM
díky všem za fajn RP - event má přpravené pokračování, pro zájemce stačí obrátit se na Corina/Viktorii

PS. Jedná se o Krvácký event od Corina, my se ho jen účastnili - sem ho dávám proto jako součást rp dění, u kterého byly naše postavy. A také jako zdroj textu pro GN forum.
Wink

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Kletba elementů I.

Příspěvek pro Anonymní Thu Jan 22, 2015 5:55 pm

Kletba elementů I.


Dění v roleplay - Stránka 5 Tcg-series2-076-large4051Pop



Zulubar zamyšleně sledoval, jak se malý zelený mužíček zvedl do vzduchu ve chvilce, kdy se nekontroloval a cosi horlivě vysvětloval. Posléze opět klesl k zemi, ale vzduch kolem něj se neuklidnil, naopak začínal jiskřit, jako by se blížila bouře.
"No vážně. Každej, kdo sáhl na toho ryse, začal tuhnout, teda kamenět, jako na kámen. Kočka už je úplně tuhá, mám ji v laboratoři. Jo a Avianna je prokletá ohněm, povídal Skiorh, takže abych se k ní nepřibližoval, nebo ji podpálím," Ogatix se zachechtal a opět se trochu vznesl do vzduchu. Snad si to ani neuvědomoval.
Eynor Sunhand-Astrae a Ken'jun se podívaly na sebe, pak opět na něj.
"Vážně, všichni jsou prokletí, všichni, co tam byli! Jen já ne! Já mám štěstí! Já na tu blbou kočku nesahal!" zvolal goblin a v tu chvilku z čisté oblohy udeřil blesk přímo do jeho pankáče.
Elfka i trolka se s výkřikem přikrčily před proudem jisker, který od něj zasršel.
Ogatix chvíli strnule stál na místě, trochu očazen, vyhekl jen: "Panebobe..."

"Elementy povídat: ty kecat," protáhl Zulubar a skoro se narovnal v celé své výšce, "to jak dlouho trvat?"
Eynor si přitiskla ruku na srdce a nevěřícně studovala goblina: "Potíže mají, co se vrátili z Kalimdoru, kde marně hledali Veranise. A již je má celá družina, jak teď vidím. Prý to ale začalo až druhý den, po noclehu na Echo Isles, kde při pomoci s nágami rozbili nějaké trolí amfory."
"No ty byly prázdné! Nic se nevylilo, tak o co jde?" Ogatix se ucukl, když se Ken'jun sklonila a natáhla, aby mu pomohla.

"Co vypadat prázdné pro oko být past pro oko. Být prokletí elementy. Potřebovat witch doctor. Vrátit do Sen'jin a zkusit vzít kletba zpět," Zulubar ukázal dlouhým prstem na goblina, který opět začínal sršet a vlasy mu směšně trčely kolem hlavy jako bodliny.
"No to je nesmysl! Jdu zkontrolovat bleskolap a dokážu vám všem, že se mýlíte!" vykřikl Ogatix a vyběhl na strážní věž, kde před pár dny umístil svůj experiment.
Kolem věže se okamžitě stáhla temná mračna a její vrcholek začaly bičovat blesky, až se stavba otřásala v základech.
"Vy ho dostat dolů, než věž spadnout," zachmuřeně pokýval Zulubar, "a chystat na cestu rychle."



Dění v roleplay - Stránka 5 Diablo-3-witch-doctor


Vzpomínáte na výpravu za ztraceným rekrutem Veranisem (zde a zde), která nakonec neskončila stopováním Veranise, ale toho, kdo stopoval jeho?
Co že se to skrývalo za slovy "gladiátoři", "otroci" a "utajená aréna", která v nejmenované krčmě Orgrimmaru způsobila tasení čepelí, odhalení tesáků a klů a doporučení rychlého a nenápadného odchodu?
Jenže Veranis je mimo náš dosah... prozatím.

Následky "nehody", kterou však družina způsobila v jeskyni na Echo Isles, je nakonec dostihly. Nebrali tehdejší varování trolů vážně a ani si je pořádně neposlechli.
Několik členů výpravy se pomalu mění v kámen a používání magie jejich stav jen zhoršuje.
Jedna farstriderka svou pouhou přítomností mění i nepatrný plamínek ohně v lesní požár.
A náš malý zelený učedník začal přitahovat vichřice a blesky.
Na Zulubarovo a Ken'junino doporučení vyslala lady Sunhand-Astrae výpravu s prosbou o pomoc do Durotaru a Sen'jin, které se budou účastnit i ti prokletí, kteří jsou ještě schopni cesty.


Dění v roleplay - Stránka 5 TrollWitchdoctor

Doba startu 1.části série eventů: neděle, 25. 1. 2015, 20:00
Sraz: Durotar, u bran Orgrimmar
Nutný lvl: vhodný je minimálně lvl 20 kvůli mountovi, ale není podmínkou
Místo dějství prvního: Durotar, Barrens (v dalších večerech pak Tanaris, Darkshore, Badlands)
Není nutno být členem Elrendar, zváni jsou všichni, kteří se přidají cestou - preferujeme ovšem troly, taureny, orky, prostě rasy znalé místních poměrů a šamanské magie.


Naposledy upravil Eynor dne Fri Jan 23, 2015 8:41 am, celkově upraveno 1 krát

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Ceroth Thu Jan 22, 2015 10:53 pm

Dnešním dnem byla vyhlášena karanténa, kdokoliv kdo cestuje z nebo do Quel'thalasu je povinnen podstoupit prohlídku. Jedná se o prevenci proti záhadné nákaze, která řádí v elfím království.

Lord Ceroth dále oznamuje, že jeho žena Eynor se pravděpodobně stala cílem jakéhosi zlovolného kouzla. Původní podezření na únos se ukázalo jako liché. Zdá se, že lady Sunhand se zásluhou zlé magie dostala mimo materiální sféru našeho světa. Lady se zdržuje v komnatách, není ji však možno vidět. Jediná nápověda, která se nám dostal jsou dvě slova: Náhrdelník a Netherstorm. Pokud jsou vám tato slova povědomá, prosím obraťte se na lorda Sunhanda.
Ceroth
Ceroth
Admin

Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13

https://elrendarkeep.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Wed Feb 04, 2015 5:25 pm

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_122114_173912

Povídá se, že rekrut Veranis Holywood před svým zmizením na Eloynino doporučení zjišťoval, jak dobýt srdce žen od těch pravých kapacit, které doporučila sama Eloyn Brightshore: Faelina Darksun a Ithereala. Prý mu řekla, že se na nic nemá ptát Eliho, protože ten o tom ví příslovečné "prd".

Povídá se, že Veranis před svým zmizením ještě stačil vypít nápoj lásky, který vydával za meducínku proti kašli a určitě nebyl pro něj. O druhou polovinu se pak podělil s Ogatixem. Možná to vysvětluje to, proč Veranis zoufale zval seržantku Eyru na rande a Ogatix málem vyzval na duel o Eloyn samotného lorda Andilien.
Že by ona žádost o rande stála za Veranisovým zmizením?

Povídá se, že klevety o Emeraldově kletbě byly jen součástí sázky, kterou dotyčný prohrál. Mnohá dáma v Silvermoon a okolí si jistě oddechla.

Parochňa???:

Povídá se, že učedník Ogatix byl na maškarním za lady Eynor. Maska byla tak dokonalá, že si ho nevšimli ani ve chvíli, kdy mělo dojít k vyhlašování té nejlepší. Neviditelnost je prostě občas i nevýhodou.

Fali a Fal?:

Stone Barbie:

No, to by živej nikdo nevydržel:

Hammer of Doom brings Sweet Dreams to Elrendar:

Ceroth Sunhand:

Hello Kitty nebo Byebye Kitty?:

Slečna Ygraina Všudyzdejší:

Povídá se, že v lazaretu proběhlo dlouhé kolegium konsorcium a konkláve, která přišla s několika zásadními výsledky: Eloyn nesluší župan s prasátky, Eyra potřebuje dozor a magické zkoumání ve dne i v noci, Flairica již není mágem. Cože?!

Power of the Horde!:

A zase Nightwish?:

Troll's business:

Seržant Thanalos Dawnspear:

Dáma ve fialové:

Povídá se, že včerejší noci se z Arcana Měsíční věže ozval vřískot velké kočky, opět zvuk rozbíjeného skla, pak výkřiky hrůzy a následně i šťastný smích a povyk.
Jak si to vysvětlit není jasné, ale z věže vyběhl rys pohřešovaného Veranise, Jantár, a do ranních hodin obíhal nádvoří a mňoukal.
Povídají, že tu noc ve svitu hvězd viděli na nádvoří tančit i Mistra Darksun, ale to budou sprosté pomluvy.

Dění v roleplay - Stránka 5 WoWScrnShot_123114_153530

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Anonymní Sat Feb 07, 2015 6:51 pm

Nekromancie v praxi?


Slibovaná exkurze směr Scholomance, která vzešla z druhé přednášky Mistra Faelina Darksun o škodlivosti nekromancie; vedená mágyní Isiel Snowdawn.
Očekávejte nutnost infiltrace, převleků a nenápadnosti ve stylu Návštěvníků.
Kdo zalarmuje nemrtvé a jejich pány, bude ponechán na místě a sežrán.
Vhodné pro studenty Arcana, popřípadě zájemce z řad odborné (magické) veřejnosti.
Školní exkurze, ze které se místo vás může vrátit jen vaše svačina a studijní průkaz.

Dění v roleplay - Stránka 5 180?cb=20080709233226&format=webp

Začátek: 20:00, či až skončí event u nelfů, sraz před mostem na Caer Darrow, kde staví školní "autobus"
Minimální lvl: 38 pro vstup do instance
Předpokládaná doba trvání: 90 - 120 minut
Frakce: Horda
Upřednostňujeme mágy a studenty magie.



Instance povoluje vstup pouze pěti osobám najednou, podle počtu zájemců je zde tedy pravděpodobná možnost celý event přesunout přímo na Caer Darrow. Ráda bych na přesunutý nelfí event, proto nechávám pohyblivou dobu začátku.
Studenti a členové Keep mají samozřejmě místa rezervovaná.
Díky za pochopení Wink

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Ceroth Tue Mar 03, 2015 7:24 pm

Dění v roleplay - Stránka 5 635032484875818138

V pevnosti se objevila nová tvář - cestující obchodník jménem Sirius Finn se svým vozem parkuje na nádvoří. Čeká na rozhodnutí velení pevnosti, aby si zde mohl otevřít obchod. Ještě během večera stihl zájemcům ukázat svou nabídku, a že toho je!

Povídá se, že obchodníci to v těchto časech nemají lehké, musí se umět ohánět pěstmi i zbraněmi.

Mistryně Snowdawn kuje pikle s kapitánem Falanthirem, všem učedníkům a rekrutům vstávají vlasy hrůzou. Šeptá se, že do konce týdne proběhne test zdatnosti, v němž budou muset rekruti i učedníci holýma rukama bez pomoci magie porazit ogra v páce!

Mrazivé počasí zimních měsíců jakoby nestačilo. O ochlazení vztahů v pevnosti se postaral kapitán Falanthir, když vykázal rytíře smrti Vael'thase z pozemků pevnosti.

Do Elrendaru dorazil na pokraji vyčerpání jeden z hraničářů z Quel'Lithien. Potvrdil zprávy o tom, že všichni ostatní elfové podlehli podivné kletbě. Proč a jak se to všechno stalo, je zatím stále tajemství. Vysoký elf Leaseth Windstrider je v Elrendaru váženým hostem.
Ceroth
Ceroth
Admin

Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13

https://elrendarkeep.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Ceroth Tue Mar 10, 2015 3:53 pm

On the edge of insanity


Dění v roleplay - Stránka 5 Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_030515_211349

Z deníku učeníka Yaeneryna:

To, čeho jsme byl dnes svědkem posunulo hranice mé fantazie dál, než cokoliv předtím. V době, kdy se moje myšlenky soustředí jen a pouze na studium bylo to, co jsme spatřil jako zásah bleskem a cítím, že mi bude trvat, než znovu nastolím vnitřní rovnováhu.


Dění v roleplay - Stránka 5 ZTDmwEFkpwKHAd7wZwTkVjpSMotVs7JK9aLSVKtrbbs=w956-h501-no

Mistryně Snowdawn si vyžádala mou přítomnost u rituálu s mágem Eliendirem, prý bych se mohl něco přiučit. Vím jedno. Sám nikdy neudělám nic takového. Slunce buď mi svědkem. Dovolím si ale popsat rituál.


Dění v roleplay - Stránka 5 Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_030515_211228


Eliendir měl problémy s používáním magie. Co jsem pochopil z poněkud nesouvislých vyprávění, kdysi existoval jako dvě osoby (nebo více?). Každá z jeho osobností měla jiné vzpomínky, které se vynořovaly náhodně a nedovolily mu se soustředit. Navrhl proto rituál, při kterém chtěl oddělit své osobnosti...a (snad) najít rovnováhu. Byl jsme pověřen nakreslením magických kruhů (přikládám nákresy).


Dění v roleplay - Stránka 5 QZI7WfgMEcPDwzdZybR2g5k5SoT2ft4Lk5qTu3Ft434=w596-h335-no


S pomocí od učedníka Ogatixe (!!!) jsem práci dokončil a následně se už pouze jako divák zúčastnil dokončení kouzla. Eliendirovo tělo zůstalo v jakémsi komatózním stavu, zatímco se kolem něj objevili dvě jeho kopie z nichž  jedna pozřela manový krystal. Obě kopie vyjadřovaly známky absence vychování! Budu je mít na očích!

P.S. vyzvědět, kde mistr Darksun kupuje vonné svíčky


Dění v roleplay - Stránka 5 Resize%2Bof%2BWoWScrnShot_030515_213200

Galerie: ZDE


Naposledy upravil Ceroth dne Tue Mar 17, 2015 9:11 am, celkově upraveno 1 krát
Ceroth
Ceroth
Admin

Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 26. 10. 13

https://elrendarkeep.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Ztráta mithrilové šperkovnice

Příspěvek pro Anonymní Tue Mar 17, 2015 8:47 am

Dění v roleplay - Stránka 5 Smiling_soul_treasure_chest_500w

Isiel Snowdawn, Mistr Arcana Měsíční věže, nechala vyhlásit, že postrádá truhličku s osobními věcmi, kterou dříve dlouhodobě přechovávala v Arcanu, později na ubikacích posádky.

Popis šperkovnice:

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Dění v roleplay - Stránka 5 Empty Re: Dění v roleplay

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Strana 4 z 6 Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6  Next

Návrat nahoru

- Similar topics

 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru